Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Shodou celkem nešťastných okolností jsem nucen připravovat instalaci stroje, na kterém by měla běžet jedna zcela brutální DOSová aplikace. Protože M$ už DOS neprodávají a neprodají, musíme zkusit FreeDOS. A vzhledem k tomu, že FreeDOS je téměř linux a veškeré přípravy páchám na Ubuntu, tak jsem se rozhodl o postupu podělit s mým deníčkem tad y na ábíčku
včera jsem si stáhl iso obraz FreeDOSu. Dneska jsem ho nastartoval ve Virtualboxu a on fungoval. Protože má ale jenom 140-150 MB (což je ale i tak docela dost - pamatuješ, deníčku, jak někdo říkal, že 640 kb musí stačit každému ?) a na CDčko se vejde 650 až 700 MB, rozhodl jsem se, že si na ISO něco přihodím. To, že je editace ISO souboru mountlého přes -loop pitomost jsem intuitivně tušil a strýček google mi to jen potvrdil. Po chvíli googlování jsem objevil prográmek isomaster, který mám i v repozitářích. Několik rychlých úderů do klávesnice a aplikace je tu. Spustím, otevřu a můžu přidávat soubory. Nádhera. Upravené ISO se musí jmenovat jinak než původní, ale v kombinaci s "inkrementární zálohou" to není problém a přebytečné soubory se časem smažou. Mezivýsledky otevírám ve virtualboxu a vidím jak pokračujeme.
FreeDOS má drobnou nectnost a to, že má CONFIG.SYS (mmch se jmenuje FDCONFIG.SYS) kdesi zaštrachaný a není k němu přímý přístup. Proto jsem hledal něco, co by mi dovolilo vytvořit RAMdisk z příkazové řádky (protože po startu se vytvoří floppy drive A:. Výsledkem googlování byl xmsdsk.exe, který umí to co DOSový RAMDRIVE.SYS, ale dá se spustit z příkazové řádky. Kupodivu v kombinaci s direktivou lh (load high) nějak nefunguje, ale bez ní není problém vytvořit rozumně velký disk (ono taky co s RAMkou v DOSu, že). Po nakopírování na ISO pak stačí z příkazové řádky zadat x:\ramdisk\xmsdsk 10000 c: a 10 MB disk C je na světě ..Takže výsledek dopolední práce ještě fyzicky vypálit a zkusit. Hmm, jedno Verbatimí CDčko mi k3b zmršilo, druhé se mu údajně nelíbí. Ach jo, budu muset do města koupit CD-RW ... Ale to už je kapitola linuxu se netýkající ..
P.S.: FreeDOS běží na Knoppixu
Tiskni
Sdílej:
a dosbox na to nestačí?
My si takhle s bratrem udělali "LiveFD" Windows 3.0 a Windows 3.1.
Jak je to s podporou hardwaru ve freedosu - disky ide, sata, usb mass storage
zvukovka apod, seriove, paralelni porty, ethernet.... ?
Je to srovnatelne s linuxovym jadrem a obecne s distribucema ?
ltools
.
U zvukových karet je problém v tom, že v3echny aplikace mají vlastní ovladače (na DOSu se většinou nechával jen filesystém a správa paměti, zbytek si aplikace dělali samy), takže pokud zvuková karta neumí hardwarově emulovat nějakou z těch "standardních" (SB Pro, SB 16), máte smůlu.
Seriové a paralelní porty nejsou problém, s trochou magie jdou uchodit i jejich PCI verze. U síťových karet záleží, jestli je třeba IPX/SPX (Novellácké ODI) nebo TCP/IP (packet driver), ale většibna výrobců pořád poskytuje obojí (přinejhorřím jde packed ¨driver uchodit i přes ODI).
S linuxovým jádrem to srovnatelné není, FreeDOS je pořád jen DOS, i když lépe napsaný než ten microsoftí ...
OK
Dekuji za vycerpavajici odpoved.
V dosu fungoval i, na ZČU znají, adddev.com (měl pár set bajtů), nějak nahodil drajvr (*.sys z disky) mezi ovladače. Snad bych ho ještě nekde našel, třeba ovladač cd-romky se tak přidával bez restartu.