V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Používáte na stroji s 64bitovým procesorem 32bitové, nebo 64bitové distro? Docela mi vrtá hlavou, jaký je zhruba poměr uživatelů co na 64bitovém procesoru raději používají osvědčené i386 distribuce oproti odvážlivcům s distribucemi šitými na 64bit, proto bych byl velmi povděčen, kdyby mi uživatelé strojů s 64bitovými procesory pomohli v rámci níže uvedené ankety s odpovědí. Předem děkuji.
Tiskni Sdílej:
me zkusenosti s prechodem na amd64 vztazene nejenom na 64bit(pouzivam gentoo):
1)prvni problem instalace - chvilku trvalo ne jsem pochopil ze z 32bit prostredi se nechrootnu do 64bit stage 2, instalacni cd gentoo z ktereho jsem to nakonec musel instalovat nepoznalo skoro zadny hardware na desce a ja musel povypinat snad vse co slo abych nabootoval
2)zmineny hardware: byl jsem zvykli na hladky chod linuxu bez potizi s hardwarem, ted jsem si vybral nforce410 a byla to trochu zmena, integrovana sitovka s forcedeth nefunguje - neva pouzivam nvnet, xka nestartuji s nv ovladacem, nastesti s nvidia ovladaci nebyl problem. Integrovana zvukovka v MCP51 - to co si nvidia dovoli dodat jako ovladac je naproste fiasko, koho dnes zajima oss kdyz to neni nutne, podarilo se mi ji rozchodit az s novym vanilla jadrem a maskovanymy alsa-utils
3) pouzivani: to ze nejede flash jsem zjistil az treti den kdy jsem uz ladil dekstop(flash preziju) petici urcenou macromedii jsem podepsal okamzite , potiz s win32 kodeky a ta berlicka binarni gmplayer32 abych si mohl pustit alespon televizi z netu. No a drobnost na zaver - mnohem vic aplikaci je maskovano pro amd64 nez x86 ale zatim se to snad nijak neprojevilo
2. Pro naprostou většinou dnešních systémů, a to zejména desktopových, má procesor na subjektivní "rychlost" relativně malý vliv. Často se mi třeba stane, že zapomenu vrátit frekvenci z 1000 MHz zpátky na 2200 MHz a poměrně dlouho si toho vůbec nevšimnu - obvykle do té doby, než začnu něco kompilovat nebo (de)komprimovat. Daleko výraznějšího subjektivního zrychlení se obvykle dá docílit rychlejším diskem, řadičem disku nebo přidáním paměti.
Měl bych docela konkrétní dotaz - může se projevit rozdíl 64bit vs 32bit při zpracování fotografií (= poměrně statická grafika)?
Paměti mám dost (1.5GB), takže jde IMHO jde opravdu o procesor+sběrnici a hlavně formát dat (jak někdo zaznačil výše).
Mam 3 kusy 64 bit PC (2xdesktop, 1xnotebook hp6125) a používam SuSE 10.0 64 bit.
Uplna parada a bezproblemove. Funguje aj mplayer (distribucny aj stahnuty z packmana) aj avidemux aj vsetko ostatne co používam.
Pri tvorbe videa pomocou mencoderu pocitujem najmarkantejsi narast vykonu oproti 32 bitom (ale je to mozno len subjektivny pocit, nemeral som to).Moje doporucenie:
Na 64 bit HW pouzit 64 bit SuSE
Problém s xpdf je ten, že nezobrazuje správně diakritiku v bookmarcích u PDF. PDF vyrábím pomocí pdfcslatex, v preambuli je napsáno:
\usepackage[latin2]{inputenc} % Aby mohlo byt v PDF UNICODE a diakritika v bookmarcich
\usepackage[pdftex, linkcolor={blue}, citecolor={green}, urlcolor={red, unicode}, unicode]{hyperref}
Nevím o jiném způsobu, jak do bookmarků tu diakritiku korektně dostat. KPDF neznám. Pokud se to dá používat samostatně bez KDE a zvládá diakritiku kodovanou v unicode, tak by to stálo za pokus.
Takže používám xpdf, s tím, že diakritika v bookmarcích je zmršená, ale s vědomím, že v Acrobatu to bude OK.Co pořád všichni máte s tim Acrobat Readerem?Umi vyhledavat ve vsech PDF v danem adresari. Kdyz mam adresar s dokumentaci v PDF ci s nejakymi skripty na uceni, je to hodne uzitecna vec. Proste dam vyhledavat retezec a pak si proklikam vysledky, pekne ve stromove strukture serazene podle vyskytu.
G
místo g
budiž, tam se to aspoň s ničím neplete, ale rozdíl mezi M
(mega) a m
(mili) resp. B
(byte) a b
(bit) je IMHO příliš velký na to, aby se s nimi zacházelo takto nezodpovědně…
g
místo G
…"