Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nepříjemným problémem při vývoji nových ovladačů (a dalších věcí do jádra) pro Linux je chybějící referenční dokumentace API linuxového jádra. Nyní už je tu ale něco, co by mohlo v tomto ohledu pomoci.
Možná si ještě někdo vzpomene, že jsem se tu zhruba před rokem ptal v diskusi, zda někde neexistuje referenční dokumentace API Linuxu. Dostal jsem tehdy pár podnětných odpovědí - jedna z nich vedla na skutečný pokus o takovou dokumentaci, ovšem pro jádra 2.4 a ještě v dost neúplné podobě. Mnohem důležitější se ale ukázal jiný nápad - generovat dokumentaci ze zdrojáků.
Protože muset každou chvíli prolézat headery jádra jen kvůli tomu, abych věděl, jak volat nějakou funkci nebo jaké položky obsahuje nějaká struktura, je dost otravné, skutečně jsem tehdy skončil u toho, že jsem si pomocí programu Doxygen jakousi referenční dokumentaci API vygeneroval. Byla užitečná, nicméně tomu něco chybělo.
To "něco" byly informace, co příslušná funkce nebo makro dělá, co znamenají jednotlivé argumenty, totéž pro struktury atd. Problém je, že headery takovými informacemi buď vůbec neoplývají, a když, tak hodně strohými. Ale i za tyto informace by byl člověk vděčný, ovšem v podobě, v jaké normálně jsou, je Doxygen nevstřebá.
Postupem času jsem tedy vytvořil pravidla pro sed
, která se na hlavičkové soubory aplikují, a komentáře u struktur a prototypů funkcí se jimi zpracují do použitelnější podoby. Pak už skutečně stačí spustit Doxygen a nechat si vygenerovat dokumentaci.
Protože je jasné, že by výsledek tohoto snažení mohl být užitečný i pro další lidi, dávám ho nyní k dispozici na adrese www.kernel-api.org. Dokumentace je tam k dispozici pro všechna jádra řady 2.6, a pak vždy pro poslední jádra všech stabilních řad. Čistě pro zajímavost je tam též prapůvodní jádro 0.99.
Dokumentaci lze prohlížet přímo online, anebo stáhnout v některém nabízeném formátu (GZIP, BZIP2, ZIP). Pozor ovšem, zejména u posledních verzí se jedná o balíky o řádové velikosti 40-70 MB.
Je jasné, že vzniklá dokumentace je velice nedokonalá (tím spíš, že byla generována automaticky a nebylo v mých silách ani časových možnostech ji kontrolovat). Nabízím ji proto, že je v tuto chvíli aspoň něco a do budoucna se na tom dá dále pracovat. Samozřejmě uvítám jakékoli náměty a připomínky. Ještě připomínám (uvádím to i přímo u dokumentace), že to nemá být konkurence cross-referencí Linuxu - naopak, oba zdroje se dobře doplňují. Možná by to šlo v budoucnu sloučit, uvidí se.
Takže kdo má zájem, nechť prohlíží a stahuje. Kdyby to někomu i jen sebenepatrněji pomohlo, má tento projekt smysl.
UPDATE 27.6.2006: Zasláno do LKML - zde je přímý odkaz.
Tiskni
Sdílej:
V tomto jsem zatím nepodnikl vůbec nic, i když s tím počítám, a to co nejdřív.Hodíš sem pak link na to vlákno?