OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době čím dál častěji diskutuji s lidmi, kteří si pořizují (nebo by si chtěli pořídit) nový monitor. Váhají mezi CRT a LCD, přičemž zabraný prostor pro ně není důležitý, z kvalitativního hlediska nepreferují jednu či druhou technologii, a zajímá je, zda si připlatit za LCD. Pokud monitor poběží každý den velice dlouho, efektivní cenový rozdíl se podstatně zmenšuje, není dokonce vyloučeno, že LCD nakonec vyjde levněji.
Znovu připomínám, není řeč o prostoru a kvalitě. Ostatně, kvalita zobrazení je věc subjektivní, protože někomu bude vyhovovat to, a jinému ono. Otázka zní, proč si připlatit za dražší LCD.
Není moc lidí, kteří si uvědomují, že počítač a jeho příslušenství spotřebovávají nemálo energie. Energie, která není zadarmo, a která bude nyní opět zdražena (to je také důvod, proč jsem si na to vzpomněl, a proč píšu tento text). Hlavně u lidí, kteří mají počítač puštěný 10 a více hodin denně (a že jich není málo), má spotřeba velký podíl na celkových nákladech na provoz počítače.
Nyní malé srovnání. Představme si případ člověka, který si kupuje (namísto vysloužilé "sedmnáctky") devátenáctipalcový monitor k počítači, na kterém se bude pracovat průměrně 10 hodin denně (včetně víkendů, 11 měsíců v roce). Má na výběr, zda koupit CRT nebo LCD, a rozhoduje se pouze podle ceny:
Spočítejme tedy roční náklady na energii:
CRT: 335 * 10 * 0,08 * 3,8 = 1018 Kč LCD: 335 * 10 * 0,04 * 3,8 = 509 Kč Rozdíl: 509 Kč
Za těchto podmínek tedy LCD "vydělá" každým rokem zpět 509 Kč, což by při pětiletém používání znamenalo víc než 2500 Kč. Cenový rozdíl se tedy smrskne na pouhých 2000 Kč. Úvaha samozřejmě nezahrnuje časovou hodnotu peněz, ale ani nárůst ceny elektřiny, který je poměrně pravděpodobný. Pokud by se počítač používal více hodin denně a třeba šest let místo pěti, mohl by se rozdíl nákladů nakonec převrátit ve prospěch LCD.
Podobné úvahy samozřejmě nejsou nic světoborného. Nicméně u počítačové techniky o tom lidé moc nepřemýšlí, mají často pocit, že je její spotřeba zanedbatelná. Že tomu tak není, lze snadno spočítat. Ale podobně jako třeba u lednice, i u této techniky platí, že "žere pomalu, ale jistě".
Tiskni
Sdílej:
.
Na 17" mam 1600x1200 a 14pt fonty v Mozille - a taky to jde.
(ovoce, ne commandu
)
grep není zrovna příkaz k popukání… :-)
P.S.: pro odlehčení :-)
DisplaySize sirka vyska [mm] v xorg.conf.
Potom jsou velikosti stejné bez ohledu na rozlišení. BTW i ve Windows by se dají nastavit velikosti písem (vím, že to tam potom vypadá hnusně).
xdpyinfo |grep resolution
resolution: 115x116 dots per inch
Ok, CRT žere víc než LCD - v aktivnim stavu. Se screen saverem by mělo žrát ale rapidně míň? Tj. ptám se, zda tu má někdo nastavený šetřič na čas do 5 minut?