Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Na iDnes se mihla zprávička o studentovi co zabodoval s parní elektrocentrálou. Hm. Pěkné, ale mě spíš přijde podivné, že si dosud nikdo u nás nijak výrazněji nepovšiml potenciálu Stirlingova motoru.
I když se v současné době asi nejvíc využívá v solárních elektrárnách, situovaných v oblastech se stálým slunečním svitem, dá se koupit i u nás, ovšem nejspíš asi jenom jako hračka. Stolní ventilátor za 40 klacků - no nekupte to, ale jak jsem zjistil dá se již koupit takový "motorek" i za rozumější cenu. Podle informací uvedených na webu se chystají nabízet i nějaký generátor.
Pro ty z vás co neví o čem je řeč, v kostce: Stirlingův motor je vynález z r. 1816 a funguje na podobném principu jako parní stroj, pracuje však s uzavřeným okruhem. Výhodné je, že je schopen využívat jakýkoliv zdroj tepla, nejenom přehřátou páru. Více viz link.
Tiskni
Sdílej:
funguje na podobném principu jako parní stroj, pracuje však s uzavřeným okruhem.Parni stroje obecne mohou pracovat s uzavrenym okruhem (po dovybaveni kondenzatorem pary).
Výhodné je, že je schopen využívat jakýkoliv zdroj tepla, nejenom přehřátou páru.Parni stroje jsou schopny vyuzivat jakykoliv zdroj tepla (prehrata para u parniho zdroje neni zdroj tepla, zdroj tepla je ten kotel, kde para vznika).
Ten typek evidentne udelal obdobu tohoto:
Lze najit spoustu webu o parostrojich, ale uz nikdo nepise cim topit pod kotlem apod. Toto je moc pekne, ale naprosto neefektivni, hodne maximalne skolni ukazky.
Vsechno je to pekne, ale ... prakticky cely kolac spotreby energie na domacnost tvori vytapeni tzn to ostatni muzeme zanedbat.
Domy v jakych zijem dnes jsou naprosto energeticny nevyhovujici, v budoucnu budou takoveto nemovitosti neprodejne a konecne zanikne anomalie ze "dum stoupa na hodnote".
V soucasnosti neni problem v beznem rodinnem dome protopit jeden realny (rozumej realny - skutecny a nikoliv prumerny) rocni plat.
Takoveto domy se stanou prakticky bezcenne.
Co z toho: je treba vyresit energetickou situaci. Zavcas se zbavit energeticky neefektivnich domu dokud je jeste nejaci zoufalci koupi a vse vrazit do energeticky efektivniho reseni.
Muj koncept spociva v pracovnim nazvu "dum v dome" tzn v mistnosti konvencniho domu vybudujeme dalsi mistnost s polystyrenovych desek tl 10 - 15 cm. Ziskame tim energeticky znacne efektivni mistnost za velmi malo penez ve stavajicim dome. Mezi stenami puvodni mistnosti a stenami nove mistnosti musi zustat prostor cca 20 - 30 cm na kazdou stranu vcetne stropu, podlaha bude polozena primo a bude tez z polystyrenu a naslapna plocha bude pokryta vhodnou drevenou podlahovinou. Prostor mezi stenami bude vytapen jen kvuli zamrazu.
a plyn bych musel kupovat v potrubí takže jsem zas tam kde s elektrikou.Jedno ze soucasnych komercnich vyuziti stirlingovych motoru je v mikrokogeneracnich jednotkach na plyn. Pokud se v dome v zime topi plynem, tak nasazeni neceho takoveho vytvari elektrickou energii prakticky zadarmo (nepocitaje investicni naklady).
Osobně by mi přitom vůbec nevadilo její spásání.jenže kozy neudělají echt anglický trávník. Ruční kosa také hodně dobrý a mocný nástroj.
