plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Shodou celkem nešťastných okolností jsem nucen připravovat instalaci stroje, na kterém by měla běžet jedna zcela brutální DOSová aplikace. Protože M$ už DOS neprodávají a neprodají, musíme zkusit FreeDOS. A vzhledem k tomu, že FreeDOS je téměř linux a veškeré přípravy páchám na Ubuntu, tak jsem se rozhodl o postupu podělit s mým deníčkem tad y na ábíčku
včera jsem si stáhl iso obraz FreeDOSu. Dneska jsem ho nastartoval ve Virtualboxu a on fungoval. Protože má ale jenom 140-150 MB (což je ale i tak docela dost - pamatuješ, deníčku, jak někdo říkal, že 640 kb musí stačit každému ?) a na CDčko se vejde 650 až 700 MB, rozhodl jsem se, že si na ISO něco přihodím. To, že je editace ISO souboru mountlého přes -loop pitomost jsem intuitivně tušil a strýček google mi to jen potvrdil. Po chvíli googlování jsem objevil prográmek isomaster, který mám i v repozitářích. Několik rychlých úderů do klávesnice a aplikace je tu. Spustím, otevřu a můžu přidávat soubory. Nádhera. Upravené ISO se musí jmenovat jinak než původní, ale v kombinaci s "inkrementární zálohou" to není problém a přebytečné soubory se časem smažou. Mezivýsledky otevírám ve virtualboxu a vidím jak pokračujeme.
FreeDOS má drobnou nectnost a to, že má CONFIG.SYS (mmch se jmenuje FDCONFIG.SYS) kdesi zaštrachaný a není k němu přímý přístup. Proto jsem hledal něco, co by mi dovolilo vytvořit RAMdisk z příkazové řádky (protože po startu se vytvoří floppy drive A:. Výsledkem googlování byl xmsdsk.exe, který umí to co DOSový RAMDRIVE.SYS, ale dá se spustit z příkazové řádky. Kupodivu v kombinaci s direktivou lh (load high) nějak nefunguje, ale bez ní není problém vytvořit rozumně velký disk (ono taky co s RAMkou v DOSu, že). Po nakopírování na ISO pak stačí z příkazové řádky zadat x:\ramdisk\xmsdsk 10000 c: a 10 MB disk C je na světě ..Takže výsledek dopolední práce ještě fyzicky vypálit a zkusit. Hmm, jedno Verbatimí CDčko mi k3b zmršilo, druhé se mu údajně nelíbí. Ach jo, budu muset do města koupit CD-RW ... Ale to už je kapitola linuxu se netýkající ..
P.S.: FreeDOS běží na Knoppixu
Tiskni
Sdílej:
a dosbox na to nestačí?
My si takhle s bratrem udělali "LiveFD" Windows 3.0 a Windows 3.1.
Jak je to s podporou hardwaru ve freedosu - disky ide, sata, usb mass storage
zvukovka apod, seriove, paralelni porty, ethernet.... ?
Je to srovnatelne s linuxovym jadrem a obecne s distribucema ?
ltools
.
U zvukových karet je problém v tom, že v3echny aplikace mají vlastní ovladače (na DOSu se většinou nechával jen filesystém a správa paměti, zbytek si aplikace dělali samy), takže pokud zvuková karta neumí hardwarově emulovat nějakou z těch "standardních" (SB Pro, SB 16), máte smůlu.
Seriové a paralelní porty nejsou problém, s trochou magie jdou uchodit i jejich PCI verze. U síťových karet záleží, jestli je třeba IPX/SPX (Novellácké ODI) nebo TCP/IP (packet driver), ale většibna výrobců pořád poskytuje obojí (přinejhorřím jde packed ¨driver uchodit i přes ODI).
S linuxovým jádrem to srovnatelné není, FreeDOS je pořád jen DOS, i když lépe napsaný než ten microsoftí ...
OK
Dekuji za vycerpavajici odpoved.
V dosu fungoval i, na ZČU znají, adddev.com (měl pár set bajtů), nějak nahodil drajvr (*.sys z disky) mezi ovladače. Snad bych ho ještě nekde našel, třeba ovladač cd-romky se tak přidával bez restartu.