Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Win xp Embedded a aktualizace se za behu bankomatu nedelaji. Bankomat je jen klient serverove aplikace.
Stejne tak jako PC jez ma urednik v bance.
V bankomatu resp na disku nejsou ulozena zadna data o klientech apod. Disk (casto CF karta) pracuje v rezimu pouze pro cteni.
Aktualizace se provadi pouze vymenou tohoto media ci jeho novym prepsanim nacez se bankomat zapne, system nabootuje a bezi tak dlouho dokud se neporoucha ci jak je treba. Nektere bankomaty se restartuji po doplneni hotovosti na zaklade metodickych pokynu.
Ruzne ty reklamy co zobrazuje a dalsi informace banky jsou periodicky stahovany z centralnich serveru. Pokud bankomat restartuji tak si je stahne zase znovu.
Protoze zijeme v ceske republice.
Ja jsem nikde nepsal ze je to horsi. Nepolemizuji zda je vhodnejsi platforma A nebo B.
Ani cena za OS nehraje roli. V cene celeho bankomatu je zcela zanedbatelna.
Že by se cítil víc Čechem a chtěl vychovávat děti tady? Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?
Že by to bylo tim, že jsou Češky nejhezčí?Á, tady někdo moc necestoval.
Á, tady někdo moc necestoval.No rozhodně jsou Češky mnohem, mnohem hezčí než Němky...
.......že se MS v licenci zříká jakékoli zodpovědnosti je věc druhá
Jenze to vite Vy, ja a jeste par lidi co jsme si precetli licencni ujednani MS.
Produkty MS pouziva uzivatel na vlastni zodpovednost.
V dobe kdy bankomaty horentne pribyvaly na ulicich a obchodnich domech melo pramalo vyvojaru zkusenosti s open source.
Dnes je situace jina a open source by mohl byt klidne nasazen.
To ze se tak nedeje ma prakticky dva duvody:
Cena komercniho sw (windows) je tak zanedbatelna ze nikoho nemotivuje k prechodu na jine reseni.
Proc investovat cas a lidske prostredky a hlavne miliardy korun do neceho co uz je vyvinuto a nejak to bezi.
System pro bankomat na bazi Linux kernelu by musel nekdo naprogramovat a to jak znamo by bankovni sektor stalo miliardy.
Viz datove schranky, cervene tlacitko .....
Problem v bezpecnosti to teda nebude proc se nenasazuji alternativy.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.
Uz hafo bankomatu bylo ukradeno a verim tomu ze streva skoncily v rukou hackeru. Takze komunikacni protokoly jsou zcela jiste prozkoumany. Tomu zadna platforma nezabrani.
Stabilita systemu je zajistena tak ze system bezi pouze v rezimu cteni z bootovaciho media a o pripadne errory se postara nezavisly watchdog zajistujici reboot. Jakekoli napadeni nejakym "zlym" kodem je tak prakticky vylouceno pac se do systemu ani nema jak dostat.
Slusnej programator by za par tejdnu mel hotovy i to "cerveny tlacitko" a presto to stalo miliony.
To stejne datove schranky, kde provar byl jeste nesrovnatelne vetsi.
Jinak samozrejme souhlas.
Necekejte zadne kosmicke technologie a supersifry. Veskera bezpecnost visi na nekolikamistnem cisle karty a ctyrmistnem pinu.Uh, co jsem četl tak v ATM by měl být nějaký kryptoprocesor. Nemluvě o čipu na kartě. Při výběru by se měl chip na kartě bavit přímo s bankou (narozdíl od platby v obchodě, kdy se s oběma baví terminál).
Spusta karet zadny chip ani nema a vse je postaveno na precteni magnetickeho prouzku.
Samozrejme.
Kartu staci zkopirovat, znat PIN a to ostatni uz podvodnika vubec nezajima.
Tudiz nejaky kriptoprocesor je zcela bezpredmetny.
Ja jen naznacil ze utocnikovi se zkopirovanou kartou a s PINem je zcela jedno zda komunikace se servery probiha sifrovane ci nikoliv a uz vubec jej nezajima sifrovaci protokol.
Hackery zlocince zajima server a ne bankomat jez neobsahuje zadna mu potrebna data.
).
Naopak v hypermarketech a tam, kde je fofr, na to z vysoka dlabou a chlap klidně může platit kartou vystavenou na ženské jméno a podepsat se vlastním, prodavačkám to bývá často jedno. Nebo alespoň bývalo.
chlap klidně může platit kartou vystavenou na ženské jméno a podepsat se vlastnímJá znám spíš případy, kdy to bývá obráceně
No, ten čip se nebaví s bankou, ale s karetní společností, která kartu vydala (Visa, Mastercard, nebo jakákoliv jiná, která používá stejný typ karet třeba pro mikroplatby). A ano baví se s karetní společností přímo, tedy bankomat funguje jen jako poroxy, která obaluje komunikaci.
odstranit nepouzivane odkazy z plochyTreba by to vysypalo vsechny penize, co v tom jsou...
Tehdy to byl ale jen spadlý automat na limonádu. Pořádné automaty samozřejmě běží na Linuxu.
Tiskni
Sdílej: