Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Velmi nedočkavě jsem vyhlížel novou verzi mé oblíbené distribuce openSUSE. Nyní, po pár dnech používání, už mohu referovat o prvních zkušenostech. A již dopředu říkám, že něco se velmi povedlo, ale jsou i věci, které musím zkritizovat.
Dlouhá léta jsem býval spokojeným uživatelem distribucí Red Hat a Fedora. Pak jsem - po nepříjemných zkušenostech s kvalitou distribuce - konvertoval na openSUSE, tehdy konkrétně 10.3, a od té doby ji vcelku spokojeně používal. Na verzi 11 jsem se ale těšil opravdu hodně. Jednak slibovala podstatné zrychlení práce s instalačními balíky, jejíž pomalost byla asi největším problémem dosavadních verzí openSUSE. Dále jsem chtěl konečně vyzkoušet KDE 4 v rozumně funkční podobě.
Nechtěl jsem čekat na oficiální vydání ISO image, takže jsem stahoval přes BitTorrent. Sice se mi to opravdu povedlo, ale pak jsem stejně neměl čas to nainstalovat, takže jsem si mohl ten jeden den počkat a stáhnout to normálně ze zrcadla.
Instalátor jsem moc nezkoumal. Protože jsem aktualizoval z 10.3 na 11, moc toho k výběru a nastavování nebylo. Něco ale přece - a na to musím upozornit. Instalátor nabídne seznam repozitářů podle toho, co najde v původní instalaci. Pozor na to! Všechny repozitáře zakáže, nechá povolený jen jeden: instalační DVD verze 10.3. Uvažoval jsem logicky, že nebude potřeba ani toto, takže jsem to zakázal. A to byla chyba. Instalátor ohlásil, že nemá k dispozici instalační zdroj a nemůže instalovat. Je potřeba to nechat povolené, protože to ve skutečnosti znamená, balíky ze kterých zdrojů se budou aktualizovat.
Instalace/aktualizace pak běžela poměrně dlouho, nejméně 1,5 hodiny. Balíků se ale aktualizovalo opravdu hodně (snad 6 GB na cílovém disku), proto to není až tak překvapivé. Po restartu systém dlouho nabíhal (3 minuty), bohužel jsem se nepodíval, co se tam přesně děje, takže nevím. Ale to se opravdu týkalo jen prvního startu, příští starty byly už velmi rychlé.
Po přihlášení do systému jsem byl nepříjemně překvapen hrubou disproporcí velikosti fontů. Zatímco většina systému byla nastavena tak, že ty miniaturní blechy skoro nešly přečíst, v uvítací obrazovce byla písmena přímo sloní. Přitom systém byl z dřívějška zkalibrovaný (aby x DPI bylo skutečně x DPI), takže v tomto problém být nemohl. Byl ve výchozí konfiguraci KDE, prostě tam bylo něco hodně malého. Naštěstí nebyl problém to snadno změnit. Při tom jsem zjistil, že subpixel rendering (ve výchozím nastavení vypnutý) je subjektivně nějaký kvalitnější než dřív - možná se mi to zdá, možná to tak skutečně je. Nevím.
Mojí další starostí po změně fontů bylo vypnutí té hrůzy (Kick off nebo jak se to jmenuje) v systémové nabídce. Naštěstí stačí stisknout pravé tlačítko myši na příslušném místě a obludu zprovodit ze světa. To by ohledně uživatelského rozhraní bylo asi vše (když nepočítám zvuky - nějak se mi nedaří vypnout kuňkání při přepínání ploch), KDE 4 funguje spolehlivě, bez problémů, vypadá velice slušně a dobře se s ním pracuje. Dílčí výhrady bych samozřejmě měl, ale nemají vliv na použitelnost GUI.
Správa softwarových balíků je skutečně výrazně rychlejší. Nejdéle trvá, než se postahují metadata ze vzdálených repozitářů (mám jich zapnutých dost), vlastní lokální práce už je velmi rychlá. Taktéž informace o probíhajících aktualizacích je nyní výrazně příjemnější - malá bublina je lepší než velký překážející obdélník.
Nepříjemné byly ale v této souvislosti dvě věci. Jednak se aktualizace dotazuje na heslo roota - to by nebylo nic divného, kdyby však na panelu nebylo zaškrtávátko "Uložit heslo", které nefunguje. Zaškrtávejte si, jak chcete, příště se to zeptá znovu. Ještě nepříjemněji mě ale překvapilo, že po provedení první aktualizace se některé položky v systémové nabídce, které byly česky, změnily na angličtinu. Toto rozhodně není v pořádku a svědčí to o nějaké botě v přípravě lokalizačního balíku KDE 4.
