Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Win xp Embedded a aktualizace se za behu bankomatu nedelaji. Bankomat je jen klient serverove aplikace.
Stejne tak jako PC jez ma urednik v bance.
V bankomatu resp na disku nejsou ulozena zadna data o klientech apod. Disk (casto CF karta) pracuje v rezimu pouze pro cteni.
Aktualizace se provadi pouze vymenou tohoto media ci jeho novym prepsanim nacez se bankomat zapne, system nabootuje a bezi tak dlouho dokud se neporoucha ci jak je treba. Nektere bankomaty se restartuji po doplneni hotovosti na zaklade metodickych pokynu.
Ruzne ty reklamy co zobrazuje a dalsi informace banky jsou periodicky stahovany z centralnich serveru. Pokud bankomat restartuji tak si je stahne zase znovu.
Protoze zijeme v ceske republice.
Ja jsem nikde nepsal ze je to horsi. Nepolemizuji zda je vhodnejsi platforma A nebo B.
Ani cena za OS nehraje roli. V cene celeho bankomatu je zcela zanedbatelna.
Že by se cítil víc Čechem a chtěl vychovávat děti tady? Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?
Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?Á, tady někdo moc necestoval.
Á, tady někdo moc necestoval.No rozhodně jsou Češky mnohem, mnohem hezčí než Němky...
.......že se MS v licenci zříká jakékoli zodpovědnosti je věc druhá
Jenze to vite Vy, ja a jeste par lidi co jsme si precetli licencni ujednani MS.
Produkty MS pouziva uzivatel na vlastni zodpovednost.
V dobe kdy bankomaty horentne pribyvaly na ulicich a obchodnich domech melo pramalo vyvojaru zkusenosti s open source.
Dnes je situace jina a open source by mohl byt klidne nasazen.
To ze se tak nedeje ma prakticky dva duvody:
Cena komercniho sw (windows) je tak zanedbatelna ze nikoho nemotivuje k prechodu na jine reseni.
Proc investovat cas a lidske prostredky a hlavne miliardy korun do neceho co uz je vyvinuto a nejak to bezi.
System pro bankomat na bazi Linux kernelu by musel nekdo naprogramovat a to jak znamo by bankovni sektor stalo miliardy.
Viz datove schranky, cervene tlacitko .....
Problem v bezpecnosti to teda nebude proc se nenasazuji alternativy.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.
Uz hafo bankomatu bylo ukradeno a verim tomu ze streva skoncily v rukou hackeru. Takze komunikacni protokoly jsou zcela jiste prozkoumany. Tomu zadna platforma nezabrani.
Stabilita systemu je zajistena tak ze system bezi pouze v rezimu cteni z bootovaciho media a o pripadne errory se postara nezavisly watchdog zajistujici reboot. Jakekoli napadeni nejakym "zlym" kodem je tak prakticky vylouceno pac se do systemu ani nema jak dostat.
Slusnej programator by za par tejdnu mel hotovy i to "cerveny tlacitko" a presto to stalo miliony.
To stejne datove schranky, kde provar byl jeste nesrovnatelne vetsi.
Jinak samozrejme souhlas.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.Uh, co jsem četl tak v ATM by měl být nějaký kryptoprocesor. Nemluvě o čipu na kartě. Při výběru by se měl chip na kartě bavit přímo s bankou (narozdíl od platby v obchodě, kdy se s oběma baví terminál).
Spusta karet zadny chip ani nema a vse je postaveno na precteni magnetickeho prouzku.
Samozrejme.
Kartu staci zkopirovat, znat PIN a to ostatni uz podvodnika vubec nezajima.
Tudiz nejaky kriptoprocesor je zcela bezpredmetny.
Ja jen naznacil ze utocnikovi se zkopirovanou kartou a s PINem je zcela jedno zda komunikace se servery probiha sifrovane ci nikoliv a uz vubec jej nezajima sifrovaci protokol.
Hackery zlocince zajima server a ne bankomat jez neobsahuje zadna mu potrebna data.
).
Naopak v hypermarketech a tam, kde je fofr, na to z vysoka dlabou a chlap klidně může platit kartou vystavenou na ženské jméno a podepsat se vlastním, prodavačkám to bývá často jedno. Nebo alespoň bývalo.
chlap klidně může platit kartou vystavenou na ženské jméno a podepsat se vlastnímJá znám spíš případy, kdy to bývá obráceně
No, ten čip se nebaví s bankou, ale s karetní společností, která kartu vydala (Visa, Mastercard, nebo jakákoliv jiná, která používá stejný typ karet třeba pro mikroplatby). A ano baví se s karetní společností přímo, tedy bankomat funguje jen jako poroxy, která obaluje komunikaci.
odstranit nepouzivane odkazy z plochyTreba by to vysypalo vsechny penize, co v tom jsou...
Tehdy to byl ale jen spadlý automat na limonádu. Pořádné automaty samozřejmě běží na Linuxu.
Tiskni
Sdílej: