Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Ve tři ráno za zamračené bezměsíčné noci na otevřeném moři je tma. Černočerná tma, kterou neruší ani hvězdy, ani v civilizaci všudypřítomné světelné znečištění, jen slabounce o sobě dávají vědět poziční světla schovaná na přídi za plachtou. A najednou se moře kolem lodi rozzáří modrým či zeleným světlem, světlem, které výchází přímo z vody a vypadá romanticky, tajuplně, krásně a strašidelně. Ale je to jen plankton reagující na loď, mořské organismy s fluorescenčními proteiny schopné vydávat světlo. Takových živočichů žije v mořích mnoho. Fluorescenční proteiny izolované z těchto tvorů se staly výbornými nástroji pro molekulární genetiky a v laboratořích si našly cestu do dalších, modelových, organismů. Některé z nich jsou oblíbenými domácími mazlíčky, jako dánia či krysy, a tak dnes není problém pořídit si akvárium plné svítích ryb nebo si ochočit svítící krysu. Tedy problém by to nebyl, kdybychom nežili v EU.
Může zvíře, dokonce neprimát, nekytovec a vůbec nesavec, prokázat více inteligence než člověk? Pokud vezmeme v úvahu malé děti nebo mentálně postižené, nebude o tom asi sporu. Co když ale mluvíme o člověku, u kterého lze předpokládat alespoň průměrnou inteligenci, například linuxového kernelového hackera a vyučujícího na matfyzu? Hrdiny tohoto příběhu jsou papoušek šedý jménem Betty z mělnického Vivária a jeden nejmenovaný, ale zcela reálný, matfyzák.
Palagruža (latinsky Pelagosa) je malé soustroví v samém srdci Jaderského moře. Jeho hlavní ostrov, Velká Palagruža, je 1300 metrů dlouhý, 350 metrů široký a 90 metrů vysoký - a na jeho vrcholu stojí velký starý maják, jediné lidské obydlí v jinak zcela pustém okolí. Palagruža je specifická svým podnebím, endemickou flórou i faunou, její jméno nese i minerál pelagosit. Podle legendy je zde pochován Diomédés, jeden z nejsilnějších achajských bojovníků v Trójské válce. Za První světové války byla o Palagružu svedena série námořních bitev mezi Itálií a Rakousko-Uherskem. Dnes je souostroví Palagruža nejjižnější částí Chorvatska - jeho nejjižnější bod leží na malém ostrůvku Galijula asi tři námořní míle jihovýchodně od Velké Palagruži. Pravděpodobně pro svou odlehlost, nepřítomnost na klasických chorvatských námořních mapách Male Karte a relativně nebezpečné vody ve svém okolí se Palagruža těší poněkud mystické pověsti mezi jachtaři na Jadranu - a to byl také důvod, proč Palagružu navštívit.
Tak jsem si tak brouzdal Wikipedií a dozvěděl jsem se, že trpím další chorobou, tentokrát zřejmě psychiatrickou. A proto bych se rád zeptal, kdo z vás ještě trpí stejnou diagnozou? Já syrove brambory miluju, myslím, že kdo je nejedl, nemůže pochopit, proč jim Francouzi říkají zemní jablka :). Navíc teď v létě chroupu kostky ledu, takže se jdu hlásit do Bohnic.
Řád Sv. Benedikta proti mně nasadil biologické zbraně :)
Už vím, proč se mi ten jazyk vůbec nelíbí.
Mal- mi příliš připomíná Un-.
Proč se učit umělé jazyky jako esperanto, když se člověk může věnovat krásným, přirozeným a praktickým jazykům jako je hornolužičtina (hornjoserbsce). Lužicky se lze domluvit s několika tisíci lidmi v Sasku, Braniborsku, Libereckém kraji, možná části polského pohraničí a v nějaké vesnici v Texasu - to jsou čtyři státy a dva kontinenty!! :))).
Například takové názvy měsíců, hotová perla:
Za dvě a půl hodiny mi bude třicet. Deprese. Navíc tu není ani flaška ani nikdo, s kým bych zapil žal. Tak si aspoň překompiluju GIMP :DD