Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Ale ak si Partchetta necital, tak inak: ked sadnes do tanku, tak sa ti nestane, ze ta bude otravovat nejaka zavora krizom cez cestu, ktorou chces ist. A potom zistis, ze to funguje nie len na zavory, ale aj na domy, obchody a kniznice. A zistis, ze zrazu nemas kde spat, kde nakupovat a kde si najst informacie. Uz je to jasne?
a proč by to někomu mělo vadit? Když jedu na Linuxu, taky jedu pořád na roota.No to vás teda pěkně lituju. Nehledě na to, že (zaplať pánbůh) některé programy nelze s právy roota vůbec spustit, a je to dobře. I to KDE v Mandrake vám tam hodí červené pozadí aby Vás to trklo (vole - seš root, tak dávej bacha na to co děláš - to je význam té červené).
Systém s touto vlastnotí není pro uživatele, kteří chtějí, aby se proboha hlavně nic neměnilo a naučené postupy fungovaly vždy stejně.
Že něco lze, neznamená, že se to musí. Navíc přizpůsobit to lze mj. právě tomu, co uživatel očekává (mám na mysli vzhled, ovládání atd.).
Takový je IMNSHO díky nepřizpůsobování se BFU...
To není tak docela pravda. Jedním z problémů Windows je zpětná kompatibilita s pravěkými verzemi (kdo programuje něco s MFC nebo WinAPI, ví, o čem je řeč), která spoustu věcí komplikuje. Samo Windows API obsahuje zásadní chyby, ale protože už tam jsou dlouho a ví se o nich, nebudou se řešit.
Pro BFU je to výhoda čistě hypotetická. Ani já nejsem natolik paranoidní...
O to ani tolik nejde. Spíš to tam prakticky nikoho nenapadne dát, protože by se na to brzy přišlo (šťouralů je stále dost).
Ani náhodou, jelikož se bavíme o lidech, kteří nedokáží k získání odpovědi použít Google...
Bohužel, situace je taková, že většina klasických SW firem dotazy běžně odpálkovává nebo je přehazuje na někoho jiného (kdysi jsem zažil ping-pong mezi Microsoftem a Keriem při sporu, kdo může za poškození záznamů v registru při aplikaci patche - míčkem v tomto ping-pongu jsem byl já a kromě času ztraceného likvidací škody jsem ztratil spoustu dalšího zbytečnými maily a telefonáty). Firmy zaměřené čistě na podporu uživatelů OSS budou mít pravděpodobně větší zájem uživatelům pomoci.
Aby se Linux rozšířil mezi BFU, jde v podstatě o to, udělat mu jednotnou, snadnou a rychlou fasádu (grafické aplikace pro nastavení všeho možného, spolupracující desktopové programy, snadná i profi instalace) - uživatele začátečníka ani moc nezajímá co je uvnitř, už proto, že tomu obvykle ani nerozumí (viz. "základní věci").
Dobrou cestou ke "klikacímu" Linuxu by mohla být větší spolupráce distributorů - např. nedělat grafické ovládací nástroje/centrum 10x jinak, ale udělat jedno kvalitnější - s módy začátečník/pokročilý, modulární... začátečníci by si pak mohli jednoduše pomáhat i navzájem.
Stejně tak by to chtělo dohodnout se nějak na obsahu a názvech balíčků - většina distribucí používá rpm/deb, ale u každé se podobné balíčky jmenují všelijak, anebo když už se jmenují stejně obsahují něco jiného. To je potom skoro peklo najít aktuální a funkční balíček zrovna pro to svoje distro a verzi (obzvlášť s dial-upem). Každý distributor/vývojář tak musí vydávat hromadu balíčků a práce se tím zmnohonásobí -> větší riziko chyb, nepřehlednost.
Spolupracovat by mohli i vývojáři - vytvářením standardů pro spolupráci aplikací pro desktop, tak aby si uživatel mohl vybrat oblíbený program (třeba kancelářký balík) a ten pracoval (předával URL, dokumenty...) s dalšími (prohlížeč, e-mailový klient, schránka...) stejně dobře jako ostatní v jeho kategorii.
Programy na Linuxu trochu připomínají evoluci - mnoho soupeřících projektů, zaměřených na stejnou oblast - pestrost je sice fajn věc, ale pokud se dají spojit síly a urychlit vývoj, tak proč čekat na přirozený výběr, který může trvat příliš dlouho?
to Honza: Ale vždyť je hromada distribucí, za které se platí.
Mimojiné jsem myslel spíš standardizaci (aby nevznikaly zbytečné rozdíly/překážky pro uživatele) - něco jako freedesktop.org, UTF, nebo tak - větší domluva by přeci nikoho zase tolik nestála, ne?
to Zdeněk: X apod. je právě to, do čeho se BFU vrtat nechtějí, protože tomu nerozumí - nebylo by ale špatné udělat nějakou grafickou nadstavbu/průvodce čistě pro obyčejné lidi - každý ať si to nastavuje podle libosti.
K myši: ve většině prostředí (která znám) si člověk může vybrat, jak chce, aby se to či ono chovalo (myš, kláveska) = možnost volby, přizpůsobivost - každému vyhovuje něco jiného. A klasická unixová myš je tu stále.
Ze zcela evidentních chyb v XP (o kterých jsem mluvil) mám na mysli tyto:
Hovořím pouze o chybách ve smyslu stability, nepočítám chyby nebo podivné chování nekritického typu, nepočítám ani chyby v aplikacích včetně Exploreru.
Tiskni Sdílej: