Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Tak prý si za drahá mobilní data můžeme sami. Alespoň podle jisté ministryně.
Podle paní Marty Novákové je to v podstatě vodárenský efekt, protože pokud je menší spotřeba, musí se fixní náklady rozložit právě mezi tuto menší spotřebu. Prý kdybychom tolik nepoužívali free WiFi místo dat, byla by levnější. Hmm. Já myslím, že tady někdo zaměňuje příčinu a následek. Ty veřejné hotspoty jsou tak populární, protože lidé musí daty šetřit, kvůli nenasytným operátorům. A vůbec ten systém omezení počtu přenesených bajtů mi přijde v dnešní době úplně mimo. Mobilní připojení je snad poslední druh připojení k internetu, kde se toto uplatňuje.
Dá se to udělat jinak, vím to. Mám totiž v tabletu SIMkartu s korporátním tarifem od O2 (ČEZácký tarif, přes tátu), kde mám data co do objemu zcela neomezená, ale rychlost je přiškrcena na 386 kbps. Na web to většinou stačí, a platím za to něco okolo 150 Kč. Tohle považuji za správné řešení, a ne maximální rychlost - která ani snad není nikde udána, nebo viděl někdy někdo z vás inzerování rychlosti mobilního připojení - ale jen poměrně malý objem dat.
Objevila se teď navíc zpráva, že ČD nejspíš omezí množství dat dostupných přes vlakovou WiFi, protože operátoři jim už nechtějí dát smlouvu na neomezené množství dat. Zajímavé, že všichni tři, že se nenajde jeden, co by si řekl: Tak já jim nechám neomezené množství, všechny peníze inkasuju já a ostatní nebudou mít nic. Nesmrdí tohle trochu (trochu víc) kartelem? LE se nechal také slyšet, že data sice omezovat zatím nebude, ale cena kterou operátorům platí je velmi vysoká.
U vlaků je bohužel problém, že zvlášť ty moderní škatule s pokovenými okny velmi účinně tlumí signál, až o 45 dB (Zpráva ČTÚ). Tam s mobilními daty moc nepochodíte, obzvlášť mimo město. Řešením by byly opakovače, ale nějak přestávám věřit tomu, že se jich u nás někdy dočkáme.
Také si říkám, jak je možné, když operátoři mají od železničních dopravců tolik peněz, tak proč jsou na tratích stále hluchá místa. A nemyslím jen nějaké lokálky v horách, ale na koridorech. Třeba takové úseky Choceň - ÚnO nebo Blansko - Brno jsou úplně mimo, tam nic nechytíte ani v Béčku s otevřeným oknem. Ejpovický tunel také prý signál nemá. Že z valné většiny není dodnes pokryté metro v Praze (tunely nula, stanice zoufale přetížené 2G) je další vizitka našich slavných operátorů. Byť tady se snad situace začíná pomalu měnit. Jen je zajímavé, že v takové Budapešti či Varšavě to zvládli už dávno.
Ale no jo, holt jsme specifický trh.
A bonusová otázka, příliš nesouvisející s předchozím textem: Byl se dnes někdo z vás projet 81-71?
Tiskni
Sdílej:
Přinejlepším by to bylo po jednotkách km, a jen vyvedení vláken a napájení v této hustotě by asi bylo dost drahé.To záleží, k čemu všemu by SŽDC bylo ochotné přistoupit - vyvedení vláken bude každých 5-10km ve stanicích už teď a elektriku budete mít třeba okolo přejezdů (nepočítám trakční vedení, to by asi bylo dost nepraktické.) Úseky mezi stanicemi by se daly vykrýt P2P rádiem na vyšším stožáru, AFAIK takhle mají udělané propoje mezi stanicemi na regionálních tratích
SŽDC už provozuje vlastní GSM-R síťDo té určitě nikoho nepustí, přes tu se komunikuje s vlaky.
jednak by to bylo nejspíš výrazně dražší než se domluvit s velkými operátoryS těmi domluva zjevně není. Ledaže by se jim dalo na výběr, že buď začnou služby nabízet za rozumné ceny, nebo že na ně uhodí daňové kladivo...
S těmi domluva zjevně není. Ledaže by se jim dalo na výběr, že buď začnou služby nabízet za rozumné ceny, nebo že na ně uhodí daňové kladivo...Co je rozumná cena určuje kdo? Je někde k dispozici informace kolik peněz za jakou službu ČD platily do teď, a kolik po nich chtějí operátoři nově? Zaznamenal jsem, že to je "násobně více". To automaticky znamená, že to není rozumná cena? Rozumná dohoda by mohla spočívat v tom, že SŽDC poskytne operátorům fyzickou infrastrukturu a vlákna pro LTE sajty podél tratí za nějakých výhodných podmínek, a na oplátku budou operátoři v těchto místech poskytovat data pro vlaky za lepších podmínek. Jenže vlaky neprovozuje SŽDC, takže v tom nemá nějak moc velkou motivaci. A skutečně by mě zajímalo, jestli takovou dohodu někdo zkoušel, a na čem to případně selhalo. U takových podniků jako SŽDC nebo DP Praha (metro) totiž bývají velké obstrukce i na jejich straně.
Vlákna nejsou vyvedena zdaleka v každé staniciMyslíte? Teda ještě pro upřesnění - za stanici považuju nádraží (dopravny), tj. místa, kde jsou výhybky a tak. Vzhledem k tomu, že je to dneska všechno řízené dálkově, tak bych řekl, že tam vývody mít budou. Zastávky uprostřed pole jsem na mysli neměl.
Že se přes GSM-R komunikuje s vlaky neznamená, že na stejné infrastruktuře (minimálně fyzické, případně i backhaul) nemůže fungovat nic dalšího.Psal jsem, že tam nic jiného nepustí, ne že tam nic jiného nemůže fungovat.
No vzhledem k tomu, že na dálkovinách bývá automatické hlášení i na zastávkách, tak vývody budou asi i tam.Nejsem si jistý, jestli tahle hlášení jsou vedená po IP síti (občas mi to přijde, že zvuk je tažený z nebližší větši stanice jako analogové audio.) Každopádně pochybuju, že by SŽDC chtělo tenhle systém míchat s něčím jiným - ne, že by to nešlo, ale jsou věci, které chcete, aby fungovaly na prvním místě, takže není dobré je dělat složitě.
To by ale musela chtít SŽDC, ale ta nemá v současnosti žádnou motivaci.Jasně, že by SŽDC, pátý největší nepřítel železniční dopravy v ČR, dělalo pro cestující víc, než musí, to je samozřejmě velké scifi.
PS: dopravna může být i bez kolejového rozvětvení (např. návěstidlo autobloku).Jo, dobrý. Myslel jsem ty "s"
Nejsem si jistý, jestli tahle hlášení jsou vedená po IP síti (občas mi to přijde, že zvuk je tažený z nebližší větši stanice jako analogové audio.)Nevim jak ta hlaseni, ale treba temer cela Morava vcetne velkych stanic i ruznych stanic v poli je centralne rizena z Prerova.
Každopádně pochybuju, že by SŽDC chtělo tenhle systém míchat s něčím jinýmSZDC je v tomto ohledu hodne dusledna, ale pokud jsou k dispozici nenasvicena vlakna podel trati, tak by nemel byt problem rozchodit dalsi sit.
než řešit data v drážním GSM-R (které stejně co vím nemá s klasickým GSM příliš společného)No minimálně broadcast kanál je tak stejný, že ho dokáže přijímat standardní GSM mobil bez jakýchkoli úprav. Traffic jsem tam žádný neslyšel, ale to nevím jestli je odlišností od GSM, nebo tam prostě žádný nebyl (e.g. všechno jede přes GPRS a na to sniffer nemám).
Já dnes k večeři měl homemade čočku se slaninou s nákladovou cenou cca 35 Kč (plus cena plynu). To u vás není pořádná večeře?Pořádná možná, slušná ani náhodou.
Taky prostředí a obsluha se počítá.Protože oba myslíte úplně jiné jídlo. Mně osobně přijde taky divné existenci „lepšího“ jídla definovat prostředím a obsluhou. To, co zmiňuješ ty, je prostě něco jako kulturní zážitek a tak bych ten výdaj i charakterizoval. Kdybys chtěl uvařit ty sám a udělat to pěkné a musel kvůli tomu koupit prostírání, já ti nevím, asi bych to za náklad na jídlo taky nepovažoval. Ale hlavně si uvědomte, že se dohadujete o úplné píčovině pod klišovitým trollem. Prostě, ano, lze (dobře, z výživového hlediska) jíst za desetikoruny, lze jíst za stokoruny, lze jíst i dráž, všichni chápeme rozdíl mezi žraním doma před obrazovkou a stravováním se ve společnosti, každý preferuje něco jiného, pojďme o tom diskutovat a přít se, co je a není jídlo. :X
Dejme tomu, že bychom se jako Češi kolektivně postavili operátorům, mobilní data vypnuli a začali si opět telefonovat a posílat textovky. Co by se stalo?Nedoplatili by jsme se :)
Monarchii bych se na tu osu nacpat vůbec nesnažil.
Protože Overtonovo okno se posunulo tím, že monarchisté v tomto prostoru prohráli. To neznamená, že na té ose není a že třeba na Blízkém nebo i Dálném Východě to není aktuální: od Saúdské Arábie po Thajsko.
To je ostatně podstatné i pro zahraniční politiku: např. jestli dodáváme zbraně (protože přece „obchod“) jistým brutálním tyraniím.
Když se vrátím k tomu zjednodušenému a trochu hloupému dělení na levici a pravici, tak bych hlasoval vždy pro ten nejlepší návrh, ať už bude přicházet z kterékoliv strany politického spektra.
To nedává smysl, dokud nedefinuješ, pro koho to má být nejlepší.
Jde o hodnotový rámec a ingroup/outgroup.
kvalitní středový kandidát
ENLIGHTENEDCENTRISM
To neznamená, že na té ose není a že třeba na Blízkém nebo i Dálném Východě to není aktuální: od Saúdské Arábie po Thajsko.Proto jsem celou dobu mluvil o Česku. Beru to jako lokální žargon. Ostatně třeba ve Spojených státech se takové dělení, pokud vím, vůbec nepoužívá a i my mluvíme o republikánech a demokratech, ne o levici a pravici.
To je ostatně podstatné i pro zahraniční politiku: např. jestli dodáváme zbraně (protože přece „obchod“) jistým brutálním tyraniím.Nemyslím si, že je potřeba na nějakou myšlenkovou osu zařadit monarchii, abychom se mohli rozhodnout komu dodávat zbraně.
To nedává smysl, dokud nedefinuješ, pro koho to má být nejlepší.Zase tenhle autismus? :-/ Většinou se snažím zastávat názory, o kterých se domnívám, že nejsou dobré jen pro mě, ale obecně. Mnohdy hořekuji i proti něčemu, co mě nijak neomezí. Zcela nestranný být schopen ale kupodivu nejsem a kupodivu taky v řadě otázek žádná racionální odpověď neexistuje, kteréžto případy kompenzuješ tím demokratickým hlasováním. Ale já si dám oraz, chtěl jsem se jen stručně vyjádřit a stejně se chytám do takových plytkých břeček. :-/
Většinou se snažím zastávat názory, o kterých se domnívám, že nejsou dobré jen pro mě, ale obecně. Mnohdy hořekuji i proti něčemu, co mě nijak neomezí.
Co je „dobré obecně“? Co když jdou zájmy různých skupin proti sobě?
Ostatně třeba ve Spojených státech se takové dělení, pokud vím, vůbec nepoužívá a i my mluvíme o republikánech a demokratech, ne o levici a pravici.To neni uplne presny. Levice tam vzdycky byla trochu strasak, ale to je propaganda. Spousta lidi vi co to je.
Ostatně třeba ve Spojených státech se takové dělení, pokud vím, vůbec nepoužívá a i my mluvíme o republikánech a demokratech, ne o levici a pravici.Ne že bych se v tom nějak orientoval, ale tvrdit, že se nepoužívá vůbec mi příjde poněkud odvážné. Něco k tématu: EP7 Hardcore History On Fire.
Platí to označení za „hezouna“ napříč časem a společenskými skupinami? Třídami, kulturami atd.
I hodnota majetku může být pro různé lidi různá, co pro jednoho je bezcenné, pro druhého může mít nesmírnou hodnotu.Jo to se tvrdi, ale je to nesmysl. Vzdyt si to muzes predstavit sam. Zdedis obraz po dedeckovi, moc se ti nelibi, tak ho prodas nekde na blesaku za par korun. A pak zjistis, ze to byl nejaky vzacny obraz, a nekdo ho prodal za miliony. Zeptej se sam sebe, v takove situaci, mavnul bys nad tim rukou s tim, ze se ti stejne nelibil? Nebo by sis rval vlasy? Lide zcela samozrejme prirazuji vecem hodnotu na zaklade toho, jakou hodnotu jim prirazuji jini lide. To je normalni chovani; tvrdit opak je popirat lidskou psychologii.
Někteří v tom rovnostářství jdou tak daleko, že by hezkým lidem přáli bradavice.
Video jsem neviděl, ale jeho titulek hovoří o „anarchokapitalismu“, což je pravý opak rovnostářství.
Teď už jen čekám, kdy se ozve někdo, kdo bude chtít rovnost v oblasti inteligence, protože přece není spravedlivé, aby někdo byl génius a jiný mentál.
Je tady ale jistý problém. A sice, že tyto snahy o rovnostářství vedou často do pekel. Konec konců stačí vzpomenout náš bývalý východní blok.Vsechno vede do pekel pokud se to prehani. Ale zkusme byvaly vychodni blok. Tempo hospodarskeho rustu v "socialistickych" zemich bylo zhruba polovicni oproti Zapadni Evrope. Takze touhle dobou bychom meli byt ekonomicky nekde na urovni Zapadniho Nemecka v roce 1990. Je to tak? Potiz je, ze to neni jen o ekonomice. Treba exekucni krize zasahla CR velmi tvrde. Spousta promrhaneho lidskeho a ekonomickeho potencialu. Ale neni nad to ten problem zjednodusit na rovnostarstvi ano/ne.
Vzdyt defakto vsechny prave smery pozaduji a prosazuji rovnost lidi pred zakonem a vymahatelnost prava.
Protipříklady: apartheid, segregace,… Norimberské zákony.
Realita je, ze "volny trh" je nestabilni a koluze je prirozena.A to vyvozuješ z problémů v tomhle segmentu telekomunikačního trhu, kde chybí konkurence a žádný volný trh tam zcela zjevně není?
Naopak, precti si ten clanek.Ne.
Kdybychom vsichni jednali racionalne, doslo by rychle ke koluzi.To je fakt zajímavý argument, hlavně proto, jak je mířený. Funguje to, ale nemuselo by! Cílem přece je mít dobře fungující ekonomiku. Buď funguje nějak sama (to je ten „volný trh“), nebo je potřeba udělat nějaký zásah svrchu. V praxi se ukázalo a ukazuje, že často je schopná fungovat převážně sama. Oproti tomu veškeré snahy o centrálně řízenou ekonomiku zatím krutě selhaly.
Kolik operatoru je podle tebe na to potreba?Ve Francii stačil vstup čtvrtého operátora, Orange se tuším jmenoval, který rozpoutal cenovou válku. Kde je tomu konec dnes nevím, ale i kdyby se ceny někde ustálily a konkurenční boj se zastavil, očekával bych, že opětovný růst do původní hladiny se nekonal. My reálně nevíme, kdo by byl ten čtvrtý operátor a jestli by také rozpoutal tu cenovou válku. Mohl by prostě přijít s tím, že ceny udrží cca stejné a shrábne zhruba tu čtvrtinu trhu. Taky nevíme, jestli při vstupu čtvrtého operátora by nevzniklo napětí a nezačal zlevňovat někdo z původní Svaté Trojice. To se nedá predikovat. Obecně si myslím, že aby mohla být řeč o trvalé tvrdé konkurenci, tak by těch operátorů musely být alespoň desítky. Nevím, jestli by se na tak malém trhu reálně vůbec uživily. Já bych je prostě reguloval, jak jsem ostatně napsal ve svém prvním příspěvku do této diskuze. Pořád to můžou být soukromé firmy, pořád se budou snažit být co nejefektivnější, akorát jim prostě zkrouhneš zisky a donutíš je poskytovat nějaké rozumné služby. To nejsou nějaké malé firmičky, kde bys trhal majitelům jídlo od huby, ale obrovské nadnárodní korporace, kde je to i z tohoto hlediska morálně daleko lépe opodstatnitelné.
Obecně si myslím, že aby mohla být řeč o trvalé tvrdé konkurenci, tak by těch operátorů musely být alespoň desítky.Nejsou frekvence. To by síť musel budovat stát a operátorům ji pronajímat.
Pořád to můžou být soukromé firmy, pořád se budou snažit být co nejefektivnější, akorát jim prostě zkrouhneš zisky a donutíš je poskytovat nějaké rozumné služby. To nejsou nějaké malé firmičky, kde bys trhal majitelům jídlo od huby, ale obrovské nadnárodní korporace, kde je to i z tohoto hlediska morálně daleko lépe opodstatnitelné.Vzhledem k tomu, že tyhle firmy v drtivé většině případů od své mateřské společnosti "nakupují" fiktivní služby, aby se snížil základ daně, bych to bral i tak, že by to bylo fér.
Nejsou frekvence.To je mi jasné.
To by síť musel budovat stát a operátorům ji pronajímat.To je dobrý postřeh. Zamýšlel jsem se už nad tímtéž, ale tam je zase problém, že jednak odstraníš redundanci (viz co psal JS1), jednak poneseš odpovědnost za tu jedinou náročnou část a z operátorů uděláš prosté prodejce. Ale určitě je to validní cesta, jen je potřeba rozmyslet dopady. Aby to nebylo z bláta do louže a situace se ještě nezhoršila tím, že místo tří různých poskytovatelů budeme odkázaní na neschopný státní monopol.
Vzhledem k tomu, že tyhle firmy v drtivé většině případů od své mateřské společnosti "nakupují" fiktivní služby, aby se snížil základ daně, bych to bral i tak, že by to bylo fér.Ono obecně, koho jiného danit než obří korporace… Samozřejmě záleží na provedení. Osobně se mi dost příčí vyvádění zisků do zahraničí a víc bych v tomhle naší ekonomiku chránil, ale příliš jsem se tím zatím nezabýval. Tam už do toho totiž vstupují měny a tak, nedá se to asi interpretovat čistě jako „odtékání bohatství“.
Ne.Mhm, co jsem chtěl říct ve skutečnosti: Neměl jsem chuť číst něco, co vypadalo tak na hodinu soutředěného čtení (abych měl čas se nad tím zamyslet, dohledat si k tomu další informace, …) a vzešlo z diskuze, kde jsem příliš neviděl spor. Mě to přišlo, že se přeme o blbosti a jen si vyjasňujeme pojmy. Pak nejsem příliš svolný ke čtení něčeho dalšího. (Byl jsem líný to takhle rozepisovat, ale až zpětně vidím, jak blbě ta odpověď vypadá. Sorry.)
V praxi se ukázalo a ukazuje, že často je schopná fungovat převážně sama. Oproti tomu veškeré snahy o centrálně řízenou ekonomiku zatím krutě selhaly.No, jak se to vezme. Jako ano, ekonomika (zvlast v malem) funguje tak nejak sama, protoze lidska spolecnost tak nejak funguje sama a vlada neni zase tak moc potreba (podle nekterych - anarchistu - spis ke skode). To je v jistem smyslu dane evoluci cloveka, vyvinuli jsme se primarne jako socialni bytosti, co si vesmes pomahaji a nejdou si kazdym okamzikem po krku (jak predpoklada prave ta trzni racionalita). Nicmene, pokud dojde na lamani chleba, tak stat zacne trh samozrejme dost ostre regulovat, jinak je to problem. Treba pri prirodnich katastrofach se nesmirime s "trznimi" (premrstenymi) cenami potravin. V rozumnych spolecnostech vsechno, co je pro cloveka nejak dulezite, stat tvrde (cenove) reguluje - energie, bydleni, zdravotnictvi, skolstvi..
Ve Francii stačil vstup čtvrtého operátora, Orange se tuším jmenoval, který rozpoutal cenovou válku. Kde je tomu konec dnes nevím, ale i kdyby se ceny někde ustálily a konkurenční boj se zastavil, očekával bych, že opětovný růst do původní hladiny se nekonal.I cenova valka vychazi z nekterych pocitacovych modelu. Ale racionalne dava smysl jen v pripade ne zcela volneho trhu, kde je treni (napr. v pripade pevnych smluv s operatorem) - cilem te cenove valky je vytlacit protivnika z trhu uplne. Pak muze dokonce dojit k cenovemu dumpingu. A jak pises, taky k ni vubec nemusi dojit, pokud ostatni operatori seznaji, ze toho cile nemohou dosahnout (za rozumnou cenu). Jak uz napovida nazev "cenova valka", jde o vyjimecnou situaci, ktera je neprijemna pro zucastnene a podobne jako realne valky, vznika jen za situace, kdy si nekdo mysli, ze ve vysledku ziska vyznamne lepsi pozici. Ale hlavne je otazka, proc by mel ten dalsi operator prijit.
Obecně si myslím, že aby mohla být řeč o trvalé tvrdé konkurenci, tak by těch operátorů musely být alespoň desítky. Nevím, jestli by se na tak malém trhu reálně vůbec uživily.Ta koluze je racionalni a tedy mozna pri libovolnem (konecnem) poctu soutezicich, i desitkach. Druha vec ovsem je, ze lide (a tudiz mensi firmy jimi vedene) se obcas racionalne nechovaji (takze by pak nebylo nerealne narazit na nejakeho iracionalniho "blba", co bude prodavat pod cenou, protoze to proste tak chce delat). Nadnarodni korporace se naopak vesmes na trzich racionalne chovaji, ostatne o tom je titul MBA, jak se racionalne (to muze znamenat i nelidsky) rozhodovat. A z toho pak prirozene vychazi trzni neduhy jako koluze, zneuzivani externalit apod.
Já bych je prostě reguloval, jak jsem ostatně napsal ve svém prvním příspěvku do této diskuze.Ja nejsem proti, ackoliv jsem - asi to hodne lidi tady prekvapi - obecne spis proti statnim regulacim trhu. Je to podle me takova (paternalisticka) nouzovka, ktera vychazi z kapitalismu. Daleko radsi bych videl firmy, ktere jsou treba verejne vlastnene (kooperativ) a tudiz nejak prirozene zakorenene ve spolecnosti, ktere ty sluzby poskytuji. Pak by ani statni regulace nebyla potreba, prislusna korporace by nemela duvod jednat neeticky. Ten druhy pristup ma treba v Evrope urcitou tradici treba pri kolektivnim vyjednavani. Nicmene ze ceny (za jednotku prenesene kapacity) nejdou zatim nahoru (diky te koluzi) je dane technologickym pokrokem v oblasti prenosu dat. Az pokrok skonci, muze se to zacit chovat treba podobne jako ty uz zminene vodarny (oproti socialismu je cena vody tusim vice nez 100-nasobna, prepocteno na kupni silu).
Čistě z osobního hlediska by to ad absurdum nutně znamenalo být psychopat.Ano, to je presne to, co to znamena. Pokud se bavime o racionalite v ekonomickem smyslu (treba jak ji chape neoklasicka skola), tedy maximalnim financnim zisku. Muzes samozrejme tvrdit, ze treba Norsko je racionalni, protoze se tam "dobre zije". Ale pak te racionalite a priori prisuzujes nejake lidske hodnoty, treba sounalezitost s ostatnimi lidmi.
Nepochybuji o tom, že ji uznávají někteří jednotlivci, ale zejména mezi mladšími nebo vzdělanějšími lidmi mi přijde, že se různé sociální, ekologické a jiné dopady poměrně hodně řeší. Chtějí stát na té morálně čisté straně a občas se tedy z tvého pohledu chovají iracionálně. Málokdo má žaludek stát se třeba šmejdem.
Behaviorální ekonomie na tohle odpovídá.
Jenže starší i některé současné ekonomické školy lpějí na dost jednostranné definici užitku, která pak skutečně vede na to, že ideální racionální agent dosahuje svých cílů skutečně jako psychopat. Nebo se nezabývají aktéry, nýbrž třeba trhy – což vede na ten Odinův bonmot o tom, že třeba trhy neselhávají… jenže položme si filosofickou otázku: k čemu jsou takové trhy, když neslouží lidem?
Jenže starší i některé současné ekonomické školy lpějí na dost jednostranné definici užitku, která pak skutečně vede na to, že ideální racionální agent dosahuje svých cílů skutečně jako psychopat.To je možné, ale pak je vadný spíš ten model.
Odinův bonmotTohle je třeba problém, že narážíš na příspěvek z odděleného threadu. Osobně uplatňuji mentální blacklist a výplody některých individuí se snažím vůbec nezaobírat, tj. ani je vědomě nečíst, což se mi více či méně úspěšně daří. Tuhle mi svitla naděje, když Jenda mluvil o tom blokovacím JavaScriptu, protože to by ušetřilo práci i mým očním svalům. Asi bych tě pak blacklistnul taky a barikáda by byla dokonalá.
Tohle považuji za správné řešení, a ne maximální rychlost - která ani snad není nikde udána, nebo viděl někdy někdo z vás inzerování rychlosti mobilního připojení - ale jen poměrně malý objem dat.Tu rychlost si můžeš přiškrtit i sám. Přes 386 kbps linku (to jsou v dnešní době fakt směšné jednotky BTW) stáhneš za měsíc nějakých 127 GB. Potřeboval bys tedy linku s FUPem alespoň 127 GB, abys měl v libovolnou chvíli k dispozici těch 386 kbps. I kdybys kalkuloval jen s osmi hodinami připojení denně, potřebuješ pořád alespoň 42 GB FUP. Takový tarif ti dnes za rozumnou cenu nikdo nedá. Já s tebou nicméně nesouhlasím. Opravdu nemůžu za správné řešení považovat umělé přiškrcení linky, které by přineslo… co vlastně? Budeš jen delší dobu čekat, aby se ti přenesl ten objem dat, který potřebuješ. Pokud by to mělo v něčem přínos, tak v tom, že bys ten FUP nevyplýtval omylem (Google Play třeba velikost aplikace ukáže až po zahájení instalace…). Jenže pak zrovna fakt budeš potřebovat něco stáhnout, uploadnout, whatever, a samozřejmě to omezení stejně vypneš, pokud budeš mít tu možnost, a nebo budeš čekat a čekat a čekat. Ne, správné řešení je jasné: Velmi tvrdě je regulovat tak, aby se jim ještě vyplatilo tu operovat, ale byly nuceni poskytovat služby odpovídající normálnímu technologickému vývoji. Pohybují se na trhu, kde není a z principu nemůže být skutečná konkurence. Pásmo mají v podstatě v pronájmu, tak ať se podle toho chovají. Bývalo by asi bylo řešením přizvat na trh dalšího operátora, který by stlačil ceny, ale obávám se, že na to už je pozdě. Potřebujeme řešení a potřebujeme ho rychle. Tohle je dost podstatná infrastruktura, na které závisí další ekonomika.
Chvála síťové infrastruktury v Česku jde primárně za Českým telekomunikačním úřadem, který stanovil přísné podmínky pro budování LTE sítí jako podmínku pro zisk potřebných frekvencí v aukci, která jinak skončila zakonzervováním stavu na českém telekomunikačním trhu s trojicí hráčů, kteří mají rovnoměrně rozdělené zákazníky. Za nekonkurenční označil stav na českém mobilním trhu i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V kontrastu s vysokými přenosovými rychlostmi v sítích LTE a vynikajícím pokrytím obyvatel datovými sítěmi je využití těchto sítí. V roce 2017 připadalo na jednu SIM s datovými službami 971 MB stažených dat za měsíc. Například v Polsku, s výrazně horším pokrytím, ale nižšími cenami datových služeb, se stejné hodnotě uživatelé blížili už v roce 2016. Polsko také vykazuje jeden z nejvyšších růstů spotřeby mobilních dat v EU podle analýzy společnosti Tefficient.Nechci se teď pouštět do analýzy toho, jak moc je to z pohledu operátora validní argument. Jen mi přijde, že problém není ve špatně klalitě pokrytí.
Že z valné většiny není dodnes pokryté metro v Praze (tunely nula, stanice zoufale přetížené 2G) je další vizitka našich slavných operátorů.Omyl. Je to vizitka dopravního podniku, který podmiňoval povolení umístění vysílačů tím, že mu budou operátoři hlásit, kdo se kde pohybuje.