Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Len krátko: včera som si všimol, že Slackware konečne prešiel na KDE 4.3.2 tak som strávil večer updatovaním. Keď som skončil a prihlásil sa do KDE, uvítal ma migračný dialog Akonadi. Hm. Čo to je, Akonadi? Furt to čosi brblalo a nebolo celkom jasné ako to vypnúť, tak som sa dnes pozrel na web a okrem iného čítam: An empty, unused Akonadi database needs about 100 Mb of disk space.
WTF?! Prehliadnuc to, že 100Mb má byť asi 100MB ... to ... ako to len slušne povedať ... to niekto prišiel s nápadom, že na uloženie pár sto adries a kalendáru s pár s sto eventami potrebuje asi tak STO MEGABAJTOV?
Ja viem, že disky sú lacné (resp. aspoň sa to hovorí), ale veď ľudia ... majte rozum. To takýto bloat sa považuje za normálny?
Na tej stránke sa píše aj ako to obmedziť. No večer musím pozrieť či sa to dá obmedziť na nejakých primeraných asi ak 5kB.
Tiskni
Sdílej:
(AthlonXP2000+, 640 MB RAM). Ale když srovnám paměťové nároky KDE4 a KDE3, tak mě to občas láká se vrátit. Když jsem pustil KDE3 s KNemo, Akregatorem, KMixem, Kkbswitch a Yakuake, tak mi to zabíralo 80 MB. Když pustím to samé na KDE4, tak jsem na dvojnásobku. Člověk by řekl, že když mám 640 MB, tak těch 160 MB není tak hrozné, ale ono je to KDE4 dost bobtnající. Stačí chvíle a už se plní swap, to mi u KDE3 jen tak nehrozilo. Teď když pustím Netbeansy, tak to abych pomalu povypínal všechny ostatní věci jako Amarok nebo Ktorrent, jinak se v tom systému nehnu.
Ach, proč jen svět není jednodušší.Myslím, že si jen špatně vyložili význam 'Worse is Better'.
Poslední 2 roky se v kultu freedesktop/xorg/kde zavádí složité řešení na úplně všecko. HAL, dbus, consolekit, pulseaudio, nepomuk, akonadi. Jsou to krámy, bez kterejch byl člověk šťastnější…Myslím že ti pár věcí uniklo. Před pár roky (neřekl bych že je to móda dvou let, koneckonců to záleží na distribuci) jsem si nemohl připojit monitor k notesu bez štrachání v xfree.conf, tím míň za běhu. K čertu, ani blbou USB myš ne. Z pohledu mojí neměnný domácí sestavy jsou všechny tyhle čachry celkem zbytečný, z pohledu serveru vysloveně škodlivý. Ale to mi celkem nevadí, moje distribuce mi tyhle shity nenutí a kdyby nutila, přejdu na jinou. Není to tak jednoduchý jako nadávat, ale funguje to. A víš co? Fakt jsem štastnější, že do pracovního notesu připíchnu cizí hw a ono to funguje (hal, udev). Že aplikace se mezi sebou domluví za běhu bez toho abych jim posílal signály nebo se štrachal v konfigurácích (dbus). Můžu pustit máti do vlastní instance Xserveru bez drbání se s právy a přetahování se o hw (consolekit)
), nebo API, které je prostě navržené mizerně a vyžaduje znalost věcí, na kterých je API založeno. Čímž rozhodně nevyjadřuju nesouhlas s tvrzením, že dobrý odborník by měl rozumět tomu, jak věci fungují – jen že často je problém na úpně opačné straně barikády.