Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnozí z nás píší články do různých internetových a tištěných časopisů, případně novin. Proto musíme řešit otázku, jak je to s daněmi a pojištěním. Od loňského roku platí jedna důležitá změna (k lepšímu), která se této oblasti týká.
UPDATE: Všechno je jinak! Čtěte zde.
Kdo napíše nějaký článek a dostane za něj autorský honorář, nevyhnutelně musí řešit otázku povinných plateb (tedy daní a pojistného). Z daňového hlediska je to jasné. Do loňského roku se z honorářů nepřevyšujících 3000 Kč měsíčně u téhož plátce (vydavatele) platila srážková daň 10 %. Tuto daň měl vydavatel srazit z honoráře a odvést finančnímu úřadu (pokud to neudělal, byl to jeho problém, ne problém autora).
Od letošního roku je to mírně jinak - hranice se zvedá na 7000 Kč, ale sazba stoupla o plných 50 %, tedy na 15 %. Co je nad tuto hranici (tedy dříve 3000, nyní 7000), musí autor sám přiznat ke zdanění a zaplatit z toho daň (a pojištění), jako by se jednalo o běžnou autorskou činnost (podle § 7, odst. 2, písm. a zákona 586/1992 Sb.).
Tohle tedy bylo a je jasné. Dále tu máme pojištění. To sociální se z honorářů neplatí (§ 5b, odst. 1 zákona 589/1992 Sb.), samozřejmě to také znamená, že se tyto honoráře nezapočítávají pro výpočet výše důchodu. Složitější to ale bylo s pojištěním zdravotním.
Záměrně říkám "bylo". Do roku 2006 v tom byl totiž chaos. Původně neexistovalo žádné závazné stanovisko, zda z těchto příjmů pojistné platit či nikoli. Před lety jsem se dotazoval na pobočce VZP, tam to samozřejmě nikdo nevěděl, posílali dotaz na centrálu a nakonec oznámili, že se pojistné neplatí. Jenže později ohlásili, že se pojistné platit musí - týkalo se to roku 2006.
Naštěstí byla ale v témže roce schválena novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, která znamenala zásadní změnu. Od 1.1.2007 jsou zmíněné honoráře explicitně z placení vyloučeny (§ 3a, odst. 1 zákona 592/1992 Sb. v aktuálním znění).
Co to tedy celkově znamená? Kdo má příjmy za články do výše max. 3000 Kč (v loňském roce), resp. do 7000 Kč (od letoška) měsíčně od téhož vydavatele, nemusí jakékoli daňově-pojistné otázky řešit. Vše skončí tím, že vydavatel srazí a odvede daň. Hotovo.
UPDATE: Všechno je jinak! Čtěte zde.
Tiskni Sdílej:
Diky moc.Není zač
Co kdyz mam prijem z autorske cinnosti vetsi, nez 7000? Pak neplatim pojistne, ale platim dan z toho, co prevysuje tech 7000, chapu to dobre?Ne. Do těch 7000 je to přesně tak, jak jsem napsal. Co je nad to, to by měl vydavatel poslat nezdaněné (pokud by tu daň stejně srazil, FÚ mu na to přijde a hodí mu to na hlavu). Z toho se pak platí daň, zdravotní i sociální pojištění úplně stejně, jako kdyby šlo o normální autorskou činnost. Nyní jde ještě o to, co je "normální autorská činnost". Z hlediska daňově-pojistného je to prostě podnikání (samostatná výdělečná činnost) jako každé jiné. Proto od toho lze odečíst oprávněné výdaje (podle zákona) a ze zbytku se počítá dílčí daňový základ - ten se pak v přiznání sečte s dalšími dílčími základy, např. ze zaměstnání, a z celého základu se platí daň. Se zdravotním pojištěním je to podobné. Z dílčího daňového základu se vypočítá tzv. vyměřovací základ (dnes 50 %) a z něj pak 13,5 % pojištění. U sociálního pojištění se musí platit jen důchodové (nemocenské jen dobrovolně), a to 29,6 % z vyměřovacího základu (viz výše). Ovšem pozor - pokud je výdělečná činnost považována za vedlejší (vedle zaměstnání), což obvykle bývá případ článků, nemusí se pojištění platit, pokud příjmy nepřekročí určitou hranici, která se počítá naprosto šíleným způsobem a nejsem schopen říct přesnou částku (stačí se zeptat na OSSZ, tam to budou vědět - bývalo to asi 40 tisíc ročně, ale teď to asi bude víc). Je to složité, ale nedá se s tím nic dělat - jen zvolit do parlamentu někoho, kdo to změní
nedá se s tím nic dělat - jen zvolit do parlamentu někoho, kdo to změníKdepak. Aktem zvolení se z kandidáta slibujícího tvořit a schvalovat zákony prospěšné lidu stává poslanec schopen tvořit schvalovat zákony prospěšné toliko politikům a jim přidruženým lobbyistickým skupinám (viz starosti dosluhujícího prezidenta o to, jak si různé skupinky, které nikdo nevolil, osobují právo ovlivňovat politiku). Jediné, co se s tím dá dělat, je tudíž smířit se (popř. vymyslet, jak najít nějakou díru).