Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době čím dál častěji diskutuji s lidmi, kteří si pořizují (nebo by si chtěli pořídit) nový monitor. Váhají mezi CRT a LCD, přičemž zabraný prostor pro ně není důležitý, z kvalitativního hlediska nepreferují jednu či druhou technologii, a zajímá je, zda si připlatit za LCD. Pokud monitor poběží každý den velice dlouho, efektivní cenový rozdíl se podstatně zmenšuje, není dokonce vyloučeno, že LCD nakonec vyjde levněji.
Znovu připomínám, není řeč o prostoru a kvalitě. Ostatně, kvalita zobrazení je věc subjektivní, protože někomu bude vyhovovat to, a jinému ono. Otázka zní, proč si připlatit za dražší LCD.
Není moc lidí, kteří si uvědomují, že počítač a jeho příslušenství spotřebovávají nemálo energie. Energie, která není zadarmo, a která bude nyní opět zdražena (to je také důvod, proč jsem si na to vzpomněl, a proč píšu tento text). Hlavně u lidí, kteří mají počítač puštěný 10 a více hodin denně (a že jich není málo), má spotřeba velký podíl na celkových nákladech na provoz počítače.
Nyní malé srovnání. Představme si případ člověka, který si kupuje (namísto vysloužilé "sedmnáctky") devátenáctipalcový monitor k počítači, na kterém se bude pracovat průměrně 10 hodin denně (včetně víkendů, 11 měsíců v roce). Má na výběr, zda koupit CRT nebo LCD, a rozhoduje se pouze podle ceny:
Spočítejme tedy roční náklady na energii:
CRT: 335 * 10 * 0,08 * 3,8 = 1018 Kč LCD: 335 * 10 * 0,04 * 3,8 = 509 Kč Rozdíl: 509 Kč
Za těchto podmínek tedy LCD "vydělá" každým rokem zpět 509 Kč, což by při pětiletém používání znamenalo víc než 2500 Kč. Cenový rozdíl se tedy smrskne na pouhých 2000 Kč. Úvaha samozřejmě nezahrnuje časovou hodnotu peněz, ale ani nárůst ceny elektřiny, který je poměrně pravděpodobný. Pokud by se počítač používal více hodin denně a třeba šest let místo pěti, mohl by se rozdíl nákladů nakonec převrátit ve prospěch LCD.
Podobné úvahy samozřejmě nejsou nic světoborného. Nicméně u počítačové techniky o tom lidé moc nepřemýšlí, mají často pocit, že je její spotřeba zanedbatelná. Že tomu tak není, lze snadno spočítat. Ale podobně jako třeba u lednice, i u této techniky platí, že "žere pomalu, ale jistě".
Tiskni
Sdílej:
.
Na 17" mam 1600x1200 a 14pt fonty v Mozille - a taky to jde.
(ovoce, ne commandu
)
grep není zrovna příkaz k popukání… :-)
P.S.: pro odlehčení :-)
DisplaySize sirka vyska [mm] v xorg.conf.
Potom jsou velikosti stejné bez ohledu na rozlišení. BTW i ve Windows by se dají nastavit velikosti písem (vím, že to tam potom vypadá hnusně).
xdpyinfo |grep resolution
resolution: 115x116 dots per inch
Ok, CRT žere víc než LCD - v aktivnim stavu. Se screen saverem by mělo žrát ale rapidně míň? Tj. ptám se, zda tu má někdo nastavený šetřič na čas do 5 minut?