Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nepříjemným problémem při vývoji nových ovladačů (a dalších věcí do jádra) pro Linux je chybějící referenční dokumentace API linuxového jádra. Nyní už je tu ale něco, co by mohlo v tomto ohledu pomoci.
Možná si ještě někdo vzpomene, že jsem se tu zhruba před rokem ptal v diskusi, zda někde neexistuje referenční dokumentace API Linuxu. Dostal jsem tehdy pár podnětných odpovědí - jedna z nich vedla na skutečný pokus o takovou dokumentaci, ovšem pro jádra 2.4 a ještě v dost neúplné podobě. Mnohem důležitější se ale ukázal jiný nápad - generovat dokumentaci ze zdrojáků.
Protože muset každou chvíli prolézat headery jádra jen kvůli tomu, abych věděl, jak volat nějakou funkci nebo jaké položky obsahuje nějaká struktura, je dost otravné, skutečně jsem tehdy skončil u toho, že jsem si pomocí programu Doxygen jakousi referenční dokumentaci API vygeneroval. Byla užitečná, nicméně tomu něco chybělo.
To "něco" byly informace, co příslušná funkce nebo makro dělá, co znamenají jednotlivé argumenty, totéž pro struktury atd. Problém je, že headery takovými informacemi buď vůbec neoplývají, a když, tak hodně strohými. Ale i za tyto informace by byl člověk vděčný, ovšem v podobě, v jaké normálně jsou, je Doxygen nevstřebá.
Postupem času jsem tedy vytvořil pravidla pro sed
, která se na hlavičkové soubory aplikují, a komentáře u struktur a prototypů funkcí se jimi zpracují do použitelnější podoby. Pak už skutečně stačí spustit Doxygen a nechat si vygenerovat dokumentaci.
Protože je jasné, že by výsledek tohoto snažení mohl být užitečný i pro další lidi, dávám ho nyní k dispozici na adrese www.kernel-api.org. Dokumentace je tam k dispozici pro všechna jádra řady 2.6, a pak vždy pro poslední jádra všech stabilních řad. Čistě pro zajímavost je tam též prapůvodní jádro 0.99.
Dokumentaci lze prohlížet přímo online, anebo stáhnout v některém nabízeném formátu (GZIP, BZIP2, ZIP). Pozor ovšem, zejména u posledních verzí se jedná o balíky o řádové velikosti 40-70 MB.
Je jasné, že vzniklá dokumentace je velice nedokonalá (tím spíš, že byla generována automaticky a nebylo v mých silách ani časových možnostech ji kontrolovat). Nabízím ji proto, že je v tuto chvíli aspoň něco a do budoucna se na tom dá dále pracovat. Samozřejmě uvítám jakékoli náměty a připomínky. Ještě připomínám (uvádím to i přímo u dokumentace), že to nemá být konkurence cross-referencí Linuxu - naopak, oba zdroje se dobře doplňují. Možná by to šlo v budoucnu sloučit, uvidí se.
Takže kdo má zájem, nechť prohlíží a stahuje. Kdyby to někomu i jen sebenepatrněji pomohlo, má tento projekt smysl.
UPDATE 27.6.2006: Zasláno do LKML - zde je přímý odkaz.
Tiskni
Sdílej:
V tomto jsem zatím nepodnikl vůbec nic, i když s tím počítám, a to co nejdřív.Hodíš sem pak link na to vlákno?