Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Plány na přidání podpory formátu OpenXML do kancelářského balíku OpenOffice.org byly některými ortodoxnějšími příznivci svobodného softwaru přijaty velmi nelibě. Prý když tam ta podpora bude, nikdo nebude mít chuť používat ODF, a tedy pak nebude ani vůle přecházet na OpenOffice a potažmo i na GNU/Linux. Jenže já to vidím zcela jinak.
Jak známo, formát ODF byl standardizován jako norma ISO, zatímco OpenXML velmi nedávno jako standard ECMA. To jen tak na okraj. Situace je v tuto chvíli taková, že aktuální verze OpenOffice neobsahuje podporu "konkurenčního" formátu OpenXML. Že Microsoft Office nebude (alespoň ve verzi 2007) přímo obsahovat podporu ODF, je nad slunce jasné. Ale posuňme se dál.
Když už se obecně nepoužívá jediný univerzální formát, je pro maximální interoperabilitu žádoucí, aby každý produkt uměl co nejvíc formátů. OpenOffice v tuto chvíli dokáže pracovat se starými (binárními) microsoftími formáty a je to vlastnost, která mu výrazně pomáhá se prosadit.
Nápad, aby nový formát OpenXML nebyl v OpenOffice podporován, je podle mě cestou do pekla. Pokud podporován bude, jaký bude důvod si nepořídit OpenOffice? Bude naprosto stejná situace jako teď, ovšem s tím rozdílem, že OpenXML bude lépe podporovatelný. Že se třeba nebude v takové míře používat ODF, není až tak podstatné - bylo by sice hezké, kdyby se používal, ale pokud tomu tak nebude, nezboří se svět.
Naopak, pokud by podpora OpenXML chyběla, mělo by to nepříjemné důsledky. Balík OpenOffice by byl naprosto diskvalifikován z použití běžnými uživateli, tedy těmi, kdo potřebují komunikovat i s lidmi používajícími dominantní Microsoft Office. Znamenalo by to jeho konec, protože by nebylo možné otevírat a ukládat dokumenty ve formátu, který - ať chceme nebo ne - bude brzy velmi rozšířený.
Pro podporu ODF máme nyní jedinou možnost - tlačit na politiky, aby státní správa povinně používala takové formáty, které jsou standardizované, plně zdokumentované a na kterých neváznou žádná břemena. Jediným takovým zcela vyhovujícím formátem je dnes právě ODF. Separatistické akce stylu "neimplementovat podporu OpenXML" ničemu nepomohou, jen uškodí.
Tiskni
Sdílej:
). Byt tam umela truczed, sel by RedHat brzo z kompu...
Tak v čem je problém s OpenXML, když je teď standardizovaný?Bohužel OpenXML znám jen z rychlíku, takže o jeho "zákoutích" nic moc nevím. Ale do určité míry se lze obávat toho, že tam bude nějaká věc krytá nějakým obskurním (a třeba 5 let starým) patentem, se kterým se vyrukuje v momentě, kdy bude formát dostatečně rozšířen.
... implementace importu a exportu OpenXML zabere přibližně 8,5 člověkolet (a to jen Word, k tomu navíc Excel a Powerpoint, které zaberou o něco míň času).
a to je hodne nebo malo? naky "normalni" cisla by nebyly?
Taky jsem pro podporu OpenXML v OOo. PDF se ve sve dobe tezce prosazovalo a dnes se celkem standardne pouziva. (pls nesrovnavat;O)
Samozrejme ze jediny otevreny format pro kancelarske aplikace typu OOo by byl nejlepsi ... ale to je asi utopie ...
Že Novell podepsal dohodu, implementuje OpenXML a na oplátku nepožaduje ODF v produktech svého nového partnera je zrada.
Zrada? Novell moc dobře ví, že nejen jeho zákazníci, ale většina uživatelů vůbec, chtějí, aby interoperabilita mezi platformami byla co nejméně problémová. Proto udělal, co bylo v jeho silách, aby tomuto přání vyšel vstříc, protože přání uživatelů (a ano, v neposlední řadě jeho zákazníků - ti ho totiž živí) jsou pro něj důležitější než názory fundamentalistů (byť ti jsou hlasitější a viditelnější), kteří jsou opilí úspěchem, že byl ODF přijat jako ISO standard.
Vždy jsem považoval za výhodu linuxových řešení jejich univerzalitu - Linux (teď nemyslím jádro, ale i aplikace) byl schopen číst i cizí datové formáty, podporoval (většinou) cizí filesystémy a cizí síťové protokoly. Proto mi připadá absurdní, že se dnes někdo snaží z ideových důvodů tuto výhodu zlikvidovat tím, že dští oheň a síru na toho, kdo se snaží, aby tomu tak bylo i nadále.
, ale to by musel byt skutecny standard, kde se vsechny strany budou snazit transparentne o jeho implementaci, bude jim to umozneno a zadna z nich jej nebude mit pod kontrolou. Veri nekdo snad, ze OpenXML to bude kdy splnovat?
Kdežto implementace formátu OpenXML je zátížena licenčními poplatky, poněvadž je to intelektuální vlastnictví MS.To je nesmysl, jak tvrdí i Brian Jones, program manager pro Microsoft Office.