Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Právě se chystám pokračovat v jednom opuštěném open-source projektu, který mi připadá velice zajímavý (a dost dlouho se na něj nesáhlo). O který jde, si zatím nechám pro sebe (až to bude aktuální, snad to každý zjistí sám). Přivádí mě to k úvahám o etickém pohledu na tyto věci.
Softwarové projekty stále vznikají a zanikají - jak v closed-source softwaru, tak zejména v open-source. Většina jich nepřežije "novorozenecký věk" (stačí se podívat na servery, které poskytují podporu pro takové projekty). Musím sebekriticky přiznat, že dva takové jsem kdysi dávno také zahájil a velice brzy došla motivace k pokračování. Ale takový už je život...
Když se nějaký projekt dostane do fáze vyzrálosti, většinou už má poměrně početné řady (více či méně) spokojených uživatelů, kteří dychtivě očekávají každou novou verzi a těší se na opravy chyb i na nové funkce. O to více pak mrzí, když se nějaký takový slibný projekt zastaví. Naštěstí se často najde někdo, kdo v něm chce pokračovat.
Open-source SW bývá poskytován většinou pod licencí GPL, příp. LGPL. Tyto licence samozřejmě umožňují, aby kdokoliv v programu udělal změny a změněný program šířil dál. Po právní stránce je to tedy čisté. Ještě tu ale máme etickou rovinu.
Je snadné vzít něco téměř hotového, něco na tom poupravit, připsat si k tomu svoje jméno a šířit to jako "své" dílo (i když s uvedením původního autora, aby byly dodrženy licenční podmínky). Co by na to původní autor řekl? Co v situaci, kdy původní autor své dílo zavrhl (třeba i hodně hrubým způsobem) a nechce s ním mít nic společného?
Otázek je tu spousta. Navíc jde také o název programu - nechat původní anebo projekt přejmenovat? Těžko říct, jak nejlépe postupovat (snad by někdo věděl lépe). Myslím si ale, že je nejlepší nejdřív kontaktovat původního autora (pokud se to podaří) a zeptat se ho na jeho názor. Asi většinou nebude mít problém s tím, že bude pokračovat někdo jiný. Pokud by snaha přesto narazila, asi by bylo optimálním řešením vytvořit "nový projekt" (tj. s novým jménem) a podstatné části kódu převzít (samozřejmě s uvedením autora). Pravděpodobně to bude menší zlo než nechat nadějný projekt ležet ladem. Třeba má ale někdo jiný názor...
Tiskni
Sdílej: