Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Dnes jsem si při prohlížení zdrojáků jednoho open source programu opět uvědomil odpověď na tuto otázku. V Delphi si program nakliká kdokoliv a nějakou tu funkcionalitu do toho napíše.
To co de mi dnes dostalo do rukou se jmenuje FMA a jedná se o program pro Sony Ericsson T610, který mi jeden člověk nadšeně vychvaloval. Tak jsem se hned jako správný programátor podíval, co by se dalo ukrást 
. Na screenshotu toho moc vidět není, ale GUI vypadá velmi podobně tomu kam směřuji Wammu.
Následoval pohled do zdrojáků. Tradiční zlozvyk z Windows – nezabalení top level adresáře – jsem v poklidu ignoroval a podíval se do vnitřností. Nejdřív koukám po názvech souborů a nevidím nic co by mohlo obsahovat komunikaci s telefonem, tak přichází na pomoc grep a hned nalézám to co mě zajímá.
Zdroják obsahující komunikaci s telefonem se jmenuje Unit1.pas, že mě to hned nenapadlo, takový logický název. Proč to sakra má 450 KiB? Asi to má opravdu hodně fukncí… Bohužel ne, ale tato unit obsahuje skoro všechno. Hlavní část GUI, ukládání dat, nastavení, komunikace s telefonem,… V tom aby se prase vyznalo.
A taky to bylo popré co jsem se setkal s GNU GPL vyvedené v rtf .
Tiskni
Sdílej:
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...
Znám i vývojáře kteří neuměj ani napsat program tak aby nebyl použitelný pro uživatele.
.
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...Dobrej vtip. Většina vývojářů se nezajímá o nic, protože dělají to, co jim nařídí šéf aby dělali. A šéf tu firmu založil proto, aby vydělal peníze. Jestli je program dobře nebo špatně ovladatelný pro uživatele je putna, hlavně se musí prodat co nejvíc krabic. A krabic se prodá o několik řádů víc na windows než kdekoliv jinde a proto se dělají programy pro windows. Tečka. Není v tom žádná filozofie, jenom kupecká matematika. Až tu bude pár milonů uživatelů linuxu (nebo třeba ZX spectra), kteří si budou chtít skutečně koupit (!) program XY pro jejich systém, tak se firmy přetrhnou, aby jim ho daly. Ale kvůli pár tisícům prodaných kopií nikdo s portováním ničeho namáhat nebude.
.
).
12.9.2005 13:29
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz