Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
že by to mohla být takoá veřejná dražba. Protože nevěřím že bez penez programátoři chtěj makat(což chápu) a tímto způsobem by se mohla vytvořit pořádná motivace.
(Just kidding, doufáme, že to přinese lepší ovoce, ale upřímně - v glibc aby se občas prasátko vyznalo. :-/ Chvílemi mám pocit, že z personalities budu sám mít "split personality".)
v glibc aby se občas prasátko vyznaloTo je především tím, že jsou tam smixovány věci z POSIXu, *BSD, System V a z lecjakých dalších zdrojů. Pak jsou pro jeden účel třeba tři různé funkce s podobným názvem, ale různým počtem nebo pořadím argumentů a různým chováním. Též tam figurují staré funkce nevhodné pro multithreadové prostředí a jejich modernější náhrady.
man memcpy, kde svítí datum 1993-04-10, nebo man socket s datem 4. dubna 1997
socket() zrovna ano - ne v syntaxi, ale v podporovaných rodinách a protokolech (ale ani tehdy nebyly zdokumentovány všechny).
Pokročilá oprávnění - otevře se panel, ze kterého ale není hned jasné, že lze také pracovat s ACL), zasloužil by revizi.
Online dostupna treba http://www.gnu.org/software/libc/manual/html_node/index.htmlThis is Edition 0.10, last updated 2001-07-06, of The GNU C Library Reference Manual, for Version 2.2.x of the GNU C Library. Ehm... To je bohužel přesně ta obstarožní verze, o které jsem mluvil.
Osobne me prijde nejpraktictejsi v info-formatu.O tom by se dalo polemizovat. Příznivcům editoru VIM asi nejpraktičtější přijde, ale mně osobně přijde nejpraktičtější HTML.
To by znamenalo, že se všechny stránky aplikace odloží na disk a to sekvenčně. Stránky by se ještě mohly komprimovat, aby byl zápis rychlejší. Při probuzení by se pak zase všechny hned načetly do paměti (a ne až tehdy, když se zjistí, že jsou potřeba - aplikace by se probudila hned a né postupně).
To by znamenalo, že se všechny stránky aplikace odloží na disk a to sekvenčně.Nestačilo by jednoduše ve WM aplikaci skrýt a při dalším kliknutí na ikonku její okno znovu zobrazit? Možná ji ještě odříznout od smyčky zpráv ...
oom_adj zapsala hodnota 15 (maximum), která říká, že takový proces je při sestřelování výrazně prefereován. Co se týká plánování, lze nastavit plánovač SCHED_BATCH a nice na hodnotu 19. Při "probuzení" se to pak vrátí do původního stavu. Zjednodušeně např. takhle:
void sleep_process(pid_t pid)
{
char path[50];
sprintf(path, "/proc/%d/oom_adj", (int) pid);
FILE* f = fopen(path, "w");
fprintf(f, "1");
fclose(f);
struct sched_param sp = { .sched_priority = 0 };
sched_setscheduler(pid, SCHED_BATCH, &sp);
setpriority(PRIO_PROCESS, pid, 19);
}
Při plnohodnotné implementaci by se hodnoty uložily a při "probouzení" použily.
Není to sice sekvenčně a kdovíco, ale je to a funguje to
Kdyby se to rovnou zahodilo celé, tak se to pak musí taky natahovat a kvůli každé ptákovině lézt na disk, i když se třeba vůbec nemusela ta konkrétní stránka odkládat. Postupné poodkládání nepoužívaných stránek mi přijde lepší.
Tak to se da spise udelat lepe, ze se zoptimalizuje spousteni aplikace. Coz se u OO2 deje. A asi jsou zde rezervy. Prednacitat data je podle me na nic. K prvnimu spusteni aplikace, ze si pockate par vterin vice ? Na co? A ze Word startuje o vterinu rychleji ? Je to i o volbe filesystemu. V kernelu snad i nejaka podpora je. Nebo nejaky projekt+filesystem na toto tema je. Ale kazdopadne nejvice problemu je na strane aplikaci. Nebo si to hodte do ramdisku, kdyz uz to musite mit o par vterin rychlejsi. Jenomze tady si lidi jaksi neuvedomuji, ze doba startu je zanedbatelna s dobou, po kterou s aplikaci pracuji.a) Zkoušel jsi někdy psát tak, aby to nevypadalo, že to vymýšlíš vícevláknově a píšeš podle toho, jak se jednotlivá vlákna dostávají k výstupu? b) k tomu poslednímu odstavci - doba startu nijak nesouvisí s dobou, po kterou budu s aplikací pracovat, nevidím tedy důvod, proč by i start nemohl být rychlý, obzvlášť když se vývojáři tím pádem budou moci starat o rychlý běh programu a rychlejší start nechat na tom hypotetickém démonovi. OO2 jsou krásný příklad - startují pomalu, běží pomalu... to že někdo zoptimalizoval spouštění je mi jaksi úplně k ničemu.
(A ehm, třeba taky ne všichni chtějí mít něco společného s thingiem - radši ho nech být, třeba to tak je lepší.
)
start @ Idea Pool
(Just kidding, MS přeci distribuuje SLES, což oproti Ubuntu je trošku jiné kafe. To si nikdo na desktop nedá, proč taky?)
Nevím to jistě, ale myslím, že proto, že to bylo na začátku míněno jako interní web pro potřeby Hackweeku, a teprve potom nás napadlo, že většina těch myšlenek je veřejná.
A z účetního hlediska by se to složitěji financovalo, kdyby to bylo formálně vedeno jako externí projekt.
(Ale jak uz jsem rikala... ja urcite zaujata jsem, jen mam pocit, ze ne tak moc, aby to, co se tady deje, melo nejakou logiku
)
Spis tady zatim nikdo neukazal pouzitelnou alternativu, ne?
Prikladne mne je treba uplne ukradene, jestli se nekdo rozhodne nas pool pouzivat nebo ne - jen se zdraham smirit se s tim myslenkou, ze pokud je vazne jediny rozumny nastroj od Novellu, pak nebude pouzivan proste proto, ze je od Novellu. (Pokud nekdo predvede neco jineho, tim lepe, ale nepredvedl.)
No nic, nejvyssi cas to ukoncit, uz to napadne zacina pripominat tohle.
PS: S podivem sleduji, že se u jednoho blogu všichni z Novellu tak hezky sejdete. Že by u ranní porady u kafe nebylo nic lepšího na probírání? :o)
Mne by spis prekvapilo, kdyby to bylo jinak... v SUSE nas pracuje na Linuxu minimalne 60 - bylo by dost divne, kdyby aspon desitka z nich necetla abicko, ne?
(Zvlast modulo fakt, ze moc jinych serveru zabyvajicich se Linuxem uz se u nas cist neda.)
Tiskni
Sdílej: