Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Tak jsem si přečetl jeden dotaz zde na fóru o pomalosti linuxu. Nejdřív jsem chtěl odpovědět přímo pod tím dotazem, ale nakonec ty mé úvahy nějak nabobtnaly... Tak si je hodím do blogu.
Mně linux pomalý nepřijde -- na počítači, kde jsem teď (P3 800 256MB RAM) startují Win XP téměř dvě minuty (!!), a i pak jdou šíleně pomaly (ono je ale pravda, že aplikace na mně vybafne hned, ale nepracuje se s ní příliš lépe než v linuxu)... Zatímco linux mi nabootuje během cca 45 vteřin (do přihlašovací obrazovky; je ale pravda, že pak pár vteřin ještě startuje KDE). To, že si budu muset na mozillu počkat nějakou tu vteřinu mi až tak nevadí. A oponoval bych i v tom, že se ohledně rychlostí aplikací pro linux nic nedělá - konkrétně OOo dvojka beta _je_ výrazně rychlejší, má neskonale lepší odezvu na vše.
Neviděl bych to tak černobíle. Jednou jsem dělal aplikačku, čistě matematickou, postupně potřebovala zpracovat snad několik TB dat... Ve windows (na které jsem ji původně vyvíjel) mi jedna testovací dávka dat trvala cca 20 vteřin. Jednoho dne jsem ten samý kód (jak to byla konsolovka, tak jsem téměř nic nemusel měnit) nechal zkompilovat pod linuxem a ejhle... Ty testovací data byly hotové (schválně jsem si to měřil) během ani ne osmi vteřin. Zase na druhou stranu slýchám (a myslím, že oprávněně), že knihovny jako GTK nebo Qt jsou pomalejší než Win32 SDK. O těch novějších grafikách .netího typu bych už ale trochu pochyboval.
Několikrát jsem si přečetl podobné příspěvky -- ale k odpovědi se nedopracoval snad ani jeden; ani se nedivím. Ale řešení je tak jednoduché -- něco ano, něco ne. Je sice pravda, že microsoft (podle svých reklam :)) se snaží optimalizovat svůj systém na rychlost. Možná se mu to i daří. Všechny aplikace okolo linuxu se zase snaží spíš o přehledný kód, jednoduchou správu a atraktivitu pro programátory. A to se jim určitě daří (mně dostaly hned).
Ani to není finální odpověď -- záleží stroj od stroje; co mám kamaráda s Athlonem XP 1700+ 0,5GB RAM (tedy 2x lepší komp) tak tam se ten výkon nějak neprojevil. Například u grafiky (já mám nVidii GF2, on ATI 7500) se mi zdá, že mně jde výrazně rychleji (ale jemu jde rychleji ve Windows).
Tak ono si chce přesně určit, čeho rychlost chceš měřit, navrhnout nějaký rozumný způsob porovnávání a až pak na něco nadávat, že je pomalé. Přiznávám, že v linuxu aplikace asi startují pomaleji (obzvláště ty větší, jako OOo, Firefox). Zase na druhou stranu se mi zdá, že práce s nimi je svižnější pod linuxem.
Asi už zase hromada keců pro nic. Ale to je takové zamyšlení, takový postřeh. Snad mě Leoš nevyžene za takové kecy :) Každopádně, rád bych, kdyby mi někdo napsal pro změnu jeho postřehy, jestli je linux a jeho aplikace rychlý nebo ne... Ono asi záleží na mnoha okolnostech a vždy jde něco zlepšit, že :)
Tiskni
Sdílej:
dmesg | grep '^CPU:.*Cache'?
.