Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
To je nás víc, co tohle nechápeme...
Ani tak nejde o změnu topení. Třeba zateplení domu ušetří obrovské prostředky... Kolikrát by stačilo utěsnit okna...
Bydlím v paneláku. Na zateplení jsme před pár lety dali asi 12milionů (6 my, 6 od státu). Celkové výdaje za topení klesly tak na 25%, tomu ještě pomohli termostatické ventily.
Pálení pneumatik, PET lahví, pěnového polystyrenu a podobných "lahůdek" raději vůbec řešit nebudu
Mícháte dohromady těžko souměřitelné věci. Jak už jsem napsal u minulého příspěvku na toto téma, na rozdíl od pneumatik, polystyrenu nebo PVC při pálení PET vzniká zplodin (nepočítáme-li oxid uhličitý a vodu) velmi málo. Rozhodně méně než při pálení běžných pevných paliv. Z ekologického hlediska lze pálení PET lahví vyčítat pouze to, že se neušetří ekologická zátěž prostředí, potřebná na znovuvýrobu recyklovatelného materiálu.
_ _ | H H | | | | | | - C - C - | | | | | |_ H H _| nale 1. kdo ví, co všecko vznikne při trhání těch makromolekul a 2. AFAIK není v PETkách čistý PE.
Do té doby bych doporučoval zaměřit se na podstatnější problémy - třeba samo topení tuhými palivy v domácnostech…Vždyť o tom jsem psal už v původním příspěvku. Že jsem při tom hodil do jednoho pytle pálení pneumatik, pěnového PS a PET lahví, to je jen malý detail, který nic nemění na podstatě a smyslu původního zápisu. Je zajímavé, jak se diskuse vždycky ubírá tím nejméně důležitým směrem
množství zplodin, které vyprodukuje to spálení PET lahví, je naprosto zanedbatelný zlomek zplodin, které vzniknou při normálním provozu topení na pevná palivaCož ovšem není důvod, proč ty PET lahve spalovat, ne? Trochu svinstva je pořád svinstvo. Takže NEspalovat PET lahve prospěje - na rozdíl od spalování, pro které není žádný důvod (kromě lenosti).
Ano, PET lahve bych osobně nespaloval. Ale připadá mi, že přesvědčovat lidi, kteří to dělají, že by s tím měli přestat, je příliš mnoho úsilí na to, kolik efektu by to v případě úspěchu přineslo. A že kdyby se toto úsilí vynaložilo na něco jiného, kvalitě ovzduší by to mohlo prospět řádově více.
Ad 2: to není, ale množství příměsí není příliš vysoké. Navíc tady pořád všichni vyvádíte, jako by těch lahví lidé pálili desítky kilogramů denně. Schválně jsem si zkusil jednu PET láhev (1.5 litru) zvážit, vyšlo 40 gramů (a to jsem ji nenechal ani vyschnout, jen jsem ji vyklepal). Budu-li uvažovat pitný režim s třemi litry denně na osobu (spousta lidí tolik ani nevypije, není-li parné léto), dostaneme 80 gramů PET lahví denně. Opravdu si myslíte, že množství zplodin ze spálení 80 gramů PET se bude aspoň řádově blížit množství zplodin například z pálení zde tolik propagovaného dřeva (v množství připadajícím na osobu a den)? IMHO ani vzdáleně…
Sečteno a podtrženo: pálení PET lahví sice není nic chvályhodného, ale až tohle bude patřit mezi ty podstatnější ekologické problémy, budeme si moci pískat…
proti tomu už se může člověk bránit asi jenom tak, že si ty akcie taky koupíMohu doporučit. Nějaké akcie ČEZu mám a loni byla dividenda slušná
protože to dřevo už není kam dát - kam s tím?Prodat. Spousta lidí ho ráda koupí.
Chatu vytápíme krbovou vložkou - přechod od peter a hnědého uhlí. Investice byla celkem velká. Skoro měsíc byla kvůli tomu rozkopaná chata. Petrama jsme ale vytopili jenom spodní patro a jistý vliv měly i mé (nejen mé) ekologické pohnutky. Topí to celkem dobře a hlavně - je radost se na to dívat. Není problém sedět hodinu před krbem, všude zhasnuto a pozorovat plápolající oheň...
Ale. Je s tím mnohem víc práce. S petrama zajedeš pro pár beden hnědého uhlí a topíš s tím celou zimu. Dřevo máme uskladněné v takové boudě, kterou jsme naplňovali celé léto, 3x víc se momentálně vysušuje. A jak to tak vidím, tu boudu máme za zimu spálenou. Tolik práce s tím bylo...ale jak už jsem řekl, je to krása, a pro tu se musí trpět :_)
Ale zpět k hromadě nevyužitého dřeva - se zbavováním se bych si hlavu nedělal, stačí dát inzerát do regionálních novin a jen se po něm zapráší...vlastní zkušenost, hlavně inzeráty s cenou "za odvoz" byly pár hodin po vydání novin už neaktuální...
Mimochodem, nejsi z okolí Opavy nebo Jeseníku?
Mě by hrozně zajímala ta pomoc, která se jim nabízí, a kterou oni údajně tak vytrvale odmítají. Dost bych se divil, kdyby ta pomoc znamenala něco jiného, než zase další větší vydání peněz.Prakticky každé řešení vyžaduje v prvním okamžiku nějaké peníze. Ať už zateplení, výměna oken, přechod na jiné palivo, nebo i jen vylepšení stávajícího způsobu topení. Ono by totiž to topení uhlím nebylo tak strašné, kdyby byla v pořádku kamna a komín. Když vidím, v čem jsou schopni lidé topit, někdy mě to až děsí. Proto, když už někdo nechce investovat do větších úprav domu, ani změnit způsob topení, mělo by se vyřešit aspoň toto. Jinak řečeno - stará téměř nefunkční kamna zlikvidovat a koupit nová. Případně, pokud by to z nějakého důvodu nebylo průchodné, nechat opravit ta stará. K tomu samozřejmě nechat vyčistit a případně opravit komín (+ dále pravidelná čištění). To jsou věci, které nestojí moc peněz, a přitom mají velký efekt. Navíc se spotřebuje méně uhlí a náklady se vrátí.
Tiskni
Sdílej: