Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Zdravicko panove (a damy). Prichazim s neobvyklym dotazem. Vzhledem k tomu, ze za poslednich 12 mesicu oslabila britska libra vuci korune o temer 30%, zacinam dumat. Hledam nekoho, kdo by se se mnou (diskretni formou) podelil o sva financni data. Na oplatku nabizim sva, tedy prijem v UK.
Jde mi o to, ze chci srovnat zivot Linuxoveho administratora v CR(SR) a UK. Jelikoz 65% meho prijmu prevadim kazdy mesic na koruny, musim myslet v korunach. Uvadim tedy informace o mem zamestnani v UK. Pokud ma nekdo z vas pocit, ze dela totez nebo velmi podobneho, a je ochoten mezi 4-mi prsty odkryt sva financni data, predem dekuji za ochotu:
Pracuji pro treti nejvetsi antivirovou spolecnost na svete. Primou konkurenci pro nas je Symantec a McAfee. Obe jsou nepomerne vetsi, ale po nich je (z globalniho pohledu) dlouho pustoprazdno, pak jsme my, a pak je zbytek. Spolecnost ma (dohromady) pres 1.200 zamestnancu a rocni obrat za posledni financni rok dosahl 106 milionu liber. Mame hlavni sidlo v UK, 2 pobocky v US a po jedne pobocce v Kanade, Francii, Italii, Nemecku, Singapuru, Japonsku a Australii.
Ja zde pracuji rok, konkretne v oddeleni IT Operations, ktere je rozdeleno na interni support (3 urovne) a D&G (Design & Governance). Cast infrastruktury bezi na Windowsu, cast na UNIX/Linuxu (RedHat, FreeBSD). Ja jsem jeden ze 2 soumenu v UK, kteri maji na starost interni support 3. urovne na UNIX/Linuxu (na 2. urovni konci tickety, ktere se daji vyresit do pul dne). Kdybych mel popsat svuj pracovni den, tak jde priblizne z 25-i% prave o interni support (tedy vsechny problemy pochazejici od zamestnancu a serveru samotnych), z 50-i% projektove planovani - zejmena expanze infrastruktury, a z 25-i% problem management - disaster recovery procedures, zalohovani, redundancy, performance,...
UNIX/Linux infrastruktura je tvorena webservery s load balancery (Apache), mailservery (krome MDAs), DNS servery, pak nam tam bezi nejake mailing listy (ezMLM), RedHat Satellite Server, a hromada dalsich miscellaneous serveru. Je jich docela hromada... Krome letitych zkusenosti s administraci vyse uvedenych (+ jinych) pisu v shellu, Perlu, tykam si s MySQL, s PostgreSQL si vykam. Ma specializace je zejmena mail relay a spam filtering
Co se tyce projektoveho planovani, vetsinu zasadnich zmen komunikujeme na mezinarodni urovni. Dalsi UNIXaci jsou v Kanade a v US.
Dela nekdo z vas neco podobneho pro spolecnost podobnych rozmeru v CR? Cim blize uvedeny popis charakterizuje praci nekoho z vas, tim lepe. Muzete mi poslat mejla (pres profil), pripadne si muzem poklabosit na Jabberu: honzous@tuff.org.uk. Vitam data zejmena z Ostravy a Prahy. Pokud je popis vasi prace radikalne odlisny, dekuji za pozornost.
Tiskni
Sdílej:
Ty jo, taky zíram. Možná ještě nejsme otrlí k masáži z médií, že jsou všude lumpové? Možná ta změna v možnosti mít nějakou moc cokoliv dělat a zároveň něco vlastnit, po listopadu 89, ještě není tak zažitá? Možná nás dost změnilo za posledních x let místo a neznáme okolí a jsme proto nedůvěřiví? Možná spoléháme více na ostatní, než sebe a proto nás každá změna v okolí vyvede z míry?
Kdyz si novy auto koupi nekdo v Cechach, soused mu to obejde s klicema, nebo aspon odpolivne pomluvu: "Jooo, ten si na to urcite nakrad!"
Což je asi tak blízké (obecné) pravdě jako ty představy o platech v cizině, o kterých mluvíte v prvním odstavci…
jinak šetřit v dolarech a nesledovat kurs..Na tom není nic špatného, pokud hodlají peníze spotřebovávat v této měně.
To mas jeste stesti, ze to prevadis prubezne na koruny. Kamarad si za 5 let v US nasetril 5 milionu korun, ale nechaval to v dolarech a ted ma z niceho nic o vice nez milion mene.z těchto vět mi opravdu nevyplývá, že by onen kamarád chtěl nakupovat za dolary. Pokud spotřebováváte zahraniční zboží (v tomto případě v USA zboží např. evropské), depreciace měny se vás dotkne vždycky.
Tahle hra zacala byt bezpredmetna, kdyz jsem objevil zolika, totiz, ze kdyz zajdu do oddeleni sportovnich potreb, prejdu cinske spacaky, cinske kopie finskych nozu, nemeckych esusu, indianskych suvenyru a spol, dojdu az k regalu s nabojema, a ty byly vzdy "Made in the USA"
No jasně, levné věci z číny. To je kapitola sama pro sebe.
Jinak aby nedošlo k nějaké mýlce... Nemyslel jsem to jako kritiku.
Ale tuto metodiku pouzivam od stredni skoly a jeste nikdo si nestezoval
Jsi prvni.
Specifictejsi nez www.worldsalaries.com.
.
Před cca 10 lety jsem se ucházel o jedno místo v lokalitě "okres Cheb", uváděný limit (strop; asi nástup) byl cca 12.000 za správcovství sítě snad s 200 pc atd, jednalo se o výrobní podnik. Ten kdo přijímal, říkal, že někdo "z Prahy" by to za 18 vzal (a on jeho taky) ... takže zajímalo by mne, jaké je dnes rozpětí.
Předpokládám, že to není čistá suma. Tedy dá to na byt ve společnosti dalších dvou přátel, žádné šetření. I tak se dá začínat, získávat zkušenosti. Pak jít dál, za lepším.