Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Už dlouho pokukuji po tom, že zapojím do své práce programovací jazyky jako Python, nebo Ruby. Celkem dlouho jsem studoval různé tutoriály těchto dvou jazyků, abych se rozhodl, který z nich si vyberu. Nakonec to bylo celkem jednoduché, rozhodl jsem pro Python. Důvody byly dva. Jednak dnes si nechci nic začínat s jazykem, který nepočítá již v jazyce s Unicode řetězci, což je bohužel případ Ruby. Druhý důvod je spíše emocionální, neobjektivní a nespravedlivý. Ruby mi některými svými způsoby připomínalo Perl, což je jazyk, jehož syntaxi a některé způsoby vysloveně nesnáším a tento můj rasistický postoj se bohužel promítá i do Ruby.
Protože nerad zdlouhavě teoretizuji, rozhodl jsem se jít hned do praxe a napsat pár jednoduchých skriptů v Pythonu, abych ho vyzkoušel na jednoduchých úlohách. Přečetl jsem si pouze základní tutoriál, abych se seznámil se základní syntaxí Pythonu, jeho zvláštnostmi a pak jsem jel naostro. Zde přináším postřehy z tohoto testování Pythonu.
První bylo střetnutí s vývojovým prostředím IDLE, což má být standardní vývojové prostředí pro vývoj Pythonu. V zásadě prostředí fungovalo k mé spokojenosti a nemohu mu nic podstatného vytknout.
Ok, začal jsem psát první skript. Co mám povídat, čím víc jsem psal, tím víc se mi Python líbil. Odkojen mnoha jazyky stylu C/C++, Java, C#, PHP, a dalšími jsem zjistil, že v Pythonu jdou věci tak snadno! Ten jazyk mi začal připadat jako kamarád, který se mi snaží opravdu pomoci. Nenutí mě k ďábelským trikům, když chci dokázat něco složitějšího, jako C/C++ (doporučuji prohléhnout knihovnu boost a jeho implementaci práce s datumem a časem pomocí nejvyšších prvků C++ - jenom půj megabajtu zdrojáků ). Neklade mi překážky typu "musíš se mi absolutně přizpůsobit a jenom já vím co je pro Tebe dobré a pokud chceš něco, co já neumím jsi barbar" jako Java. A taky nezažívám traumata typu "ani porovnávání dvou řetězců nezvládne jednoduše porovnat dva řetězce" jako PHP.
Na druhé straně problémy taky byly. Například jsem neodhadl chování konstrukce print, které má jednoduše vypsat své operandy oddělené čárkou. Co jsem nečekal je, že mezi jednotlivé výpisy Python vkládá mezeru, což se mi skoro nikdy nehodilo. Sakra, kterej vůl takové chování konstrukce print vymyslel? A proč? Takže jsem konstrukci print začal v Pythonu ignorovat jako neužitečnou a špatnou a řeším to jinými způsoby.
Pokud bych měl dál posoudit první kontakt s Pythonem, tak mě též překvapil manuál k Pythonu. Manuál je vynikající a je v něm všechno podstatné. Pokud budete používat HTML verzi, nic vám nebude chybět. Já jsem část svých pokusů s Pythonem odehrál i na Windows (chtěl jsem vyzkoušel multiplatformost Pythonu), kde jsem používal CHM verzi manuálu a jeho rejstřík nestál za nic. Mnohdy jsem si dal vyhledat v rejstříku určitá hesla, kde mě to odkazovalo na naprosto nesmyslná místa, a místo kde dané heslo skutečně bylo jsem nakonec vždycky musel vyhledat fulltextovým vyhledáváním. Ale jinak musím říci, že manuál je dobrý, je v něm vše, co jsem potřeboval a byla na něm odvedena dobrá práce.
Další překvapení jsou standardní knihovny Pythonu. Dovolil bych si vznést předpoklad, že vznikaly dost neookordinovaně a na jejich rozhraní je to bohužel hodně znát. Tím neříkám, že by byly špatné, ale jaksi ... ehm ... to není ono ... ehm .... Každý modul má trochu jiný styl. Asi jsem moc zmlsaný dobrým návrhem knihoven Javy. No pokud bude zájem, můžu se o knihovnách Pythonu rozpepsat někdy později více.
Ještě jsem se okrajově zajímal o Jython, což má být implementace Pythonu na virtuální stroj Javy. Měl jsem z něho rozpačitý dojem, protože spousta věcí z Pythonu tam nefuguje, leckteré standardní knihovny Pythonu mají problémy a vůbec mě přišlo, že autor chce jít spíše cestou používání Javovských knihoven. Existuje ještě komplementární projekt IronPython, který generuje kód pro .NET framework, který jsem ale nezkoušel. Veskrze ale těmto projektům nedůvěřuji, protože si myslím, že přešít dynamicky typovaný jazyk s vícenásobnou dědičností, jakým je Python na virtuální stroj, který je připraven pro statické jazyky musí vést jedině ke značným kompromisům.
Celkově mám dojem z Pythonu velmi dobrý a velmi příjemně mě překvapil. Určitě ho budu minimálně pro své věci používat. Docela by mě zajímalo, zda existuje uplatnění pro Python v praxi, třeba v nějakém zaměstnání, či jinde.
Tiskni
Sdílej:
Jako Pythonista Ti preju hodne uspechu a spokojenosti s Pythonem.
K modulum: To je pravda. Moduly delali ruzni lide, neexistuje pro ne neaka norma, ktera by urcovala jakym zpusobem je psat. Obecne je zvykem je delat objektove, definovat tridy a v nich funkce, venku pak promene a tak, aby se vyuzily vyhody Pythonu. Nicmene ke snad kazdemu modulu existuje (vetsinou) dobra dokumentace, tak neni problem pomerne rychle se naucit modul ovladat.
print
parametry v jediném operandu (op1+op2), to bude bez mezer (ale type conversion si budete muset ohlídat sám)
K praktickému využití: Gentoo Portage je z velké části v Pythonu, Seznam.cz má taky monstrozní část webu postavenou na pythonu (např. chat) a pro svou školu jsem v Pythonu napsal systém pro správu sítě... a díky pythonu to netrvalo ani den :) takže jako jazyk pro blitzschnell vývoj je Python dokonalej
většinu věcí jsem testoval na starém vykopávkovém počítači Pentium 200 MHz a Python běžel v pohoděA tohle me tesi jeste vic
V zásadě chci vykoušet vše, co se mi bude zdát trochu licenčně a funkčně přijatelné z tohoto seznamu: http://wiki.python.org/moin/GuiProgrammingVida! V Pythonu se da pouzit i eclipsi SWT...to jsem ani nevedel, podivam se na to. tedy ne, ze by byl Eclipse kdovijak svizny - i kdyz ja osobne jsem tou absenci sviznost ochoten zaplatit za jeho kvalitu. Ale podle me kazda opravdu multiplatformni knihovna, ktera si da tu praci a vypada na danych systemech (vice mene) nativne, stoji za vyzkouseni
>>> data = range(20) >>> neco = [x for x in data if x%2 == 0] >>> print neco [0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18]
to je ono ne ?
Zajímá mě, jaký výstup vlastně Python má. Může z něj vypadnout binárka? Třeba .exe nebo linuxová binárka?Pro windows je tu py2exe, pro Linux nevim o zadne takove moznosti, ktera by vytvarela uplne klasicke binarky. Co ale vim je, ze pythonsky program prispusteni vytvori .pyc soubor, coz je neco mezi klasickou binarkou a zdrojakem. Takovy polotovar. Jak moc to ovlivnuje rychlost, to nevim. Correct me if I'm wrong.
Jak těžké je udělat v pythonu nějaký GUI program?to je strasne relativni pojem... lehke to podle me neni nikdy s zadnym jazykem. Nejakou praci to chce. Ale verte mi, ze Python vam to svou povahou ulehci jak jen to bude mozne
compiler.compileFile()
.
print "soucet cisel %d a %d je roven *%d*" % (a, b, c)
a je to bez mezer :)
Jeste muj posterh k dokumentaci. Jak je mozne ze jenom me pripada tak stracne neprehledna? Vsude kde o Pythonu neco ctu ji vychvaluji, ale po pravde to nechapu - nevim proc, asi mi neco unika :)))
Jak je mozne ze jenom me pripada tak stracne neprehledna? Vsude kde o Pythonu neco ctu ji vychvaluji, ale po pravde to nechapu - nevim proc, asi mi neco unika :)))me asi taky neco unika, podle me je ta dokumentace strasna a neprehledna - zlatej javadoc (noflame).
to jste mě ještě více postrašil. právě jsem zjistil, že print dokonce předaný řetězec nějak interpretuje a hledá v něm procenta a snaží se podle nich formátovat. uf! print je velmi nebezpečná věc, budu si muset na to dávat pozor.![]()
neco jako
print "odpoved na otazku %s je %i" % ("zivot,vesmir a vubec", 42)??? to je prave ta krasa jednoduchosti kterou na pythonu miluju - neni to vubec vlastnost prikazu print (a tedy vyjimka z vyjimky) ale proste vtipne pouzity pretizeny operator (a tedy standartni vlastnost jazyka), jakmile pochopite logiku te veci (a pokud znate printf formatovaci znaky z C) je to trivialitka.
oddelovani parametru prikazu print
je imho spis ladici zalezitost - kdyz je potreba nekde rychle neco vyblejt bude to fungovat bez dodatecne namahy. specialnejsi chovani muze stejne vyzadovat kazdy jine takze se mi zda spravne nesnazit se zavdecit vsem coz z principu nejde a misto toho poskytnout prostredky jak dosahnout co nejprizpusobivejsiho vystupu s co nejmensi namahou.
btw pripomina mi to awk a vsadim se ze nekde v sys knihovne bude promena kterou pujde ten oddelovac nastavit, jako je v awku promena OFS.
import os def safe_print(*params): for p in params: os.sys.stdout.write(str(p)) safe_print("a",3,23.4,"\n")Používám svojí funkci safe_print a print je pro mě neexistující věc.
Pozde, ale co kdyz to nekdo bude nekdy cist:
a=['ahoj','cau']
for x in a: print x
for x in a: print x, #carka na konci!