Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Občas musí člověk udělat nějaké nelehké rozhodnutí. V tomto případě v podstatě o nic vážného nejde, ale i tak bylo to rozhodnutí velmi těžké. Nakonec jsem prostě dospěl k názoru, že tvářit se, že projekt incron žije, nemá cenu a je lepší ho prostě ukončit.
Kdo se na abíčku vyskytuje delší dobu, možná si vzpomene na to, že se projekt incron zrodil právě tady, a to v diskusi u jednoho blogpostu. Pro účely jiného specifického projektu jsem vytvořil objektový obal k rozhraní inotify (nazval jsem ho inotify-cxx) a zmínil jsem se o tom ve svém blogu. Čtenář s přezdívkou michal00 pak navrhl, že by se mohlo vytvořit něco jako cron, co by reagovalo na události v souborovém systému.
Netrvalo dlouho a první verze byla na světě. Pak to šlo ráz na ráz, vznikaly další verze, programu si všimli maintaineři balíčků v linuxových distribucích a začali pro něj vytvářet balíčky.
Tím se také začaly hrnout bugreporty. Program nešel zkompilovat tam či onde, bylo v něm špatně to či ono. V pořádku, tak to má být, svobodný software (incron je pod GPL) by měl být maximálně přenositelný a snadné hledání chyb je výhodou.
V prvním období to ještě šlo. Jenže incron trpěl - a dosud trpí - jedním velkým handicapem. Neumí rekurzivní sledování (např. pověsit si sledování na adresář a kdykoli v něm někdo vytvoří nějaký nový adresář, bude se automaticky sledovat i ten). Požadavky na tuto funkci se objevily hned zpočátku a postupně jich bylo víc a víc. Udělal jsem postupně několik návrhů a proof-of-concept implementací, jedna implementace byla dokonce téměř provozní, nicméně pokaždé se objevila nějaká vážná chyba, která to celé zbourala.
Navíc jsem měl čím dál méně času. A čím déle nemám kód před očima, tím méně si z něj pamatuji a každý zásah znamená více času věnovaného "učení". Postupně jsem se přestal zabývat rekurzivním sledováním a řešil jen chyby. Občas se mi podařilo získat zájemce, který chtěl pomoci s vývojem, ale všichni utekli při zjištění, o jak obtížný úkol se jedná.
Poslední verzi jsem vydal 7. dubna 2012, tedy přesně před 2 roky. Od té doby už neopravuji ani hlášené chyby. V poslední době už je v BTS ani nepřehazuji do stavu "přiřazeno". Celé se to dostalo do naprosto neúnosného stavu, kdy je v distribucích software, ve kterém jsou známé chyby a nikdo je neřeší.
V loňském roce jsem se ještě pokusil prostřednictvím crowdfundingu (na IndieGogo) sehnat peníze na to, abych mohl vývoj (opravu chyb, rekurzivní sledování) zadat na komerční bázi někomu, kdo by se tomu věnoval naplno. Skončilo to totálním fiaskem - zájem nula, vybrané peníze nula. (Ani jsem se moc nedivil, na něco tak abstraktního, neuchopitelného a hardcorového asi hned tak peníze někdo nedá.)
Teď v poslední době se přivalila zase docela slušná dávka bugreportů, včetně takových, které se týkaly dost závažných chyb. A protože vím, že to opravovat nebudu (zatím jsem si pořád nalhával, že třeba jednou ano - ale teď už jsem si jist, že ne), rozhodl jsem se vyhlásit konec projektu.
Co to bude reálně znamenat? Je to svobodný software, takže kdokoli má možnost vzít zdrojové kódy a pokračovat ve vývoji. Nedělám si iluze, že to nastane. Projekt nejspíš umře, pár lidí (měřeno světovým pohledem) uroní slzu, ale to bude asi tak vše.
Z praktického hlediska: Web projektu zatím vypínat nebudu, jen tam dám informaci, že projekt skončil. SVN repozitář pojede také dál (je tam kromě incronu a inotify-cxx i další související "pohrobek", javová grafická nadstavba jIncron - ten ale skoro nikdo nepoužíval, takže je to marginální věc). Maintainerům balíčků v distribucích oznámím ukončení projektu. To je asi tak všechno. Mailing listy už stejně nějakou dobu nejedou, provoz tam byl prakticky nulový, takže po loňské migraci poštovního serveru jsem je už nezprovoznil.
Když to shrnu - začátek projektu jsem ohlásil tady v blogu, tak tady blogu hlásím i jeho konec. Pokud by měl někdo zájem v projektu pokračovat, budu samozřejmě velice rád a poskytnu k tomu maximum informací (což bohužel nebude o moc víc, než je na webu a v kódu, naopak spíše méně - už se mi téměř všechno vypařilo z hlavy). Jak už jsem jednou říkal, výhodou svobodného softwaru je, že když někdo skončí, někdo jiný může začít. Tedy možnost tu je, a teď už záleží jen na tom, zda ji někdo využije.
Tiskni
Sdílej:
Minimálně by bylo dobré zdokumentovat ty chyby – aby bylo jasné, v jakých případech to používat lze a v jakých ne – a pak asi zakonzervovat. Třeba se toho časem někdo ujme.
Neumí rekurzivní sledováníTo vidím jako hlavní důvod, proč to pro mě nikdy nebylo použitelné. A nemám namysli jen v tom smyslu, o kterém píšeš ty, ale i ve smyslu sledování souboru bez ohledu na to, jestli existuje.
ok...to je skoda, kazdopadne vdaka, ja som to pouzival/pouzivam a videl by som v tom hodne vyuzitia..existuje do linuxu nieco podobneho?
Dik
D.
(bohužiaľ nemám žiadne možnosti s projektom pomôcť...)
Hodně autorů má IČO a může vystavit fakturu. Když může stát vyhazovat miliony za různé nesmyslné analýzy a konzultace nebo právní služby, tak proč by nešlo tohle?
Ta „Error 403: Přístup odmítnut!“ je tam schválně? To jsi to zaříznul až takhle rychle?
Přijde mi škoda, aby to úplně zmizelo a zbyly jen zdrojáky v SVN. Jestli chceš, tak to hodím na svůj web s tím, že se o to momentálně nikdo nestará a je to bez podpory.
Ale podle:
Web projektu zatím vypínat nebudu, jen tam dám informaci, že projekt skončil.
mi spíš přijde, že je to zablokované omylem.
P.S. nevím proč, ale blokuješ mého User-Agenta – když si nastavím výchozí hodnotu, tak to funguje.
Poslal jsem ti ho mailem.
Ale musí to být nějaká novinka, protože předtím jsem se na ten web dostal.