Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Jednoho dne už se zdál starý domácí (rodinný) počítač příliš pomalý na nějakou slušnější práci (převod videí na dvd) a tak se rozhodlo, že se počítač trochu upgraduje...
Tak jsem otevřel Kmail (verze 1.10.1 za použití offline IMAP) a koukám a nestačím se divit. Něco není v pořádku. Proč vidím maily z dneška a za nimi maily roky staré? Filtry žádné, posuvník krátký, číslo vedle složky říká 200 položek (včera jich tam bylo 2200).
Vlastním TP R61i s integrovanou kartou X3100, jenže drivery jsou naprosto o ničem...
Pravděpodobnost vyřešení je značné záporno... Nainstaloval jsem compiz 0.5.0, fajn hračička, rychlé, "použitelné" . Jenže mám problém...
Nastartování proběhne vpořádku, běh taky. Přepnuli však do konzole ALT+F1 a zpět tak vidím černou obrazovku s čtverčkem původního obrazu pro prvním místem kurzoru. Kurzorem můžu hýbat a taky se mění podle například textových políček za ním. Jenže obrazovka je černá... klávesnice nefunguje CTRL+ALT+BACKSPACE nefuguje...
Problém jsem pozoroval i u Berylu verze 0.1.4 0.2.0 a compizu 0.3.6
Jediné co mám je hláška v konzoli nahozeného compiz-start:
compiz: pixmap 0x10002f2 can't be bound to texture
compiz: Couldn't bind redirected window 0x1400029 to texture
Nenapadá vás něco
UPDATE: Stačí vypnout Sync to blank (nebo jak se to jmenuje) ;)
No krátce jsem se pozastavil nad článkem o CFS scheduleru na rootovi. No a tak si říkám, mám dvacet minut... proč ho nevyzkoušet.
Sosnu kernel 2.6.20 patch na 2.6.21-rc7 a samotný CFS patch verze 5. Samotný scheduler je Completely Fair Scheduler – naprosto spravedlivý plánovač.
No patchování, kompilace a instalace jádra se obešla bez větších incidentů až na zjiśtění, že nvidia driver prostě musíte pokaždé reinstalovat pro každé jádro po každém startu. Nic praktického...
Já jsem pružnost systému testoval tak: pustit normální systém s X. Pustit hudbu (MP3) a konzoli s 16 tabama. V prvním jsem spustil top a na dalších 15 program sh super_pi 20 (1 Milion desetiných míst).
Tentokrát ne v aboslutně černém. Přibyla mi tiskárna Xerox Phaser 3117. Která hlásá, že má ovladače pro linux... Jenže to by přece nebylo tak jednoduchý.
Nainstaluji. Co vidím při tisku testovací stránky? Nic. Dioda na tiskárně ani nezabliká (tzn. to znamená, že příjmá data.). Ovladač je generován cups 1.0 (ppd soubor) a pro cups 1.1 přičemž mám verzi 1.2.6. Usilovně jsem se s tím mořil. Ráno vyzkoušel ubuntu 6.06 tam CUPS nejel prozměnu vůbec. V kubuntu to bylo lepší, ale furt stejnej problém. Pak jsem při googlování narazil na SPL II language což mě nakonec dovedlo k zbrusu novému ovladači splix. Ze kterého mi fungovali ovladače pro Samsung ML-2010 a ML-2550 s tím, že další jsem netestoval.
Cesta je to dobrá. Leč na dlouhou trať. Je vidět, že i samsung i Xerox už o linuxu vědí. Jen úsilí...
V pátek jsem ve škole (v hodině INF) sosnul SuSE 10.2 (za 6 minut), vypálil a během víkendu dvakrát naistaloval. Sám nevím, jestli to má být recenze nebo jen shrnutí dvou mých instalací.
DOPSÁNOMám slabši stroj:
Celeron 1,7 Ghz (128 cache)
DDR-I 256 MB RAM (266 Mhz)
DISK 60 GB IDE
GF NVIDIA FX 5200
Nedávno se mi podařilo dosáhnout zkompilované cinelerry s minimem padu (). Ale když přehrávám v něm video přibližně 1 MB/s tak
* Hraje zpomalaně obraz a zvuk je v pořádku (zapnutá volba Play Every frame)
* Hraje trhaně, spotřeba CPU je přbližně 75 % (55% cinelerra 20% Xorg a Copmosite) paměti (100%; swap - viz komentáře (not yet ))