Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
Čtení a snaha porozumět cizímu kódu může zabrat mnoho času, protože se kód může dotýkat mnoha částí programu. Pokud člověk chce kódu porozumět v globálním měřítku, často se to neobejde bez různých obrázků. Proč si to nezautomatizovat?
Snad všichni znají nástroj call grind, který umí generovat call graph. Ovšem i ten má své hranice. Bohužel ten při použití s programem, u kterého bych si rád call graph vygeneroval padá. Navíc pokud jeho funkci chápu správně generuje call graph jenom pro konkrétní běh programu. Jinak řečeno, hledám program, který tohle zvládne vytáhnout ze zdrojového kódu.
Asi první věc, na kterou narazíte při hledání call graph je článek na Wikipedii. Ze jmenovaných nástrojů se zdá, že CodeViz je přesně to, co hledám.
Jak už to tak bývá ne vše je tak snadné jak se zdá. CodeViz může používat pro zjištění jmen funkcí dvě cesty. Ta snazší je pomocí objdump. Druhou cestou je cesta s využitím opatchovaného gcc 3.4.6.
Netrvá dlouho a už na mě z konsole kouká hláška make[1]: *** [all] Error 1 a nějaké ty další chyby. Kompilátor se tváří, jako kdyby některé #define nebyly definovány, i když jsou. Není to první podobný problém s gcc 4.5 co mám. Strávil jsem skoro celý den hledáním čistého řešení. To jsem nenašel a skončil jsem u prasáckého zakomentování všech postižených #ifdefů. Tak, konečně se mi to podařilo zkompilovat a nainstalovat a hned CodeViz zkouším. O tom ale později.
Vzhledem k pracnosti zprovoznění opatchovaného gcc jsem se rozhodl udělat PKGBUILD pro Arch Linux. Dalších půl dne v prdeli. Rozhodl jsem se totiž kompilovat gcc ručně, bez použití skriptu v CodeViz. V samotném skriptu narazíte na vtipnou věc. Totiž když kompilujete gcc 3.4.6, tak to skončí chybou. Configure skript totiž u špatně vytvoří config.h pro libiberty. Zvláštní je, že pokud se dělá bootstrap tak se poprvé vygeneruje správně, pro finální kompilaci ale už ne. Řešením je tedy make || true, aby makepkg neskončilo na chybě kompilace, zkopírováním části install skriptu z CodeViz a znovuspuštením make.
Ale ouha, zase to nefunguje. Nové verze makepkg mají totiž ve chvíli, kdy nějaký příkaz vrátí 1 okamžitě skončí s chybou. Proto jsem také při prvním volání make použil make || true abych se tomu vyhnul. Teď ale narážím na problém, kdy se testuje výstup grepu, jestli není náhodou nulový. Problém je, že grep v tom případě skončí s návratovým kódem 1 a tudíž shodí makepkg. Tady true už nepomůže. Naštěstí stačí postižený test vyhodit. Co to udělá na cizím stroji nevím, ale předpokládám, že ten test dopadne na všech Arch Linuxech stejně.
Funguje to, ale má to své masařky. Nejdřív začnu tím, jak to funguje. Pro začátek musíme vygenerovat soubor s grafem. Na to je v CodeViz skript genfull. Podle potřeby nastavíme jak má získat potřebné symboly a jazyk (C/C++).
Začnu tím jednodušším a tím je získání symbolů pomocí objdump (parametr -g cobjdump pro C resp. cppobjdump pro C++). V tomhle případě genfull rekurzivně prohledá aktuální adresář a hledá binárky, pro které vytvoří soubor full.graph. Samozřejmě binárky musí obsahovat debug symboly, jinak je to k ničemu. Nevýhodou tohohle řešení je, že neuvidíte inlinované fce (ledaže byste vypnuli inlinování).
Samozřejmě o předchozí možnosti jsem se dozvěděl až po tom, co jsem prošel martyriem s kompilací gcc. Takže teď ta horší cesta s gcc. Nejdřív musíme program, pro který chceme callgraph vygenerovat zkompilovat s pomocí opatchovaného gcc. Ten vytvoří ke každému zdrojovému souboru soubor s příponou .cdepn obsahující závislosti. Pokud se program linkuje s nějakou systémovou knihovnou, tak to samozřejmě nepůjde (myšleno na moderní distribuci kompilované gcc 4.x). Naštěstí k linkování dochází až na konci, takže soubory .cdepn jsem získal. Použití genfull je v zásadě stejné, akorát tentokrát vybíráme z možností -g cdepn a cppden.
A nakonec k vygenerování callgraphu. full.graph by prý mělo jít nacpat rovnou do dot (součást GraphViz), ale to nedoporučuji. Callgraph je i u malého projektu dost rozsáhlý na to, abyste se ho vůbec dočkali. Proto CodeViz obsahuje skript gengraph. Ten umožní nastavit nějaká omezení, například maximální hloubku a u které funkce se má začínat. Pokud nespecifikujete jinak, tak se jako výstup použije PostScript.
A nakonec k mouchám. I s použitím gengraph je generování callgraphu dost pomalé (hloubka >3 už se ani nevyplatí), navíc výsledný graf není zrovna přehledný (vždy jsem dostal příšernou nudli). Aby toho nebylo málo, pokud byl graf velký, měl jsem velké problémy s jeho otevřením. Okular i gv si na něm vylámali zuby, gv navíc řvalo nějakou chybu, takže je dost možné, že ps bylo vadné. Používat jiný výstup (konkrétně png) se mi neosvědčilo, kvůli použití Cairo backendu. Ten totiž nezvládne velké bitmapy a výsledek zmenší tak, že je z něj nečitelná mazanice. V mém případě výsledek zmenšil ca 10x.
Ačkoliv CodeViz dělá to co má, vůbec mi nevyhovuje a nakonec používám jiný soft, ale o tom až jindy.
PS: Omluvte případné chyby ale nechce se mi to po sobě číst.
Tiskni
Sdílej: