Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jako vedlejší efekt jednoho projektu, na kterém pracuji, vzniká i jednoduché C++ rozhraní k technologii inotify. Pro ty, kdo o inotify ještě neslyšeli: umožňuje sledovat události ve filesystému. Rozhraní pro C++ si nyní můžete stáhnout a použít ho pro své potřeby.
Nejdřív bych chtěl říct pár slov o tom, co vůbec je inotify. Je to technologie (umístěná v jádře), která umožňuje sledovat události, které nastanou v souborovém systému. Lze tak např. zjistit, že nám někdo "pod rukama" změnil soubor, že vytvořil nebo zrušil adresář, odpojil filesystém apod. Funguje tak, že se "pověsí" na inode a sleduje, co se tam děje.
Donedávna se v Linuxu k tomuto účelu používala technologie dnotify. Ta má však různé nepříjemné vlastnosti. Nejhorší z nich je nutnost mít na každý sledovaný adresář samostatný souborový deskriptor. Jednak je počet deskriptorů omezený, a také sledování je trochu problém - buď se musí sledovat každý deskriptor zvlášť (při větším počtu problém), nebo používat epoll(), poll(), anebo select(), základním prostředkem byl však signál SIGIO. Při větším počtu sledovaných adresářů si tento mechanismus vezme poměrně dost paměti v jádře. Navíc jsou problémy s výměnnými médii atd.
inotify většinu problémů odstraňuje. Souborový deskriptor stačí jeden, přes něj se pak aktivuje libovolný počet (do výše limitu) sledovaných cest (adresářů i souborů), klidně každá s jinou maskou (filtrem). Události se ukládají do fronty (společné pro souborový deskriptor), odkud je lze vybrat voláním read(). Pro sledování deskriptoru lze použít libovolnou metodu (buď přímo read(), nebo epoll(), poll(), select(), případně signál).
inotify-cxx je C++ rozhraní, které má za cíl zjednodušit použití inotify v programech psaných v C++. Skládá se ze tří tříd. Základní je Inotify, která obaluje souborový deskriptor, kromě toho spravuje také sledované cesty (viz dále) a má vlastní frontu událostí. Dále je tam třída InotifyWatch, představující sledovací "hook". Poslední je pak InotifyEvent, což je událost přijatá z inotify.
Celé to funguje tak, že si stačí vytvořit instanci (nebo více, podle potřeby) třídy Inotify. Pak se vytvoří potřebný počet instancí InotifyWatch a ty se přidají do Inotify. Pro sledování je zatím k dispozici pouze jediná metoda, a to WaitForEvents(), která blokuje do okamžiku, než přijdou nějaké události. Mám v plánu přidat tam další mechanismy sledování. Ohlásí-li WaitForEvents() přijetí událostí, jsou tyto uloženy ve frontě a lze je získávat metodami GetEvent(). Pro pouhé přečtení události (bez odebrání z fronty) lze použít PeekEvent().
V tuto chvíli se jedná o velice časnou verzi rozhraní, kterou budu na základě svých potřeb (a samozřejmě i požadavků jiných uživatelů) dále rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně pro odzkoušení to dávám k dispozici již nyní - hlavně proto, že bych chtěl trochu zpopularizovat inotify, což je jedna z moderních věcí, přidaných do jádra teprve nedávno. Račte stahovat.
Rozhraní je k dispozici pod třemi licencemi - GPL, LGPL a X11. Ať si každý zvolí "tu svoji" licenci, pod kterou to bude používat. Ještě upozorním na nutnost mít jednak jádro 2.6.13 a pozdější, a také hlavičkové soubory pro inotify (obsahují rozhraní pro syscall a také definici datové struktury a označení bitů masky událostí).
Tiskni
Sdílej: