Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nepříjemným problémem při vývoji nových ovladačů (a dalších věcí do jádra) pro Linux je chybějící referenční dokumentace API linuxového jádra. Nyní už je tu ale něco, co by mohlo v tomto ohledu pomoci.
Možná si ještě někdo vzpomene, že jsem se tu zhruba před rokem ptal v diskusi, zda někde neexistuje referenční dokumentace API Linuxu. Dostal jsem tehdy pár podnětných odpovědí - jedna z nich vedla na skutečný pokus o takovou dokumentaci, ovšem pro jádra 2.4 a ještě v dost neúplné podobě. Mnohem důležitější se ale ukázal jiný nápad - generovat dokumentaci ze zdrojáků.
Protože muset každou chvíli prolézat headery jádra jen kvůli tomu, abych věděl, jak volat nějakou funkci nebo jaké položky obsahuje nějaká struktura, je dost otravné, skutečně jsem tehdy skončil u toho, že jsem si pomocí programu Doxygen jakousi referenční dokumentaci API vygeneroval. Byla užitečná, nicméně tomu něco chybělo.
To "něco" byly informace, co příslušná funkce nebo makro dělá, co znamenají jednotlivé argumenty, totéž pro struktury atd. Problém je, že headery takovými informacemi buď vůbec neoplývají, a když, tak hodně strohými. Ale i za tyto informace by byl člověk vděčný, ovšem v podobě, v jaké normálně jsou, je Doxygen nevstřebá.
Postupem času jsem tedy vytvořil pravidla pro sed, která se na hlavičkové soubory aplikují, a komentáře u struktur a prototypů funkcí se jimi zpracují do použitelnější podoby. Pak už skutečně stačí spustit Doxygen a nechat si vygenerovat dokumentaci.
Protože je jasné, že by výsledek tohoto snažení mohl být užitečný i pro další lidi, dávám ho nyní k dispozici na adrese www.kernel-api.org. Dokumentace je tam k dispozici pro všechna jádra řady 2.6, a pak vždy pro poslední jádra všech stabilních řad. Čistě pro zajímavost je tam též prapůvodní jádro 0.99.
Dokumentaci lze prohlížet přímo online, anebo stáhnout v některém nabízeném formátu (GZIP, BZIP2, ZIP). Pozor ovšem, zejména u posledních verzí se jedná o balíky o řádové velikosti 40-70 MB.
Je jasné, že vzniklá dokumentace je velice nedokonalá (tím spíš, že byla generována automaticky a nebylo v mých silách ani časových možnostech ji kontrolovat). Nabízím ji proto, že je v tuto chvíli aspoň něco a do budoucna se na tom dá dále pracovat. Samozřejmě uvítám jakékoli náměty a připomínky. Ještě připomínám (uvádím to i přímo u dokumentace), že to nemá být konkurence cross-referencí Linuxu - naopak, oba zdroje se dobře doplňují. Možná by to šlo v budoucnu sloučit, uvidí se.
Takže kdo má zájem, nechť prohlíží a stahuje. Kdyby to někomu i jen sebenepatrněji pomohlo, má tento projekt smysl.
UPDATE 27.6.2006: Zasláno do LKML - zde je přímý odkaz.
Tiskni
Sdílej:
26.6.2006 22:40
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
V tomto jsem zatím nepodnikl vůbec nic, i když s tím počítám, a to co nejdřív.Hodíš sem pak link na to vlákno?
27.6.2006 21:30
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
27.6.2006 11:54
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
respect!
27.6.2006 13:11
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz