BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Konečně jsem se dostal k tomu, abych si vyzkoušel Internet Explorer 7 - zatím z ryze uživatelského hlediska (tedy nikoli z pohledu tvůrce webu). A přesvědčil jsem se tak o tom, že je to zhruba tak, jak jsem o tom psal již dříve. Tento prohlížeč zkrátka nemá moc co nabídnout, i když i některé pozitivní drobnosti se najdou.
V dubnu jsem napsal, jaký dojem na mě nová verze WIE (ano, Windows Internet Exploreru) dělá. Připadala mi jako nepodařený plagiát Opery. Tento pocit jsem si ovšem vytvořil pouze na základě různých článků, screenshotů atd., tedy nikoli osobní zkušeností s tímto browserem. Navíc tehdy šlo ještě o betaverze, takže finální verze mohla fungovat mírně odlišně.
Předevčírem k tomu došlo. Rozhodl jsem se konečně zkusit, jak se s tím "zbrusu novým" prohlížečem pracuje. Instaloval jsem na počítač s Windows XP Pro SP 2, kde je nainstalována též Opera 9.02 a Mozilla Firefox 2.0rc3. Instalační balík měl asi 14 MB, při instalaci to stahovalo nějaké aktualizace o nezjištěné (ale asi ne úplně nejmenší) velikosti.
Zastavím se již u instalace. Když proběhne, je vyžadován (jak jinak) restart počítače. Po restartu se objevila ikona - poněkud barevnější než dříve, ale stále v podobě modrého éčka. Když jsem browser spustil, v jeho okně se objevilo něco jako průvodce nastavením. Průvodce je dobře navržený, umožňuje rychle nastavit vše potřebné, např. včetně výchozího vyhledávače (kam jsem samozřejmě umístil Google). Tohle je na celém prohlížeči asi nejpozitivnější věc, ostatně Microsoft takové průvodce vždycky uměl.
Nyní následoval samotný test. Trval cca 10 minut, během kterých jsem si zkusil WIE přenastavit k obrazu svému (jako to jde naprosto dokonale u Opery a relativně dobře u Firefoxu) a pak se ním normálně pohybovat po webu. Design sice skutečně připomíná Operu (jak už jsem kdysi psal), ovšem "základní" skin (on tedy stejně nejde jednoduše změnit) nepasuje do vzhledu Windows XP, jak ve výchozí podobě, tak hlavně u stylu Win2k (smixování různě vypadajících widgetů je děsné). Zjevně je IE již předem připraven pro Vistu a podpora XP je jen jaksi trpěná.
První co mě hned upoutalo, byla absence nabídkové lišty. Sice se mi ji podařilo hned zapnout, ale nenašel jsem způsob, jak ji dostat úplně nahoru (prostě to nejde...). Podobně nejde panel s taby přemístit dolů. O nějaké větší customizaci panelů si člověk může nechat jen zdát - třeba vyhodit pole pro vyhledávání nebo "sesypat" tlačítka k sobě je zhola nemožné.
Pojďme na prohlížení webů. Nejprve připomenu, že lze (narozdíl od jiných prohlížečů) používat rendering ClearType i v případě, že se jinak v systému nepoužívá. Prohlížeč zobrazuje stránky relativně rychle (mezi zapnutým/vypnutým ClearType není prakticky rozdíl), ovšem pomaleji než Firefox, o Opeře nemluvě.
Zajímavé je chování zoomu. Ten konečně mění zobrazení celé stránky jako u Opery, ne pouze velikost písma. Ovšem má dvě zásadní chyby (někdo by řekl "vlastnosti"). Jednak je to tlačítko, které spolu s menu slouží ke změně zoomu. Toto tlačítko mění cyklicky zvětšení mezi 100-125-150 % (pro jiné hodnoty se musí do menu, případně použít kolečko+Ctrl nebo klávesové zkratky), což není zrovna logické. Ale budiž. Horší ovšem je, že při zoomování mění velikost základního boxu, tudíž např. zvětšení na 200 % znamená, že bude vidět jen polovina šířky (naproti tomu Opera ponechává box stále stejný).
Co se týká prohlížených webů, je WIE 7 někde v půli cesty mezi verzí 6 a moderními browsery. Nemá smysl k tomu něco více dodávat, tím spíš, že jsem nedělal žádné důkladnější testy. Ještě k phishingové ochraně (založené na dotazováním vzdálené databáze) - nechal jsem ji vypnutou, což prohlížeč zjevně považoval za hrubě nerozumné chování, takže se mi ji nějakou dobu intenzivně snažil (pomocí vyskakujících bublin) vnutit. Naštěstí ho to po nějaké době omrzelo.
Vyzkoušel jsem i bankovnictví KB, fungovalo stejně jako u starší verze (i když KB ještě donedávna - možná dodnes - označovala verzi 7 jako nepodporovanou). Podobně fungují i webová rozhraní dalších bank a finančních společností.
Takže už pohled "z rychlíku" potvrdil, že Windows Internet Explorer 7 je sice výrazně lepší než jeho předchůdce, ovšem na modernější prohlížeče (tedy Firefox a zejména Opera) opravdu, ale opravdu nemá. Kromě toho působí i jaksi nedodělaným dojmem (možná kvůli snaze vydat verzi co nejdříve), o čemž by svědčily problémy s lištami/panely. Kdo tedy již zakusil něco lepšího, nemá žádný důvod na tento prohlížeč přecházet.
Tiskni
Sdílej: