Kompilace Xorg 7.0 na Slackware

22.5.2006 18:36 | Přečteno: 1953× | linux | poslední úprava: 22.5.2006 18:39

Jednou to přijít muselo, píšu zase nějaký návod. Co to bude tentokrát? Kompilace Xorg 7.0 na Slackware 10.2.

Poslední dobou se tu, jak sleduji zdejší dění, objevují blogy převážně o politice. Takže píšu tenhle krátký návod jak snadno a rychle (u mně to byla záležitost několika málo hodin) zkompilovat modulární Xorg 7.0 na Slackwaru.

Sosáme

Nejprve musíme stáhnout jednotlivé části Xorg 7.0. Nejsnažší cestou je wget -r. Stáhneme tyto části z adresáře releases/X11R7.0: app, data, driver, font, lib, util. Z adresáře releases/individual/ stáhneme xserver a proto. Jsou zde k dispozici novější verze, které se nám mohou hodit při kompilaci Xgl. Pokud použijete xserver 1.0.2 nebo nižší, nezapoměňte ho opatchovat.

Kompilace

Doporučuji stáhnout si mnou vytvořený skript pro zjednoduššení kompilace X-ek. Okomentován je myslím dobře, vše potřebné nastavíte pomocí proměnných na začátku skriptu. Tenhle skript automaticky nakonfiguruje všechny jednotlivé programy a vytvoří z nich slackwarový balíček, který okamžitě nainstaluje a přesune do určeného adresáře.

Protocol headers

A teď jak na to. Vytvořte si někde prázdný adresář a do něj rozbalte veškeré soubory z proto. Do tohohle adresáře také přesuňte také skript xorg-build.sh (nachází se ve výše zmíněneném tar.gz archivu). Pomocí su se přihlašte jako root a spusťte skript ./xorg-build.sh. Teď už uvidíte jenom postupné vytváření balíčků. Některé adresáře můžete odstranit (např. applewmproto a windowswmproto). A málem bych zapomněl, v xorg-build.sh nesmíte mít při jejich kompilaci v proměnné XORG_CONFIG --build a --host

Utilities

Pročistěte adresář a rozbalte všechny util. Tentokrát ale zkopírujeme ještě soubor utils z balíčku xorg-buildscript a xorg-build.sh spustíme s parametrem utils. Skript pak bude kompilovat programy podle jejich pořadí, určeném v souboru předaném v argumentu.

Knihovny

Postupujeme jako v minulém případě, akorát použijeme soubor libs s definicí pořadí kompilace.
Pokud chcete používat dri, tak zkompilujte ještě knihovnu libdrm. (viz. linuxfromscratch). Uživatelé grafik od Nvidie tohle podstupovat nemusí.

Xbitmaps-1.0.1

Nevím proč, ale musí být nainstalovány před kompilací app. Nachází se v data.

Aplikace

Postup je stejný jako v případě utilities a knihoven, soubor se tentokrát jmenuje kupodivu apps. Zde budete muset pravděpodobně odstranit řádky s proxy (kromě smproxy). Vyplatí se odstranit řádky s už zkompilovanými aplikacemi, aby se nekompilovali při opětovném spuštění znovu.

Data

Jejich kompilace by měla být bez jediného problému.

Fonty

xorg-build.sh spusťte se souborem fonts. Tady ale číhá jedna zrada, kterou velice snadno napravíme spuštením sed 's/package$/#package/g' xorg-build.sh. Jinak se vám neustále přepisovaly soubory fonts.dir a X-ka by nefungovali. Bohužel proto budete muset vytvořit balíček ručně, soubory se nachází v adresáři nastaveném v DESTINATION.

Teď by jste měli podle LFS znovu zkompilovat luit, mně to ale fungovalo i bez toho. Přestože jsem ho pak dodatečně překompiloval. Holt jistota je jistota

Xserver a ovladače

Ten si zkompilujte sami, jak Vám to vyhovuje. Jenom zase připomenu, nezapomeňte ho opatchovat. Pokud se vyskytne nějaký problém, zkuste spustit v adresáři se zdrojáky grep "__undef_LINUX" /usr/include/sys/kd.h 2>&1 > /dev/null || sed -i.bak '/CONFIG_H/i #include <linux/types.h>' hw/xfree86/os-support/linux/lnx_agp.c

Ovladače by myslím měly být také bez problémů. Jenom u myši se mi nepodařilo rozběhat rolování kolečkem myši s release ovladačem 1.0.3.1 takže jsem musel použít novější 1.0.4 z individual.

Jestli jste došli až sem, tak by jste měli mít plně funkční modulární Xorg 7.0
Doufám, že tento jednoduchý návod někomu pomůže. Mě ten skript ušetřil plno času při kompilaci.

PS.: pokud budete mít po startu problémy s písmy, tak upravte /etc/fonts/fonts.conf aby hledal písma na správném místě.        

Komentáře

[XXX]

ty krávo práve jsem se chtěl na abíčku zeptat jestli to nějaký blázen nedělá taky ručo fučo. Včera ráno jsem už na to neměl sílu. Díkes díke díkes. jdu na to.

[stativ]

NZ. Aspoň to někomu k něčemu bude

[XXX]

no já to jsem blázen a dělám si zase automatický skript na Cros kompilaci Linux From Scratch zatím pro mě pro AMD 64bit a k tomu automatický, tomu říkám DSUX, skript na kompletní desktop. No kdyby měl někdo zájem tak to taky vypustím seč ještě není hotovka...

[stativ]

automatizace musi bejt, znam to velice dobre
Tenhle skriptik puvodne mel byt automatizovanejsi, pak jsem ale dosel k tomu, ze v tehle verzi je univerzalneji.

[Mikos]

Kdy už konečně Slackwaristum dojde krása pořádných balíčkovacích systémů :-P

[Creckx]

Co je špatného na swaretu?

[Mikos]

Slackware mam na routeru déle jak rok, zkoušel jsem docela dost důkladně jak Swaret tak slapt-get, ale oboje je nic moc.

To se prostě s reálným slušným balíčkovacím managerem (pacman, portage, apt-get, yum, ...) naprosto nedá srovnávat. Ono je to dáno prostě už tím, že Slackwarovské balíčky neřeší závislosti a tyhle systémy si to pak musejí hlídat různými způsoby samy (a třeba takové vyhledávání podle ldd co je ve Swaretu je snad blbý vtip).

Chápu že pro dost lidí je Slackware tak nějak "srdcovka" a účel jim splní, ale podle mě už je v dnešní době ten systém celkem na nic. Na tom routeru to ještě jde, ale dát si ho na desktop, tak bych se z něj zbláznil a systém si velice rychle zprasil. V oficiálním repozitáři totiž není obrovská spousta důležitých balíčků, Linuxpackages.net není zrovna ideál a nepovažuju to za dobré řešení a kdyby člověk měl všechno kompilovat sám (bez pomoci systémů jako portage v Gentoo, abs v Arch Linuxu, či ports ve FreeBSD) a sám si hlídat zda nevyšli nové verze, tak se z toho za chvilku zcvokne. Prostě Slackware na desktop je podle mě řešení pro masochisty

Pokud chce mít člověk krásně čistý systém (podobně jako ve Slackwaru, místy i čistější), který se drží filosofie KISS, a přitom používat naprosto perfektní balíčkovací manager (pacman), je tu pro něj Arch Linux.

Pokud je někdo moc konzervativní a balíčky v Arch Linuxu jsou pro něj přehnaně nové, může sáhnout po distribuci Rubix, což je systém založený na výborném balíčkovacím systému Pacman z Arch Linuxu, ale snažící se být co nejvíc slackwarovský (i rozdělení balíčků do skupin je tam stejné jako ve Slackwaru, verze programů jsou tam obdobně konzervativní, atp.).

No a pokud někomu nevadí kompilování všeho ze zdrojáků, je pro něj zas výborná volba Gentoo

Slackware je prostě podle mě v dnešní době už přežitý a existují pro něj víc než kvalitní alternativy. Dál ho na desktopu (na serveru či routeru to ještě jsem schopný pochopit) používají jen konzervativci či masochisti

[XXX]

toť otázka... já si zase myslím že bych uvítal základní systém, kterej nemá žádný balíčky a ostatní by jsi si nainstaloval stejně jako na widlích... Ale je mi jasný že velikost repozitářů je prostě obrovsky lákavá věc...

[rastos]

>oficiálním repozitáři totiž není obrovská spousta důležitých balíčků,

Môžeš byť konkrétnejší?

[RTOS]

Gnome

[stativ]

IMHO neni az takovy problem pouzivat napr. dropline gnome.

[Mikos]

To je přesně problém Slackwaru - zásadní chyba (absence spousty důležitých balíčků v oficiálním repozitáři) se řeší různými oklikami (Linuxpackages.net, Dropline Gnome, atp.). Já toto opravdu za šťastné řešení nepovažuju.

[Mikos]

Ano, klidně můžu být konkrétnější Sám jsem uživatelem KDE, tak oproti uživatelům GNOME mam ještě výhodu (ti tam GNOME nemají vubec ). Jen z KDE programů které zcela běžně používam mi ve Slackwaru chybí:

• amaroK
• Krusader
• Kaffeine
• digiKam
• GwenView

A z ne-KDE programů:

• OpenOffice.org
• Inkscape
• Scribus
• MPlayer
• dbus
• hal
• Postfix
• Courier-IMAP (nebo Dovecot)
• hplip

A to jsou prosím jen první věci co mě napadly, je toho určitě ještě mnohem víc co by mi chybělo v oficiálních repozitářích Slackwaru. Navíc některé balíčky ve Slackwaru jsou zoufale zastaralé (pořád je tu Apache 1.x místo Apache 2.x, to je přímo otřesné), Slackware je snad poslední existující distribucí co stále ještě nepoužívá PAM (Pluggable Authentication Modules), defaultně je používám pořád ještě 2.4 kernel, stále ještě nepoužívá udev (nebo už používá? Balíček udev jsem teď ve vyhledávání našel, ale je to šíleně zastaralá verze o které pochybuju, že vubec funguje s aktuálním 2.6 kernelem), atp., apt., atp.

Jestli vám tohle přijde jako ideální distribuce pro desktop, tak mně tedy rozhodně ne. Mně to naopak přijde jako noční můra. Dokonce i pro server je to dost děsivá věc (vzhledem k absenci různých důležitých serverových balíčků a neexistenci kvalitního package manageru). Prostě Slackware z mého pohledu jednoduše totálně zaspal dobu a nepovažuji jej za použitelnou distribuci pro desktop (kromě masochistů a nenapravitelných konzervatvců, pro ty je ideální ).

[Creckx]

Proč by v tom nemělo jet nový jádro?

[Mikos]

Kde říkám že by ve Slackwaru nemělo ject nové jádro? Jen píšu, že defaultně je stále ještě používáno jádro 2.4. A že nevím zda už je ve Slackwaru používán udev, že balíček sice existuje, ale je to nesmírně zastaralá verze a vzhledem k různým změnám v sysfs, atp. si ani nejsem jistý, zda by tak zastaralá verze udevu vubec fungovala s aktuálním jádrem z 2.6 řady (to prostě jen spekuluju, ale nedivil bych se kdyby tomu tak bylo).

[Dunric]

Slackware je minimalistické distro, které se má vejít na 1CD bez DE. Navíc má pokrýt základní potřeby pro serverová nasazení.

amaroK - nestačí JuK ? (v current je i ten amaroK)
Krusader - nestačí Konqueror ?
Kaffeine - nestačí xine-ui ?
digiKam - mount usb-mass; Kuickshow; Gimp; org. adresářová struktura
GwenView - Kuickshow; Kview
Postfix - Sendmail
Cour-IMAP - UW-IMAP
hplip - cups a sane ?
Mplayer - nestačí xine-ui nebo gxine ?
dbus, hal - nejsou  - odporují KISS
Inkscape, Scribus - nemá
OO.org - není - je příliš objemné

Zoufale zastaralé Apache 1.x ? Poslední dvě aktualizace 1.3.35 a 1.3.36 jsou z dubna a května 2006. Řada 2.x je technologicky jinde a stále se nejmasověji používá 1.x . Co s tím systémem provádíš, že nutně potřebuješ 2.x ?

PAM nemá stejně jako třeba OpenBSD a jak je vidět, bez tohohle problému navíc se obejdou. Kdo chce síťovou autentizaci, má k dispozici nss:ldap nebo ať si lajsne NIS. Udev už používá 2 roky a s jádry 2.6 funguje celou dobu bez problémů.

Defaultně používá kernel řady 2.4, ale 2.6 je také k dispozici. S 2.6 byly neustále problémy, je toho plný kerneltrap. Já si naopak cením takového přístupu. Teď už stabilizovaná řada 2.6.16.x bude (podle slov maintainera) výchozím jádrem pro příští release, který je na spadnutí.

Mě přijde dost děsivý, že se někdo musí neustále vymezovat vůči něčemu co nepoužívá. To ti toho Slacka někde se .44 u hlavy vnucujou, že seš z něho tak hotovej ?

Tohle distro nemá za cíl uspokojit kohokoliv nebo dokonce spasit svět. Jeho zaměření a filosofie jsou docela hezky posány na stránkách wikipedie

[Mikos]

Heh, to je blbý vtip? Myslím ty vaše "argumenty" k jednotlivým aplikacím ve stylu "nestačí JuK", "nestačí Konqueror", atp. Ne, to tedy opravdu nestačí. A argumenty jako "přílůiš objemné" u OpenOffice nebo že je tu Sendmail či UW-IMAP jsou taky naprosto stupidní, alespoň tedy z mého pohledu

Nechci flejmovat, omlouvám se jestli to tak vyznívá. Ale tyhle "argumenty" mě opravdu odrovnaly...

A jinak proč to tady vubec píšu? Protože mě štve, jak spousta lidí považuje Slackware za něco extra-super-duper a doporučují ho lidem (i začátečníkům) na desktop, že se "aspoň něco naučí". Já žádný začátečník nejsem, ale tohle bych nikdy nedoporučil, Slackware prostě _není_ vhodný na moderní desktop a za tím si stojím.

[Dunric]

Můžete prosím objasnit co je stupidního na MTA Sendmailu oproti Postfixu ? Co je stupidního na UW-IMAPU ve srovnání s Courierem ? Co poskytují za extra služby, které jsou pro ty alternativy nenahraditelné ?

Co je stupidního na tom, že OpenOffice.org má přes 100MiB komprimované a pro minimalistické distro na 1 až 2 CD je to moc ?

U těch GUI aplikací to byly spíš dotazy k tomu, jestli by vaše potřeby na desktopu nešly náhodou uspokojit jiným programem, který v oficiálním repozitáři už je. Opravdu nevím jaký jiný zážitek ze sledování videa vám dá Kaffeine než třeba Xine-UI. Nebo jak lépe se vám prohlíží obrázky v Gwenview než v Kuickshow.

[Mikos]

Ad Sendmail - třeba jeho konfiguráky, to je stupidita sama V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.

Ad OpenOffice - ta velikost mi v dnešní době opravdu nepřijde nijak závratná, zajímavé že třeba Ubuntu/Kubuntu má taky jen 2 CD, a přitom na nich OpenOffice jsou

Ad ty různé KDE aplikace - buď jste je nikdy neviděl, nebo máte prostě naprosto jiné požadavky než já. Kuickshow se s Gwenview naprosto nedá srovnávat, Kuickshow chybí taková spousta věcí, že je pro mě prakticky nepoužitelný. Však se také uvažuje o tom, že by byl Gwenview zařazen do KDE 4 (pravděpodobně místo Kuickshow). A Kaffeine má tu výhodu, že je to KDE aplikace. Narozdíl od xine-ui do prostředí KDE perfektně zapadne a např. pak funguje i jako integrovaný přehrávač videí na webových stránkách v Konqueroru. A u ostatních programů co jsem jmenoval je to ještě markantnější - JuK je oproti amaroKu nepoužitelná hračka (pokud máte takové požadavky jako já a spousta dalších lidí, někomu třeba JuK stačit může), Krusader je pro lidi zvyklé na dvoupanelové filemanagery naprostá nutnost (pokud jim nestačí mc, což mě třeba ne), atd., atd., atd.

[Mikos]

Prostě a jednoduše naše požadavky na distribuci jsou asi jednoduše nekompatibilní Jak jsem říkal pro linuxové konzervativce je Slackware ideální distribuce, ale rozhodně to není vhodná distribuce pro normální lidi na desktop (a tím nemyslím začátečníky, těm bych ani Arch Linux či Gentoo nedoporučil, i když znám několik lidí kteří na Gentoo a Arch Linuxu začínali a spokojeně u něj zůstali, je to o tom zda je člověk ochotný se učit).

[Dunric]

Ad Sendmail - třeba jeho konfiguráky, to je stupidita sama V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.

Aha, tak čemu nerozumíte je podle vás stupidní. Kolikrát jste konfiguroval poštovní servery ? Asi jste je viděl z rychlíku, protože byste takovouhle blbost nenapsal. Makra pro konfigurák Sendmailu jsou asi tak srovnatelně "komplikovaná" jako konfigurák Postfixu. To o čem tu zřejmě mluvíte je sendmail.cf, do kterého není v 99,9% případů potřeba jakkoli zasahovat. Čekal jsem, že mě oslníte nějakými technickými argumenty, ale kde nic tu nic.

O důvodu proč OO.org nejsou začleněny do Slacku jsem psal a je mi úplně jedno, že je v nějaké desktopové distribuci, u které na tom distribučním CD chybí třeba zase spousta vývojářských nebo síťových aplikací.

Kvůli vašim specifickým požadavkům myslím nemáte nárok si hrát na soudce distribuce, která vám nevyhovuje a označit ji za "přežitou".

[Mikos]

Pravda, poštovní server sem konfiguroval jen dvakrát, ale Postfix prostě považuju za lepší MTA než Sendmail. A každopádně toto _není_ argument proč by Postfix neměl být ve Slackwaru, to je to, oč tu kráčí. Stejně tak by tam měl být třeba Exim, pro ty jej co preferují. A stejně tak není argument proti Courier-IMAP či Dovecot to, že je ve Slackwaru už obsažen jiný IMAP/POP3 server. Btw. znam několik administrátorů a všichni z nich si vychvalují Postfix a zatracují Sendmail, vím že tohle taky není argument (stejně jako ty vaše "argumenty" nebyly argumenty), ale možná na tom skutečně něco bude :-P

Btw. hlavní důvod proč Slackware považuji za přežitý není absence spousty programů, ale absence pořádného kvalitního balíčkovacího manageru.

[rastos]

Ad Sendmail - třeba jeho konfiguráky, to je stupidita sama V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.

Zjavne nevieš o čom hovoríš. Konfigurák sendmailu .mc sa vojde do 20 riadkov. .cf už prakticky nikto nerobí ručne.

Ad OpenOffice - ta velikost mi v dnešní době opravdu nepřijde nijak závratná, zajímavé že třeba Ubuntu/Kubuntu má taky jen 2 CD, a přitom na nich OpenOffice jsou

Na (k)ubuntu ale asi ne je JRE a Java SDK a TeX. Je tak?

[stativ]

To jsem fakt netusil, ze tu vznikne flame. Dovolil bych si ale polemizovat s nazorem, ze Slack neni vhodny pro moderni desktop. Ja jsem zarnym pripladem toho, ze to jde bez problemu. Slackware moc lidem nedoporucuju, casto je spise odrazuju, hlavne zacatecniky, protoze se Slackwarem si clovek musi pohrat. Pokud na to nema cas nebo chut tak ho poslu nekam jinam, treba k debianu.

Mimochodem, parkrat jsem uz premyslel o prechodu na Debian, pokazde jsem ale dosel k zaveru, ze se mi to ani trochu nevyplati.

PS: <discussion flame="0">Slackware je extra-super-duper</discussion>

[David Watzke]

Heh, nestačí MS-DOS?

[stativ]

System jsem si uz vyladil za tech par let tak, ze prechazet na jinej by byla blbost.

[Creckx]

Já si hodil Slack, protože jsem tenkrát někde na fóru čet jak je to dobrý pro začátečníky. První týden byl těžkej, ale nakonec se mi podařilo to rozchodit a jsem docela rád za to, že jsem tomu ten čas obětoval. Když teď ale vidím u kámoše Kubuntu, tak si říkám, že to snad ani nemá smysl se dál na Slacku držet. Můj další systém bude Kubuntu, ale podle houževnatosti Slacku to bude za hodně dlouho. Snad s novym diskem :)

[Dunric]

Pokus o flejmík ? Nejsi trochu off-topic ?

Nemá to cenu zase rozebírat, ale balíčkovací systém Slackware není ani špatný ani horší než třeba dpkg/apt-get - je to záležitost osobních preferencí. Jak se jednou doladí instalace, s manuálním řešením závislostí je na dlouho pokoj a přitom flexibilita zůstává.

Mě třeba pro desktop na Slacku nic důležitého nechybí, ale je fakt, že množstvím balíčků v základní distribuci se s takovým Debianem nebo Gentoo nemůže srovnávat. To, že jsi schopen si ten systém "zprasit" není jeho chyba, ale něco asi děláš špatně.

Arch je prakticky nepoužitelný na servery, Rubix má podobně "mnoho" balíčků jako Slack a navíc je komunita kolem něj nesrovnatelně menší. Gentoo stále nemá stabilní větev a navíc to není binární distro.

Kvality Slackware jsou prověřeny časem a to, že se člověk může na tento systém spolehnout i v kritických nasazeních je velká deviza, která je pro většinu ostatních jen těžko dosažitelná.

Nechal bych na evoluci, které distro je přežité a které ne a nevnucoval bych jiným při jakékoli příležitosti svoje "dojmy". To, že jsi ze Slacka zřejmě frustrován neznamená, že je špatný. Přesné statistiky neznám, ale třeba podle Distrowatch většina lidí tvůj názor nesdílí

A ještě malé rýpnutí - skuteční masochisti používají LFS

[Mikos]

Protiargumenty, které si předložil, se týkají především serveru, já mluvil v prvé řadě o desktopu. A za svým názorem si v tomto skutečně stojím

Navíc i pro server je ve Slackwaru dost věcí nevýhodných (viz. co jsem psal výše, třeba absence PAM, absence dosti důležitých serverových balíčků, zastaralý Apache 1.x, atd.).

A co se týče absence pořádného balíčkovacího manageru, tak to považuji skutečně za kritický problém. Nutnost sám si hlídat nové verze a security bugfixy programů je naprosto šílená (pokud daný program zrovna není obsažen v oficiálním repozitáři a nepoužiji nějakou nepovedenou náhradu za pořádný balíčkovací systém jako třeba Swaret či slapt-get).

Rubix sice zatím nemá tak velkou komunitu, ale stejně je to dle mého názoru mnohem lepší alternativa (pro konzervativní jedince a na servery) než Slackware. Už jen proto, že je postaven okolo výborného balíčkovacího manageru Pacman a pro servery je výhodou i větší bezpečnost (je kompilován s PIE a stack smashing, v kernelu je GRSecurity).

No a pro desktop je dle mého názoru prostě absolutní jedničkou Arch Linux Ale jak říkam je to jen můj názor

[Dunric]

Nutnost sám si hlídat nové verze a security bugfixy programů je naprosto šílená (pokud daný program zrovna není obsažen v oficiálním repozitáři a nepoužiji nějakou nepovedenou náhradu za pořádný balíčkovací systém jako třeba Swaret či slapt-get).

No právě - pokud je balíček v oficiálním repozitáři tak se nic hlídat nemusí, resp. u serverů je ta osobní kontrola stejně žádoucí, ale to platí pro jakýkoliv systém. Jinak souhlasím, že vlastní udržování bezpečnostních aktualizací je dost šílené, ale to šílenství se se už projevilo dřív, když si ten dotyčný vybral nevhodné distro

[rastos]

>třeba absence PAM

Načo ti je dobrý PAM? Konkrétne?

[midar]

este ze mam deban:D

[Vojta Drbohlav]

A ja Gentoo

[XXX]

pojeb gentoo... to si to neumíš zompilovat nebo co... mám takovej dojem že lidi od gentooo umií sice použít ponužír emerge ale jina jsou to php mrdky....

[David Watzke]

A co se to na Gentoo, když ne kompiluje? LOL

[RTOS]

Poslední dobou se tu, jak sleduji zdejší dění, objevují blogy převážně o politice. Takže píšu tenhle krátký návod jak snadno a rychle (u mně to byla záležitost několika málo hodin) zkompilovat modulární Xorg 7.0 na Slackwaru.

A za to bych ti chtel podekovat.

[prOm3TheuS]

Mněl bych takovou otázečku. Momentálně mám Xorg 6.8.2 a chtěl bych to zkusit upgradovat na 7.0. Můžu si klidně troufnout nechat přepsat původní Xorg a nebo ho mám nejdřív smazat a pak vykompilovat? Mám totiž takovej strach, že všechno od QT, GTK až po nějakou drobnou grafickou utilitu bude v tu chvíli k ničemu, protože bude počítat s předchozí verzí.

[Creckx]

A právě proto takovýhle kolosy nekompiluju :) Jádro je proti tomuhle sranda :)

[XXX]

jo to máš recht, oni se vezmou z nebes a ty si to jenom potom stáhneš. ))

[nhy]

Presne tak 
apt-get update && apt-get upgrade 

[stativ]

6.9-kou z cvs jsem kdysi "prezehlil" moje tehdy aktualni 6.8.2 a fungovalo to. Pokud to nainstalujes ale do nestandartniho prefixu (jako ja ted 7.0) tak si uzijes legrace trochu vic. Musis pak prolinkovat puvodni adresar od starych X-ek do toho noveho a upravit nektere promenne. Ja bych se toho ale tak nebal Kdyz se to nepovede, tak to smazes a nainstalalujes starou verzi, nebo budes chvili s konzoli