Novodobá gheta

20.9.2007 11:35 | Přečteno: 2316× | To jsem vážně jediný? | poslední úprava: 20.9.2007 11:57

Gheta - budují se kolem nás a pro nás. Nenápadně a pod rouškou humanity. Kde?

Nedaleko domu kde bydlím je bývalá ubytovna. Dnes dům s pečovatelskou službou. Bohužel obvod kde bydlím je již téměř proslulý svou podporou gender zařízení a tím, jak z vysoka prdí na děti a možnost jejich vyžití. Během posledních deseti let se školky a jesle přebudovaly na domovy důchodců a hospody. Jejich zahrady - původně určené dětem pustnou resp. v lepším případě jsou předělány na parčíky s lavičkami, ve kterých se mohou důchodci za plotem, izolováni od běžného života leda dělit o své trable se zdravím. A to je oč tu běží..

Napadlo někoho jak asi baví stárnoucí muže a ženy život ve společnosti podobně stárnoucích, kdy zírají jako do zrcadla na svůj nezvratný osud? Copak nikoho nenapadlo, oč přínosnější pro všechny by bylo integrovat dětská hřiště do zahrad těchto pečovatelských domů, které bývají obehnány vysokými ploty jako novodobé vězení?!

Já vím, někdo může namítat, že starým lidem vadí hluk a křik malých dětí. Přesto si myslím, že by takové spojení vedlo k tomu že stáří by nebylo tak nudné a šedivé, neboť tato hřiště by lákala mladé rodiče s ratolestmi.

Dívám se na věc svýma očima. Přijde mi úděsné, že když navštívíme naši pratetu s naším synem, tak nemůžeme naši návštěvu moc protahovat, protože po nějakém čase se v prostoru 4x4 metry začíná nudit. Přitom pro ni je taková návštěva jasným okamžikem v každodením stereotypu. Bezpochyby kdyby měl možnost si během takové návštěvy hrát na hřišti, tak by pro něj nejenže nebyla utrpením, ale ještě by se těšil.

Ještě jen tak na okraj.. Až dodatečně mě napadlo, že taková hřiště by měla jeden zajímavý aspekt. Dost dobře si totiž nedovedu představit někoho dělat nepořádek na hřišti "střeženém" očima zvědavých důchodců. Od osamělého důchodce lze jen stěží očekávat, že by v takovém případě zakročil, ovšem v prostředí s pečovatelskou službou není problém přivolat někoho kdo už by si věděl rady aniž by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí.

       

Komentáře

[eXces]

V Jihlavě je to s dětskýma hřištěma taky na prd. Kdyby byli na radnici inteligentní lidi, tak se něco změní. Bohužel situace je taková, že je jedno, kdo tam sedí, stejně se s tím nic dělat nebude. Tohle řešení by bylo (alespoň z mého pohledu) zajímavé, neotřelé a snad i prospěšné pro všechny strany.

[Isah]

Tak ty radní buzerujte, jsou tam od toho, aby něco dělali. Samo od sebe je nic nenapadne.

Nám se svědomitou, denní buzerací na webu naší městské části, podařilo vymoci opravu nájezdů pro kočárky, rekonstrukci hřiště a chystá se otevření zahrady s hřištěm, kde nechceme přítomnost psů - zatím to vypadá slibně.

Společné prostory k rekreaci dětí a seniorů jsou skvělý nápad. Moc se mi ta myšlenka líbí.

[Lu-Tze]

Perfektní nápad. Jdi do toho. Získat na to peníze určitě nebude problém, přinejhorším z EU. Držím palce.

[pasmen]

Takovyhle generacni spojeni podle me nema moc velkou sanci uspet. Stary lidi, jak si rekl, nemaj radi hluk a rev malych deti, radsi jsou osamote. Stejne tak deti nemaj naladu koukat se na nemohouci stariky. Rozdil dvou generaci uz je znat az moc. Duchodci si pri pohledu na mladata budou uvedomovat daleko vic vlastni nemohoucnost a zahorknou jeste vic. Deti si zase budou rikat, ze takhle nikdy nechtej dopadnout. Mozna je to prehnany, ale takhle to vidam kolem sebe.

[karoliner]

nesmysl, tohle je naprostá přirozená věc, která v dnešní době chybí. v minulosti to bylo naprosto běžné, ale kvůli hektičnosti doby a atomizaci rodin už tohle mezigenerační prolínání přestává fungovat.

[freshmouse]

Prosímtě, tyhle kecy o hektičnosti doby... Řekni mi jeden jediný den v historii, kdy by tu trapnou frázi nikdo nepoužil.

[Michal Vyskočil]

To je dnes hektická doba, Eva mě donutila utrhnout a sníst jablko v ten samý den
-- Adam, Ráj

[Käyttäjä 11133]

Lol, chceš mi říct, že kdysi bylo běžné, aby se člověk dožil 78 let? (Podle naděje dožití se žena narozená v roce 2002 dožije ještě 78 dalších let.)

[kavol]

nerozumím, co tím chceš říct ... ano, běžné to bylo, průměrný věk to nebyl - na druhou stranu průměrný věk zplození prvního potomka nebyl 27 let (u matky)

[springer]

reseni viz. Huxley ...Konec civilizace ---

[Aleš Kapica]

Schválně jsem si říkal, kolik máš asi let, když máš na věc takový pohled a kolik máš asi tak přátel co jim už do konce jejich dní nezbývají desetiletí, ale jen roky. Třeba až budeš o deset let starší, mít sám děti a padesátka nebude nepředstavitelný věk, tak svůj pohled zkoriguješ.

[pasmen]

Z prarodicu uz mam jen jednoho, o jednoho jsem prisel pred pul rokem. Dite je na ceste. V poslednich letech jsem o par kamaradu, kteri meli cely zivot pred sebou prisel. Mozna na to mam pohled jiny nez vetsina, rozhodne bych ale netvrdil, ze muj pohled je zkresleny, jen neni tak idealisticky.

[kavol]

Takovyhle generacni spojeni podle me nema moc velkou sanci uspet.

prdlačku, je to naopak naprosto přirozený - prarodiče se vždycky starali o vnoučata, zatímco rodiče v plné síle zajišťovali obživu

[pasmen]

Ano, ale tohle neni ten pripad. Pripad, o kterem mluvis ty, se tyka prarodicu, kteri _nejsou_ zavreni v domove duchodcu, jsou v dobre kondici a staraji se o _sva_ vnoucata. To, o cem se jedna tady, je diametralne odlisne.

[Dag]

V domovech důchodců je zavřeno mnoho lidí, které prostě děti vykoply z domova, odložili, jen aby tam nezabírali místo a jsou na tom dobře. Chvíli. Tam rychle chřadnou, zejména nedostatkem kontaktů, podnětů... až jsou na tom opravdu bledě, tohle bývá fofr. I u dětí, natož starých lidí.

[Isah]

No, ale ne všechny DD jsou takové. Víc je zařízení, kde mají senioři dost slušné volnočasové aktivity. znám mnohom případů, kdy u nás v nemocnici senior ležel a nechtěl dělat nic, i když mohl a v DD ho rozpohybovali.

[Dag]

Jsou DD velmi dobré, jsou lidé, kteří je chtějí ležet na kanapi (dokonce jim nemusí být ani tam moc let :)) Tohle bylo komentář ke komentáři, né zhodnocení úrovně DD, o kterých vím málo.

Jinak je to fakt blbé. Můj tatínek, když byl v nemocnici (přitom přímo nemocí netrpěl) tak to s ním šlo s kopce až po třech týdnech byl úplně mimo a téměř nás nepoznával. Po návratu domů se všechno zase srovnalo. Teď už zase učí pár sousedů anglicky, honí mi hledat na internetu originál Ovidia, protože ho rozčiluje, že si to nepamatuje nazpaměť...

A takových případů znám moc. Tedy ten nápad z blogu mi přijde zajímavej. I když by nebyl pro všechny důchodce a pro všechny děti.

Já bych to všechno integroval. To už je deformace. :)

Zmíněný Huxley... no... :) Ale já bych to viděl jako přínos i pro děti.

[Dag]

Jo, v té nemocnici šlo vyloženě o to, že tak reagoval na prostředí, kdy byl jen mezi starými lidmi a tak braný. To se přihodilo pár lidem i v DD. A to přes to, že péče byla vcelku dobrá. Myslim že když se setkávají všemožné generace, že to prospívá všem. V zásadě. Individuální rozdíly jsou ale veliké.

[Miloslav Ponkrác]

Já dělal civilní službu v domově důchodců. A skutečně to jde rychle. Velmi často jsem viděl jak naprosto zdravý a čiperný člověk do několika měsíců končí a sklouzne tak rychle, že se mu vystrojuje pohřeb. A to nemusí být ani starý člověk, někteří měli jen kolem padesáti. Ten proces jsem viděl tolikrát, že naprosto souhlasím s tím, že by se to mělo podchytit - v podstatě mi tento blogový zápis mluví z duše.

[melkors]

Co delal padesatnik v domove duchodcu? :-0

[Dag]

Pokud je to matka dvou dětí, tak to házelo tuším 56 let. Pokud dělala u pásu, doručovatelku... tak je opotřebovaná až až a navíc jí stejně nikam nevezmou. Přitom v mnohých případech může a chce dělat něco užitečného, ale není o to zájem, místo, společnost na to není zařízená.

[kavol]

viz Dag, a ještě drobnost, existuje nespočet lidských společenství, kde péče o potomstvo je záležitostí kolektivní

(ostatně vezměme si obligátní příklad učitelky rok před důchodem, kdy má v pracovní náplni půl dne se starat o třicet smradů, a rok v důchodu, kdy je podle tebe absolutně nepoužitelná pro příležitostnou interakci s pár dětmi, ačkoliv psychicky i fyzicky u ní ty dva roky budou znamenat minimální rozdíl)

[pasmen]

Nebudeme tady zachazet do extremu. Nemluvim tady o zmene behem jednoho roku, ale o caste situaci, ktera se tyka vetsiny starsich lidi. Nemluvim tu o ucitelce, ktere je 60 a prave sla do duchodu. Ta se v jejim veku urcite jeste dokaze postarat sama o sebe. Az ji bude 70 a bude chradnout a nebude se moci postarat sama o sebe, bud zustane u svych deti, kteri o ni budou pecovat, nebo se sezene pecovatelska sluzba do domu, nebo jde do domova duchodcu. Ja mluvim o poslednim pripade. Presne timhle jsem si prochazel posledni 3 roky, a ver mi, ze neni nic smutnejsiho, nez kdyz vidis, jak zacina byt nekdo blizky uplne apaticky k celemu okoli. At to zni jakkoliv drsne, takova je realita. Clovek, ktery prestava vnimat okoli asi nebude nejstastnejsi, kdyz kolem nej na hristi poletuje horda rvoucich deti. Ani pro ne to nebude pekny pohled.

[Dalibor Smolík]

Na tohle téma jsem se jednou bavil s Turkem, pocházejícím z vesnice. Tam jsou ty rodiny pohromadě, mladí a staří a kdo je nemohoucí, o toho se postará zbytek rodiny. Takže oni tam nepotřebují pečovatelskou službu ani domovy důchodců, vše se odehrává uvnitř rodiny. Je to odlišný styl života od toho západního. A navíc: četl jsem, že v New Yorku žije až 70 % lidí úplně sami. Je fajn být nezávislý. Ale až tihle lidi zestárnou, to bude pak síla.

[Isah]

Jj, i Cikáni se o své seniory starají. Cikána člověk v DD hned tak neuvidí.

[freshmouse]

A taky preferují domácí výuku. Cikána ve škole hned tak někdo nevidí.

[pasmen]

Oni moc na vyber nemaji. Predmety, o ktere maji zajem se ve skolach neuci.

[Miloslav Ponkrác]

Jenže ono to může být ještě jinak. Prostě tato společnost nemá pro staré lidi použití - a dává jim najevo jejich zbytečnost. Dřív se cenila jejich moudrost, životní zkušenosti, nebo i profesní zkušenosti, a když nic jiného, lidé si jich vážila jako někoho, kdo něco v udělal. Dnes se cítí staří lidé totálně zbyteční, ba dokonce jako přítěž a starý člověk si to bere mnohem víc, než mladý. Tak je otázka, zda právě přítomnost dětí a možnost jim třeba jen být užitečný jako společník v dětských hrách nedá víc, než klid. A taky ten pocit užitečnosti.

Neříkám, že to co píšu platí na 100%, ale leckterá příčina chřadnutí je dost právě v psychice a v pocitu neužitečnosti.

[Käyttäjä 11133]

Dřív se cenila jejich moudrost, životní zkušenosti, nebo i profesní zkušenosti,

Jenže teď se většina oborů mění tak rychle, že jim ty zkušenosti z minulosti opravdu k ničemu nejsou. Pokud nemají sami ochotu se znovu vzdělávat... Třeba my máme učitele automatizace, který má skoro 70 a je pořád v obraze ohledně novinek v oboru, a potom máme učitelku elektroniky, které je jen lehce přes 50 a je co se týče nových trendů celkem mimo. Je to o těch lidech, nesváděj to na společnost. Je to o konkrétních lidech.

[Miloslav Ponkrác]

To naprosto není pravda. Je to sice moderní novodobý pohled, který veškerý svět a jeho znalosti zcvrkne jen na techniku a technický pokrok, ale realita je jinde.

[trekker.dk]

Jakým způsobem jsi interpretoval slovo většina? Jako "všechny"? Pak bys měl pravdu.

[Miloslav Ponkrác]

Hlavně bych definoval, že schopnosti a zkušenosti a nadání lidí jsou naprosto různé a rozhozené do širokého spektra možností. Držet lidi úzce v technice je prostě blbost. Tím spíše, že ve stáří máte hlavně lidské zkušenosti.

Ale ono se to poddá, stačí až právě tito lidé, co dneska jsou mladí a dynamičtí zestárnou - z jejich nadšení, že vše zvládnou a o vše se postarají sami a nikoho nepotřebují se stane realita - až zakročí nemoc, úbytek sil, či až je druzí začnou odkládat jako lidi, co ekonomicky nestačí - a až se toto stane tak dvěma generacím, lidi přijdou na to, že současná situace je neúnosná.

[trekker.dk]

Hlavně bych definoval, že schopnosti a zkušenosti a nadání lidí jsou naprosto různé a rozhozené do širokého spektra možností.

Problém je v tom, že schopnosti se s věkem většinou zmenšují a zkušenosti zastarávají. Je samozřejmé, že míra těchto jevů závisí na tom, v jakém oboru dotyčný pracuje (např. kuchař může své zkušenosti využít za pět let stejně jako za padesát, pracovník v IT může dost věcí zapomenout po dvou letech, protože jsou zastaralé.)

Jediné, co člověka dost spolehlivě ochrání před nepoužitelností v pracovním procesu je to nadání, protože to se s věkem moc nemění.

Ale ono se to poddá, stačí až právě tito lidé, co dneska jsou mladí a dynamičtí zestárnou - z jejich nadšení, že vše zvládnou a o vše se postarají sami a nikoho nepotřebují se stane realita - až zakročí nemoc, úbytek sil, či až je druzí začnou odkládat jako lidi, co ekonomicky nestačí - a až se toto stane tak dvěma generacím, lidi přijdou na to, že současná situace je neúnosná.

Kteří lidé? Je třeba si uvdomit jednu vcelku zásadní věc - ti, kteří mají vliv na společnost a možnost něco změnit, jsou většinou právě ti mladí, plní sil, zdraví a neodložení. A ti nikdy nebudou mít potřebu něco měnit kvůli sobě. A podívej se kolem sebe ... kolik lidí je dnes ochotných něco změnit kvůli tomu, že si myslí, že současná situace je špatná.

Ještě k tomu prvnímu odstavci. Nechci v žádném případě říct, že užitečný člověk je ten, který pracuje. Spíš to rozebírám proto, že člověk, který pracuje, i když nemusí, se s největší pravděpodobností cítí užitečný a to je v tomto případě to podstatné. Pokud se někdo chce cítit užitečný, dělat něco užitečného je dost jednoduchá cesta, jak toho docílit.

[Miloslav Ponkrác]

Problém je v tom, že schopnosti se s věkem většinou zmenšují a zkušenosti zastarávají. Je samozřejmé, že míra těchto jevů závisí na tom, v jakém oboru dotyčný pracuje (např. kuchař může své zkušenosti využít za pět let stejně jako za padesát, pracovník v IT může dost věcí zapomenout po dvou letech, protože jsou zastaralé.)

Nevím, kolik Vám je, ale asi jste dost mladý. Schopnost lidské komunikace, orientace v lidských problémech, pohlídání dětí, zjištění co v životě má a co nemá cenu, určité mravnostní a lidské hodnoty, atd.. to jsou věci z nichž některé se spíše prohlubují.

Jinak bych taky oponoval - pracuji v IT cca dvacet let, a i když se neustále píše, že za dva roky můžete své znalosti zahodit, není to pravda. Možná to platí, pokud se na to podíváte z hlediska součásných technologií, ale to je řekněme 10% znalostí. Ale ty principy, schopnosti a hlavně bohaté zkušenosti jsou prostě plus mínus stále stejné a Ty dělají 90%. Jsem si naprosto jist, že kdybych teď třeba na dva roky byl na pustém ostrově bez lidí jako Kolumbus a pak se vrátil, že za měsíc dva jsem totálně v obraze a jedu dál jakoby se nechumelilo. Protože sice znalosti zastarají, ale když je na čem stavět a máte vynikající základy - nemůže Vás to položit.

Kteří lidé? Je třeba si uvdomit jednu vcelku zásadní věc - ti, kteří mají vliv na společnost a možnost něco změnit, jsou většinou právě ti mladí, plní sil, zdraví a neodložení. A ti nikdy nebudou mít potřebu něco měnit kvůli sobě. A podívej se kolem sebe ... kolik lidí je dnes ochotných něco změnit kvůli tomu, že si myslí, že současná situace je špatná.

Ale no tak - že pouze mladí lidé mají vliv na společnost? Skutečně? Jste si tím jist? Ano, souhlasím, že mladí jsou vždycky tou hlavní silou, která vyvolává změny ve společnosti. Ale rozhodně nemohu souhlasit, že jsou jedinou silou, která společností hýbe.

A kolik lidí je ochotno něco změnit ve společnosti? Až bude situace hodně špatná a až bude skutečně ouvej, tak velmi mnoho.

Ještě k tomu prvnímu odstavci. Nechci v žádném případě říct, že užitečný člověk je ten, který pracuje. Spíš to rozebírám proto, že člověk, který pracuje, i když nemusí, se s největší pravděpodobností cítí užitečný a to je v tomto případě to podstatné. Pokud se někdo chce cítit užitečný, dělat něco užitečného je dost jednoduchá cesta, jak toho docílit.

Já zase chci říct, že je dnes moderní rozebírat užitečnost lidí jen vzhledem k tomu, kolik vyprodukuje hrubého národního důchodu a kolik zaplatí na daních. Dnešní problém je, že se necení přínos a užitek pro společnost, ale pouze ty prašule. A v tomto hodnotovém žebříčku nemohou staří lidé prakticky obstát.

Myslíte, že nemá cenu člověk, který postaví na nohy a dá naději někomu, kdo se deset let potlouká v depresích a bez života? Ano finančně z tohoto činu nic nekouká, ale zrovna takové činy jsou činy, kteří staří lidé díky svým zkušenostem mají talent dělat lépe, než mladí. (Prosím nechytejte se jenom tohoto příkladu, je to jen něco co mě napadlo.) Někteří staří lidé v sobě naakumulovali značnou životní moudrost...

[trekker.dk]

Schopnost lidské komunikace, orientace v lidských problémech, pohlídání dětí, zjištění co v životě má a co nemá cenu, určité mravnostní a lidské hodnoty, atd.. to jsou věci z nichž některé se spíše prohlubují.

Opět ten samý problém s interpretací slova "většinou", že? Jinak až na tu komunikaci souhlas.

Ale no tak - že pouze mladí lidé mají vliv na společnost? Skutečně? Jste si tím jist? Ano, souhlasím, že mladí jsou vždycky tou hlavní silou, která vyvolává změny ve společnosti. Ale rozhodně nemohu souhlasit, že jsou jedinou silou, která společností hýbe.

Vzhledem k tomu, že se tu bavíme o lidech, kteří umírají v domovech důchodců, protože se cítí zbyteční, tak do skupiny mladí lidé patří většina populace do 50 let věku. To definitivně je skupina, která společností hýbe. Část této skupiny - kalendářně mladí - vidí své stáří jako něco, co je daleko. Zbytek je z větší části stále aktivní, zdravotní problémy zvládnutelné. To je ta část společnosti, u které není příliš vidět nespokojenost se současnou situací.

A kolik lidí je ochotno něco změnit ve společnosti? Až bude situace hodně špatná a až bude skutečně ouvej, tak velmi mnoho.

Co je to velmi špatná? Já bych řekl, že špatná situace je už teď, když jsou senioři odkládáni někam, kde se o ně moc nestarají (viz článek, který jsem linkoval dole - Ležák RPG)

Já zase chci říct, že je dnes moderní rozebírat užitečnost lidí jen vzhledem k tomu, kolik vyprodukuje hrubého národního důchodu a kolik zaplatí na daních.

Pokud jsi něco takového vydedukoval z mého příspěvku, tak se pleteš.

Myslíte, že nemá cenu člověk, který postaví na nohy a dá naději někomu, kdo se deset let potlouká v depresích a bez života? Ano finančně z tohoto činu nic nekouká, ale zrovna takové činy jsou činy, kteří staří lidé díky svým zkušenostem mají talent dělat lépe, než mladí.

Zajímalo mě, z čeho jsi o mě vyvodil tohle. Samozřejmě, že takový člověk má cenu. To, že z toho finančně nic nekouká, je věc názoru; já zastávám názor, že když přepočítávat na peníze, tak všechno nebo nic. A když všechno, tak tomu prvnímu by se k dobru měla připočítat část těch peněz, které vydělá ten druhý ve zbytku svého života.

[Dag]

No ano, mění. A starší člověk hůř stíhá a vzdělává se, s tím nic nenaděláme. I když jsou šťastní, co to u nich příliš neplatí.

Tedy to je jedna z těch změn ve společnosti. Druhá je kult mládí, stejně jako byl kult stáří, obé se mi zdá zcestné.

V rodině truhlářů nábytkářů bude mladej tahat těžký kusy a koukat jak se to dělá, táta dělat základ, děda jemné záležitosti a občas jim poradí zkušený pradědeček, protože tolik co on, nikdo z nich neví (idealizované).

V rodině informatiků bude mladej dělat, táta nebude stíhat a zbytek je na odstřel. Ovšem oni také jednou od těch compů vstanou a pak by se třeba... a nebo na něco jinýho. Třeba naučit nejmenšího jak se pouští drak. A mladý za chvíli zestárnou a budou na odstřel oni (Pokud nebudou z těch šťastných, co mají extraodolné mozkové buňky).

Pozvolna se přichází na to, že děti si potřebují hrát (nejen virtuálně a nejen edukačně), aby byly vůbec normální. Zrovna na to se senioři často hodí.

[springer]

....A starší člověk hůř stíhá a vzdělává se, s tím nic nenaděláme ...

no, jednou za cas me tyhle caste fraze tak naserou, ze k tomu musim neco rici. Prekvapuje me to i u vas, ze to pouzivate, i kdyz musim priznat, ze v dalsim komentari to vlastne vyvracite. Takze OK.

To prvni, co je mozno obecne predhodit, od koho se to nove uci ti mladi. Od tech mladych? A to zavaznejsi je ta dnes a denni praxe. A v oblasti IT nevidim rozdil mezi starym a mladym ... poradneho cloveka neni mozne sehnat. Samozrejme ze vychazi rada lidi z univerzit, tam maji teoretickou informatiku a kdyz jim reknu, aby udelali sql-parser pro flat-files tak cumi jak vyvorana mys zrovna tak, jako ti fortranisti pred 20 lety. Rekneme to jednoduseji, spolecnost musi ty neoliberalni debily zejmena z ODS poradne nakopnout do zadku. S tim je treba zacit.

[Dag]

No to bylo takové zjednodušení. Pod tím "stíhá" myslím to, že prostě dřív šlo učení líp, paměť si líp pamatovala. Zase jsem nebyl systematický, byl jsem ještě víc netrpělivý, neuměl si vybrat podstatné... No... Není to teď horší, je to jiný.

Teorie bez praxe, namachrovaná sebedůvěra bez základu, upnutí se k jedné zjevené pravdě... to zase často provází, zdá se mi, mladé. Na nás doléhá ta skleróza, únava a skepse.

S tím IT odvolávám. To jsem poněkud plácl, nic o tom dohromady nevím. Takže děkuji za opravu.

[kavol]

dětský hřiště mizí, protože na ně nejsou peníze - není to jako dřív, kdy rodiče v "akci Z" něco postavili, a ještě byli rádi, že to mohli udělat (ze státního materiálu), protože to bylo pro jejich caparty ... dneska když někdo chce dobrovolně udělat třeba prolejzačku, tak ho hnedka popotahujou úřady, že to není podle norem atd., takže jediná šance je, že město si najme firmu, která se (za těžký prachy) postará, aby to bylo košer podle předpisů (nevadí, že tak často vzniknou reálně mnohem nebezpečnější paskvily), a provozovat třeba pískoviště, to je vyloženě krok k bankrotu, ufinancovat pravidelné desinfekce a výměny písku chce hodně dobré zdroje peněz

... teď když máme co jsme chtěli ...

[Choudy]

Ano to mohu přesně potvrdit. Mamka je ředitelkou MŠ a vzpomínám co jí dalo práce postavit na školkové zahradě pískoviště. Podle počtu dětí na kolotoči najednou jsou normou stanoveny jeho rozměry. Normovaná předpisová "ISO prkna" na obložení pískovište 3x3 metry stojí přibližně 10000,-. A normovanou klouzačku nepořídíte snad ani za 20000,-. Pravidelné výměny písku samozřejmě s patřičnou buzerací od hygieny jsou nutností. To jsou dnešní děti tak nutně vázány na sterilní prostředí? Pak se divme, že imunitní systém nám musí doplňovat El Kasej Imunitás.

[freshmouse]

Na druhou stranu: kdyby tam byla nějaká levná prkna, a něco by se dětem stalo, tvoje mamka by byla první, kdo by řval, že za to nemůže, že za to můžou ta levná prkna.

Že se vyměňuje písek a děti se nenechají v kočičích hovnech, to ti přijde nenormální? Jestli jo, tak asi piješ málo El Kasej Imunitás.

[kavol]

hm, a teď nám pls řekni, jak vážně jsi svůj příspěvek myslel, ať víme jak reagovat

[freshmouse]

(Ne)smrtelně vážně!

[trekker.dk]

To jsou dnešní děti tak nutně vázány na sterilní prostředí? Pak se divme, že imunitní systém nám musí doplňovat El Kasej Imunitás.

Nejsou nutně vázány na sterilní prostředí, ale jejich rodiče jsou vychováváni, aby tomu tak bylo - je to kšeft. Každou chvíli v televizní reklamě vidíme přípravky, které zabíjí "nebezpečné" bakterie. Do hlavy je nám nalejváno, že čisté není nic, co nebylo dezinfikováno.

Když na to někdo naletí, má to hned několik nepříjemných důsledků:

Je známo, že děti si strkají do pusy všechno, na co přijdou. Z vědeckých výzkumu vyplývá, že je dost pravděpodobné, že tímto způsobem cvičí svůj imunitní systém. Předhazují mu tím vlastně cíle, na kterých se imunitní systém vycvičí a je potom schopen reagovat na infekce. Imunitní systém je totiž nastaven na určitou úroveň zatížení, takže když nemá co na práci, zaútočí na naprosto neškodné látky a alergie je na světě. Příliš čisté prostředí je tedy jeden ze spouštěcích efektů alergií.

Druhá věc je, že imunitní systém lépe reaguje na infekce, se kterými se dřív již setkal. Když děti žijí v dezinfikovaném prostředí, nesetkají se s ničím, a ve chvíli, kdy z takového prostředí vyjdou, snáz onemocní.

Třetí věc je, že používáním chemické dezinfekce šlechtíme bakterie, které tyto prostředky přežijí. Podobným způsobem působí antibiotika a jejich nadužívání. Když se to domyslí do důsledku, může to vést až na bakterie tak rezistentní, že dezinfekce, která je zabije, bude zabíjet i lidi.

Vždy, když slyším o hygienických a bezpečnostních předpisech pro dětská hřiště, napadá mě, jak jsme jako lidstvo mohli nevyhynout a přežít dobu, kdy tyto předpisy neexistovaly.

[kavol]

Třetí věc je, že používáním chemické dezinfekce šlechtíme bakterie, které tyto prostředky přežijí. Podobným způsobem působí antibiotika a jejich nadužívání.

mno, u těch antibiotik je větším problémem spíše nedostatečné užívání - člověk dostane něco předepsáno, a přestane to brát hned jak se mu uleví, ale v tu chvíli ještě infekce není zlikvidována, takže si pak v sobě nese (a šíří) kulturu, která je na dané antibiotikum značně resistentní

Když se to domyslí do důsledku, může to vést až na bakterie tak rezistentní, že dezinfekce, která je zabije, bude zabíjet i lidi.

ale lidi si mezi tím taky zvyknou ... je zajímavé, že zatímco většina genetických změn se děje velmi pomalu, adaptace na nepřízeň životního prostředí je vpodstatě okamžitá (např. zvýšenou radioaktivitu snáší často už první generace)

Vždy, když slyším o hygienických a bezpečnostních předpisech pro dětská hřiště, napadá mě, jak jsme jako lidstvo mohli nevyhynout a přežít dobu, kdy tyto předpisy neexistovaly.

tak tak - a netýká se to jen hřišť ... ale nejhorší na tom je, že to nejsou jenom úřední vejmysly, ale lidi to fakt dost hustě žerou - tuhle jsem se namočil v jedné diskusi, kde byly presentovány názory takové, že kdyby měly něco společného s realitou, tak bych asi neexistoval, protože mí rodiče by zahynuli dávno před mým početím: představ si, oni si dovolili zamlada jezdit divokou vodu, a to jenom v dnes nemožné polystyrenové plavačce, bez neoprenu, bez přilby, bez házečky ...

hele, když jsem tě tak četl, vypadá to, že to máš hezky srovnané, zabýváš se tím nějak víc? existuje nějaká organizovaná aktivita proti těmhle nesmyslům?

[trekker.dk]

existuje nějaká organizovaná aktivita proti těmhle nesmyslům?

O ničem nevím. A mám takové tušení, že podobná skupina by to měla hodně těžké.

[Michal Vyskočil]

Čekám, kdy ti vynadá Ignor, protože rodiče přece namjí žádnou kvalifikaci a koneckonců jde jenom o jejich děti

[kavol]

jaktože nemají? - tatík je saharský dřevorubec!

