Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Jak mile jsem byl dnes prekvapen touto zpravou! Microsoft vedouc nekolikaletou valku za ochranu svych takzvanych "patentu" se nechal slyset, ze alespon v nejblizsi dobe se nechysta zalovat open source svet pro jejich udajne porusovani!
Abych pravdu rekl, tak uz mi toto tema lezlo krkem. Chamtivost Microsoftu v teto oblasti nezna mezi a pripomina mi to jednu, byt z obecneho pohledu humornou, udalost nekde na severni Morave, kdy do jedne skolky pri (tusim, ze vanocni) besidce vtrhl agent OSA a argumentoval, ze skolka nezaplatila autorske poplatky za to, ze zpivaji lidove pisnicky. Bohuzel, obcas jsme svedky paranoidnich az temer paranormalnich jevu.
O to vic me tesi, ze Microsoft sklopil hlavu a uchylil se do ustrani. Asi si konecne panove uvedomili, ze by meli spise zabrat na opravach svych vlastnich produktu, nez delat rusno kolem tech, ze kterych maji opravnenou obavu. Nebo se mozna zalekli prohlaseni Linuse Torvaldse, ze Microsofti produkty toho porusuji dokonce vice, nez open source projekty? 
Neni mi uplne jasno, proc se tehdy Novell vzdal a za udajne "porusovani" patentu zacal platit. Nicmene my mame nadale zelenou a muzeme jit slavit vitezstvi 8-)
Tiskni
Sdílej:
. PS: třeba ten patent je že se to musí minimálně jednou deně posrat
Obě řeší ultraspecifické problémy a navíc ještě divně
Myslim, ze zaplacena suma nebyla zase tak mala, at z pohledu Novellu nebo Microsoftu.
... cimz jaksi uznava, ze tam asi opravdu neco nebude v poradku, ze?
Ne, proč? Podstupovat soudní spor (a zvláště s velkou firmou) je velmi nepříjemné samo o sobě i v případě, že jste v právu, a dokonce i v případě, že vyhrajete. Novell měl signály, že někteří jeho (potenciální) zákazníci nechtějí investovat do jejich linuxových produktů právě proto, že nechtějí takové riziko podstupovat. Aby je uklidnil, uzavřel zmíněnou dohodu.
Myslim, ze zaplacena suma nebyla zase tak mala, at z pohledu Novellu nebo Microsoftu.
Jak se to vezme. Zkuste se na to podívat z pohledu Novellu: může svým zákazníkům nabídnout jistotu, že je Microsoft nebude žalovat, což je vzhledem k předchozímu pozitivum. Za to se zavázal, že nebude kvůli svým patentům žalovat zákazníky Microsoftu, což pravděpodobně tak jako tak neměl v úmyslu. A navíc na tom - vzhledem k velikosti portfolia a počtu zákazníků - ještě vydělá. Divíte se jim? Jediným problémem je hysterie, kterou kolem smlouvy rozpoutala určitá skupina lidí, i když ve většině případů to je buď z neznalosti nebo ze zištných důvodů.
To si takhle na Novell pak bude moct vyslapnout kazdej trouba s kdejakou kravinou.
Každej trouba asi ne. Musel by to být někdo, jehož výhrůžky bude brát vážně dostatečně velká část zákazníků. Když jim budete vyhrožovat vy, asi to na ně moc velký dojem neudělá.
Mozna neznam podrobnosti, ale stale mi neni jasne jednani Novellu. Chapu, ze se staraji o sve zakazniky, ale investovat takovou sumu do customer satisfaction jde p[odle me jinak a efektivneji.
Obchodníci Novellu očividně usoudili, že se to vyplatí - a realita jim zatím podle všeho dává za pravdu. Co se týká výrazu "investovali takovou sumu", nemyslím, že je na místě. Všechny zdroje uvádějí, že bilance plateb je ve prospěch Novellu, takže tím, kdo investoval nějakou sumu, je spíš Microsoft a je na místě se ptát proč (ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo). A je pravděpodobné, že Microsoft by za ochranu svých zákazníků Novellu neplatil, kdyby dohoda nebyla oboustranná.
Nicmene tim uz jsme se docela vzdalili od toho puvodniho postu, ze?
Diky za kvalifikovane reakce.
Pozor vysoká hra. Nedotýkajte sa peňazí ani na zem padnutých.
Ale na tom prece vubec nesejde, ze ve finale putovaly prostredky na ucet Novellu. Jde o to, ze jich putovalo o par milionu dolaru mene, nez by putovalo, kdyby se v dohode neresily patenty.
To právě AFAIK není pravda - Microsoft platí (podle dostupných pramenů) Novellu za patentovou ochranu svých zákazníků víc než Novell Microsoftu za ochranu svých zákazníků. Je to dáno počtem zákazníků a velikostí (a kvalitou) patentového portfolia obou firem.
(ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo)Bylo, patenty, kteryma drzi Novell MIcrosoft na musce, jsou vyrazne ucinnejsi zbrane, nez je to obracene.
Microsoftu víc vyhovuje atmosféra neurčitých hrozeb než skutečné soudní spory.Přes veškerou praktičnost (uklidnění zákazníků Novellu) je smutné, že Novell tomuto nátlaku podlehl a dal tím MS do ruky výjimečnou zbraň pro další FUDování založené právě na tom (viz Ballmer: "vidíte, Novell uzavřel smlouvu, ergo Linux patenty porušuje").