Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
"Woodcraft is lifecraft", a ten kdo ctí tuhle zásadu by neměl lhát. Proto, když jsme doma vyplňovali formulář pro synátora do školy, jsem chtěl - ostatně tak jako vždy - aby žena napsala do kolonky povolání otce - flákač. Proč tam také psát obligátní Administrátor IT, když přeci stejně všichni vědí, že vlastně dělám prd, že? Jako kupř. pan "lightbringer" v minulé diskuzi.
Řečeno se Š+G - Kdo nepracuje, je darebák a lump!
Prodarebačil jsem se tedy základní školou, veleúspěšně i střední školou. Dodnes se mi dme hruď pýchou, že jsem byl studentem s absolutně nejhorším průměrem všech dob této SŠ, kterého nejenom že nedokázali vyhodit, ale který také navíc úspěšně odmaturoval mezi prvními. Flákal jsem se na první VŠ, a flákal jsem se bezpochyby i všude možně potom, neboť jsem si vždy našel dost času na to, abych se věnoval tzv. "jiným věcem".
Flákal jsem se pak i na další VŠ, takže jsem se tak nějak mimoděk i konečně proflákal k povolání toho pravého arciflákače - linuxového administrátora.
Proč to pořád někomu vyvracet? Je to otrava. Ten kdo zná práci jenom jako fyzickou otročinu stejně nedokáže pochopit, že právě flákající se admin je v IT signálem, že tu práci zřejmě dělá dobře.
Kamarád, který pracuje na dráze mi vyprávěl, jak na ně jednou jeden dement napsal stížnost. Prý "vždy když jede vlakem kolem, tak ta parta pracovníků stojí opřená o lopaty a kouká na vlak, místo aby pracovala".
A má vlastní historka, z doby kdy jsem se flákal coby referent CO, kterou by mi mohl potvrdit její aktér, pan Nosretti. Když totiž tenkrát firmu SPECIALTRANSPORT ovládnul, tak se postupně seznamoval se zaměstnanci. Navštívil při té příležitosti v mém kutlochu i mne. Na jeho otázku, co vlastně dělám, jsem mu upřímně odpověděl: "Nic". Krapet zalapal po dechu, zřejmě nebyl psychicky připraven na férový rozhovor, takže jsem cítil potřebu uvést jej do obrazu a pokračoval: "Nedělám nic, protože moje práce začne až v okamžiku krizové situace. A kromě toho, vás to nemusí trápit, protože mě stejně neplatíte." (mzdové prostředky na CO se refundovaly odjinud). Očividně to však nepochopil, protože usoudil, že bych za ty směšné finanční prostředky (4,5 tis.) toho měl asi dělat víc. Takže jsem zanedlouho dal výpověď. Můj nástupce dostal plat dvojnásobný (11 tis.) a ostrahu na starost k tomu. Po půl roce místo referenta CO a všechny ty sklady s čerpadly, elektrocentrálami, a jinými tretkami + zásoby PHM pro krizové situace stejně zrušili. A za rok přišly první velké povodně - 1997 
Tiskni
Sdílej:
je to IMHO tiez chyba manazmentuOno nakonec lze asi vše převést na chybu managementu. Ryba smrdí od hlavy.
Pre mna je tych 60%, 30% aj 10% rovnaka sucast prace, mozno s rozdielnou prioritou.S tím nezbývá než souhlasit. Práce není série sprintovaček přes krizoidně vypadající úkoly, ale jeden dlouhý maraton. Takže kdo dává 100% práci a 0% vzdělávání a zdokonalování, tak za chvíli odpadne.
Ja by som snad dodal len to, ze manazmentom nemyslim len vedenie ale rovnako aj manazment vlastnej prace, cize nejaku formu sebariadenia. (vediet si dobre stanovit priority a podobne) S tou druhou formou manazmentu obcas problemy mavam, zial.
A jindy by zase externinsta udělal přesně to, co je potřeba.Omyl, externista udela to, co se mu rekne a za co se mu zaplati.
OmylBaví mě lidi, kteří někomu napíšou, že nemá pravdu, a následně napíše něco, co s tím údajným omylem není v rozporu. V tu chvíli si představuju, jak se takoví lidé sejdou dva pohromadě a hodiny se hádají o něčem, v čem spolu třeba i souhlasí :).
Spravce serveru zaregistruje obcasne zaskobrtnuti, spravce rozvodu pokles tlaku nebo kvality, tentyz clovicek u technologickeho celku dejme tomu obcasne prehrati nebo podobne veci. Tuhle moznost externi firma nema.
S tímhle nesouhlasím. Vše je o tom, jak se vztah s externí firmou nastaví, a co vlastně se po nich chce. Což je součástí úvahy o tom, zda se vyplatí službu outsourcovat, nebo na ni mít vlastního člověka. Rozdíl je v tom (a současně důvod, proč outsourcové společnosti vůbec mohou existovat), že outsourcová firma to dělá v takovém objemu, že se její pracovníci nemají čas šťourat v nose.
