Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
No krátce jsem se pozastavil nad článkem o CFS scheduleru na rootovi. No a tak si říkám, mám dvacet minut... proč ho nevyzkoušet.
Sosnu kernel 2.6.20 patch na 2.6.21-rc7 a samotný CFS patch verze 5. Samotný scheduler je Completely Fair Scheduler – naprosto spravedlivý plánovač.
No patchování, kompilace a instalace jádra se obešla bez větších incidentů až na zjiśtění, že nvidia driver prostě musíte pokaždé reinstalovat pro každé jádro po každém startu. Nic praktického...
Já jsem pružnost systému testoval tak: pustit normální systém s X. Pustit hudbu (MP3) a konzoli s 16 tabama. V prvním jsem spustil top a na dalších 15 program sh super_pi 20 (1 Milion desetiných míst).
Jako první jsem otestoval CFS, po začátku testu byl systém mírně gumovější a vše si vyžadovalo chvíli času. Pokud jsem po něm chtěl hodně (rozuměj přepnout okno, rychleji zahýbat kurzorem), hudba se zastavovala a nejen to...
Zátěž: 2 z 15 procesů se měli každý po ~ 8.3 % CPU, dalších 10 mělo zátěž na přesně 6.0% zbylé procesy měli tak malo sebráno CPU, že jsem je ve výpisu 50 řádkového topu neviděl.
Druhý testovaný byl standartní v jádře, ten se choval nejpružněji ze všech. Přepínání oken, hrani hudby... relativně žádný problém. Dva procesy braly každý po 40% CPU, další procesy ~ 1.5 % CPU.
(ty nejaktivnější se měnily vždy u jakého koliv časovače)
Jako poslední jsem otestoval scheduler z ck patchsetu (pro desktop), no výkon lepší o kapánek než c CFS, ale odezva od ostatních aplikací nebyla zrovna nejlepší. Hudba hrále neustál.
Boužel nemám délky vypočtů pí, no ostatně tolik času jsem neměl a z původních 20 minut se stalo trochu déle.
BTW. 1,7 Cel, 256 MB RAM. Nic moc počítač
Ostatně pro ty co chtějí pro všechy stejně doporučuji CFS ;)
Tiskni
Sdílej: