Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jednoho dne už se zdál starý domácí (rodinný) počítač příliš pomalý na nějakou slušnější práci (převod videí na dvd) a tak se rozhodlo, že se počítač trochu upgraduje...
Tak jsem otevřel Kmail (verze 1.10.1 za použití offline IMAP) a koukám a nestačím se divit. Něco není v pořádku. Proč vidím maily z dneška a za nimi maily roky staré? Filtry žádné, posuvník krátký, číslo vedle složky říká 200 položek (včera jich tam bylo 2200).
Vlastním TP R61i s integrovanou kartou X3100, jenže drivery jsou naprosto o ničem...
Pravděpodobnost vyřešení je značné záporno... Nainstaloval jsem compiz 0.5.0, fajn hračička, rychlé, "použitelné" . Jenže mám problém...
Nastartování proběhne vpořádku, běh taky. Přepnuli však do konzole ALT+F1 a zpět tak vidím černou obrazovku s čtverčkem původního obrazu pro prvním místem kurzoru. Kurzorem můžu hýbat a taky se mění podle například textových políček za ním. Jenže obrazovka je černá... klávesnice nefunguje CTRL+ALT+BACKSPACE nefuguje...
Problém jsem pozoroval i u Berylu verze 0.1.4 0.2.0 a compizu 0.3.6
Jediné co mám je hláška v konzoli nahozeného compiz-start:
compiz: pixmap 0x10002f2 can't be bound to texture
compiz: Couldn't bind redirected window 0x1400029 to texture
Nenapadá vás něco
UPDATE: Stačí vypnout Sync to blank (nebo jak se to jmenuje) ;)
No krátce jsem se pozastavil nad článkem o CFS scheduleru na rootovi. No a tak si říkám, mám dvacet minut... proč ho nevyzkoušet.
Sosnu kernel 2.6.20 patch na 2.6.21-rc7 a samotný CFS patch verze 5. Samotný scheduler je Completely Fair Scheduler – naprosto spravedlivý plánovač.
No patchování, kompilace a instalace jádra se obešla bez větších incidentů až na zjiśtění, že nvidia driver prostě musíte pokaždé reinstalovat pro každé jádro po každém startu. Nic praktického...
Já jsem pružnost systému testoval tak: pustit normální systém s X. Pustit hudbu (MP3) a konzoli s 16 tabama. V prvním jsem spustil top a na dalších 15 program sh super_pi 20 (1 Milion desetiných míst).
Tentokrát ne v aboslutně černém. Přibyla mi tiskárna Xerox Phaser 3117. Která hlásá, že má ovladače pro linux... Jenže to by přece nebylo tak jednoduchý.
Nainstaluji. Co vidím při tisku testovací stránky? Nic. Dioda na tiskárně ani nezabliká (tzn. to znamená, že příjmá data.). Ovladač je generován cups 1.0 (ppd soubor) a pro cups 1.1 přičemž mám verzi 1.2.6. Usilovně jsem se s tím mořil. Ráno vyzkoušel ubuntu 6.06 tam CUPS nejel prozměnu vůbec. V kubuntu to bylo lepší, ale furt stejnej problém. Pak jsem při googlování narazil na SPL II language což mě nakonec dovedlo k zbrusu novému ovladači splix. Ze kterého mi fungovali ovladače pro Samsung ML-2010 a ML-2550 s tím, že další jsem netestoval.
Cesta je to dobrá. Leč na dlouhou trať. Je vidět, že i samsung i Xerox už o linuxu vědí. Jen úsilí...
V pátek jsem ve škole (v hodině INF) sosnul SuSE 10.2 (za 6 minut), vypálil a během víkendu dvakrát naistaloval. Sám nevím, jestli to má být recenze nebo jen shrnutí dvou mých instalací.
DOPSÁNOMám slabši stroj:
Celeron 1,7 Ghz (128 cache)
DDR-I 256 MB RAM (266 Mhz)
DISK 60 GB IDE
GF NVIDIA FX 5200
Nedávno se mi podařilo dosáhnout zkompilované cinelerry s minimem padu (). Ale když přehrávám v něm video přibližně 1 MB/s tak
* Hraje zpomalaně obraz a zvuk je v pořádku (zapnutá volba Play Every frame)
* Hraje trhaně, spotřeba CPU je přbližně 75 % (55% cinelerra 20% Xorg a Copmosite) paměti (100%; swap - viz komentáře (not yet ))