Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Tak jsem si přečetl jeden dotaz zde na fóru o pomalosti linuxu. Nejdřív jsem chtěl odpovědět přímo pod tím dotazem, ale nakonec ty mé úvahy nějak nabobtnaly... Tak si je hodím do blogu.
Mně linux pomalý nepřijde -- na počítači, kde jsem teď (P3 800 256MB RAM) startují Win XP téměř dvě minuty (!!), a i pak jdou šíleně pomaly (ono je ale pravda, že aplikace na mně vybafne hned, ale nepracuje se s ní příliš lépe než v linuxu)... Zatímco linux mi nabootuje během cca 45 vteřin (do přihlašovací obrazovky; je ale pravda, že pak pár vteřin ještě startuje KDE). To, že si budu muset na mozillu počkat nějakou tu vteřinu mi až tak nevadí. A oponoval bych i v tom, že se ohledně rychlostí aplikací pro linux nic nedělá - konkrétně OOo dvojka beta _je_ výrazně rychlejší, má neskonale lepší odezvu na vše.
Neviděl bych to tak černobíle. Jednou jsem dělal aplikačku, čistě matematickou, postupně potřebovala zpracovat snad několik TB dat... Ve windows (na které jsem ji původně vyvíjel) mi jedna testovací dávka dat trvala cca 20 vteřin. Jednoho dne jsem ten samý kód (jak to byla konsolovka, tak jsem téměř nic nemusel měnit) nechal zkompilovat pod linuxem a ejhle... Ty testovací data byly hotové (schválně jsem si to měřil) během ani ne osmi vteřin. Zase na druhou stranu slýchám (a myslím, že oprávněně), že knihovny jako GTK nebo Qt jsou pomalejší než Win32 SDK. O těch novějších grafikách .netího typu bych už ale trochu pochyboval.
Několikrát jsem si přečetl podobné příspěvky -- ale k odpovědi se nedopracoval snad ani jeden; ani se nedivím. Ale řešení je tak jednoduché -- něco ano, něco ne. Je sice pravda, že microsoft (podle svých reklam :)) se snaží optimalizovat svůj systém na rychlost. Možná se mu to i daří. Všechny aplikace okolo linuxu se zase snaží spíš o přehledný kód, jednoduchou správu a atraktivitu pro programátory. A to se jim určitě daří (mně dostaly hned).
Ani to není finální odpověď -- záleží stroj od stroje; co mám kamaráda s Athlonem XP 1700+ 0,5GB RAM (tedy 2x lepší komp) tak tam se ten výkon nějak neprojevil. Například u grafiky (já mám nVidii GF2, on ATI 7500) se mi zdá, že mně jde výrazně rychleji (ale jemu jde rychleji ve Windows).
Tak ono si chce přesně určit, čeho rychlost chceš měřit, navrhnout nějaký rozumný způsob porovnávání a až pak na něco nadávat, že je pomalé. Přiznávám, že v linuxu aplikace asi startují pomaleji (obzvláště ty větší, jako OOo, Firefox). Zase na druhou stranu se mi zdá, že práce s nimi je svižnější pod linuxem.
Asi už zase hromada keců pro nic. Ale to je takové zamyšlení, takový postřeh. Snad mě Leoš nevyžene za takové kecy :) Každopádně, rád bych, kdyby mi někdo napsal pro změnu jeho postřehy, jestli je linux a jeho aplikace rychlý nebo ne... Ono asi záleží na mnoha okolnostech a vždy jde něco zlepšit, že :)
Tiskni
Sdílej:
dmesg | grep '^CPU:.*Cache'?
.