Ještě jeden detail. Moc jsem toho zatím nevyzkoušel, ale něco přece - webové prohlížeče Opera 9.50 a Firefox 3. Zatímco Opera se chová, a to i z hlediska rychlosti, stejně jako na openSUSE 10.3, Firefox výrazně zrychlil. Na verzi 10.3, kam jsem ho instaloval z generického balíku, byl o desítky procent pomalejší než na Windows, kdežto u openSUSE 11 (instalace z balíku v openSUSE) běží rychlostí srovnatelnou s během na Windows. Tipoval bych, že je to způsobeno lepší optimalizací při kompilaci.
Celkově jsem zatím s openSUSE 11 spokojen. Z hlediska použitelnosti je to jednoznačně distribuce, kterou lze s klidným svědomím doporučit. Chystám se na čistou instalaci na notebook, po ní a po delším používání celého systému budu moci definitivně říct, jak se nová verze podařila. Dosavadní zkušenosti ale nasvědčují tomu, že jde o kvalitní dílo.
Ještě přidám dvě off-topic poznámky. Zaprvé, před bouřkou si dávejte pozor, aby vám nezůstala nikde otevřená okna, a to ani ta nejmenší. Před středeční bouřkou jsem nechal v kanceláři otevřená čtyři malá ventilační okénka ("větračky"), na pouhých deset centimetrů. Při včerejším příchodu jsem se zděsil, jak se bouřka přes tato malá okénka dokázala uvnitř vyřádit. V okolí oken byla otrhaná malba ze zdí (nechápu, jak k tomu došlo - možná to udělaly kroupy) a rozptýlená široko daleko po podlaze. Kam všude se dostala voda a kolik jí bylo, to nevím. Každopádně byla v tiskárně, soudě podle balíku papíru nesoucího neklamné známky promočení (tiskárna ale, zdá se, přežila), a nebylo jí málo, soudě podle "map" na bílém odpadkovém koši. I když ale mohu být rád, že to dopadlo jen takhle - je mnoho lidí, kteří přišli o střechu, o auto a tak podobně.
Druhá poznámka se týká silnic. Kdo nemusí, ať dnes raději nevyjíždí. Tipuji to bohužel na hodně mrtvých na silnicích. Nevím, jestli za to může konec školního roku nebo sluneční skvrny, ale za těch asi 1,5 km, které jsem dnes ujel, jsem toho viděl dost. Skoro každý druhý řidič se choval jako pako, naprosto iracionálně. Obzvlášť hustá byla "skoronehoda", kdy Avie jedoucí z vedlejší silnice na hlavní málem sestřelila poštovní vůz. Proto opět pozor - dnes radši na silnice ne, a když už, tak s očima na stopkách a nejlépe s obrněným vozem.
Tiskni
Sdílej:
respektive myslím, že je to vlastnost KDE4.Chtěl si říct bug, ne?
...a ty si to přidáš jako další repository.
A jestli ne, tak uvidíš!
mantisha:/home/marek # rpm -qv gutenprint gutenprint-5.0.2-14
- nastaveni site. Silenost. Myslel jsem, ze ujetejsi GUI na nastaveni site nez je ve Vistach, uz neuvidim. Ale to, co je tady, to je sileny. U manualniho nastaveni wifi mi to ani nebylo schopne nabidnout nalezene site a oproti Ubuntu to celkove ma asi 3x vice dialogu, zalozek a tlacitek (ok, ma to nastaveni DSL a VPN, ale kdyz si to odmyslim, porad mi to oproti naprosto primocaremu nastaveni site v Ubuntu pripadne jako tezce neintuitivni a divne fungujici vec).Podla toho DSL a VPN to pises o NetworkManager, ano?
Kolem Knetworkmanager manageru musím chodit po špičkách jinak se k WiFI prostě nepřipojím
KDE 4 - kapitola sama pro sebe (tvůrci mají před sebou ještě velký kus cesty)
FF 3 zatím spokojenost (uvidíme jak to bude s nestabilitou flashe)
...Kolem Knetworkmanager manageru musím chodit po špičkách jinak se k WiFI prostě nepřipojímUž jsem se o "kvalitách" KNetworkManageru také přesvědčil. O tomto a o dalších zkušenostech s instalací na notebook ještě napíšu souhrnně.