Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Někdo si nedá říct a nedá. Kdyby tam použili GNU/Linux, mohla tam být pěkná 1337ovská příkazová řádka 
Tiskni
Sdílej:
). Taky mě tehdy napadlo něco podobného...
. Tak ten ovládací počítač bych chtěl, když zvládne Windowsy, tak bude dost výkonej
. Jinak pokud to ovládá výdej těch limonád, tak by mě docela zajímalo jak to vypadá, když se program zblázní
.
Že tohle zrušení zvýhodnění je pro zaměstnance (ale i zaměstnavatele) nemilé, to je naprosto jasné ...Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...
Právě xkucf03 říkal, že by to mělo být i pro zaměstanance milé...Přesně tak, musíte vidět i ty širší souvislosti: to, že stát dáva na stravenky daňové úlevy, znamená, že vybere méně peněz. Tudíž musí buď snížit svoje výdaje (třeba na zdravotnictví, školy...), nebo ty peníze vzít jinde (zvýšit jiné daně, nebo se zadlužit). Pracující dostávají úlevy na stravenky, ale přitom si tyto úlevy musí sami zaplatit: vyššími daněmi někde jinde (případně zadlužením dalších generací). Stát ti tak zároveň bere i dává. Na tom by nic nebylo, kdyby z tohoto koloběhu neodčerpávaly část peněz stravenkářské firmy (ty se přiživují na státu, firmách i pracujících).
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí. V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.Tím dáváním a braním a tedy vytvářením tebou popisované iluze a podporou spotřeby se může vytvářet vyšší příjem do rozpočtu, který by jinak nebyl (úlevy 1,6 mld. vs 1,9 mld. zisk z DPH získaného větším žraním) a muselo by se to kompenzovat např. vyššími daněmi. Takže bez stravek by se sice lidé chovali racionálně, jedli méně nebo levněji, ale nezůstalo by jim v kapse nutně víc peněz. Pokud by to platilo a já jsem se choval racionálně a ostatní nikoli, začínám na tom vydělávat, mně ty peníze v kapse zbydou a odvedou je za mě ti iracionální. Toť moje teorie. Dík, že mi to trpělivě vysvětluješ, ale já pořád nevidím, kde v tom mám chybu.
Stravenky mohou zvyšovat množství jídla, co se sežere, a teda zvyšovat příjem státu např. na DPH.Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého* I kdybychom předpokládali, že člověk projí víc, když má stravenky místo peněz, příjmy státu z DPH se vyšší nebudou. Předpokládejme, že sklon ke spotřebě a sklon k úsporám se nemění (kolik procent příjmů člověk utratí a kolik spoří). Takže pokud by vzrostly výdaje člověka na jídlo, stalo by se tak na úkor jiné spotřeby. Celková spotřeba (jídlo, bydlení, zábava...) by se tak nezměnila, pouze by člověk omezil jednu kategorii a více utrácel za jinou.** *) ve skutečnosti by to bylo víc, protože by se ušetřily peníze, které dnes připadnou jako zisk stravenkářské firmě. **) Jelikož z jídla se platí nižší sazba DPH než třeba z elektroniky, tak by naopak příjmy státu, podle tvých předpokladů, mohly klesnout.
Situaci při dotovaných stravenkách: vyděláš 20 000 Kč čistého a 1000 dostaneš ve stravenkách. Situace bez stravenek: vyděláš 21 000 Kč čistého*lenze ide prave o to, ze na stravenkach dostanes viac ako keby si to dostal v peniazoch (firma si to odcita na daniach, takze ju to vyjde rovnako a ty dostanes viac), cize toto, co pises neplati
je jedno, jestli mi zaměstnavatel dá stovkovou stravenku nebo stovku.Doma mám pěknou zásobu stravenek (nestíhám je utrácet), tak se můžeme domluvit na nějaké výměně 1:1, když je ti to jedno. Jsi z Prahy, nebo budeš tu někdy?
Ale s tím automatem je to pravda, stojí u nás ve škole a už několik dní je tam tahle obrazovka.
Opodstatnění to moc nemá, jednoduchý automat se dá naprogramovat i na nějakém obyčejném mikroprocesoru, takže to bude spíš leností programátorů. Třeba to ale může být (tohle třeba ne, no) poháněné počítačem na úrovni PDA, který má vzhledem ke zbytku toho krámu zanedbatelnou spotřebu. V tom případě je jeho použití a docela logické - proč se pachtit s nějakým nízkoúrovňovým programováním? I když OS, bych si tam vybral jiný