Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
< /noflame>
Přesně tak. Přijdu k nějakému projektoru s notebookem, vindousák dvakrát klikne a má nastaveno a já se snažím editovat xorg.conf. No trapas jak šlak. Samé compizy, ale pořádná konfigurace grafiky nikde.
V novém Ubuntu byl slibován nástroj na nastavení monitorů, ale ještě se mi s ním nepodařilo vytvořit konfiguraci, po které by se Xka rozjely. Asi jsem opravdu úplně blbej, ale počítač ThinkPad, grafika Intel a Monitor IBM je myslím kombinace, se kterou by neměl být problém. Asi si konečně nainstaluju to suse a budu doufat, že alespoň tam to půjde.
No a to je v tom našem slavném dvacátém prvním století trochu divné. Lidé chtějí pracovat, ne si hrát s konfigurákama.
Ještě mi přijde zvláštní, že to vypadá, jako kdyby syntaxi xorg.conf nikdo nerozuměl. Problémy se řeší googlením jednotlivých fragmentů skládačky, aniž by člověk pořádně veděl, jak to vlastně funguje. V poradně to často vypadá takto - "tady je můj konfigurák, funguje mi to bezvadně", ale člověk nemá tucha, proč tomu tak je.
Ani se tomu nedivím. Dokumentace k Xorg je rozsáhlá a pro člověka, který se tím neživí je skoro nemožné ji nastudovat a porozumět.

. Stejně tak se to platí v Linuxu (tedy obdobně). Jiná situace je, když člověk manipuluje s "půjčeným" nářadím
No právě, jedná se mi o ten druhý případ. Různé GUI nadstavby jsou sice hezké, ale...
Databáze by nemusela být zas tak velká, kdyby to bylo řešeno pomocí modulů. Byl by jeden hlavní program, který by se staral o určení, jaký modul zavolá ke zpracování. A ten určitý modul by se postaral o vše potřebné. (I když teď mě napadá, že jeden modul by nakonec mohl být větší než samotný program :)) K jednomu modulu by samozřejmě byly ještě jazykové popisy v několika jazycích.
Když o tom tak uvažuji, byl by to pěkný moloch :)
Myslienka to je pekna, interaktivny help a spravovanie konfigurakov z jedneho miesta by bolo fajn.
Vytvorit takyto program vsak nie je az take jednoduche, len tak z brucha strelim niektore tazkosti:
Je tu este moznost, ze som uplne mimo, bud som nepochopil zadanie alebo rozmyslam nad prilis zlozitymi moznostami 
ln -s vim emacsVůbec nejsi mimo. Právě toto jsem myslel.
Samozřejmě, že takový program by nebyl hračka typu "Hello World!". A s tím přicházejí právě ty potíže. Jako největší, z toho co jsi vyjmenoval, bych považoval ty různé verze. S tím by byl doopravdy problém. A u každého popisu přidávat doplnění k verzi X.X.X a jaké nové hodnoty jsou možné od verze Y.Y.Y by nebylo zrovna to pravé ořechové.
Teď když se nad tím více zamýšlím, taky hledám, co by se jak dalo, a jak mělo, řešit. Tímhle jsem se ve chvíli, kdy jsem to psal, nezabýval :)
Tiskni
Sdílej: