Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Tak jsem si přečetl jeden dotaz zde na fóru o pomalosti linuxu. Nejdřív jsem chtěl odpovědět přímo pod tím dotazem, ale nakonec ty mé úvahy nějak nabobtnaly... Tak si je hodím do blogu.
Mně linux pomalý nepřijde -- na počítači, kde jsem teď (P3 800 256MB RAM) startují Win XP téměř dvě minuty (!!), a i pak jdou šíleně pomaly (ono je ale pravda, že aplikace na mně vybafne hned, ale nepracuje se s ní příliš lépe než v linuxu)... Zatímco linux mi nabootuje během cca 45 vteřin (do přihlašovací obrazovky; je ale pravda, že pak pár vteřin ještě startuje KDE). To, že si budu muset na mozillu počkat nějakou tu vteřinu mi až tak nevadí. A oponoval bych i v tom, že se ohledně rychlostí aplikací pro linux nic nedělá - konkrétně OOo dvojka beta _je_ výrazně rychlejší, má neskonale lepší odezvu na vše.
Neviděl bych to tak černobíle. Jednou jsem dělal aplikačku, čistě matematickou, postupně potřebovala zpracovat snad několik TB dat... Ve windows (na které jsem ji původně vyvíjel) mi jedna testovací dávka dat trvala cca 20 vteřin. Jednoho dne jsem ten samý kód (jak to byla konsolovka, tak jsem téměř nic nemusel měnit) nechal zkompilovat pod linuxem a ejhle... Ty testovací data byly hotové (schválně jsem si to měřil) během ani ne osmi vteřin. Zase na druhou stranu slýchám (a myslím, že oprávněně), že knihovny jako GTK nebo Qt jsou pomalejší než Win32 SDK. O těch novějších grafikách .netího typu bych už ale trochu pochyboval.
Několikrát jsem si přečetl podobné příspěvky -- ale k odpovědi se nedopracoval snad ani jeden; ani se nedivím. Ale řešení je tak jednoduché -- něco ano, něco ne. Je sice pravda, že microsoft (podle svých reklam :)) se snaží optimalizovat svůj systém na rychlost. Možná se mu to i daří. Všechny aplikace okolo linuxu se zase snaží spíš o přehledný kód, jednoduchou správu a atraktivitu pro programátory. A to se jim určitě daří (mně dostaly hned).
Ani to není finální odpověď -- záleží stroj od stroje; co mám kamaráda s Athlonem XP 1700+ 0,5GB RAM (tedy 2x lepší komp) tak tam se ten výkon nějak neprojevil. Například u grafiky (já mám nVidii GF2, on ATI 7500) se mi zdá, že mně jde výrazně rychleji (ale jemu jde rychleji ve Windows).
Tak ono si chce přesně určit, čeho rychlost chceš měřit, navrhnout nějaký rozumný způsob porovnávání a až pak na něco nadávat, že je pomalé. Přiznávám, že v linuxu aplikace asi startují pomaleji (obzvláště ty větší, jako OOo, Firefox). Zase na druhou stranu se mi zdá, že práce s nimi je svižnější pod linuxem.
Asi už zase hromada keců pro nic. Ale to je takové zamyšlení, takový postřeh. Snad mě Leoš nevyžene za takové kecy :) Každopádně, rád bych, kdyby mi někdo napsal pro změnu jeho postřehy, jestli je linux a jeho aplikace rychlý nebo ne... Ono asi záleží na mnoha okolnostech a vždy jde něco zlepšit, že :)
Tiskni
Sdílej:
dmesg | grep '^CPU:.*Cache'?
.