Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Nevím jak to máte vy, ale pro mne je největší výhodou mobilního internetového připojení to, že si mohu ihned, jakmile mne něco zaujme, zjistit další informace.
Nedávno se ke mně dostala žádost bývalého studenta, s prosbou abychom odstranili z naší wiki jeho soukromý e-mail, protože mu na něj chodí SPAM. Skončilo to u mne, protože ten jeho mail v ní nikdo nedokázal najít. Šlo o jednu z prvních prací odevzdaných v PDF, vygenerovanou dávno předtím než ta wiki vznikla a ukázalo se, že tu mailovou adresu měl uvedenou za svým jménem v položce Author, když generoval to PDF. V tomto případě tedy byla pomoc snadná. Upravil jsem metainformace PDF souboru přes exiftools, uploadnul aktualizovanou verzi a wiki ten mail přestala zobrazovat. Nicméně jsem ho ve své odpovědi upozornil na to, že to nejspíš jeho problém nevyřeší.
Když se někomu pokouším objasnit, v čem je naše disklessová technologie specifická, pokaždé se na ni snaží napasovat terminologii, kterou důvěrně zná. Takže se obvykle ptá na image a hlava mu nebere, že se žádnou nepracuje.
Čeká mne aktualizace MediaWiki z LTS verze 1.39.x na novější a rád bych si předtím ověřil, co bude a nebude fungovat. Od novějších verzí byl totiž implementován nový parser a tím se mění i docela dost věcí, takže nechci riskovat, že se pak zaseknu na nějaké ptákovině. Nejdřív si chci všechno v klidu otestovat, v izolovaném prostředí a případné problémy vyřešit předem. Je to i vhodná příležitosti k separaci jednotlivých služeb do samostatných kontejnerů. A tak je otázkou jen to, jakou technologii využít.
Myslím, že každý linuxový admin čas od času narazí na problém, který v danou chvíli překoná tím, že něco oprasí aby mohl pokračovat dál, než aby se zdržoval dohledáváním postupu „jak onu situaci vyřešit správně”. Takže raději oprasí blbě napsaný postinstalační skript. A je to vůbec chyba? Jo kde jsou ty časy, kdy bylo možné nějaký operační systém možné považovat za stabilní.