Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Proč se učit umělé jazyky jako esperanto, když se člověk může věnovat krásným, přirozeným a praktickým jazykům jako je hornolužičtina (hornjoserbsce). Lužicky se lze domluvit s několika tisíci lidmi v Sasku, Braniborsku, Libereckém kraji, možná části polského pohraničí a v nějaké vesnici v Texasu - to jsou čtyři státy a dva kontinenty!! :))).
Například takové názvy měsíců, hotová perla:
Naštěstí nám konečně (aspoň doufám) opravili v kanceláři klimatizaci, nadcházející smažnik a pražnik tedy snad přežijeme.
A hroch se řekne wodosłon, drak je zmij a slečna je knježna :))). Jinak lužičtina připomíná poněkud archaickou češtinu zapsanou polskou abecedou.
Tiskni
Sdílej:
No - podepsaný to není. On si to totiž psal nějaký pražský profesor zabývající se Lužickými Srby pro svoji vlastní potřebu a už je mu prý země lehká. Nicméně zas tak starý to není, tak 20 let zhruba (podle barvy papíru a navíc ten přítel od kterého jsem to dostal, to získal od toho profesora ještě osobně. Teď už sám srbsky díku tomuhle slovníku mluví plynule, tak mi ten slovník předal). Zkusím mu napsat, jestli si pomatuje jeho jméno.
Jinak přes prázdniny by to šlo, v práci máme skener a bude trochu čas i na takovýhle věci.
Šetrnější a podle mých zkušeností i rychlejší je knihy digitalizovat foťákem,rychlejší? - hm, zapoj fantazii, když ti schází osobní zkušenost ... myslíš, že ještě nikdo nevymyslel (a nevyrábí, neprodává) scanner na knihy?
No - bohužel nevím, jak ti pomoct. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak mě teď napdalo, že bych určitě mohl založit nějakou stránku a postupně to skenovat a společně s několika lidma to předatlovávat, aby z toho mohli těžit všichni. Udělat z toho nějaký projekt, myslím, že i hodně Srbů by se do toho zapojilo.
Ono totiž je pravda, že k nám Srbové nechcou, protože by ten jejich jazyk zanikl mnohem rychleji, ale na druhou stranu cití, že za ně máme jakožto nejbližší příbuzní nějakou zodpovědnost. Aspoň to tak prý cítí, otázka je, co pro to děláme my
.
Největší paradox je, že my jsem jejich nejbližší příbuzní, ale klidně je necháme bez strastí vymřít, protože většina Čechů ani nemá potuchy, že někdo takový existuje... (
Na hodinách němčiny se o nich mluvilo, stejně tak v dějepise, někde okolo 9. století se snad vyskytovali ... Lužičtí Srbové.