Pošlapání ochrany soukromého vlastnictví

23.5.2005 20:18 | Přečteno: 1065× | Ze života

Po nedávné pozitivní zprávě jedna smutná. Zákon, umožňující vyvlastnění majetku menšinových akcionářů bohužel úspěšně završil schvalovací proces. Do naší legislativy se dostává element, který je bezprecedentním pošlapáním ochrany soukromého majetku, a současně porušením pravidla rovnosti před zákonem.

V průběhu poměrně dávné causy, kdy majitelka pozemku Markéta Regecová odmítala tento (i přes intervenci tehdejšího premiéra Miloše Zemana a přes vyhrožování policejního náměstka Jakubíka) prodat ke stavbě továrny firmy Phillips, jsme byli svědky toho, jak politici ODS dávali tuto událost za příklad "nehorázné neúcty k soukromému majetku". Bohužel, titíž politici v posledních měsících protlačili schvalovacím procesem zákon, který umožňuje právě to, co tehdy tolik kritizovali - tedy pošlapání ochrany soukromého vlastnictví.

O co jde: když někdo získá majoritu v akciové společnosti, má povinnost nabídnout menšinovým vlastníkům odkup jejich akcií za cenu, která se určí podle zákona (způsobů je víc, nebudu to tady rozebírat). Nemůže už ale tyto akcionáře donutit, aby své akcie prodali. Pak se stává, že se majitel třeba jediné akcie přinejlepším "intenzivně domáhá svých práv", v horším případě dělá téměř sabotáže s cílem získat za svoji jedinou akcii co největší částku.

Většinoví akcionáři se proto snažili a snaží nějak tyto obtěžovatele eliminovat, potlačit. Někde jim znepříjemňují život důmyslně připravenými procesy, aby jim co nejvíce znechutili účast na valných hromadách, jinde svolávají valné hromady do co nejodlehlejších vesnic a nejzapadlejších hospod atd. A ti s nejsilnějším potenciálem pro lobbying zapracovali přímo v parlamentu - a jejich snahy byly bohužel vyslyšeny.

Proč "bohužel"? Protože to, co bylo schváleno, je prakticky ekvivalentní tomu tolik zavrhovanému vyvlastňování pozemků. Nyní, když se bude takový většinový akcionář zbavit "obtížného hmyzu", stačí podle zákona nechat ocenit akcie a provést za tuto cenu jejich vyvlastnění. Jednoduché jako facka.

Dostává tím těžce na frak jak ochrana soukromého vlastnictví (protože prostřednictvím tohoto zákona může být někdo, nikoli ve veřejném zájmu, připraven o svůj majetek, byť za náhradu), tak i rovnost před zákonem (dává většinovému akcionáři právo provést vyvlastnění, připravit někoho o majetek). Politici (jak poslanci, tak prezident Klaus) tedy názorně předvedli, že jim nejde o principy a program, ale že pracují na objednávku zájmových skupin. Jsou ale tak krátkozrací, že nevidí dopady, které to na ně u voleb zajisté bude mít. A bohužel i na nás.

       

Komentáře

[David Jaša]

Ad poslední věta: jaké dopady to může mít? Do voleb je tolik času, že se to všecko v klidu zapomene... :-/

[Leoš Literák]

Odeeska je pravicova strana je nazvem, ale chovani ma jak nactilety pubertak. Maji plnou hubu tak ultrapravicovych hesel, ze by se i Adam Smith polekal. Ale kdyz byli u moci, chovali se jako levicaci. Jen aby ta "reforma" nahodou nekoho nebolela. Paradoxem je, ze skutecne reformy zacali delat az socialisti (jenze take nedostatecne).

A ten jejich prezident, to je pripad sam pro sebe. Sebestredny nafuka, bez sebemensi spetky sebereflexe a ochoty uznat omyl. Ke vsemu nacionalista, ktery se po dlouhou dobu zastaval ruznych diktatoru. Podle nej je demokracie to, ze lide jednou za ctyri roky prijdou k volbam, vyberou si jednu ze dvou stran a pak dalsi ctyri roky drzi hubu. Zasadne neuznava jakekoliv organizace ci verejne spolky, z nestraniku a nezavislych kandidatu ma koprivku.

Boze, zac nas trestas? Proc po ctyriceti letech komunisticke zkazy mame takove politiky? Coz jsme si nevytrpeli dost?

[Dag]

Bohužel, tohle je jen další krok. "Někteří jsou si rovnější". A to ti, co rozhodují o velkých penězích. A "nejrovnější" si je stát. Opozdíte-li se s placením daní, pojištěním...je to v lepším případě na mastnou pokutu. Naopak, z velkých molochů budete rád, když to nějak (třeba po letech) dostanete . Voleb se politici bát nemusí, jedni mají červené dresy a druzí modré, ale...to jste psal. Tedy vymění se v uřadech, hesla si zase strčí do šuplíku pro příští volby a pojede se v jedné lajně pod jinou nálepkou. Rozdílu (krom retoriky) nevidno. Vkládal jsem velké naděje ve Vaší generaci (já jsem model z r. 58) ale bohužel ukázky mladých politiků mi také moc nadějí nedávají. Pomalu začínám být monarchista. Říkám to jako vtip, ale už si tou absurdirou nápadu přestávám být jistý.
Populární rada "udělej si to sám", tedy: založ si vlastní stranu a vyhraj volby. Hmmm, to se mám také porodit, vystudovat...a nakonec sám pohřbít? Vždyť si je platíme z naších daní a tak máme právo je kontrolovat a chtít výsledky. Jsou to naši najatí zaměstnanci. Ne čekat na volby a pak zaškrtnout jednu z předhozených možností.
Brrr, to jsem se rozkecal...

[Luk]

Nepříjemná je ještě jedna věc. Je spousta lidí, kteří byli nespokojeni s tím, co politici dělají. A rozhodli se to řešit tak, že tu politiku šli dělat, aby "to dali do pořádku".

Skončilo to tragicky - ze slušných lidí (řadu z nich znám osobně, proto mě to tak mrzí) se stali úplně stejní křiváci jako jsou ti, které oni předtím kritizovali.

Někdo z nich mi to nedávno vysvětloval:

Chci něco prosadit - ale neprosadím to sám. Tak se s někým dohodnu, že mi to podpoří, ale já mu zase podpořím něco jiného. A tak vzniká politické kupčení, kde už nezáleží na stranické příslušnosti, natož na nějakých programech.

[Robert Krátký]

Jestli se nemýlím, tak institut vynuceného vykoupení (compulsory purchase) funguje ve většině západních ekonomik. Je k tomu většinou potřeba velká část akcií (90 procent). Kolik je ta hodnota u nás?

[Luk]

U nás je to také 90 %. To, že někde něco existuje, ještě neznamená, že je to v pořádku (třeba povinné registrační pokladny také leckde existují a za dobrou věc to nepokládám).

Mně na tom vadí dvě věci:

1. Samotná existence možnosti vyvlastnění
2. Různý přístup stejné politické strany ve velice podobných věcech (jednou je proti vyvlastňování, jindy pro)

Ale to už jsem napsal, takže bych se zbytečně opakoval.

[Leoš Literák]

problem je v tom, ze cenu si urcuje vetsinovy vlastnik. Sance, ze bude ferova, je tudiz v nasich krajinach miziva.

PS. ja vim, ze ji urcuje odhadce. Jenze ten je placen vlastnikem a pujde mu na ruku. Podivejte se treba na soudy, jak se lisi posudky objednane obhajobou a obzalobou. Nechapu, proc jeden z tech dvou neni potrestan.

[Dag]

Zavádět v naší kotlině postupy ze "zavedených demokracií" (fuj, to je termín) by se asi mělo opatrně. Lidé jsou sice všude stejní a úředníci také, ale přeci jenom... Na jihozápad od nás, když už na někoho praskne že rozhodl za úplatek, a nebo ze známosti, tak (většinou) nekřičí o spiknutí a mediálních kampaních, ale odevzdá klíče od kanceláře ve vrátnici a tiše se vytratí do noci. Tady ho musejí vynést i s židlí, které se do poslední chvíte drží. U nás je drobný podnikatel a nebo majitel v lepším případě nezajímavý, kdežto velkým firmám a státním zakázkám se zametá cesta. Tedy pomocí takového zákona se může s maličkým majitelem pěkně zamést.
Zatím se dělá to, že se státní budova privatizuje (majitelem společnosti, která to za babku dostane je kupodivu "strejda" rozhodujícího úředníka). Teď by se mohl záběr rozšířit i na soukromé majetky. Je to přehnané? Doufejme, doufejme...