Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době čím dál častěji diskutuji s lidmi, kteří si pořizují (nebo by si chtěli pořídit) nový monitor. Váhají mezi CRT a LCD, přičemž zabraný prostor pro ně není důležitý, z kvalitativního hlediska nepreferují jednu či druhou technologii, a zajímá je, zda si připlatit za LCD. Pokud monitor poběží každý den velice dlouho, efektivní cenový rozdíl se podstatně zmenšuje, není dokonce vyloučeno, že LCD nakonec vyjde levněji.
Znovu připomínám, není řeč o prostoru a kvalitě. Ostatně, kvalita zobrazení je věc subjektivní, protože někomu bude vyhovovat to, a jinému ono. Otázka zní, proč si připlatit za dražší LCD.
Není moc lidí, kteří si uvědomují, že počítač a jeho příslušenství spotřebovávají nemálo energie. Energie, která není zadarmo, a která bude nyní opět zdražena (to je také důvod, proč jsem si na to vzpomněl, a proč píšu tento text). Hlavně u lidí, kteří mají počítač puštěný 10 a více hodin denně (a že jich není málo), má spotřeba velký podíl na celkových nákladech na provoz počítače.
Nyní malé srovnání. Představme si případ člověka, který si kupuje (namísto vysloužilé "sedmnáctky") devátenáctipalcový monitor k počítači, na kterém se bude pracovat průměrně 10 hodin denně (včetně víkendů, 11 měsíců v roce). Má na výběr, zda koupit CRT nebo LCD, a rozhoduje se pouze podle ceny:
Spočítejme tedy roční náklady na energii:
CRT: 335 * 10 * 0,08 * 3,8 = 1018 Kč LCD: 335 * 10 * 0,04 * 3,8 = 509 Kč Rozdíl: 509 Kč
Za těchto podmínek tedy LCD "vydělá" každým rokem zpět 509 Kč, což by při pětiletém používání znamenalo víc než 2500 Kč. Cenový rozdíl se tedy smrskne na pouhých 2000 Kč. Úvaha samozřejmě nezahrnuje časovou hodnotu peněz, ale ani nárůst ceny elektřiny, který je poměrně pravděpodobný. Pokud by se počítač používal více hodin denně a třeba šest let místo pěti, mohl by se rozdíl nákladů nakonec převrátit ve prospěch LCD.
Podobné úvahy samozřejmě nejsou nic světoborného. Nicméně u počítačové techniky o tom lidé moc nepřemýšlí, mají často pocit, že je její spotřeba zanedbatelná. Že tomu tak není, lze snadno spočítat. Ale podobně jako třeba u lednice, i u této techniky platí, že "žere pomalu, ale jistě".
Tiskni
Sdílej:
.
Na 17" mam 1600x1200 a 14pt fonty v Mozille - a taky to jde.
(ovoce, ne commandu
)
grep není zrovna příkaz k popukání… :-)
P.S.: pro odlehčení :-)
DisplaySize sirka vyska [mm] v xorg.conf.
Potom jsou velikosti stejné bez ohledu na rozlišení. BTW i ve Windows by se dají nastavit velikosti písem (vím, že to tam potom vypadá hnusně).
xdpyinfo |grep resolution
resolution: 115x116 dots per inch
Ok, CRT žere víc než LCD - v aktivnim stavu. Se screen saverem by mělo žrát ale rapidně míň? Tj. ptám se, zda tu má někdo nastavený šetřič na čas do 5 minut?