že outsourcová firma to dělá v takovém objemu, že se její pracovníci nemají čas šťourat v nose.Jasně a proto se věci udělají tak nejrychleji a tak nejjednodušeji jak to jde, hlavně ať je to rychle z krku když čeká dalších 20 zákazníků, udělá se to tak jak zákazník chce, protože zákazník je pán (resp. dost čato chybí informace o interních záležitostech, jako např. že šéf je na palici padlý magor, který se dneska ráno dobře vysral a proto vymýšlí kraviny a místo toho co chtěl měl radši dostat špagát na oprátku (viz. houpačka aneb co zákazník chtěl a co opravdu dostat měl)), hlavně že to jede vše ostatní je irelevantní, u outsourcingu nehraje důležitou roli to jak se věci mají, ale peníze (aneb ten počítač se nebude přeinstalovávat (
i když už minulý rok to bylo fakt potřeba), když už jsem nedávno vyvalil takové prachy za servis), u outsourcingu se furt na tom někdo střídá a pokaždé někdo jiný a pokaždé si dělá věci po svém (aneb radost pro toho kdo přijde po něm a nemá v hlavě kontext někoho jiného a nebo neví že něco důležité leží hozené ve skladě v druhém kanclu za obrovskou kupou krabic a za tiskárnou hned vedle toho zplesnivělého chleba),atd., atd.
U outsourcingu vidím výhodu jen v tom, že v případě sériové výroby je většinou nezbytně nutné si vytvořit nějaký optimalizovaný postup a možná ještě pohled zvenčí (a občas nezasmrádlé, svěží nové technologie, postupy a techniky). Nejlepší kombo je IMHO in-house ve spojení s externistou a nějaký docela dobře vymýšlený kompromis mezi těmito dvěma hlavami.
Vše je o tom, jak se vztah s externí firmou nastaví, a co vlastně se po nich chce.Jsou to dve strany teze mince. Bude zaplatis cloveka ve sve rezii a smiris se s tim, ze se obcas "dloube v nose" nebo si to "pronajmes" a pak se musis smirit s tim, ze se s tim zachazi jako s cizim. Duvod, proc existuji outsourcove firmy se jmenuje ucetnictvi. Co jsem tak nazrel v nasi firme, tak outsourcing vychazi levneji jen v par pripadech. Zbytek je jen to, ze to vychazi lip v ucetnictvi a usnadnuje to praci managorum nasi firmy. Dodavatel se s nim nebude prit, ze vymysli chujoviny, on to udela, protoze za to dostane zaplacino.
Promiň, ale: Kdo svěří údržbu vnitřní počítačové sítě externí firmě, je BLÁZEN.A já jsem rád, že takových podle tebe bláznů je stále dostatek, a co víc, jsou to spokojení zákazníci. Jinak má zkušenost s interními zaměstnanci je taková, že jedou na principu „get the things done“ a nějaká bezpečnost je vůbec nezajímá.
Schopnosti každého iterního zaměstnance jsou ve skutečnosti vizitkou schopností jeho šéfa.To stejné můžeš říct i o externistovi.
U externisty je to násobeno schopností interních zaměstnanců a vedení outsourcované firmy spolupracovat. Zjednodušeně řečeno - efektivita výsledku outsourcingu je podmíněna kvalitou zaměstnanců outsourcované firmy.Já prostředí outsourcingových firem moc neznám, obvykle dělám sám, maximálně mám někoho na vykrytí času, kdy nemůžu.
Coz ovsem vysvetluje mnohe z tvych nazoru.Zajímavé. Já jsem na téma velkých outsourcerů žádný názor nepsal, takže to těžko může něco vysvětlovat. Můj názor na externí spolupráci jako takovou, tzn jednoho externisty plus občas nějaké náhrady, je docela pevně daný tím, že je to moje hlavní výdělečná činnost. Ale to jsem nikdy netajil, proč taky :). Spíš jsem měl chuť pro ty, kteří to nezažili, trošku přiblížit zkušenosti s tímto druhem outsourcingu, který leží někde mezi zaměstnáním někoho na fulltime/parttime a voláním konzultantské firmy.
Na druhou stranu tak díky tomu mohu bez větších nesnází splnit své předsevzetí - nikdy se nerozvést.
No, když je to blb jako lightbringer, tak mě to nesere, ale když je to vlastní žena.. Tak už je to krapet horší..Až na ten drobný detail že nejsme manželé.
).
BTW 1938 by to imho mohlo i vyjít, ale museli by mít kliku. Protože v případě neuspěchu by to byl masakr. Hitler by se určitě pomstil. V 1968 to imho nemělo naději na průchod. Pár mega proti celýmu SSSR, to by tady zůstala spálená země.
Jinak nevím jak praprapraděda, ale děda se narodil ve Francii, kam se odstěhovali (před 2.sv.v ?) jeho rodiče, tak nevím nevím.
treba čeliť aj vnútorným hrozbám...Muhehe. Osobně vnitřní hrozby by měla řešit policie. Pokud to nezvládá, tak asi není tak dobrá.
bolo by to asi ekonomickejšie IT špec. sú pomerne drahí, takto by boli zadarmoZadarmo ani kuře nehrabe, natož ajťák
.
Jediný v čem bych spatřoval užitečnost IT v armádě, by byla crackerská špionáž. Ale zase ajťáci této specializace a vlastně i ajťáci obecně často jaksi moc neuznávají autority, takže by si asi velitelé naběhli.
Když na najmutí nejsou peníze, tak donucení práce zákonem řeší jen důsledky a ne příčinu. Ten maník co to navrhl chce tímhle vlastně nekonečněkrát zvýhodnit armádu, před firmami.
.
.
Co se týče mě, tak mé navigační schopnosti by fungovaly jen u tanku a to jen proto, že jede pomalu a s překážkama si moc hlavu neláme
.
P.S. Nikdy jsem tu nebyl
.
.