Hač kraluje mjedwjedź abo law, tón a wón bjerje a žerje.

29.5.2007 11:30 | Přečteno: 1690× | /dev/null | poslední úprava: 29.5.2007 14:29

Proč se učit umělé jazyky jako esperanto, když se člověk může věnovat krásným, přirozeným a praktickým jazykům jako je hornolužičtina (hornjoserbsce). Lužicky se lze domluvit s několika tisíci lidmi v Sasku, Braniborsku, Libereckém kraji, možná části polského pohraničí a v nějaké vesnici v Texasu - to jsou čtyři státy a dva kontinenty!! :))).

Například takové názvy měsíců, hotová perla:

1. wulki róžk
2. mały róžk
3. nalětnik
4. jutrownik
5. róžownik
6. smažnik
7. pražnik
8. žnjenc
9. požnjenc
10. winowc
11. nazymnik
12. hodownik

Naštěstí nám konečně (aspoň doufám) opravili v kanceláři klimatizaci, nadcházející smažnik a pražnik tedy snad přežijeme.

A hroch se řekne wodosłon, drak je zmij a slečna je knježna :))). Jinak lužičtina připomíná poněkud archaickou češtinu zapsanou polskou abecedou.

       

Komentáře

[Jirka]

No tak ty jsi moje krev. Já už se Lužickou srbštinou zabývám několik let (pár, ne zas tak moc) a i když srbsky nemluvím, tak rozumím celkem dobře. Teď jsem dokonce dostal od jednoho přítele ručně psaný slovník na psacím stroji, co napsal jeden profesor - jediný kus svého druhu - srbsko-český.

Znáš http://internecy.de? Tady se dá najít spousta zajímavých lidí přímo z Lužice.

Kdyby jsi měl bližší zájem, napiš sem do diskuze, ještě se tu objevím..

[Lu-Tze]

Doufám, že to někde sdílíš. A sem bys moh dát odkaz taky

[Jirka]

Jako sdílím co? Ten slovník? Celkem těžko, protože je to psaný na psacím stroji, pře 300 stránek, leda že bych to předatloval

Nebo jsi myslel něco jiného?

[kyknos]

Oskenuj ho :)

[Jirka]

Právvě jsem odpověděl v jiném příspěvku, bohužel netuším, jaká jsou k tomu práva, musel bych to nějak vyzjistit..

[kyknos]

Tak se zeptej, pokud je to podepsaný, snad nebude těžké toho člověka najít.

[Jirka]

No - podepsaný to není. On si to totiž psal nějaký pražský profesor zabývající se Lužickými Srby pro svoji vlastní potřebu a už je mu prý země lehká. Nicméně zas tak starý to není, tak 20 let zhruba (podle barvy papíru a navíc ten přítel od kterého jsem to dostal, to získal od toho profesora ještě osobně. Teď už sám srbsky díku tomuhle slovníku mluví plynule, tak mi ten slovník předal). Zkusím mu napsat, jestli si pomatuje jeho jméno.

Jinak přes prázdniny by to šlo, v práci máme skener a bude trochu čas i na takovýhle věci.

[Spike]

Práva nepráva... digitalizovat by se to mělo... už jenom pro případ požáru. :)

[Jirka]

To mě taky napadlo. Až umřu, tak to zapadne a navždy se to ztratí z běhu dějin

[Lu-Tze]

Šetrnější a podle mých zkušeností i rychlejší je knihy digitalizovat foťákem, ale musíš mít vhodný stativ a předlohu dobře nasvítit. Autorská práva zanikají tuším snad po padesáti letech(?) Ale pochybuju, že by se někdo zlobil, kdybys to šířil. Komerčně to určitě zajímavé není.

[Kyosuke]

Strojopis není zrovna lahůdka fotit. Zvlášť pokud by člověk uvažoval o OCR.

[kavol]

Šetrnější a podle mých zkušeností i rychlejší je knihy digitalizovat foťákem,

rychlejší? - hm, zapoj fantazii, když ti schází osobní zkušenost ... myslíš, že ještě nikdo nevymyslel (a nevyrábí, neprodává) scanner na knihy?

[Lu-Tze]

Tohle píšu jen proto, abys věděl, že jsem ten komentář četl.

[vagojan]

Plný souhlas. Knižní scanner také není nic jiného než foťák se slušným firmware (umí kupříkladu dorovnat řádky u hřbetu knihy). Ta sranda stojí pro velikost A1 cca 300 tisíc. Jen se základními ovladači, případný SW navrch stojí dalších 150 korun.

Osobní zkušenost s focením je následující... funguje to, vysoká rychlost. Používám 5mpix konica minolta Z20, 150cm vysoký nakloněný stativ (kotveno pod křeslo ve kterém sedí obsluha), bílé pozadí z A3 čtvrtky.

Používám režim B&W (nemá li kniha barevné ilustrace), manuální ostření, clona min 8, ISO 100, čas 1/20-1/30, korekce blesku +1/3 až +1 EV, nastavení ostrosti a kontrastu na +. Samospoušť 2s, plná kvalita jpeg (cca 2.5MB snimek).

Rychlost zpracování strany cca 12s. Nutností jsou kvalitní baterie které vdrží trvalý proudový odběr nabíjení blesku.

Jako SW postprocesing používám irfana (srovnatelný SW jsem zatím v linuxu nenašel). Seriové přejmenování s úpravou obrazu, běžné knihy se filtruji, doostřují a konvertují do 1-bit TIFF, komprimováno Huffmannovým kodováním, v rozlišení 5MPIx pak má výsledná fotka dvoustrany cca 30-40kB.

Tj. na knihy jedině fotocestu. Ke knižnímu scanneru tě asi nepustí (dělám v knihovně a taky k němu nejsem připuštěn.. tedy pokud jim nevypadne kabel, nebo ho nechtějí přestěhovat do jíné místnosti... či neodejde počítač). Tj. jediná cesta je pomocí slušného digitálního foťáku s možností manuálního nastavení.

Zkušenost s následným OCR z takto upravených TIFF je dobrá.

P.S.: Je to na podporu Ignorových tvrzení, nikoliv polemika.

[juice]

Jako SW postprocesing používám irfana (srovnatelný SW jsem zatím v linuxu nenašel)

imagemagick?

[zenek]

To si děláte srandu ne?

[kyknos]

No ten slovník by mě určitě zajímal :) Mám malinký anglicko-hornosrbský a hornosrbsko-anglický, ale to není ono. Na internecy jsem už koukal :)

[Jirka]

No - bohužel nevím, jak ti pomoct. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak mě teď napdalo, že bych určitě mohl založit nějakou stránku a postupně to skenovat a společně s několika lidma to předatlovávat, aby z toho mohli těžit všichni. Udělat z toho nějaký projekt, myslím, že i hodně Srbů by se do toho zapojilo.

Ono totiž je pravda, že k nám Srbové nechcou, protože by ten jejich jazyk zanikl mnohem rychleji, ale na druhou stranu cití, že za ně máme jakožto nejbližší příbuzní nějakou zodpovědnost. Aspoň to tak prý cítí, otázka je, co pro to děláme my

.

Největší paradox je, že my jsem jejich nejbližší příbuzní, ale klidně je necháme bez strastí vymřít, protože většina Čechů ani nemá potuchy, že někdo takový existuje... (

[vencour]

Na hodinách němčiny se o nich mluvilo, stejně tak v dějepise, někde okolo 9. století se snad vyskytovali ... Lužičtí Srbové.

[kyknos]

Vyskytují se pořád :)))))) Loni jsem při výstupu na Klíč potkal dvě krásné serbowky plynně hovořící hornolužicky :)

[Jirka]

Máš číslo?

[kyknos]

Nemám, bohužel. A kdybych měl, nedám. Sem z nich byl tak paf, že jsem šel ten krpál s nimi znovu nahoru, i když jsem je vlastně potkal při sestupu. :D

[Michal Vyskočil]

wodosłon je super slovo

Akorát jsi mohl vynechat nesmyslné popichování esperanta a soustředit se výhradně na lužickou srbštinu

[Martin Stiborský]

Tak tohle je paráda :)
Smažnik a Pražnik rulez :)

[Zruda]

Kvůli té příbuznosti s češtinou se Lužičtí Srbové nechcou přestěhovat do ČR, protože by tím jejich jazyk zanikl mnohem rychleji, než když zůstanou v Německu

[kyknos]

Safra, zase jsem založil nové vlákno místo odpovědi. Viz níže :)

[kyknos]

Také jedno lužické přísloví říká, že "lev i medvěd koušou stejně" :)

[kyknos]

Hač kraluje mjedwjedź abo law, tón a wón bjerje a žerje. :o) Češi nebo Němci, z deště pod okap :o)))

[kavol]

a co taková karpatština?

"Čortův hrád ... tam strašá ..."

[lacik]

Pane hrábě, je to v perdéli.

[Torquill]

Něco mi, pánové, říká, že jsou způsoby jak pomoci jazyku a Linuxu zároveň. Co třeba něco jako: https://translations.launchpad.net/ubuntu/feisty/+lang/hsb https://translations.launchpad.net/ubuntu/feisty/+lang/dsb ? Hodně úspěchů..

[kyknos]

S tím by museli začít rodilí mluvčí, už jen proto, aby dali najevo, že výsledek budou používat. Pro zachování jazyka by IMHO měl význam spíše překlad výukových aplikací pro děti a her, než běžných "dospěláckých" aplikací. Ale je pravda, že už jsem si zahrával s myšlenkou přeložit do hsb GIMP :oDDD A hlavně žádné proprietární bubuntu překlady :)

[kyknos]

tuxpaint!

[Jirka]

A nebo ten slovník

[Kyosuke]

To by sice v úvahu přicházelo, ale hatí to ta webová adresa. Bohužel.

[Torquill]

Já Ubuntu nepoužívám, jen jsem náhodně vygoogloval něco jako "sorbian linux translation". Kdyby na překlad mělo dojít, hlasuji pro Debian

Je mi jasné, že by překlad měli provádět především rodilí mluvčí. Ale zdá se mi, že motivovat je může někdo z Čech a věci typu faktická správnost nebo překlepy může kontrolovat také někdo z Čech. Vědí vůbec, že existuje Linux a mohli by ho přeložit?

A myslím, že by bylo zcela správné neomezit se na dětské aplikace -- koneckonců, jak děti stárnou, tak si budou na počítači všímat všeho. Naopak takové děti do cca 12 let stejně doufejme u počítače ještě netráví celé dny, jako později středoškoláci (které už dětské aplikace nezajímají). A než aby zápolili s německými, českými nebo anglickými Widlemi, přišlo by mi lepší mít lokalizovaný Linux. Třeba, kdyby se někdo z nich motivoval, tak se začne zajímat, když se bude snažit dostane na to i třeba nějaký grant, co já vím.

No, já žádného Lužického Srba neznám, jazyk neumím. Jen mně to tak napadlo, že by to bylo hezké.

[Jirka]

Jdeš na to v podstatě správně, jen je vidět, že neznáš problematiku věci (což není tvoje chyba, ale naše, že lidi o nich skoro neví).

Věta: "Vědí vůbec, že existuje Linux a mohli by ho přeložit?" zní až skoro urážlivě. Co myslíš, vědí v německu, že existuje Linux? Myslím, že v německu jsou na tom líp než my, takhle přesně se na ně dívají Němci - vědí vůbec ti zaostalí Srbové, že existují počítače?

A věta "A než aby zápolili s německými..." - tady je problém v tom, že většina Srbů umí líp německy než srbsky, spíš je otázky, jestli by nebyl opačný problém - aby s tím nezápolili srbsky. Ale snad ne, Firefox lokalizovanej mají, tak snad mají i počítačovou terminologii (která se beztak bude zakládat na němčině).

[Jirka]

Tak se tomu mému příteli podařilo zkontaktovat autora onoho slovníku (ještě tedy žije) a on s tím nesouhlasí. Že to psal jako součást k nějaké učebnici a že je tam spoustu chyb, je to už starý pán, ale je to jeho rozhodutí, takže z digitalizace slovníku nebude nic. Ale má na to svaté právo

[Spike]

Věčná škoda. On už ty chyby asi opravovat nebude, mohli pokračovat jiní.