Podnikatelé, plaťte

8.5.2005 18:57 | Přečteno: 1261× | Ze života

V minulých dnech jsem procházel ceníky různých ISP, s cílem zjistit, jaké připojení by bylo pro mé příbuzenstvo nejvýhodnější. A nemohl jsem si nevšimnout zajímavé věci: někteří ISP podnikatele doslova "dřou z kůže".

Mezi oblíbené praktiky poslední doby je výtazná difereciace cen pro "nepodnikatele" a pro podnikatele/firmy. Známe to u bank, některých telefonních operátorů a dalších firem. Za stejnou službu (často budou tvrdit, že stejná není, ale odlišnosti jsou často jen administrativní) se tak platí i řádově jiné ceny.

Jedním z důvodů, který je částečně pochopitelný, je různé právo. Vztahy s nepodnikateli se často řídí občanským zákoníkem, zatímco s podnikateli zákoníkem obchodním. U nepodnikatelů také vstupuje na scénu zákon na ochranu spotřebitele. Paradoxní ale je, že z hlediska nákladů, které si postup podle toho kterého práva vyžádá, by poměr cen měl být opačný - a přesto není.

Jako příklad ISP jsem vybral "kabelového" poskytovatele, firmu UPC. Tam si žádný z "nižších" programů služeb nemůže objednat podnikatel (resp. je dokonce v obchodních podmínkách zakázána "obchodní činnost" přes tato připojení), smí používat pouze nejdražší variantu za cenu cca 4500 Kč měsíčně. Proč?

Přijde mi naprosto přitažené za vlasy, že za naprosto tutéž službu má někdo platit víc jen proto, že ji používá k podnikání, případně že danou službu vůbec používat nesmí.

Je jasné, že každý na tyto cenové podmínky přistupuje dobrovolně. Proto mi nejde do hlavy, že si to podnikatelé nechávají líbit a přistupují na to, přestože téměř vždy existuje nějaká méně diskriminující alternativa. Jedině tak lze donutit poskytovatele služeb, aby nabízeli rovné a férové podmínky všem, bez rozdílu "třídní příslušnosti".

       

Komentáře

[Ondřej Čečák]

Jenom otazecka, je neco podobneho vubec legalni?

V dobe kdy je pry podle zakona diskriminacni "pozadujeme anglictinu na urovni rodileho mluvciho" projde "dvoji metr"?

[Luk]

Pravděpodobně to legální je. Protože se (podle rozlišení poskytovatele) jedná o různé služby, může se za ně platit různá cena.

Např. Telecom: pro firmy mají programy Trend a Universal (nepřišel jsem na to, v čem je Universal lepší - liší se jen v tom, že některé sazby jsou vyšší). Oba programy mají shodný paušál 589,05 Kč (s DPH), což je výrazně víc, než mají programy pro "bytové stanice".

[Tomáš Tichý]

"Pozadujeme anglictinu NA UROVNI rodileho mluvciho" diskriminacni neni, diskriminacni je "pozadujeme rodileho mluvciho", coz je v podstate v bledemodrem to stejne, jako by napsali treba "pozadujeme cernocha", jelikoz nikdo novlivni kde se narodi. Me ta hyperkorektnost uz taky chvilemi stve, ale tohle zrovna chapu.

[VícNežNic]

Huh, takže až budu hledat překladatele a napíšu, že musí umět anglicky, tak jsem porušil zákon? No teda.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Hledáme mladé lidi, kteří vypadají jako mladá atraktivní žena pro práci v nočním podniku

[Michal Kubeček]

To slovo mladé by tam asi být nemělo. Slovo lidi může (zatím) zůstat… :-)

[VícNežNic]

A asi i to ,,vypadá jako``. Takže nakonec se každý inzerát bude skládat z toho, jaká pozice je nabízena (pokud se tedy nějak nepotře i to) a kontaktní adresy.

[Michal Kubeček]

Mnoho nabídek zaměstnání už dnes takové citlivé informace, jako jaká práce je vlastně nabízena, neobsahuje… Místo toho se tam píše, že práce je dobře ohodnocena a že je to v dynamickém a perspektivním kolektivu.

[unchallenger]

To ovšem ti, kdož nabízejí individuální, statickou, neperspektivní a špatně ohodnocenou práci, brzy rozeznají jako svoji diskriminaci, a korektní tak zůstane, že někdo nabízí práci. Snad.

[VícNežNic]

To by ovšem současní zaměstnavatelé (a ti co tuto činnost do budoucna plánují) raději měli, dokud je to nějak možné, zaměstnat lovce otroků, jakožto jediný způsob jak v budoucnosti získávat nějakou pracovní sílu.

[Michal Kubeček]

Ti, kdož nabízejí individuální, statickou, neperspektivní a špatně ohodnocenou práci, stejně do inzerátu napíší totéž, co všichni ostatní… Nebo už jste viděl inzerát, nabízející špatně placenou a nezajímavou práci v kolektivu naprosto neschopných, nesnášenlivých a nesnesitelných lidí? Já ještě ne… :-)

[VícNežNic]

No, ano. Ale bylo tam skutečně napsáno úplně to samé co v těch ostatních

[petr_p]

Ano to je. Ale prave naopak (pokud si dobre vzpominam) bylo uzakoneno, ze (pracovni) inzerat musi obsahovat charakteristiku naplne prace a ne jen "XX tisic Kc/mesic, tel. YYY".

[Tomáš Tichý]

Mezi rodilým mluvčím a "umět anglicky na úrovni rodilého mluvčého" je jeden dost podstatný rozdíl.

[Ondřej Čečák]

Cerpal jsem z toho, co se mi ulozilo v pameti po precteni nedavneho cisla MF DNES, zel uz je buh vi kde, takze to nemuzu overit, ale mozna se fakt pletu.

[petr_p]

Ad dvoji ceny: Nechapu, jak tohle mohou lide trpet. Vzdyt je to do nebe volajici zlodejina!

Vsechno je to zpusobeno dvojim pravnim metrem (obchodni a obcansky zakonik), kdy pro zjednoduseni administrativy se zavadi virtualni pravnicka osoba. Podniketel pak poskytuje "jinou" sluzbu fyzicke osobe a "jinou" pravnicke. Jedniny rozdil je, ve forme platby (faktura). BTW, na co jsou dobre faktury? Aby si mohl neco koupit, i kdyz na to zrovna nema? Stejne ty penize musi nakonec kupujici zaplatit.

Muj nazor na omezovani sdileni pripojeni:

Ciste technicky si zakaznik kupuje propojeni do Internetu a do toho, jake pakety pres toto propojeni posila, nemuze byt nikomu nic. V cem se odlisuje paket generovany lokalne a paket forwardovany?

Vzdyt je to podobne, jako by vam v potravinach rekli, ze rohlik, ktery si koupite, smite snist jenom vy.

ISP asi argumentuji tim, ze oni prodavaji sluzbu nikoliv rohliky. Copak je sluzba neco vyjimecneho?

Tak se podivejme na sluzby: Rika vam vas telefonni operator, ze telefonovat z vaseho telefonu muzete jenom vy?

Spis mi prijde, ze "ochranci" autorskych prav prosadili ponekud diskutabilni system odmenovani autoru a vsichni ostatni se jej snazi napasovat na svuj obchodni model: Prodat jednu vec desekrat a jeste omezovat uzivatele v uziti objektu, ktery si "poctive" zaplatil.

[Luk]

Pár technických poznámek:

1. "Dvojí právní metr" se zavedl kvůli ochraně "spotřebitele" (=koncového zákazníka). To by ve mělo teoreticky způsobovat vyšší cenu, ale paradoxně to funguje obráceně - dodavatelé se hojí na podnikatelích, kteří si nechají víc líbit (sami vyšší náklady promítnou do cen, takže to zaplatí kdo?).
2. Tohle dělení nemá nic společného s fyzickou a právnickou osobou. Většina podnikatelů podniká jako fyzická osoba (tj. na vlastní jméno). Dělí se to podle toho, zda v konkrétním právním úkonu osoba vystupuje jako podnikatel či nikoliv.
3. Platba fakturou - to je častý omyl. Faktura je jen předpis platby, nic jiného. Sama o sobě nemá žádnou právní váhu, důležitá je dohodnutá cena (ve smlouvě), příp. cena určená zákonem. Faktura jen sděluje odběrateli, kolik zboží/služeb odebral a kolik má tedy zaplatit. Nezáleží na tom, zda odběratel je nebo není podnikatel. Faktura se často kombinuje "na jednom papíře" s dalšími doklady (nejčastěji daňovým dokladem), což už může mít význam jen pro někoho (třeba daň. doklad jen pro plátce DPH).
4. Zboží/služby - nejen u služeb jsou podobná omezení. Řada výrobců, zejména těch s dominantním postavením, si dává do smluv např. ustanovení, že je zboží zakázáno vyvážet do zahraničí a/nebo prodávat k dalšímu prodeji (tedy že se musí prodat koncovému odběrateli).
5. K telefonnímu operátorovi - takové omezení jsme ještě neviděl. Ale zrovna u UPC je omezeno použití internetového připojení jen na odběratele osobně + osoby ve společné domácnosti. Tzn. nechat třeba kamaráda vyřídit si poštu je porušením smlouvy.

Problém toho všeho je, že lidé smlouvy pořádně (příp. vůbec) nečtou a taková omezení bez mrknutí podepisují. Firma se 100000 zákazníky se na jednotlivce ohlížet nebude (pokud jí nezatopí třeba přes média ), ale kdyby jim to aspoň třetina lidí po přečtení omlátila o ústa, brzy by to zmizelo.

[petr_p]

1. V cem se lisi ochrana podnikatele od ochrany nepodnikatele, kdyz oba vystupuji v roli zakaznika? Nemela by byt ochrana v obou pripadech stejna?

3. A muzu se zeptat, na co je dobry papir, kteremu se rika faktura? Ja vim, ze nema zadnou pravni vahu, ale proc tedy i nepodnikatel nemuze zaplatit se spozdenim jako podnikatel? (Stale hledam nejaky duvod, proc nekteri "velkoprodejci" prodavaji jen podnikatelum "na fakturu".)

4. To jsem nevedel. Myslel jsem, ze zakazy vyvozu jsou urcovany zakony dane zeme (napr. embargo na vyvoz silny sifrovacich stroju z USA).

5. Ja jsem mluvil o hlasove sluzbe, ne datove. Proc se na data a na hlas divaji operatori jinak? Vzdyt to je v dnesni dobe konvergovanych siti jedno a to same.

Chapu, ze smlouva je projevem svobodne vule vsech zucastnenych stran a ze kdyz bude mit zakaznik na vyber a vybere si neomezenou sluzbu, tak omezeny prodejce bude nucen prehodnotit svoji obchodni strategii. (Odhlizim od situace, kdy existuje monopol nebo vsichni prodejci se chovaji stejne -- prakticky kartel.) Ale vam prijdou normalni vsechna ta diskriminacni ustanoveni? Ja v tom skutecne nemuzu najit logiku.

[Luk]

Ad 1 - stejné to není proto, že "zákonodárce" usoudil, že nepodnikatel je oproti podnikateli jaksi nesvéprávný a někdo (=stát) se musí o jeho práva postarat. Takže má třeba (narozdíl od podnikatele) zákonný nárok na dvouletou záruku.

Ad 3 - to je jednoduché. Faktura odběrateli sděluje: odebral jsi (např.) x kusů výrobků v ceně y Kč, které (jak určuje smlouva) zaplatíš do dne z.z.zzzz. I nepodnikatel v řadě případů platí se zpožděním (typicky všechny síťové služby, někdy i zboží). Je tu ale jeden drobný rozdíl - podnikatel je snáze dohledatelný (pokud nepoužívá padělané doklady), snáze postižitelný atd., údaje jsou k dispozici ve veřejných registrech.

Ad 4 - je to poměrně běžná věc. Výrobce se prostě bojí, aby mu někdo nepřebral jeho zákazníky, tak to řeší i touto cestou. Totéž i u služeb, kde je navíc relativně velké riziko poškození dobrého jména. Tato omezení většinou nejsou v rozporu se zákonem a jediné, co lze dělat, je nepřistoupit na ně (což ale u firem s dominantním postavením prakticky znamená nemít daný výrobek/službu).

Ad 5 - dokonce i na naprosto stejnou službu se dívají jinak. Stejnému balíku služeb se jednou řekne "Program Standard" a podruhé "Program Business", obsahově je to totéž, obchodně nikoliv.

Diskriminační opatření jsou normální v situaci, kdy se za normální považují. Po 50 letech neexistence normálního trhu lidé považují za normální leccos, protože dlouho museli sklánět hlavu a brát, co bylo.

[Michal Kubeček]

Ad 3. A naopak, i živnostník musí spoustu věcí zaplatit předem (skoro všechny, když tak o tom přemýšlím). Většina firem dnes nechává dodatečně platit jen důvěryhodné zákazníky, se kterými už má své zkušenosti.

[Luk]

No jo, je to tak (časy, kdy na měsíční splatnost stačil hezký úsměv, jsou už bohužel/bohudík pryč). Když to tak vezmu, pozdější splatnost bývá typicky v těchto případech:

1. Monopolní nebo skoro monopolní firmy (hlavně síťové - voda, plyn, elektřina, telefon apod. - ale i tam jsou často zálohy) - pokud chce člověk dál odebírat, stejně musí nakonec zaplatit.
2. Mobilní operátoři, ISP apod. - užíváním služeb jim vznikají nepatrné variabilní náklady (většina je fixních), takže nezaplacení jim až tak neublíží.
3. Důvěryhodní zákazníci - když někdo odebírá delší dobu, většinou není čeho se bát (i když výjimky se bohužel najdou - někdo po 10 letech bezproblémové spolupráce těžce zklame ).
4. Hodně velcí zákazníci - když někdo odebere velký objem, ani nemusí být důvěryhodný, prostě to za to stojí (ale právě tady si může člověk nejvíc nabít hubu).

[Bubak]

>> Ale zrovna u UPC je omezeno použití internetového připojení jen na odběratele osobně + osoby ve společné domácnosti. Tzn. nechat třeba kamaráda vyřídit si poštu je porušením smlouvy.

Proto seru na UPC. Tahle firma nema narok. Ani nahodou. I kdyz me to bude stat dvojnasobnou cenu.

[Bubak]

A je to neco divneho? Prodat jednu vec na nekolikrat, komu by to nevyhovnovalo? To je princip te trzni ekonomiky, ne snad?