Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Nevím jak to máte vy, ale pro mne je největší výhodou mobilního internetového připojení to, že si mohu ihned, jakmile mne něco zaujme, zjistit další informace.
Nedávno se ke mně dostala žádost bývalého studenta, s prosbou abychom odstranili z naší wiki jeho soukromý e-mail, protože mu na něj chodí SPAM. Skončilo to u mne, protože ten jeho mail v ní nikdo nedokázal najít. Šlo o jednu z prvních prací odevzdaných v PDF, vygenerovanou dávno předtím než ta wiki vznikla a ukázalo se, že tu mailovou adresu měl uvedenou za svým jménem v položce Author, když generoval to PDF. V tomto případě tedy byla pomoc snadná. Upravil jsem metainformace PDF souboru přes exiftools, uploadnul aktualizovanou verzi a wiki ten mail přestala zobrazovat. Nicméně jsem ho ve své odpovědi upozornil na to, že to nejspíš jeho problém nevyřeší.
Když se někomu pokouším objasnit, v čem je naše disklessová technologie specifická, pokaždé se na ni snaží napasovat terminologii, kterou důvěrně zná. Takže se obvykle ptá na image a hlava mu nebere, že se žádnou nepracuje.
Čeká mne aktualizace MediaWiki z LTS verze 1.39.x na novější a rád bych si předtím ověřil, co bude a nebude fungovat. Od novějších verzí byl totiž implementován nový parser a tím se mění i docela dost věcí, takže nechci riskovat, že se pak zaseknu na nějaké ptákovině. Nejdřív si chci všechno v klidu otestovat, v izolovaném prostředí a případné problémy vyřešit předem. Je to i vhodná příležitosti k separaci jednotlivých služeb do samostatných kontejnerů. A tak je otázkou jen to, jakou technologii využít.
Myslím, že každý linuxový admin čas od času narazí na problém, který v danou chvíli překoná tím, že něco oprasí aby mohl pokračovat dál, než aby se zdržoval dohledáváním postupu „jak onu situaci vyřešit správně”. Takže raději oprasí blbě napsaný postinstalační skript. A je to vůbec chyba? Jo kde jsou ty časy, kdy bylo možné nějaký operační systém možné považovat za stabilní.