AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »Tak jsem si přečetl jeden dotaz zde na fóru o pomalosti linuxu. Nejdřív jsem chtěl odpovědět přímo pod tím dotazem, ale nakonec ty mé úvahy nějak nabobtnaly... Tak si je hodím do blogu.
Mně linux pomalý nepřijde -- na počítači, kde jsem teď (P3 800 256MB RAM) startují Win XP téměř dvě minuty (!!), a i pak jdou šíleně pomaly (ono je ale pravda, že aplikace na mně vybafne hned, ale nepracuje se s ní příliš lépe než v linuxu)... Zatímco linux mi nabootuje během cca 45 vteřin (do přihlašovací obrazovky; je ale pravda, že pak pár vteřin ještě startuje KDE). To, že si budu muset na mozillu počkat nějakou tu vteřinu mi až tak nevadí. A oponoval bych i v tom, že se ohledně rychlostí aplikací pro linux nic nedělá - konkrétně OOo dvojka beta _je_ výrazně rychlejší, má neskonale lepší odezvu na vše.
Neviděl bych to tak černobíle. Jednou jsem dělal aplikačku, čistě matematickou, postupně potřebovala zpracovat snad několik TB dat... Ve windows (na které jsem ji původně vyvíjel) mi jedna testovací dávka dat trvala cca 20 vteřin. Jednoho dne jsem ten samý kód (jak to byla konsolovka, tak jsem téměř nic nemusel měnit) nechal zkompilovat pod linuxem a ejhle... Ty testovací data byly hotové (schválně jsem si to měřil) během ani ne osmi vteřin. Zase na druhou stranu slýchám (a myslím, že oprávněně), že knihovny jako GTK nebo Qt jsou pomalejší než Win32 SDK. O těch novějších grafikách .netího typu bych už ale trochu pochyboval.
Několikrát jsem si přečetl podobné příspěvky -- ale k odpovědi se nedopracoval snad ani jeden; ani se nedivím. Ale řešení je tak jednoduché -- něco ano, něco ne. Je sice pravda, že microsoft (podle svých reklam :)) se snaží optimalizovat svůj systém na rychlost. Možná se mu to i daří. Všechny aplikace okolo linuxu se zase snaží spíš o přehledný kód, jednoduchou správu a atraktivitu pro programátory. A to se jim určitě daří (mně dostaly hned).
Ani to není finální odpověď -- záleží stroj od stroje; co mám kamaráda s Athlonem XP 1700+ 0,5GB RAM (tedy 2x lepší komp) tak tam se ten výkon nějak neprojevil. Například u grafiky (já mám nVidii GF2, on ATI 7500) se mi zdá, že mně jde výrazně rychleji (ale jemu jde rychleji ve Windows).
Tak ono si chce přesně určit, čeho rychlost chceš měřit, navrhnout nějaký rozumný způsob porovnávání a až pak na něco nadávat, že je pomalé. Přiznávám, že v linuxu aplikace asi startují pomaleji (obzvláště ty větší, jako OOo, Firefox). Zase na druhou stranu se mi zdá, že práce s nimi je svižnější pod linuxem.
Asi už zase hromada keců pro nic. Ale to je takové zamyšlení, takový postřeh. Snad mě Leoš nevyžene za takové kecy :) Každopádně, rád bych, kdyby mi někdo napsal pro změnu jeho postřehy, jestli je linux a jeho aplikace rychlý nebo ne... Ono asi záleží na mnoha okolnostech a vždy jde něco zlepšit, že :)
Tiskni
Sdílej:
dmesg | grep '^CPU:.*Cache'?
.