Proč je pro Windows víc pěkných aplikací?

11.9.2005 21:43 | Přečteno: 1486× | Různé

Dnes jsem si při prohlížení zdrojáků jednoho open source programu opět uvědomil odpověď na tuto otázku. V Delphi si program nakliká kdokoliv a nějakou tu funkcionalitu do toho napíše.

To co de mi dnes dostalo do rukou se jmenuje FMA a jedná se o program pro Sony Ericsson T610, který mi jeden člověk nadšeně vychvaloval. Tak jsem se hned jako správný programátor podíval, co by se dalo ukrást . Na screenshotu toho moc vidět není, ale GUI vypadá velmi podobně tomu kam směřuji Wammu.

Následoval pohled do zdrojáků. Tradiční zlozvyk z Windows – nezabalení top level adresáře – jsem v poklidu ignoroval a podíval se do vnitřností. Nejdřív koukám po názvech souborů a nevidím nic co by mohlo obsahovat komunikaci s telefonem, tak přichází na pomoc grep a hned nalézám to co mě zajímá.

Zdroják obsahující komunikaci s telefonem se jmenuje Unit1.pas, že mě to hned nenapadlo, takový logický název. Proč to sakra má 450 KiB? Asi to má opravdu hodně fukncí… Bohužel ne, ale tato unit obsahuje skoro všechno. Hlavní část GUI, ukládání dat, nastavení, komunikace s telefonem,… V tom aby se prase vyznalo.

A taky to bylo popré co jsem se setkal s GNU GPL vyvedené v rtf .

       

Komentáře

[Martin Tůma]

Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...

[Zdeněk Burda]

Připadá mi, že hodně vývojářů neumí ten čistej kód ani napsat

[Petr]

Znám i vývojáře kteří neuměj ani napsat program tak aby nebyl použitelný pro uživatele.

[Michal Čihař]

No on je problém zjistit co jsou ještě uživatelé ochotní používat .

[unchallenger]

Jestli on to není ten hlavní důvod, proč je pod MS Windows tolik programů: Všechno se píše znovu a znovu, protože od máločeho jsou vůbec veřejné zdrojáky, a když jsou, tak nejsou ke čtení ;-)

[Ctirad Feřtr]

Protože mnohem větší množství vývojářů se zajímá o to, jak je program použitelnej pro uživatele, než o to, jak má "čistej" kód...

Dobrej vtip. Většina vývojářů se nezajímá o nic, protože dělají to, co jim nařídí šéf aby dělali. A šéf tu firmu založil proto, aby vydělal peníze. Jestli je program dobře nebo špatně ovladatelný pro uživatele je putna, hlavně se musí prodat co nejvíc krabic. A krabic se prodá o několik řádů víc na windows než kdekoliv jinde a proto se dělají programy pro windows. Tečka.

Není v tom žádná filozofie, jenom kupecká matematika. Až tu bude pár milonů uživatelů linuxu (nebo třeba ZX spectra), kteří si budou chtít skutečně koupit (!) program XY pro jejich systém, tak se firmy přetrhnou, aby jim ho daly. Ale kvůli pár tisícům prodaných kopií nikdo s portováním ničeho namáhat nebude.

[Abraxis]

Typicka ukazka toho, proc je vetsina OSS kvalitnejsich (mysleno jako velmi subjektivni velicina kvality a krasy kodu) - jakmile projekt prekroci one-man-show fazi, tak komunita kolem neho prestava akceptovat podobne programatorske prasarny.

[Michal Čihař]

No zrovna to o čem píšu je OSS .

[Michal Vyskočil]

Ale asi one-man-show

[Michal Čihař]

Ne ne, dokonce na tom dělá víc lidí (nebo je ten člověk schizofrenik a má více loginů na sourceforge ).

[Abraxis]

Jak jsem psal - vetsina projektu. Jasne, ze i OSS projekty muzou byt uplne prasarny. Jde o to, ze kdyz si pak vybiras, co pouzijes, tak muzes do kodu nahlednout a i kdyz mu nerozumis, tak muzes posoudit, zda je to prasarna nebo ne (a u prasarny hrozi vetsi riziko bezp. chyb, vic chyb obecne, horsi fixy apod.)

[ParadoX]

Nedávno jsem se setkal osobně s problémem uzavřeného kódu. Můj děda je králíkář a jeho kamarád za mnou přišel jestli bych pro něho nenapsal program, ve kterém by měl přehled o králíkách plus tisk a takový věcičky. Celkem jednoduchej program na první pohled. Přinesl mi ukázat tři programy které se mu velmi líbili ale každý měl nějakou tu vadu. Samozřejmě po telefonickém kontaktu s autory dvou programů mi ani jeden nebyl ochoten dodat zdrojový kód a já byl nucen psán nový program. Takto jsem napsal čtvrtý program na stejnou věc naprosto zbytečně.

[honza]

porad ten samy nesmysl.

Aby se nepsaly znovu a porad ty same programy, tak na to existuje jiz znama metoda - delba prace.

Myslenka open source je dobra k tomu se hrabat a cist v cizich programech a pak to napsat stejne jeste jednou.

Myslenka GPL je podobna te open source s tim, aby vsechny programy byly GPL..

[unchallenger]

Můžeš prosím vysvětlit, jak někomu pošlu patch opravující něco v jeho programu nebo přidávající novou vlastnost, když nemám zdrojový kód?

[VícNežNic]

Nijak. Máš sypat za hotový produkt a nekecat profesionálům do práce.

[unchallenger]

To předpokládá, že existuje cena, kterou mně se vyplatí za opravu či fíčurku zaplatit a jim implmentovat (a samozřejmě to, že nebude v rozporu s tím, co tam chce někdo jiný).

[VícNežNic]

Pokud jsi třeba US Department of Defense, možnosti jistě jsou… No, raději toho nechám, není to ani zábavné.

[unchallenger]

Kdybych byl US Department of Defense, tak už se vojenská rozvědka pokouší lokalizovat Strakonitz...

[VícNežNic]

Ne že bych chápal jak to souvisí (až na použitou podmínku) s tím co jsem říkal, ale když přimhouřím obě oči, dá se říct, že je to i vtipné, takže to bombardování /dev/null asi odvolám.

[unchallenger]

Máš pravdu, není to ani vtipné ani pravda. Tak jsem to opravil.

[Michal Čihař]

Teď už nezbývá než vymyslet nějaký pěkný útok na localhosta. Co mi to sakra jenom připomíná?

[Luk]

Zrovna na tohle není potřeba psát klasický program. Dá se to udělat jako primitivní databázová aplikace na nějaké rozumné platformě (na Win třeba 602SQL 8, i když je to kanon na vrabce ).

[Non_E]

To ale nic nemění na tom, že FMA je (pro uživatele) zatraceně dobrej program. A jeho plnohodnotnou náhradu jsem na Linuxu ještě nenašel (i když uznávám, že problém je mezi klávesnicí a židlí).

[Michal Čihař]

No jo, kdybych na Wammu dělal na full time, tak už to bude umět skoro to samé, ale nějak chybí čas a motivace. Prostě jsem nějak skončil u toho co potřebuju já…

[Martin Lebeda]

Mizeně napsaná aplikace, nečitelný kód, špatně zabalený balíček, to jsou všechno věci, které svědčí o kvalitách programátora, ne programovacího nástroje. IMHO je možnost naklikat rozhranní velkým plus a vývoj drtivé většiny GUI aplikací velmi urychlí o ušetření psaní 80% kódu ani nemluvím. Sám jsem v Deplhi dlouhou dobu programoval a je to jako se vším - musí se to umět.