Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Někdo si nedá říct a nedá. Kdyby tam použili GNU/Linux, mohla tam být pěkná 1337ovská příkazová řádka 
Tiskni
Sdílej:
). Taky mě tehdy napadlo něco podobného...
. Tak ten ovládací počítač bych chtěl, když zvládne Windowsy, tak bude dost výkonej
. Jinak pokud to ovládá výdej těch limonád, tak by mě docela zajímalo jak to vypadá, když se program zblázní
.
Že tohle zrušení zvýhodnění je pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) nemilé, to je naprosto jasné ...Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...
Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...Přesně tak, musíte vidět i ty širší souvislosti: to, že stát dáva na stravenky daňové úlevy, znamená, že vybere méně peněz. Tudíž musí buď snížit svoje výdaje (třeba na zdravotnictví, školy...), nebo ty peníze vzít jinde (zvýšit jiné daně, nebo se zadlužit). Pracující dostávají úlevy na stravenky, ale přitom si tyto úlevy musí sami zaplatit: vyššími daněmi někde jinde (případně zadlužením dalších generací). Stát ti tak zároveň bere i dává. Na tom by nic nebylo, kdyby z tohoto koloběhu neodčerpávaly část peněz stravenkářské firmy (ty se přiživují na státu, firmách i pracujících).
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí. V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.Tím dáváním a braním a tedy vytvářením tebou popisované iluze a podporou spotřeby se může vytvářet vyšší příjem do rozpočtu, který by jinak nebyl (úlevy 1,6 mld. vs 1,9 mld. zisk z DPH získaného větším žraním) a muselo by se to kompenzovat např. vyššími daněmi. Takže bez stravek by se sice lidé chovali racionálně, jedli méně nebo levněji, ale nezůstalo by jim v kapse nutně víc peněz. Pokud by to platilo a já jsem se choval racionálně a ostatní nikoli, začínám na tom vydělávat, mně ty peníze v kapse zbydou a odvedou je za mě ti iracionální. Toť moje teorie. Dík, že mi to trpělivě vysvětluješ, ale já pořád nevidím, kde v tom mám chybu.
Stravenky mohou zvyšovat množství jídla, co se sežere, a teda zvyšovat příjem státu např. na DPH.Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého* I kdybychom předpokládali, že člověk projí víc, když má stravenky místo peněz, příjmy státu z DPH se vyšší nebudou. Předpokládejme, že sklon ke spotřebě a sklon k úsporám se nemění (kolik procent příjmů člověk utratí a kolik spoří). Takže pokud by vzrostly výdaje člověka na jídlo, stalo by se tak na úkor jiné spotřeby. Celková spotřeba (jídlo, bydlení, zábava...) by se tak nezměnila, pouze by člověk omezil jednu kategorii a více utrácel za jinou.** *) ve skutečnosti by to bylo víc, protože by se ušetřily peníze, které dnes připadnou jako zisk stravenkářské firmě. **) Jelikož z jídla se platí nižší sazba DPH než třeba z elektroniky, tak by naopak příjmy státu, podle tvých předpokladů, mohly klesnout.
Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého*lenze ide prave o to, ze na stravenkach dostanes viac ako keby si to dostal v peniazoch (firma si to odcita na daniach, takze ju to vyjde rovnako a ty dostanes viac), cize toto, co pises neplati
je jedno, jestli mi zaměstnavatel dá stovkovou stravenku nebo stovku.Doma mám pěknou zásobu stravenek (nestíhám je utrácet), tak se můžeme domluvit na nějaké výměně 1:1, když je ti to jedno. Jsi z Prahy, nebo budeš tu někdy?
Ale s tím automatem je to pravda, stojí u nás ve škole a už několik dní je tam tahle obrazovka.
Opodstatnění to moc nemá, jednoduchý automat se dá naprogramovat i na nějakém obyčejném mikroprocesoru, takže to bude spíš leností programátorů. Třeba to ale může být (tohle třeba ne, no) poháněné počítačem na úrovni PDA, který má vzhledem ke zbytku toho krámu zanedbatelnou spotřebu. V tom případě je jeho použití a docela logické - proč se pachtit s nějakým nízkoúrovňovým programováním? I když OS, bych si tam vybral jiný