10.kapka esperanta

27.8.2008 21:11 | Přečteno: 1793× | Esperanto | poslední úprava: 28.8.2008 13:04

Tak po dlouhém odmlčení se vracím k článkům o esperantu. Proč takové odmlčení? Na stará kolena jsem začal studovat další VŠ a na esperanto zbyl náhle čas jenom v rámci osobního studia:/ Štve mě ale, že je to tu takové nedokončené - rád bych splnil alespoň to, aby moji čtenáři měli ucelený přehled o celé gramatice a zbylo jim už jen, rozšiřování slovní zásoby, spolu s nácvikem náslechových schopností. Vzhledem k časovým možnostem jsem se rozhodl více se zaměřit na gramatiku a méně to pitvat - konečně možností náslechu a nabírání slovní zásoby je dost na esperantisty oblíbeném www.lernu.net.

Pro dnešní kapku mám v plánu uvést zde přehled všech možných přípon a předpon, které pomáhají rychle nabrat slovní zásobu, tohoto krásně logického a pravidelného jazyka. Je dobré, že to tu bude takhle hezky pohromadě, než rozptýlené po několika příspěvcích...

Nesnažte se to namemorovat - jde to samo časem. Při čtení se snažíte odhadovat neznámá slova a mozek si to postupně nenásilně osvojí a přirozeně se vám začnou vybavovat i několikanásobné složeniny, jako je třeba malsanulejo - nemocnice.

Pokud se někdo z vás domnívá, že umí slušně anglicky - zkuste si udělat osobní statistiku, pro kolik slov v kurzívě byste znali jejich anglický ekvivalent a pokud jich budete znát hodně, zkuste si představit, kolik času byste ušetřili, kdyby místo "snadné" angličtiny, kralovalo "esperanto" .

Předpony:

bo- - pomáhá vytvořit označení pro příbuzenstvo získané sňatkem: patro(otec), bopatro(tchán); frato(bratr), bofrato(švagr). Víte třeba, jak se česky označí děda mé manželky? Ani nevím, jestli něco takového existuje - esperantisti to mají jednoduché - boavo:)

dis- - znamená rozluku, rozptýlení, česky roz-: tranĉi(řezat), distranĉi(rozřezat); ĵeti(hodit), disĵeti(rozhodit)

ek- - může znamenat začátek děje: dormi(spát), ekdormi(usnout), nebo okamžitost děje: krii(křičet), ekkrii(vykřiknout)

eks- - bývalý: reĝo(král), eksreĝo(bývalý král)

fi- - představuje opovržení: homo(člověk), fihomo(darebák); domo(dům), fidomo(vykřičený dům); eco(vlastnost), fieco(podlost)

for- - odstranění: tranĉi(řezat), fortranĉi(odříznout); iri(jít), foriri(odejít)

ge- - obojí rod: patro(otec), patrino(matka), gepatroj(rodiče); nepo(vnuk), nepino(vnučka), genepoj(vnoučata)

mal- - již známá negace: granda(velký), malgranda(malý)

mis- - může znamenat špatně: uzi(užít), misuzi(zneužít) nebo taky chybně: rozumět(kompreni), miskompreni(chybně rozumět), miskompreno (nedorozumění)

pra- - stejně jako v češtině: homo(člověk), prahomo(pračlověk); nepino(vnučka), pranepino(pravnučka)

re- - znamená zpět: doni(dát), redoni(vrátit); veni(přijít), reveni(vrátit se) nebo taky opět: vidi(vidět), revidi(opět vidět, shledat se); nomi(jmenovat), renomi(přejmenovat)

sub- - může znamenat pod: skribi(psát), subskribi(podepsat); vesto(šaty), subvesto(spodní prádlo) nebo taky tajně: aŭskulti(poslouchat), subaŭskulti(tajně poslouchat)

Přípony:

-aĉa - již známá přípona, zajišťující zhoršení významu: ĉevalo(kůň), ĉevalaĉo(herka)

-adi - trvání děje: paroli(mluvit), paroladi(řečnit) nebo taky opakování děje: viziti(navštívit), vizitadi(navštěvovat)

-aĵo - z názvu hmoty nebo vlastnosti udělá výrobek: faruno(mouka), farunaĵo(moučník); bongusta(chutný), bongustaĵo(pochoutka)

-ano - vytvoří člena kolektivu, obyvatele, nebo stoupence myšlenky: familio(rodina), familiano(člen rodiny); urbo(město), urbano(měšťan); respubliko(republika), respublikano(republikán)

-aro - víte jak se nazývá jeden element? snadno odvodíte souhrn: arbo(strom), arbaro(les); vagono(vagón), vagonaro(vlak); klavo(klávesa), klavaro(klávesnice);riĉulo(boháč), malriĉularo(chudina)

-ĉjo - zdrobňuje mužská jména: Petro(Petr), Peĉjo(Petříček)

-ebla - představuje možnost: vidi(vidět), videbla(viditelný); klina(nakloněný, skloněný), klinebla(sklápěcí); ripari(opravit), riparebla(opravitelný)

-eco - můžete vytvořit vlastnost z přídavného jména: facila(snadný), facileco(snadnost); rigida(upjatý, ztuhlý), rigideco(ztuhlost, ztrnulost)

-ega - již známé zvětšení, nebo zesílení: pordo(dveře), pordego(vrata); varma(teplý), varmega(horký); granda(velký), grandega(obrovský)

-ejo - ze slovesa lze snadno vytvořit místo činnosti, bytostí nebo věcí: labori(pracovat), laborejo(pracovna); lerni(učit se), lernejo(škola); ripari(opravit), riparejo(opravna); bovino(kráva), bovinejo(kravín); garbo(snop), garbejo(stodola)

-ema - náchylnost k nějaké činnosti: labori(pracovat), laborema(pracovitý); ripozi(odpočívat), ripozema(pohodlný)

-enda - vyjadřuje nutnost: pagi(platit), pagenda sumo(částka k zaplacení); aŭdi(slyšet), voĉo aŭdenda(hlas, který musí být slyšen)

-ero - nejmenší část něčeho: neĝo(sníh), neĝero(vločka); pajlo(sláma), pajlero(stéblo slámy)

-estro - představený: ŝipo(loď), ŝipestro(kapitán); urbo(město), urbestro(starosta)

-eta - již známé zmenšení, nebo zeslabení: varma(teplý), varmeta(vlažný); tablo(stůl), tableto(stolek)

-ido - mládě nebo potomek: hundo(pes), hundido(štěně); ĉevalo(kůň), ĉevalido(hříbě); Přemyslido(Přemyslovec)

-igi - udělat to nějakým: pura(čistý), purigi(čistit); sankte(svatě), sanktigi(posvětit); ĉies(všech, každého), ĉiesigi(znárodnit, kolektivizovat)

-iĝi - stát, nebo stávát se nějakým: pala(bledý), paliĝi(blednout); sata(sytý), satiĝi(nasytit se); ĉikani(šikanovat), ĉikaniĝi(obtěžovat se); savi(zachránit), saviĝi(zachránit se, vyváznout)

-ilo - ze slovesa činnosti určíme nástroj: tranĉi(řezat), tranĉilo(nůž); tondi(stříhat), tondilo(nůžky); komputi(počítat), komputilo(počítač)

-ino - známá přípona pro ženský rod: viro(muž), virino(žena); edzo(manžel), edzino(manželka)

-inda - hodný něčeho: laŭdi(chválit), laŭdinda(chválihodný); legi(číst), leginda(čteníhodný, čtivý); envii(závidět), enviinda(záviděníhodný)

-ingo - násadka: plumo(pero), plumingo(násadka na pero); fingro(prst), fingringo(náprstek); mamo(prs), mamingo(podprsenka)

-ismo - stejně jako v češtině učení, směr: faŝismo(fašismus), masokismo(masochismus), feminizmus(feminismo)

-isto - povolání, nebo stoupenec něčeho: traktoristo; telegrafisto; komunisto; hokeisto; ŝakisto

-njo - zdrobňuje ženská jména: Mario(Marie), Manjo(Maruška); fratino(sestra), franjo(sestřička); filino(dcera), filinjo(dceruška)

-obla - násobný: du(dvě), duobla(dvojnásobný)

-ono - zlomek: kvar(čtyři), kvarono(čtvrtina)

-ope - hromadnost, překládá se různě: du(dva), duope(dva a dva, šli po dvou...)

-ujo - schránka (v přeneseném významu i strom, nebo země): mono(peníze), monujo(peněženka); pomo(jablko), pomujo(jabloň); italo(Ital), Italujo(Itálie), frido(chlad), fridujo(chladnička)

-ulo - z učité vlastnosti -> živá bytost: bona(dobrý), bonulo(dobrák); mortideva(smrtelný), mortidevulo(smrtelník); kun(s), kunulo(druh, společník, průvodce); sub(pod), subulo(poddaný); furiozo(agrese), furiozulo(vztekloun)

Vedle tohoto systému přípon a předpon je možné tvořit slova také skládáním, podobně jako v němčině - libro(kniha) + ŝranko(skříň) = libroŝranko(skříň na knihy); granda(velký) + urbo(město) = grandurbo(velkoměsto); labori(pracovat) + tago(den) = labortago(pracovní den); dormi(spát) + ĉambro(pokoj) = ložnice(dormoĉambro); tri(tři) + taga(denní) = tritaga(třídenní; duona (poloviční) + patro(otec) = duonpatro(nevlastní otec); kun(s) + labori(pracovat) = kunlabori(spolupracovat); antaŭ(před) + tago(den) + mezo(střed) = antaŭtagmezo(dopoledne)

Ne, že by esperantisté takto slova živelně tvořili - spíše při osvojování na první pohled vidí, jak asi slovo vzniklo a opět mají ulehčené vymýšlení mnemotechnických pomůcek. Pro dnešek se loučím - ĝis revido, miaj karaj samideanoj

S mírnými úpravami a doplněním přejato z Cvičebnice esperanta, Theodor Kilian (1961)        

Komentáře

[Robert Krátký]

Tedy, nemohu si pomoci, ale granda (velký), malgranda (malý) mi ukrutně připomíná konstrukce typu "doubleplusungood"...

[alblaho]

To je asi správně, obojí (newspeak i esperanto) jsou synteticky vytvořené jazyky s důrazem na jednoduchost.

A nebo to Orwell v tomhle ohledu přímo opsal

[Kvakor]

A nebo to Orwell v tomhle ohledu přímo opsal

Urcite. Viz Newspeak na Wikipedii, konec odstavce To remove synonyms and antonyms.

[JS]

Krome toho, je to diskriminace slova "maly" (coz v 1984 davalo smysl, protoze tam male, spatne a chybne veci neexistovaly). Proc se nemuze rikat "maly" a "nemaly" misto "velky" a "nevelky"? A ted mi navic doslo, ze i logicky je to spatne. Ze je neco nevelke jeste neznamena, ze je to male. Muze to byt i stredni.

[jalinh]

Nemáte pravdu - "mal-" v esperantu neodpovídá přesně české předponě "ne-". "Mal-" je převrácení významu, tedy opravdu malý. Kdybych chtěl říci v esperantu nevelký - řekl bych třeba "Li estas ne granda".

S tou diskriminací... v podstatě existují jen tři možnosti, jak to řešit:

• pro malý i velký použít zvláštní výraz (nevýhodou je více neodvoditelných faktů k učení)
• jako bod jedna, ale připustit oboustranně převracení významu pomocí "mal-" (nevýhodou je zbytečná volnost použití výrazu, bez změny významu, což vede k náročnějšímu odposlechu. Posluchač totiž musí být připraven zbytečně na více možností.)
• tak jako to je nyní v Esperantu - nevýhoda je diskriminace slovíčka (řekl bych, že to už se s tím nějak srovná;), zato výhodou je, že se člověk naučí jedno slovo a druhé - opačného významu- mu už jde automaticky)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Mimochodem, existuje v Esperantu nejaka predpona znacici nepritomnost (neco jako a-)?

[jalinh]

domnívám se, že obecně není, ale hodně slov, která takto vznikla, byla esperantem nasáta - afibrinogenemio (nepřítomnost fibrinogenu v krvi); aĥoliurio (nepřítomnost žlučového barviva v moči) apod.
jinak pro nepřítomnost jsou k dispozici typicky odvoditelné esperantské výrazy typu:

• pravigi(nebo ekskuzi) neĉeeston - omluvit nepřítomnost
• juĝi ion en foresto - soudit někoho v nepřítomnosti
• en foresto de... - za nepřítomnosti...

[JS]

Diky za odpoved, myslel jsem to spis v legraci, coz jste asi pochopil. Ja jinak nejsem velky fanda esperanta, ani zadneho jineho umeleho jazyka, ovsem kdyz uz bych si mel vybrat, tak jednoznacne Lojban .

[Jiří Veselský]

Děda mé manželky? Ten už zemřel, nicméně babička mé manželky je stále při životě a označuji ji termínem pratchýně.

[Aleš Kapica]

Přesně tak. Jinak výrazy označující příbuzenstvo z historického hlediska velice pěkně ilustrují vývoj sociálních vztahů. Spousta dříve zcela běžně používaných výrazů je dnes zapomenuta. V souvislosti s tím, jak se zmenšuje příbuzenský okruh. Viz.

[wamba]

nějak se vám předpony "ek-" (začátek děje) a "eks-" (bývalý) spletli do jedné.

navíc se viděl do předpon zařazovat i "duon-" (poloviční)

[skywaker]

Esperanto en la komputilo: http://www.bertilow.com/komputo/linukso.html Linukso: http://eo.wikipedia.org/wiki/Linukso

[jalinh]

Díky za upozornění - s tím 'eks-' se chybička vloudila, už jsem to opravil. To 'duon-' jsem použil v tom příkladu skládání (nevlastní otec), takže se domnívám, že by tomu moji čtenáři zřejmě rozuměli i bez uvedení mezi předponama.

[ʚĭɞ 🍉]

Možná bych se na to esperanto i podíval, ale nepřipadá mi použitelné. Bavil jsem se s jedním europoslancem a ten říkal, že to tam (v europarlamentu) nepoužívají proto, že to nemá slovní zásobu. K čemu to pak je, když to nemá odbornou slovní zásobu? To se budu raději učit čínštinu (ačkoliv se mi oproti japonštině hrozně nelíbí).

[jalinh]

Nevím jakou odbornost měl konkrétně na mysli - já jestli můžu mluvit za sebe, tak oblast mých zájmů (počítače, matematika, GO) je pokryta naprosto dostatečně. Na wiki je esperanto v počtu článků srovnatelné s češtinou a nejznámější díla světové literatury do něj byla také bez problémů přeložena, dokonce se v něm tvoří i díla původní. Navíc je esperanto udělané tak, že velice snadno nová slova nasává.
Učit se jakýkoliv cizí jazyk je jistě dobré a bude vás to rozvíjet, ale myslím, že je dobré se pečlivě rozhodovat při výběru. Gramatiku esperanta projdete za pár dní, s výslovností problém není, takže ve zbytku svého života pak už jen upevńujete a rozvíjíte slovní zásobu. Tahle fáze je dost zábavná, protože člověk si při ní může vybrat to co ho zajímá (články svého zájmu, chat, knížky) a vlastně se baví a přitom se učí cizí jazyk. Skvěle to doplňuje učení třeba právě angličtiny, protože existují různé anglicko-esperantské materiály.
Když si vyberete čínštinu, tak se budete dost dlouho učit jenom psát - slyšel jsem, že na to, aby si člověk mohl přečíst noviny potřebuje znalost aspoň 3000, výslovnost také není žádné peříčko (4-5 tonů), písmo není fonetické - takže se podobně jako v angličtině budete učit jak se to čte a píše... ne že by to všechno bylo nemožné, ale připadá mi, že se do toho buď člověk musí zabořit pořádně a pak zase bude šidit angličtinu, bez které dnes existovat je dost obtížné a nebo doleze jen k nějakému nepoužitelnému základu.:/

[ʚĭɞ 🍉]

Nevím jakou odbornost měl konkrétně na mysli...

Právo, především právo.

Učit se jakýkoliv cizí jazyk je jistě dobré a bude vás to rozvíjet, ale myslím, že je dobré se pečlivě rozhodovat při výběru.

Nelze než souhlasit, ale právě proto se dostává esperanto na okraj mé oblasti zájmu --- (skoro) všude se lze domluvit anglicky; když člověk někam jede, stejně se učí aspoň základy tamního jazyka (jo, mám ve škole němčinu); pokud se člověk zajímá o kulturu nějaké oblasti, učí se příslušný jazyk (v mém případě je to japonština, docela bych uvažoval o klasické latině/řečtině nebo skandinávských jazycích) --- esperanto se nepoužívá v konkrétní kultuře/oblasti, používá jej několik nadšenců rozsypaných po celém světě. Jako koníček dobré, ale jinak na houby.

Když si vyberete čínštinu, tak se budete dost dlouho učit jenom psát...

Japonci používají stejné znakové písmo (jen s poněkud odlišnými významy).

...slyšel jsem, že na to, aby si člověk mohl přečíst noviny potřebuje znalost aspoň 3000...

Jo, základní zásoba znaků zahrnuje cca 2000 znaků (v Japonsku mají přísně vymezenou množinu znaků pro noviny nebo oficiální prohlášení), optimálně je to k deseti tisícům. ^_^

...výslovnost také není žádné peříčko (4-5 tonů)...

Právě to mne ukrutně neláká.

...písmo není fonetické...

Bodejť, když je znakové.

...připadá mi, že se do toho buď člověk musí zabořit pořádně a pak zase bude šidit angličtinu, bez které dnes existovat je dost obtížné a nebo doleze jen k nějakému nepoužitelnému základu.

Jak se to vezme, na SŠ do člověka dnes nabuší angličtinu na úrovni Intermediate, což už je docela použitelné a pak už stačí jen trocha procvičování proti zapomenutí; čínštinu lze brát jako bokovku a navíc po naučení se čínštině je člověku brána do části asijských jazyků otevřená.

[ghibulo]

Právo, především právo.

Já myslím, že pokud by opravdu byla vůle pracovat s esperantem v oblasti práva, tak by slovní zásoba překážkou být rozhodně neměla. Na webu... http://www.proz.com/translator-directory?from_rewrite=english&to_rewrite=esperanto&mode=expert se dá nalézt poměrně dost profi překladatelů Engl<->Esperanto, třeba právě i z této oblasti.

...právě proto se dostává esperanto na okraj mé oblasti zájmu....esperanto se nepoužívá v konkrétní kultuře/oblasti, používá jej několik nadšenců rozsypaných po celém světě.

Je mi jasné, že vás nepřesvědčím, jsme každej úplně jinej, to co já vidím jako největší výhodu (že esperanto není vázané na jednu oblast a že jsou uživatelé rozsypáni po celém světě, vy uvádíte jako nevýhodu. Také mě fascinuje kultura a historie Japonska - GO, bojová umění, čaje, knihy, filmy... miluju, ale učit se kvůli tomu tamní jazyk zase mě přijde jako "koníček dobrý, ale jinak na houby". Díky esperantu (na rozdíl od angličtiny nebo němčiny, kterou také trochu znám) získávám velice snadno přátele po celém světě - a třeba i v tom Japonsku. Lidi, kteří se učí japonsky nebo anglicky, nemají tak nádhernou komunitu jako esperantisté. Když někam jedu, stačí se podívat, jestli poblíž není nějaký klub esperantistů (skoro v každém větším městě) a pokud je, tak mám kde přespat a s kým pokecat... Jak už jsem někde slyšel - Chceš peníze? Angličtina! Chceš přátele? Esperanto!

na SŠ do člověka dnes nabuší angličtinu na úrovni Intermediate, což už je docela použitelné a pak už stačí jen trocha procvičování proti zapomenutí; čínštinu lze brát jako bokovku

No nevím - té úrovně Intermediate jsem také dosáhl, ale filmem bez titulků se nepokochám a v konverzaci s rodilým mluvčím musím pořád přemýšlet jak něco říci jinak, než bych rád. Pamatuji si na našeho angličtináře, který říkal - těch 12000hodin poslouchání a užívání angličtiny, které má za sebou malé 6-leté dítě z angl.rodiny, žádným kurzem 2xtýdně nedohoníte. Chci tím vším říci, že spíš než "procvičovat proti zapomenutí" na ní potřebuju tvrdě makat. Pokud druhej jazyk jako bokovku, tak by aspoň nemusel být tak náročnej, aby chudinku angličtinu moc neuzurpoval. Esperantem jsem byl schopen za pár měsíců vyjádřit písemně jakoukoliv i komplikovanou myšlenku, zajímalo by mě, za jak dlouho budete tohoto schopen vy v čínštině:).

[ghibulo]

ps: jalinh = ghibulo