[Lu-Tze]

Ignor neřekne nic, protože to, co jste předváděli minule, mu přišlo úplně šílené a logiky prosté. On totiž stále směšně trvá na tom, že je blbost, že to rodič musí automaticky udělat bezpečné jen proto, že to dělá pro své dítě. Ignor bude raději mlčet, jinak mu totiž budou oponovat naprosto nesmyslnými argumenty "a kde bereš tu jistotu, že odborníci to udělají dobře?" atd. Ignor nepochopí, že k tomu, aby vzniklo dobré hřiště, nesmí být v žádném případě nic konzultováno s odborníky, nemůže to být nikdy zadáno firmě, která má stovky realizací, tyto realizace si v žádném případě rodič nesmí prohlédnout a posoudit jejich kvalitu a v žádném případě rodič, který by samozřejmě jinak hřiště stavěl zcela sám, není schopen zkontrolovat, že výsledek práce firmy je pro děti bezpečný a že bylo postaveno to, co bylo domluveno.

[Dag]

Dobrej nápad. Někteří staří lidé jsou zapšklí. Ale většinou si s dětmi naopak dobře rozumí. Mají čas a bývají hraví. Děti se nejčastěji nejlíp vyblbnou buď s vrstevníky a nebo naopak o dvě generace staršími.

To je zkušenost. Samozřejmě to není všeplatná pravda!

Taky jsem si víc užil s dědou a babičkou než s rodiči. A to rodiče přitom byli výborný. Ale staříci nás nechali víc blbnout.

[freshmouse]

Teď jsi na to kápl. Děti i důchodci jsou kasty. Mám nápad. Budeme normovat skupiny lidí, které se spolu mohou vyskytovat. V jedné skupině by tak byli (např.) čtyři důchodci do sedmdesáti tří roků, dva nad tuto hranici, tři děti do tří let, tři do sedmi let a jedno osm roků staré (odklad). Aby to bylo vyvážené, musí být 60 % staříků ženy, děti půl na půl (to by mělo odrážet populaci). Nehodící se obyvatelé by byli vrženi ze skály. Tyto skupiny by se pohybovaly po domě (i s jejich rodiči, resp. dětmi), chodily by nakupovat a na kontrolu prostaty. Jednou týdně plavat a ob jeden rok do lázní. Skupiny by byly kontrolovány speciální evropskou komisí, která by přezkoumávala validitu těchto skupin. Dva týdny v roce by bylo pozorování skupiny -- jestli se třeba někdo nestýká s tzv. nevhodnou populací (např. s pěti dětmi do tří let). Jedině tak zabráníme tvorbám ghett a kastování!

[freshmouse]

Gheta - budují se kolem nás a pro nás. Nenápadně a pod rouškou humanity. Kde?

Strašidlo ghett prochází Evropou, hehe.

[Heron]

Onehdá jsem spravoval síť v jednom domově důchodců a bylo mi ... no lehce smutno. V sesterně byly nachystané léky pro každého obyvatele, u jedné dámy jsem jich napočítal 16. Počet pod 5 byl raritou. Podle chování obyvatel bych nesoudil, že jsem v domově pro starší, ale pro mentálně choré. Mám zatím všechny prarodiče a i přes svůj vysoký věk si dokázali zachovat mentální svěžest a můj bez mála 80 letý děda pravidelné hrává volejbal. Vždy jsem si myslel, že tyto domovy mají pro obyvatele nachystané nějaké aktivity, ale prakticky jediná byla pravidelný kroužek zpěvu. Smutné.

[trekker.dk]

Ležák RPG

[Vlašťovka]

Jedinej, kdo se o člověka postará s láskou, kterou vracejí rodičům s láskou vychované děti, jsou až na pár výjimek právě ty děti. Čekat to od kohokoliv jiného (třeba od státu) je naivní.

[Dag]

Pokud je obecně přijatá norma že mají, tak ano. Pokud je obecná norma, že starý patří do DD tak je dají tam. Stejně jako v dobách, kdy se celá smečka neuživila, staří odcházeli zmrznout, umřít a nikomu to nepřišlo divné. Tenhle způsob jsem ještě viděl (jeho mírnější formu) v Ladaku (1995). LDN je v podstatě totéž, funguje to velmi podobně. Člověk vydrží neuvěřitelně mnoho, ale nevydrží ztrátu motivace, smyslu (no ona logoterapie). Pak to s ním jde do háje. Se starým i s mladým. I u dětí je to někdy fofr. Staříci jdou do penálu šupem.

Mám neblahý pocit, že vize Huxleye (likvidace starých) se pozvolna naplňuje. Což o to, já se toho ještě asi nedožiju...

[Petr Tomášek]

Naprostý souhlas!