Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Shodou celkem nešťastných okolností jsem nucen připravovat instalaci stroje, na kterém by měla běžet jedna zcela brutální DOSová aplikace. Protože M$ už DOS neprodávají a neprodají, musíme zkusit FreeDOS. A vzhledem k tomu, že FreeDOS je téměř linux a veškeré přípravy páchám na Ubuntu, tak jsem se rozhodl o postupu podělit s mým deníčkem tad y na ábíčku
včera jsem si stáhl iso obraz FreeDOSu. Dneska jsem ho nastartoval ve Virtualboxu a on fungoval. Protože má ale jenom 140-150 MB (což je ale i tak docela dost - pamatuješ, deníčku, jak někdo říkal, že 640 kb musí stačit každému ?) a na CDčko se vejde 650 až 700 MB, rozhodl jsem se, že si na ISO něco přihodím. To, že je editace ISO souboru mountlého přes -loop pitomost jsem intuitivně tušil a strýček google mi to jen potvrdil. Po chvíli googlování jsem objevil prográmek isomaster, který mám i v repozitářích. Několik rychlých úderů do klávesnice a aplikace je tu. Spustím, otevřu a můžu přidávat soubory. Nádhera. Upravené ISO se musí jmenovat jinak než původní, ale v kombinaci s "inkrementární zálohou" to není problém a přebytečné soubory se časem smažou. Mezivýsledky otevírám ve virtualboxu a vidím jak pokračujeme.
FreeDOS má drobnou nectnost a to, že má CONFIG.SYS (mmch se jmenuje FDCONFIG.SYS) kdesi zaštrachaný a není k němu přímý přístup. Proto jsem hledal něco, co by mi dovolilo vytvořit RAMdisk z příkazové řádky (protože po startu se vytvoří floppy drive A:. Výsledkem googlování byl xmsdsk.exe, který umí to co DOSový RAMDRIVE.SYS, ale dá se spustit z příkazové řádky. Kupodivu v kombinaci s direktivou lh (load high) nějak nefunguje, ale bez ní není problém vytvořit rozumně velký disk (ono taky co s RAMkou v DOSu, že). Po nakopírování na ISO pak stačí z příkazové řádky zadat x:\ramdisk\xmsdsk 10000 c: a 10 MB disk C je na světě ..Takže výsledek dopolední práce ještě fyzicky vypálit a zkusit. Hmm, jedno Verbatimí CDčko mi k3b zmršilo, druhé se mu údajně nelíbí. Ach jo, budu muset do města koupit CD-RW ... Ale to už je kapitola linuxu se netýkající ..
P.S.: FreeDOS běží na Knoppixu
Tiskni
Sdílej:
a dosbox na to nestačí?
My si takhle s bratrem udělali "LiveFD" Windows 3.0 a Windows 3.1.
Jak je to s podporou hardwaru ve freedosu - disky ide, sata, usb mass storage
zvukovka apod, seriove, paralelni porty, ethernet.... ?
Je to srovnatelne s linuxovym jadrem a obecne s distribucema ?
ltools
.
U zvukových karet je problém v tom, že v3echny aplikace mají vlastní ovladače (na DOSu se většinou nechával jen filesystém a správa paměti, zbytek si aplikace dělali samy), takže pokud zvuková karta neumí hardwarově emulovat nějakou z těch "standardních" (SB Pro, SB 16), máte smůlu.
Seriové a paralelní porty nejsou problém, s trochou magie jdou uchodit i jejich PCI verze. U síťových karet záleží, jestli je třeba IPX/SPX (Novellácké ODI) nebo TCP/IP (packet driver), ale většibna výrobců pořád poskytuje obojí (přinejhorřím jde packed ¨driver uchodit i přes ODI).
S linuxovým jádrem to srovnatelné není, FreeDOS je pořád jen DOS, i když lépe napsaný než ten microsoftí ...
OK
Dekuji za vycerpavajici odpoved.
V dosu fungoval i, na ZČU znají, adddev.com (měl pár set bajtů), nějak nahodil drajvr (*.sys z disky) mezi ovladače. Snad bych ho ještě nekde našel, třeba ovladač cd-romky se tak přidával bez restartu.