Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tak jsem si přečetl jeden dotaz zde na fóru o pomalosti linuxu. Nejdřív jsem chtěl odpovědět přímo pod tím dotazem, ale nakonec ty mé úvahy nějak nabobtnaly... Tak si je hodím do blogu.
Mně linux pomalý nepřijde -- na počítači, kde jsem teď (P3 800 256MB RAM) startují Win XP téměř dvě minuty (!!), a i pak jdou šíleně pomaly (ono je ale pravda, že aplikace na mně vybafne hned, ale nepracuje se s ní příliš lépe než v linuxu)... Zatímco linux mi nabootuje během cca 45 vteřin (do přihlašovací obrazovky; je ale pravda, že pak pár vteřin ještě startuje KDE). To, že si budu muset na mozillu počkat nějakou tu vteřinu mi až tak nevadí. A oponoval bych i v tom, že se ohledně rychlostí aplikací pro linux nic nedělá - konkrétně OOo dvojka beta _je_ výrazně rychlejší, má neskonale lepší odezvu na vše.
Neviděl bych to tak černobíle. Jednou jsem dělal aplikačku, čistě matematickou, postupně potřebovala zpracovat snad několik TB dat... Ve windows (na které jsem ji původně vyvíjel) mi jedna testovací dávka dat trvala cca 20 vteřin. Jednoho dne jsem ten samý kód (jak to byla konsolovka, tak jsem téměř nic nemusel měnit) nechal zkompilovat pod linuxem a ejhle... Ty testovací data byly hotové (schválně jsem si to měřil) během ani ne osmi vteřin. Zase na druhou stranu slýchám (a myslím, že oprávněně), že knihovny jako GTK nebo Qt jsou pomalejší než Win32 SDK. O těch novějších grafikách .netího typu bych už ale trochu pochyboval.
Několikrát jsem si přečetl podobné příspěvky -- ale k odpovědi se nedopracoval snad ani jeden; ani se nedivím. Ale řešení je tak jednoduché -- něco ano, něco ne. Je sice pravda, že microsoft (podle svých reklam :)) se snaží optimalizovat svůj systém na rychlost. Možná se mu to i daří. Všechny aplikace okolo linuxu se zase snaží spíš o přehledný kód, jednoduchou správu a atraktivitu pro programátory. A to se jim určitě daří (mně dostaly hned).
Ani to není finální odpověď -- záleží stroj od stroje; co mám kamaráda s Athlonem XP 1700+ 0,5GB RAM (tedy 2x lepší komp) tak tam se ten výkon nějak neprojevil. Například u grafiky (já mám nVidii GF2, on ATI 7500) se mi zdá, že mně jde výrazně rychleji (ale jemu jde rychleji ve Windows).
Tak ono si chce přesně určit, čeho rychlost chceš měřit, navrhnout nějaký rozumný způsob porovnávání a až pak na něco nadávat, že je pomalé. Přiznávám, že v linuxu aplikace asi startují pomaleji (obzvláště ty větší, jako OOo, Firefox). Zase na druhou stranu se mi zdá, že práce s nimi je svižnější pod linuxem.
Asi už zase hromada keců pro nic. Ale to je takové zamyšlení, takový postřeh. Snad mě Leoš nevyžene za takové kecy :) Každopádně, rád bych, kdyby mi někdo napsal pro změnu jeho postřehy, jestli je linux a jeho aplikace rychlý nebo ne... Ono asi záleží na mnoha okolnostech a vždy jde něco zlepšit, že :)
Tiskni
Sdílej:
dmesg | grep '^CPU:.*Cache'?
.