Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Do phpMyAdmina chtějí protlačit podporu pro jeden autentizační token. Jak tato věc funguje na hardwarové úrovni nevím (má tam být nějaký autentizační kalkulátor, který na výzvu vygeneruje nějakou unikátní odpověď), ale docela mě pobavil přístup k bezpečnosti softwarového řešení okolo. Celá popisovaná věc se jmenuje Swekey a stojí za ním firma Musbe, založená jen kvůli tomuto zařízení (to develop and market an innovative authentication technology
).
Token se strká do USB (v dnešní době to asi ani jinak nejde) a celou věc obsluhuje v Linuxu jakási binárka komunikující s tokenem přes libusb. No aspoň, že to bude hnít v userspace a ne v kernelu. Bohužel pokud to chcete použít na něčem jiném než i386, máte smůlu. Protože nám se jedná o autentizaci webové aplikace, máme ještě k dispozici další binárku a to plugin do prohlížeče Firefox (pro Windows případně ještě ActiveX pro MSIE).
Když už se uživateli poštěstí toto rozběhat (a nebude řešit takové nepodstatné otázky, jako třeba: proč binárka obsluhující ten token musí používat curl?), může vyzkoušet úžasné možnosti, které nám tato autentizace skýtá. A hlavně se podívat na kód, který se o autentizaci stará, protože ten již k dispozici máme. Kromě phpMyAdmina, kde je jakási meziverze už v SVN, ještě existuje plugin pro SquirrelMail a prý i patch pro RoundCube, modul pro PAM atd.
No vypadá to celkem jednoduše, tož pojďme se podívat jak to soudruzi naimplementovali. Podotýkám, že v patchi pro phpMyAdmin, už pomaly níže popsané problémy mizí, ale za cenu víceméně kompletního přepsání kódu, jak se (ne)budou vyvíjet patche/pluginy pro ostatní programy netuším, nicméně autoři pořád někde preferují původní řešení.
První věc, která kohokoliv musela praštit do očí bylo použití nešifrovaného HTTP spojení při komunikaci se serverem. Což ve spojení s jednoduchým až triviální protokolem, znamená, že kdokoliv, kdo je schopný na jakýkoliv HTTP požadavek odeslat odpověď "HTTP/1.0 200 OK\n\nOK" se může stát autentizačním serverem, který autentizuje cokoliv komukoliv. Soudruzi sice v patchi pro phpMyAdmina přešli na HTTPS s ověřováním certifikátu, ale z výkonnostních důvodů jinde zůstane nadále HTTP. Vskutku inovativní řešení.
Mapování tokenů na uživatele mělo být umístěno v kořenovém adresáři phpMyAdmina a tedy přístupné přes web. Což ve spojení s předhozí zranitelností znamená, že jediná informace, kterou by případný útočník potřeboval - ID klíče, který mu dovolí přístu, může bez problémů získat napsáním správného URL.
Protože náhodný token je platný dvě minuty, rozhodli se autoři ušetřit námahu jejich serveru s generováním a tento token cachovat. Bohužel ukládat pevně pojmenovaný soubor do adresáře /tmp
není zrovna nejlepší nápad a už vůbec není dobrý nápad tento soubor vytvářet s právy 777
. Co by se asi stalo, kdyby náhodný uživatel na serveru do tohoto souboru uložil třeba nějaký film a ten se následně začal odesílat na jejich server jako náhodný token při autentizaci?
Většina zde zmíněných problémů existuje ve všech implementacích tohoto tokenu, do kterých jsem se koukal. Kromě toho každá implementace přidává spoustu unikátních programátorských chyb. Zájemcům o pobavení se doporučuji modul pro PAM, který je vlastně jen spouštěč skriptu v bashi, který volá curl a komunikuje se serverem.
Při psaní tohoto článečku mě napadl ještě jeden problém, kterým to asi bude trpět, ale nechtěl jsem to psát dokud to neověřím, což se právě stalo. Přístup k tokenu z prohlížeče není pluginem nijak omezován, takže jakákoliv stránka může zjistit ID vašeho tokenu a vygenerovat si OTP heslo. No lepší podmínky pro krádež identity si už lze představit jen těžko .
Tiskni
Sdílej:
Jen ať si to do toho strčí, to je jejich věc. Na stejné místo si pak můžou strčit i celý phpMyAdmin.No psát tohle jednomu z autorů phpMyAdmina můžete buď jen z nevědomosti o autorově zainteresovanosti v tomto projektu nebo z osobní averze k autorovi. Nebo Vám snad přijde phpMyAdmin na nic? Neříkám, že nejde spravovat mysql bez něj, ale pro servery bez SSH (webservery s mysql) je neocenitelný pomocník. Je to jedna z killer apps a jeden z mála důvodů, proč zatím používám víc mysql než postgresql. Kdyby tak phpPgAdmin měl takové možnosti jako phpMyAdmin... Jinak k příspěvku - taky bych tu hrůzu vůbec do phpMyAdmin nepřidával...