Nejzásadnější rozdíl mezi tímto řešením a klasickým spalovacím motorem vidím v tom, že veškerá fosilní paliva - to je energie uložená dávno v minulosti, kterou se dnes zcela nepokrytě plýtvá na kraviny.To ale michas dve nesouvisejici veci - jak klasicky spalovaci motor tak stirlinguv motor muze byt pohanen jak fosilnimi palivy, tak nefosilnimi.
pár stovek Wattů100We? To je cca 220 HawkBoardů, tak 50-100 BeagleBoardů, min 138 PandaBoardů a nebo třeba 33 bodových LED žárovek. Je zas potřeba brát v potaz, že od dob kdy jedna žárovka, která děla všechno možné víc než, že svítila a přitom brala 60W nebo Heronových teplárenských závodů, technologie mírně pokročila.
Parní stroj zas potřebuje zdroj tlaku, tedy většinou kotel který je většinou mnohem větší než samotný stroj a vyžaduje docela odbornou obsluhu protože je to tlakové zařízení.Zas záleží jaký. Jasně, nějaká svině pohánějící dnešní běžnou (nenažranou) domácnost určitě jo, ale u nějakého mikrogenerátoru (o velikosti dnešní běžné elektrocentrály) by to zas nemuselo být tak strašné.
dynamoz kola a běžnou čajovou svíčku, kde se všechno vleze do baťohu, se mi víc než zamlouvá.
Teorie je jedna věc a praxe bohužel jiná. Já doma nepotřebuju tři tisíce přehrávačů, já potřebuju čerpat vodu, chladit ledničku, ohřívat vodu, rozsvítit když nechci spadnout ze schodů, upéct oběd, nařezat a naštípat dříví na topení, plus nějaké ty další práce kolem baráku.A co to furt máte s tím barákem? Pro běžný barák než furt vymýšlet kde oškubat ČEZ je mnohem výhodnější nějaká tabulka převodů jednotek a blbý watmetr za kilo z TESCA, popř. nějaké zateplení. On furt musí totiž platit ZZE. A ohřátí bojeru vody holt vyžaduje úplně jiné množství energie než roční provoz takového embedded zařízení.
Ale vodu v kýblu vážně ze studny tahat nebudu a nařezat dříví na zimu ruční pilou taky není žádná sranda.Super. A co já s tím? Já si ji klidně z té studny vytáhnu.
A pak tady máme ekonomickou návratnost. Kolik by mohl stát takový generátor pro domácnost, jakou by měl životnost a provozní náklady? Zatím všechny ty eko nápady jsou jen ekonomický průser.Whouááá. Dejte mi už pokoj s těmi pokémony.
já paradoxně jsem fanda těch udělátek ale právě proto obvykle dělám spíš toho ďáblova advokátaCož ale není moje mínus. Já jsem pro použití takových udělátek v případech kdy se to hodí a nemám neustálou snahu pokoušet se ochcávat ČEZ.
Stirling na svíčku je rád že utočí sám sebe, dynamo rozhodně neOk, tak prostě dostatečný zdroj. Ještě jsem ani nezměřil kolik ta svíčka při hoření uvolňuje energie (a jak velká by musela být aby byla schopná nabýt jeden akumulátor).
Aby to nevypadalo že jen tak plácám tak tenhle je můjKterý ovšem není jediný na světě, že? (samozřejmě pokud to není fake)
Reálné by bylo říct že si udělám stirlinga jako nástavbu kamen, večer v chatě zatopím, ono mi to posvítí, dobije mobil, přehrávač a touchbook a ještě v chladiči ohřeje vodu na mytíNa to je samozřejmě stirling vhodnější protože má chladič a zbytkové teplo se dál dá využít což by bylo jen pro jednoúčelový pohon neefektivní. Na to už jsou vhodnější nějaké miniaturní parní stroje, protože v případě hoření už není takový problém v médiu dosáhnout těch 100°C (resp teploty varu média při použití něčeho jiného než běžně dostupná voda).
Tak mě napadá, co si k tomu Touchbooku udělat nabíječku baterií na bicykl? To by nebylo složité ani nákladné.Bycikl neto, takže to mě moc neláká. Ale na tom není co vymýšlet. Běžné
dynamona kolo dává 0.5A při 6V (resp. jsou na generování takového proudu omezeny nezávisle na rychlosti), takže u toho je potřeba vymyslet tak maximálně konektor (nebo popř. stabilizaci a jiný prach okolo, protože ten akumulátor se nabíjí soustavným nepřerušovaným proudem o 4.05V a 200mA).
ten akumulátor se nabíjí soustavným nepřerušovaným proudem o 4.05V a 200mAUh, 200 mA? To se jako ten 12Ah akumulátor nabíjí tři dny?
Ještě jsem ani nezměřil kolik ta svíčka při hoření uvolňuje energieVýhřevnost uhlovodíků (a tedy i parafinu) je řádově 40 MJ/kg, takže 10g čajovka uvolní 400 kJ. Hoří-li dvě hodiny, je to výkon zhruba 50 W (což mě mimochodem velmi překvapilo, čekal jsem tak o řád méně). Jinak účinnost alternátoru na kolo je mizerná - při mém stálém výkonu ~150 W by nějaké 2 W z alternátoru neměly být vůbec poznat, leč poznat to je značně. Přenos z pláště na osu alternátoru je mizerný. Alternátory v náboji by na tom možná mohly být lépe.
Já doma nepotřebuju tři tisíce přehrávačů, já potřebujuObří plazmu co sežere víc než běžný bojler, audiosystém k nasírání sousedů s impulzním výkonem schopným vystřelit do kosmu člověka o standardní hmotnosti a jiné potřebné nezbytnosti, že? Pro takové je holt i ten wattmetr k ničemu.
nařezat a naštípat dříví na topeníSekyra běžného typu už není na trhu k sehnání? Holt to bude chtít trošku kovářské a stolařské zručnosti k výrobě. Když to zvládl člověk před milióny let i s blbým šutrem tak to bude chtít hodně levorukosti nezvládnout.
Rádio, televizi, počítač, přehrávač a vysílačky kterým se poslední dobou moc nevěnuju nechme stranou.Ano. Tradice začínat u těch nejméně náročných spotřebičů když přijde na řadu šetření energií je hluboce zakořeněná i v naší rodině.
Jinak by s tím už dávno někdo přišel.V dnešní době kdy 99% populace nedovede ani převést mezi jednotkami a při okamžité teleportaci z města hluboko do lesa by to znamenalo záhubu? No tak tím jsem si fakt jistý.
čerpat vodu, chladit ledničku, ohřívat voduA v tomhle případě je jakýkoliv generátor určený k běžnému domácímu žvýkání dobrý jako k čemu?
nevytrhávej moje věty z kontextů, vypadáš pak jako blb, obzvlášť když si o pár odstavců výš každý může přečíst jak jsem to myslelOvšem té sebereflexe někdo být schopen musí. Věřím, že elektrocentrála za barákem na dřevo a jiný spalitelný odpad schopná napájet celý barák při současném stupni spotřeby je snem mnoha rodin, ale je potřeba zůstávat nohama na zemi a mít aspoň přehled co co spotřebuje, co je co schopné dodávat (a při jakých účinnostech a velikostech) a s jakou účinností. A když tento základ holt nejde vnutit po dobrém, tak to musí jít po zlém. Ostatně, nevím o tom, že by třeba byl vymyšlen i lepší akumulátor než je ČEZ samotný.
domácí generátor co vyrobí pár set wattů je na nicNa nic na co? S dostatečným akumulátorem nevím co bych si já s takovým výkonem počal.
A ještě k tomu ohřevu vody, protože zdá se že v tom spousta lidí (resp. rodin co by ohřev vody zadarmo) tápe:
My se v mechanice (a možná i ve fyzice na ZŠ, už si to nepamatuju) učily rovnici pro měrné teplo jako Q = mcΔT. To prostě ochcat nejde, to je zákon. Takže na ohřátí kila vody z 20° na 40° prostě vždycky bude potřeba 83600 J a nebude potřeba míň ani když se rozkrájíme nebo kolem bojeru budeme tančit šamanské tance. Používat nějakou elektrocentrálu na ořev je šílenost (sposuta ztráty při převodu energií). To je opravdu nejlepší udržovat simple-stupid.U mých prarodičů (nadmořská výška: vysoko v horách, lokace: šílená prdel na samotě u lesa) k tomu používali snad jednu generaci úplně obyčejný bojler na dřevo, takže když se chtěl jít člověk umýt, prostě bylo potřeba přiložit pár polen a fungovalo to. Resp. funguje určitě dodnes pokud ten bojler ještě někde na půdě stojí. Nikomu to divné nepřišlo a nikdo neskuhral. Na chatě na venkovní sprchu používáme v létě asi tak 50m do spirály smotaného poliše, též to funguje. U toho je kupodivu největší problém akumulace (je tam cca. 50l nádrž, ale přerostlou termosku ještě nikdo nevymyslel). Doma dva solární panely a i přesto jak je to zprasené (domácí samovýroba rozvodů) to též kupodivu občas funguje (v létě není potřeba teplou vodu řešit vůbec při teplotě na bojleru 60°C a více). A nikdo neřeší nějaké výhledy nebo ekonomické rozvahy, ale prostě se to používá, používalo a věřím že ještě spousty let používat bude.
Na chatě na venkovní sprchu používáme v létě asi tak 50m do spirály smotaného poliše, též to funguje. U toho je kupodivu největší problém akumulace (je tam cca. 50l nádrž, ale přerostlou termosku ještě nikdo nevymyslel).Kolik litrů má bojler? Ten nějakou izolaci má, tak co použít nějaký vysloužilý bojler pokud neteče tam kde by téct neměl? Čistě jen jako akumulace, ne proto, aby bojler topil.
Doma dva solární panely a i přesto jak je to zprasené (domácí samovýroba rozvodů) to též kupodivu občas funguje (v létě není potřeba teplou vodu řešit vůbec při teplotě na bojleru 60°C a více). A nikdo neřeší nějaké výhledy nebo ekonomické rozvahy, ale prostě se to používá, používalo a věřím že ještě spousty let používat bude.Solární panely na vodu s akumulačním bojlerem by nebyly špatné, taky o tom uvažujem. V létě by to mohlo zcela nahradit elektrický bojler a když bude večer chladněji tak by se mohlo teplo pustit do radiátorů a nemusíme zatápět v kotli
Kolik litrů má bojler?Ona je to v podstatě 50l nádrž z rozbitého darlingu ze sklepa, takže žádný bojler. No podstata je taková, že i přes to je na tom slunci takový žár, že aspoň na venkovní sprchu to funguje bez problémů (i přes ztráty jaké to má). Moje pointa spíš byla ta, že není na něco takové potřeba shánět všelijaké buňky 45 kilo jedna (alias projekt za půl mega), ale že s trochou zručnosti takový ohřívač zvládne sebelepší kutil (několik velmi zajímavých nápadů jsem už viděl i v Receptáři). Pro vnitřek se používá normě elektrický bojler a svádět to trubkama a zas to potom rozvádět nemá cenu. Uvádím to spíš jako zajímavost.
V létě by to mohlo zcela nahradit elektrický bojlerJo, to určitě. Ironie bohužel je, že v létě když jsou vedra není potřeba tolik horké vody jako v zimě když to zas pro změnu tak moc netopí.
a když bude večer chladněji tak by se mohlo teplo pustit do radiátorů a nemusíme zatápět v kotliNo tak to pro změnu vůbec.
Jo, to určitě. Ironie bohužel je, že v létě když jsou vedra není potřeba tolik horké vody jako v zimě když to zas pro změnu tak moc netopí.Nemám barák kde bych tohle řešil, nicméně když jsem si s myšlenkama na barák pohrával, tak jsem uvažoval o tepelném čerpadle. Podle mě by se totiž měl dát využívat i obráceně, tj. v létě nadbytečné teplo akumulovat do vrtu.
Nemám barák kde bych tohle řešil, nicméně když jsem si s myšlenkama na barák pohrával, tak jsem uvažoval o tepelném čerpadle.Ach jo. Přesně jako moji ctění rodičové. Místo aby řešili pořádné věci jako kupř. obyčejný litinový kotel řeší takové nesmysly. Že tepelné čerpadlo potřebuje potřebuje k provozu elektrickou energii a ne vesmírnou laskavě zjistí až při pohledu na vyúčtování elektřiny.
Podle mě by se totiž měl dát využívat i obráceně, tj. v létě nadbytečné teplo akumulovat do vrtu.To by mělo fungovat jak? Když se to teplo bude cpát zpět do země, tak první co se bude uplatňovat je Fourier heat transfer, tzn. zem se bude rozdíl snažit vyrovnat. Co se akumulace týče, tak je zatím nejlepší nějaký ten bojler. Při ohřevu třeba 160l obyč vody z 19°C na nějakých 75°C do něj uložíme 37.5MJ (což je víc než skoro 11 standardních olověných autobaterií), manipulace je snadná a dostat do něj tu energii zvládne kdejaký neandrtálec. Bohužel výběr trochu vázne.
Při ohřevu třeba 160l obyč vody z 19°C na nějakých 75°C do něj uložíme 37.5MJ (což je víc než skoro 11 standardních olověných autobaterií), manipulace je snadná a dostat do něj tu energii zvládne kdejaký neandrtálec.Suma sumárum, pro uložení zásoby na zimu budeš potřebovat, pokud dobře počítám (bez ztrát!), velkou místnost plnou vody. Jak to udržíš bez extrémního zahnívání (přecijen bude tam taky kolem 40 °C, to je žůžo pro bakterie), to je další věc. Můžeš to zkusit třeba ozařovat kobaltovým zářičem
?
Mě by zajímalo kde vy to furt berete. Člověk zmíní kapacitu bojleru a Hrach by zas ukládal zásoby na celou zimu. Pro zásoby na zimu by si musel mít aspoň nějakou přehradu (a když ne to tak přečerpávačku určitě). Jako nejlepší akumulátor s trvanlivostí na celou zimu a v současné době běžným občanem realizovatelné se zatím jeví elektrická přípojka od ČEZu (a ještě je to myslím s dotacema).plnou vodyJakože není jiných látek s větší měrnou tepelnou kapacitou než 4 185 J.kg-1.K-1.
Jakože není jiných látek s větší měrnou tepelnou kapacitou než 4 185 J.kg-1.K-1.Dobře, tak tady jsem to možná trochu nedomyslel.
Suma sumárum, pro uložení zásoby na zimu budeš potřebovat, pokud dobře počítám (bez ztrát!), velkou místnost plnou vody. Jak to udržíš bez extrémního zahnívání (přecijen bude tam taky kolem 40 °C, to je žůžo pro bakterie), to je další věc. Můžeš to zkusit třeba ozařovat kobaltovým zářičemNo tak to bych zase jako problém neviděl. Běžně se prodávají jímky, které by se dalo pro tento účel využít. Že by ta voda zahnívala? No a? Chtěl by si ji snad pít? Vodu z akumulátoru taky nepiješ. Navíc i když se snaží někteří jedinci budit dojem že jde o úplnou blbost, tak bych jenom poukázal na to, že podobným způsobem (ovšem v obráceném gardu) se před stopadesáti lety zcela běžně provozovaly lednice. Ale účelem takového akumulátoru není aby stoprocentně pokryl celou spotřebu baráku, nýbrž aby eliminoval výkyvy. Sázet na jeden zdroj energie je poněkud krátkozraké a přesvědčili se o tom i lidé co si pořídili topení založené na přímotopech. Slunce nesvítí pořád, ani vítr vždycky nefouká, ale nahodit stirling zahřívaný spalováním naakumulovaného bioplynu, nebo dřevní hmoty v takových případech by snad neměl být problém. Rozhodně by měl jeho výkon stačit na to, aby čerpadlo začalo honit v okruhu vodu z toho vodního akumulátoru..
Běžně se prodávají jímky, které by se dalo pro tento účel využítCož o tu jímku, to by snad ani tak problém nebyl (vykopat a zabudovat), ale s odstíněním od okolí už to bude IMHO kapičku horší.
A ještě k tomu ohřevu vody, protože zdá se že v tom spousta lidí (resp. rodin co by ohřev vody zadarmo) tápe:
Potřebuju měnič 12V/230V výkon 2KW pro napájení boileru. Místo zdroje(baterie)použít napětí ze sítě přes transformátor. Z ůsporných důvodů chci takhle na chatě napájet malý boiler na vodu, ale ten má odběr skoro 2 kw. Elektrika na chatě je a trandík by vzal mnohem méně peněz než napájet boiler klasicky ze sítě. [zdroj]
a taky nekonečno gramofonů na kliku, šlapacích šicích strojů a logaritmických pravítek
+1. K tomu zbytku taky.
Heronových teplárenských závodů
Tohle mě fakt pobavilo, díky
.
že od dob kdy jedna žárovka, která děla všechno možné víc než, že svítila a přitom brala 60W
Jak jsi přišel na to, že zrovna žárovka má především svítít? Žárovka (žár - sálající teplo) má učinnost o kterých se může ostatním výrobkům jen zdát.
To je cca 220 HawkBoardů, tak 50-100 BeagleBoardů, min 138 PandaBoardů
Ok no. A teď se budeme všichni minutu tvářit a předstírat, že tento (Over 1,200 Dhrystone MIPS -- Wetstone, alias FLOPS tam raději neuvádějí) výpočetní výkon na všechno stačí a že vůbec pro reálně nasazení nepotřebujeme násobně vyšší.
Jak jsi přišel na to, že zrovna žárovka má především svítít? Žárovka (žár - sálající teplo) má učinnost o kterých se může ostatním výrobkům jen zdát.Tak jasně. O tom nic. Akorát to vyzařuje tak spojitě a v takových spektrech, které jsou ne vždy žádané. Např. v létě je taková argumentace ohřevu nic moc nehledě na to, že i tak existují efektivnější způsoby než ohřevu než zrovna 60W žárovka. Já jen, že třeba můj děda při čísle 100W ohrne nos, protože je to sotva jedna obyčejná 60W žárovka, ale že je to 33 3W LED svítidel úplně pomíjí.
A teď se budeme všichni minutu tvářit a předstírat, že tentoJasně. Ono je to vždycky něco za něco, že? Chtít aby nějaké moderní Intelí osmijádro jelo na vesmírnou energii je ale stejně přehnané jako něco takového ignorovat. Samozřejmě by se mi na ničem takovém nechtělo třeba kompilovat i kdybych jich měl tři, to radši zapnu svého starého Celera (u kterého jsem ale včera musel posílit na 450W zdroj aby byl schopen tahat jako tažné zvíře), ale zase na druhou stranu co na jedné straně ušetřím (dlouhodobě – třeba při sledování filmů) si můžu nárazově dovolit dát do té Intelí teplárenské a zprůměrované v čase to vyjde furt líp.
v létě je taková argumentace ohřevu nic moc
To je sice pravda, ale v létě se přece jen svítí méně.
Já jen, že třeba můj děda při čísle 100W ohrne nos, protože je to sotva jedna obyčejná 60W žárovka, ale že je to 33 3W LED svítidel úplně pomíjí.
Já bych těch 33 3W LED svítídel prodal a nakoupil bych si za to normální světlo (tj. halogenky). 100W (tím myslím jako číslo, hodnotu příkonu), mě také nijak moc neohromuje. Dědovi se nedivím. Naopak se trochu divím všem, kteří dělají hrůzné nesmysly jen proto, aby ten příkon ze 100W dostali na 60W. Ta ušetřená elektřina často ty pořizovací náklady vůbec vyrovná. A o to jde, šetřit se musí (mělo by se) začít tam, kde se spotřebovávají kilowatty.
ale zase na druhou stranu co na jedné straně ušetřím
Jasně, opět asi nemám co vytknout. Pokud bychom pominuli, že si s tím asi rád hraješ a měl bys ty ARMy tak jako tak, vyplatí se to? Myslím, vyplatí se pořizovací náklady výkonného počítače na občasné náročnější akce + nevýkonného počítače na trvalý provoz? Opravdu se na elektřině ušetří tolik, že to zaplatí ty pořizovací náklady? Ještě je samozřejmě nutné počítat s tím, že u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70W.
Btw celera, pokud by sis na ty kompilace pořídil to Intelí osmijádro, tak by dost možná mělo nižší spotřebu než ten neurčený Celeron a ještě by s tou kompilací byl dříve hotov, tedy spotřebovaná energie/úloha by byla nižší.
To je sice pravda, ale v létě se přece jen svítí méně.Jo? No tak jestli chodíš spávat se slépkama, tak jo.
Já bych těch 33 3W LED svítídel prodal a nakoupil bych si za to normální světlo (tj. halogenky). 100W (tím myslím jako číslo, hodnotu příkonu), mě také nijak moc neohromuje.Zde znovu platí ZZE. Svítidlo s příkonem 3W nemůže dát světelný výkon 100W, stejně jako něco co dává 100W světelného výkonu nemůže spotřebovat 3W. Zas na druhou stranu jednou xeonovou nebo přetlakovou výbojkou jeden barák neosvítíš. S 33 3W úsporkama (ať už LED nebo obyč rtuťová zářivka) je toto riziko už docela reálné (i když by to asi bylo takové světlo nesvětlo).
Ta ušetřená elektřina často ty pořizovací náklady vůbec vyrovná.Tak jasně. Trh je zas věc jiná. Vždycky musíš počítat s tím, že když se někdo bude snažit ušetřit, tak se na tom jiný bude snažit vydělat. Že cena jedné žárovky je taková, že by se z jednotlivých LED diod dala postavit celá světelná stěna už je prostě zákon trhu. Vždyť ona ani ta s žhavícím se wolframovým vláknem ze začátku nebyla žádná sláva a za okování jednoho koně se sehnat nedala (zas stačilo kopnout do zemi a vytryskl petrolej).
A o to jde, šetřit se musí (mělo by se) začít tam, kde se spotřebovávají kilowatty.Aspoň na tom se shodnem (resp. to považuju já za nejdůležitější). Zas nacpat barák 60 a 100W žárovkama za 10Kč a pak poslouchat jak jsou energie drahé – no jako bych poslouchal vlastní prarodiče.
Pokud bychom pominuli, že si s tím asi rád hraješ a měl bys ty ARMy tak jako tak, vyplatí se to? Myslím, vyplatí se pořizovací náklady výkonného počítače na občasné náročnější akce + nevýkonného počítače na trvalý provoz?Jak to mám vědět? To je individuální. Pokud jsem na chatě kde musím točit klikou abych byl vůbec něco schopný provozovat, tak jednoznačně.
ty pořizovací nákladyMyslíš jako $89, $149 a $179 za celé development boardy a jiné low-kosťáky? No to moc trefa do černého teda nebyla.
pokud by sis na ty kompilace pořídil to Intelí osmijádroTak bych neměl u p4_clockmod stupnici 2,67Ghz, 2,33Ghz, 2,00Ghz, 1,67Ghz, 1,33Ghz, 999Mhz, 666Mhz, 333Mhz což zas k činnosti potřebuju já.
tak by dost možná mělo nižší spotřebu než ten neurčený Celeron a ještě by s tou kompilací byl dříve hotov, tedy spotřebovaná energie/úloha by byla nižší.A nebo bych dost možná byl zodpovědný za podíl na globální oteplování při kompilaci a provozu Gentoo. Ale přesně toto v plánu s ohřívákem zabudovaným v kumbále mám v plánu já.
Jo? No tak jestli chodíš spávat se slépkama, tak jo.
Nech si to. V létě je dost denního světla po celý den a díky dobré disposici bytu nemusím přiliš svítit ani v zimě.
Svítidlo s příkonem 3W nemůže dát světelný výkon 100W, stejně jako něco co dává 100W světelného výkonu nemůže spotřebovat 3W.
Tvrdil jsem snad něco takového?
S 33 3W úsporkama (ať už LED nebo obyč rtuťová zářivka) je toto riziko už docela reálné (i když by to asi bylo takové světlo nesvětlo).
Nekteří do tohoto rizika jdou a podle toho to pak vypadá. 3W světlo jako bludička, projistotu je to bodové a co víc, má to divné spektrum. No nekup to.
No to moc trefa do černého teda nebyla.
No ani být nemohla, já se jen ptal, v této oblasti se nepohybuji.
Nech si to. V létě je dost denního světla po celý den a díky dobré disposici bytu nemusím přiliš svítit ani v zimě.Hele, nemá cenu se tady hádat a předhazovat věci obecné. Pokud tě to zajímá, tak si jednu takovou kup, změř a vyčísli.
u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70WA to je také hodně individuální.
Ještě je samozřejmě nutné počítat s tím, že u toho filmového armu bude běžet i monitor, který může mít také nějakých 70W.Monitor a 70 W? Bezne maji LCD monitory 20-30 W, ja mam treba 24palc. monitor s prikonem cca 12 W.
Já mám 24" LCD (HP LP2465) a na štítku má 75-110W. Reálnou spotřebu jsem ještě neměřil.
Tohle bude hodně individuální, nějaké TNko s LED podsvícením bude mít méně, než například tohle S-PVA s šesti trubicemi.
Možná takhle funguje je OLED, nevím. Když jsem se naposledy někoho ptal, proč se displaye nedělají právě takto, tak mi bylo řečeno, že je hodně velký problém udělat dva miliony ledek o zcela stejné charakteristiceStejný problém byl řešený i u zvukových 16-bitových resistor-ladder DAC (je problém vytvořit 16 těch po sobě jdoucích odporů s tak přesným odporem), no nakonec se to vyřešilo 1-bitovými Delta-sigma oversampling DAC, takže věřím že by to šlo podobným přístupem.
Možná takhle funguje je OLED, nevím.No přesně takhle. V podstatě matice narvaná miniaturními organickými světelnými diodami o několika barvách. A pokud někdo nevymyslí pro emitaci světla něco efektivnějšího než tu diodu, tak si myslím že dosáhneme v zobrazovací technice té největší efektivity jaké pomocí fyzikálních zákonů možné dosáhnout je (max. tak nějaké šoupání s maticí, ale nic seriózního). Oproti CRT docela pokrok.
Tak lepší by bylo udělat přímo každý subpixel pomocí LED, kdy by si každý bod vzal právě tolik proudu, kolik by vyzářil. Možná takhle funguje je OLED, nevím.Fungují, ale pozor, mají tendenci se vypalovat, pokud zobrazují pořád stejný obraz - když je ledka pořád ohulená na maximální výkon, co dá, klesá svítivost, a když pak zobrazíš velkou světlou plochu, vidíš tam duchy z předchozího obrazu. Viděl jsem takhle asi rok starý telefon (snad nějaké HTC s Androidem), který měl takhle vypálený panel.