Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Byl jsem tázán, proč nemám důvěru k RAID řadičům, jaké se strkají do běžných počítačů. Váže se k nim následující historka. Před pár lety jsem si vymyslel, že si jako koupíme diskové pole, které bude tak spolehlivé, že nebude nutné ho zálohovat. Ono zálohování stovek GB a víc bývá pracné. Ještě i dnes si myslím, že to byla správná myšlenka. Můžeme přece mít dvě stejná pole jedno pracovní, druhé záložní obsahující mirror, a jednu paní, která v případě poruchy toho pracovního ho vypne, připojí to záložní a zase to spustí. To je velmi stabilní mechanismus. Při tom stačí paní nahradit robotem a máme co jsme chtěli, vlastně takový SAN. Jenže peníze na skutečný SAN nebyly.
Jedna seriózní firma od toho dala ruce pryč, druhá dobrodružnější to ale docela hezky vymyslela. Linuxový server, v něm ADAPTEC 2100S nakonfigurovaný tak, aby mirroroval, a k tomu dvě stejná políčka EasyStor SB-2803T s vnějším vývodem SCSI, obě připojená do SCSI chainu k tomu Adaptecu. Více než dva roky to běželo bez nejmenšího problému.
Na každém tom poli byly vytvořeny tři oddíly jakoby virtuální disky. Ten typ pole to umožňuje tak, že každý virtuální disk má stejné SCSI id ale různý LUN. Každý ten virtuální disk byl v mirroru se stejným na druhém poli. Jak říkám, dlouho to běželo pěkně a ti tři odvážlivci, kteří nám to navrhli a jaksi garantovali, mezitím vzali kramle.
Potom se mirror rozpadnul, běželo to na polovině a tedy bez zálohy a Adaptec ošklivě pištěl (nedivím se mu). To odpojené pole podle všech testů dál fungovalo, dalo se i připojit jinam a data tam byla. V logu polí nic, v logu linuxu taky nic. V logu Adaptecu velmi stručná hláška, že ten a ten disk chybuje a byl odpojen. Pokus o rebuild mirror obvykle během pár minut zhavaroval. Někdy taky doběhl, ale potom v provozu se to znovu rozpojilo. Přivolaný technik od té dodavatelské firmy se nás zdvořile zeptal, kdo nám takovou pitomou architekturu navrhnul. Nevěděl, co je na tom špatně, ale pořád říkal, že to přece nemůže fungovat.
Nazdařbůh jsme vyměnili ten Adaptec, ale ne za stejný, ten nebyl k mání. Za nějaký novější. Mělo by to být jedno. Raid řadič si píše služební údaje přímo na připojené disky, a to nejpíš na úplný začátek, kam souborové systémy nikdy nelezou. (Někdo jiný tam může lézt, např. Informix.) Dáte tam nový raid řadič, zapnete a má to hned zase běžet... skutečně bez nehod to naběhlo pro LUN=0 a hned se spustil rebuild správným směrem z dobrého na špatný. Ale pro vyšší LUNy to psalo, že mu chybějí obě poloviny mirroru, zato ale viděl pár nových disků, které tam ve skutečnosti nebyly. Po ručním zrušení mirrorů a jejich znovu vytvoření se to podařilo správně rozjet včetně toho správného směru buildu z dobrého na špatný. Jenže po pár dnech provozu se to znovu odpojilo, jak správně tušíte. Mezitím nám snaživý servisák na našem starém Adaptecu upgradoval firmware a při další výměně nazpátek se to už ani nenabootovalo. Vrátili jsme tam zase ten dočasný Adaptec a na něm to běží už skoro rok bez mirrorování. Mirror si děláme sami pomocí rsync.
Pominu určité emoční prožitky, které s naznačenými operacemi byly spojeny. Můžu pominout i to, že při jedné z manipulací nám data z jednoho oddílu zmizela, asi se spustil rebuild nesprávným směrem. Data jsme obnovili ze zálohy, protože v té době jsme na absolutní spolehlivost už tolik nevěřili. Ale stejně, co se vlastně stalo?
Něco očividně hnije v jednom z těch polí nebo v serveru. Ještě to nevyhnilo a tedy se to nedá poznat. Trapné selhání Adaptecu je vázáno na vyšší LUNy a to mu třeba můžeme odpustit. Možná má Adaptec milion instalací podobných destiček, ale nejspíš jednu jedinou s LUN != 0, takže to není odladěné.
No a ti tři mládenci, co nám to navrhli, škoda že vymizeli. Jeden z nich byl opravdu šikovný, možná by nám to spravil. Pořád nevím, že by na té jejich konstrukci bylo něco špatně. Až na to že nefunguje.
Tiskni
Sdílej:
V logu Adaptecu velmi stručná hláška, že ten a ten disk chybuje a byl odpojen.
Hm, mozna ze mam divny myslenkovy pochody, ale IMHO bych nejdriv vymenil ten a ten disk
Obávám se, že neexistuje způsob, jak se vyhnout plnohodnotnému zálohování. I když bych vzal dvě velmi kvalitní disková pole, připojil je každé k jinému počítači a zajistil jejich mirrorování, dostávám pouze systém, který mě s vysokou mírou spolehlivosti chrání před jakoukoliv myslitelnou hardwarovou závadou nebo jejich různými kombinacemi. (Nechrání samozřejmě úplně dokonale, protože se může stát, že odejde najednou 2xN disků ve dvou polích, ale to je natolik nepravděpodobné, že to můžeme vyloučit.)
V této fázi je značně eliminováno riziko hardwarového selhání a na povrch vystupuje nezanedbatelné riziko chyby lidského faktoru / softwarového selhání.
Pokud "master" té dvojice polí usoudí, že mají být obě smazána, jste prostě v háji. Přičemž k tomu může dojít z naprosto prozaické příčiny, například příkazem delete from xxx, kde člověk zapomněl dopsat where yyy - to se mi skutečně podařilo 
.
Pokud máte celé zálohovací řešení online, k takovéto situaci dříve či později dojde. Proto by tam měl být vždycky nějaký offline prvek, který vaši chybu ihned slepě nezreplikuje, a vy budete mít šanci odněkud data získat zpět...
V této fázi je značně eliminováno riziko hardwarového selhání a na povrch vystupuje nezanedbatelné riziko chyby lidského faktoru / softwarového selhání.
Pokud máte celé zálohovací řešení online, k takovéto situaci dříve či později dojde. Proto by tam měl být vždycky nějaký offline prvek, který vaši chybu ihned slepě nezreplikuje, a vy budete mít šanci odněkud data získat zpět...
Samozřejmě. Tím není řečeno, že to nemůže být chytřejší robot. V našem řešení to dořešeno nebylo, to uznávám.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz