HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Dnes jsem si při prohlížení zdrojáků jednoho open source programu opět uvědomil odpověď na tuto otázku. V Delphi si program nakliká kdokoliv a nějakou tu funkcionalitu do toho napíše.
To co de mi dnes dostalo do rukou se jmenuje FMA a jedná se o program pro Sony Ericsson T610, který mi jeden člověk nadšeně vychvaloval. Tak jsem se hned jako správný programátor podíval, co by se dalo ukrást
. Na screenshotu toho moc vidět není, ale GUI vypadá velmi podobně tomu kam směřuji Wammu.
Následoval pohled do zdrojáků. Tradiční zlozvyk z Windows – nezabalení top level adresáře – jsem v poklidu ignoroval a podíval se do vnitřností. Nejdřív koukám po názvech souborů a nevidím nic co by mohlo obsahovat komunikaci s telefonem, tak přichází na pomoc grep a hned nalézám to co mě zajímá.
Zdroják obsahující komunikaci s telefonem se jmenuje Unit1.pas, že mě to hned nenapadlo, takový logický název. Proč to sakra má 450 KiB? Asi to má opravdu hodně fukncí… Bohužel ne, ale tato unit obsahuje skoro všechno. Hlavní část GUI, ukládání dat, nastavení, komunikace s telefonem,… V tom aby se prase vyznalo.
A taky to bylo popré co jsem se setkal s GNU GPL vyvedené v rtf
.
Tiskni
Sdílej:
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...
Znám i vývojáře kteří neuměj ani napsat program tak aby nebyl použitelný pro uživatele.
.
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...Dobrej vtip. Většina vývojářů se nezajímá o nic, protože dělají to, co jim nařídí šéf aby dělali. A šéf tu firmu založil proto, aby vydělal peníze. Jestli je program dobře nebo špatně ovladatelný pro uživatele je putna, hlavně se musí prodat co nejvíc krabic. A krabic se prodá o několik řádů víc na windows než kdekoliv jinde a proto se dělají programy pro windows. Tečka. Není v tom žádná filozofie, jenom kupecká matematika. Až tu bude pár milonů uživatelů linuxu (nebo třeba ZX spectra), kteří si budou chtít skutečně koupit (!) program XY pro jejich systém, tak se firmy přetrhnou, aby jim ho daly. Ale kvůli pár tisícům prodaných kopií nikdo s portováním ničeho namáhat nebude.
.
).
).