Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Konečně jsem se dostal k tomu, abych si vyzkoušel Internet Explorer 7 - zatím z ryze uživatelského hlediska (tedy nikoli z pohledu tvůrce webu). A přesvědčil jsem se tak o tom, že je to zhruba tak, jak jsem o tom psal již dříve. Tento prohlížeč zkrátka nemá moc co nabídnout, i když i některé pozitivní drobnosti se najdou.
V dubnu jsem napsal, jaký dojem na mě nová verze WIE (ano, Windows Internet Exploreru) dělá. Připadala mi jako nepodařený plagiát Opery. Tento pocit jsem si ovšem vytvořil pouze na základě různých článků, screenshotů atd., tedy nikoli osobní zkušeností s tímto browserem. Navíc tehdy šlo ještě o betaverze, takže finální verze mohla fungovat mírně odlišně.
Předevčírem k tomu došlo. Rozhodl jsem se konečně zkusit, jak se s tím "zbrusu novým" prohlížečem pracuje. Instaloval jsem na počítač s Windows XP Pro SP 2, kde je nainstalována též Opera 9.02 a Mozilla Firefox 2.0rc3. Instalační balík měl asi 14 MB, při instalaci to stahovalo nějaké aktualizace o nezjištěné (ale asi ne úplně nejmenší) velikosti.
Zastavím se již u instalace. Když proběhne, je vyžadován (jak jinak) restart počítače. Po restartu se objevila ikona - poněkud barevnější než dříve, ale stále v podobě modrého éčka. Když jsem browser spustil, v jeho okně se objevilo něco jako průvodce nastavením. Průvodce je dobře navržený, umožňuje rychle nastavit vše potřebné, např. včetně výchozího vyhledávače (kam jsem samozřejmě umístil Google). Tohle je na celém prohlížeči asi nejpozitivnější věc, ostatně Microsoft takové průvodce vždycky uměl.
Nyní následoval samotný test. Trval cca 10 minut, během kterých jsem si zkusil WIE přenastavit k obrazu svému (jako to jde naprosto dokonale u Opery a relativně dobře u Firefoxu) a pak se ním normálně pohybovat po webu. Design sice skutečně připomíná Operu (jak už jsem kdysi psal), ovšem "základní" skin (on tedy stejně nejde jednoduše změnit) nepasuje do vzhledu Windows XP, jak ve výchozí podobě, tak hlavně u stylu Win2k (smixování různě vypadajících widgetů je děsné). Zjevně je IE již předem připraven pro Vistu a podpora XP je jen jaksi trpěná.
První co mě hned upoutalo, byla absence nabídkové lišty. Sice se mi ji podařilo hned zapnout, ale nenašel jsem způsob, jak ji dostat úplně nahoru (prostě to nejde...). Podobně nejde panel s taby přemístit dolů. O nějaké větší customizaci panelů si člověk může nechat jen zdát - třeba vyhodit pole pro vyhledávání nebo "sesypat" tlačítka k sobě je zhola nemožné.
Pojďme na prohlížení webů. Nejprve připomenu, že lze (narozdíl od jiných prohlížečů) používat rendering ClearType i v případě, že se jinak v systému nepoužívá. Prohlížeč zobrazuje stránky relativně rychle (mezi zapnutým/vypnutým ClearType není prakticky rozdíl), ovšem pomaleji než Firefox, o Opeře nemluvě.
Zajímavé je chování zoomu. Ten konečně mění zobrazení celé stránky jako u Opery, ne pouze velikost písma. Ovšem má dvě zásadní chyby (někdo by řekl "vlastnosti"). Jednak je to tlačítko, které spolu s menu slouží ke změně zoomu. Toto tlačítko mění cyklicky zvětšení mezi 100-125-150 % (pro jiné hodnoty se musí do menu, případně použít kolečko+Ctrl nebo klávesové zkratky), což není zrovna logické. Ale budiž. Horší ovšem je, že při zoomování mění velikost základního boxu, tudíž např. zvětšení na 200 % znamená, že bude vidět jen polovina šířky (naproti tomu Opera ponechává box stále stejný).
Co se týká prohlížených webů, je WIE 7 někde v půli cesty mezi verzí 6 a moderními browsery. Nemá smysl k tomu něco více dodávat, tím spíš, že jsem nedělal žádné důkladnější testy. Ještě k phishingové ochraně (založené na dotazováním vzdálené databáze) - nechal jsem ji vypnutou, což prohlížeč zjevně považoval za hrubě nerozumné chování, takže se mi ji nějakou dobu intenzivně snažil (pomocí vyskakujících bublin) vnutit. Naštěstí ho to po nějaké době omrzelo.
Vyzkoušel jsem i bankovnictví KB, fungovalo stejně jako u starší verze (i když KB ještě donedávna - možná dodnes - označovala verzi 7 jako nepodporovanou). Podobně fungují i webová rozhraní dalších bank a finančních společností.
Takže už pohled "z rychlíku" potvrdil, že Windows Internet Explorer 7 je sice výrazně lepší než jeho předchůdce, ovšem na modernější prohlížeče (tedy Firefox a zejména Opera) opravdu, ale opravdu nemá. Kromě toho působí i jaksi nedodělaným dojmem (možná kvůli snaze vydat verzi co nejdříve), o čemž by svědčily problémy s lištami/panely. Kdo tedy již zakusil něco lepšího, nemá žádný důvod na tento prohlížeč přecházet.
Tiskni
Sdílej: