Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
(AthlonXP2000+, 640 MB RAM). Ale když srovnám paměťové nároky KDE4 a KDE3, tak mě to občas láká se vrátit. Když jsem pustil KDE3 s KNemo, Akregatorem, KMixem, Kkbswitch a Yakuake, tak mi to zabíralo 80 MB. Když pustím to samé na KDE4, tak jsem na dvojnásobku. Člověk by řekl, že když mám 640 MB, tak těch 160 MB není tak hrozné, ale ono je to KDE4 dost bobtnající. Stačí chvíle a už se plní swap, to mi u KDE3 jen tak nehrozilo. Teď když pustím Netbeansy, tak to abych pomalu povypínal všechny ostatní věci jako Amarok nebo Ktorrent, jinak se v tom systému nehnu.
Ach, proč jen svět není jednodušší.Myslím, že si jen špatně vyložili význam 'Worse is Better'.
Poslední 2 roky se v kultu freedesktop/xorg/kde zavádí složité řešení na úplně všecko. HAL, dbus, consolekit, pulseaudio, nepomuk, akonadi. Jsou to krámy, bez kterejch byl člověk šťastnější…Myslím že ti pár věcí uniklo. Před pár roky (neřekl bych že je to móda dvou let, koneckonců to záleží na distribuci) jsem si nemohl připojit monitor k notesu bez štrachání v xfree.conf, tím míň za běhu. K čertu, ani blbou USB myš ne. Z pohledu mojí neměnný domácí sestavy jsou všechny tyhle čachry celkem zbytečný, z pohledu serveru vysloveně škodlivý. Ale to mi celkem nevadí, moje distribuce mi tyhle shity nenutí a kdyby nutila, přejdu na jinou. Není to tak jednoduchý jako nadávat, ale funguje to. A víš co? Fakt jsem štastnější, že do pracovního notesu připíchnu cizí hw a ono to funguje (hal, udev). Že aplikace se mezi sebou domluví za běhu bez toho abych jim posílal signály nebo se štrachal v konfigurácích (dbus). Můžu pustit máti do vlastní instance Xserveru bez drbání se s právy a přetahování se o hw (consolekit)
), nebo API, které je prostě navržené mizerně a vyžaduje znalost věcí, na kterých je API založeno. Čímž rozhodně nevyjadřuju nesouhlas s tvrzením, že dobrý odborník by měl rozumět tomu, jak věci fungují – jen že často je problém na úpně opačné straně barikády.
Tiskni
Sdílej: