Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Dnes jsem si při prohlížení zdrojáků jednoho open source programu opět uvědomil odpověď na tuto otázku. V Delphi si program nakliká kdokoliv a nějakou tu funkcionalitu do toho napíše.
To co de mi dnes dostalo do rukou se jmenuje FMA a jedná se o program pro Sony Ericsson T610, který mi jeden člověk nadšeně vychvaloval. Tak jsem se hned jako správný programátor podíval, co by se dalo ukrást . Na screenshotu toho moc vidět není, ale GUI vypadá velmi podobně tomu kam směřuji Wammu.
Následoval pohled do zdrojáků. Tradiční zlozvyk z Windows – nezabalení top level adresáře – jsem v poklidu ignoroval a podíval se do vnitřností. Nejdřív koukám po názvech souborů a nevidím nic co by mohlo obsahovat komunikaci s telefonem, tak přichází na pomoc grep a hned nalézám to co mě zajímá.
Zdroják obsahující komunikaci s telefonem se jmenuje Unit1.pas, že mě to hned nenapadlo, takový logický název. Proč to sakra má 450 KiB? Asi to má opravdu hodně fukncí… Bohužel ne, ale tato unit obsahuje skoro všechno. Hlavní část GUI, ukládání dat, nastavení, komunikace s telefonem,… V tom aby se prase vyznalo.
A taky to bylo popré co jsem se setkal s GNU GPL vyvedené v rtf .
Tiskni
Sdílej:
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...
Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...Dobrej vtip. Většina vývojářů se nezajímá o nic, protože dělají to, co jim nařídí šéf aby dělali. A šéf tu firmu založil proto, aby vydělal peníze. Jestli je program dobře nebo špatně ovladatelný pro uživatele je putna, hlavně se musí prodat co nejvíc krabic. A krabic se prodá o několik řádů víc na windows než kdekoliv jinde a proto se dělají programy pro windows. Tečka. Není v tom žádná filozofie, jenom kupecká matematika. Až tu bude pár milonů uživatelů linuxu (nebo třeba ZX spectra), kteří si budou chtít skutečně koupit (!) program XY pro jejich systém, tak se firmy přetrhnou, aby jim ho daly. Ale kvůli pár tisícům prodaných kopií nikdo s portováním ničeho namáhat nebude.