Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Nevím jak to máte vy, ale pro mne je největší výhodou mobilního internetového připojení to, že si mohu ihned, jakmile mne něco zaujme, zjistit další informace.
Nedávno se ke mně dostala žádost bývalého studenta, s prosbou abychom odstranili z naší wiki jeho soukromý e-mail, protože mu na něj chodí SPAM. Skončilo to u mne, protože ten jeho mail v ní nikdo nedokázal najít. Šlo o jednu z prvních prací odevzdaných v PDF, vygenerovanou dávno předtím než ta wiki vznikla a ukázalo se, že tu mailovou adresu měl uvedenou za svým jménem v položce Author, když generoval to PDF. V tomto případě tedy byla pomoc snadná. Upravil jsem metainformace PDF souboru přes exiftools, uploadnul aktualizovanou verzi a wiki ten mail přestala zobrazovat. Nicméně jsem ho ve své odpovědi upozornil na to, že to nejspíš jeho problém nevyřeší.
Když se někomu pokouším objasnit, v čem je naše disklessová technologie specifická, pokaždé se na ni snaží napasovat terminologii, kterou důvěrně zná. Takže se obvykle ptá na image a hlava mu nebere, že se žádnou nepracuje.
Čeká mne aktualizace MediaWiki z LTS verze 1.39.x na novější a rád bych si předtím ověřil, co bude a nebude fungovat. Od novějších verzí byl totiž implementován nový parser a tím se mění i docela dost věcí, takže nechci riskovat, že se pak zaseknu na nějaké ptákovině. Nejdřív si chci všechno v klidu otestovat, v izolovaném prostředí a případné problémy vyřešit předem. Je to i vhodná příležitosti k separaci jednotlivých služeb do samostatných kontejnerů. A tak je otázkou jen to, jakou technologii využít.
Myslím, že každý linuxový admin čas od času narazí na problém, který v danou chvíli překoná tím, že něco oprasí aby mohl pokračovat dál, než aby se zdržoval dohledáváním postupu „jak onu situaci vyřešit správně”. Takže raději oprasí blbě napsaný postinstalační skript. A je to vůbec chyba? Jo kde jsou ty časy, kdy bylo možné nějaký operační systém možné považovat za stabilní.