Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Shodou celkem nešťastných okolností jsem nucen připravovat instalaci stroje, na kterém by měla běžet jedna zcela brutální DOSová aplikace. Protože M$ už DOS neprodávají a neprodají, musíme zkusit FreeDOS. A vzhledem k tomu, že FreeDOS je téměř linux
a veškeré přípravy páchám na Ubuntu, tak jsem se rozhodl o postupu podělit s mým deníčkem tad y na ábíčku
včera jsem si stáhl iso obraz FreeDOSu. Dneska jsem ho nastartoval ve Virtualboxu a on fungoval. Protože má ale jenom 140-150 MB (což je ale i tak docela dost - pamatuješ, deníčku, jak někdo říkal, že 640 kb musí stačit každému ?) a na CDčko se vejde 650 až 700 MB, rozhodl jsem se, že si na ISO něco přihodím. To, že je editace ISO souboru mountlého přes -loop pitomost jsem intuitivně tušil a strýček google mi to jen potvrdil. Po chvíli googlování jsem objevil prográmek isomaster, který mám i v repozitářích. Několik rychlých úderů do klávesnice a aplikace je tu. Spustím, otevřu a můžu přidávat soubory. Nádhera. Upravené ISO se musí jmenovat jinak než původní, ale v kombinaci s "inkrementární zálohou" to není problém a přebytečné soubory se časem smažou. Mezivýsledky otevírám ve virtualboxu a vidím jak pokračujeme.
FreeDOS má drobnou nectnost a to, že má CONFIG.SYS (mmch se jmenuje FDCONFIG.SYS) kdesi zaštrachaný a není k němu přímý přístup. Proto jsem hledal něco, co by mi dovolilo vytvořit RAMdisk z příkazové řádky (protože po startu se vytvoří floppy drive A:. Výsledkem googlování byl xmsdsk.exe, který umí to co DOSový RAMDRIVE.SYS, ale dá se spustit z příkazové řádky. Kupodivu v kombinaci s direktivou lh (load high) nějak nefunguje, ale bez ní není problém vytvořit rozumně velký disk (ono taky co s RAMkou v DOSu, že). Po nakopírování na ISO pak stačí z příkazové řádky zadat x:\ramdisk\xmsdsk 10000 c: a 10 MB disk C je na světě ..Takže výsledek dopolední práce ještě fyzicky vypálit a zkusit. Hmm, jedno Verbatimí CDčko mi k3b zmršilo, druhé se mu údajně nelíbí. Ach jo, budu muset do města koupit CD-RW ... Ale to už je kapitola linuxu se netýkající ..
P.S.: FreeDOS běží na Knoppixu
Tiskni
Sdílej:
a dosbox na to nestačí?
Program nejenom že šahá na holé železo (COM, LPT, GAME), ale mimo to přeprogramovává řadič sériového portu (fuj !).
to byly casy ... celej toolkit utilitek v zipu rozbalovanem na ramdisk
nadhera
My si takhle s bratrem udělali "LiveFD" Windows 3.0 a Windows 3.1. 
Jak je to s podporou hardwaru ve freedosu - disky ide, sata, usb mass storage
zvukovka apod, seriove, paralelni porty, ethernet.... ?
Je to srovnatelne s linuxovym jadrem a obecne s distribucema ?
ltools.
U zvukových karet je problém v tom, že v3echny aplikace mají vlastní ovladače (na DOSu se většinou nechával jen filesystém a správa paměti, zbytek si aplikace dělali samy), takže pokud zvuková karta neumí hardwarově emulovat nějakou z těch "standardních" (SB Pro, SB 16), máte smůlu.
Seriové a paralelní porty nejsou problém, s trochou magie jdou uchodit i jejich PCI verze. U síťových karet záleží, jestli je třeba IPX/SPX (Novellácké ODI) nebo TCP/IP (packet driver), ale většibna výrobců pořád poskytuje obojí (přinejhorřím jde packed ¨driver uchodit i přes ODI).
S linuxovým jádrem to srovnatelné není, FreeDOS je pořád jen DOS, i když lépe napsaný než ten microsoftí ...
OK
Dekuji za vycerpavajici odpoved.
V dosu fungoval i, na ZČU znají, adddev.com (měl pár set bajtů), nějak nahodil drajvr (*.sys z disky) mezi ovladače. Snad bych ho ještě nekde našel, třeba ovladač cd-romky se tak přidával bez restartu.