Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Len krátko: včera som si všimol, že Slackware konečne prešiel na KDE 4.3.2 tak som strávil večer updatovaním. Keď som skončil a prihlásil sa do KDE, uvítal ma migračný dialog Akonadi. Hm. Čo to je, Akonadi? Furt to čosi brblalo a nebolo celkom jasné ako to vypnúť, tak som sa dnes pozrel na web a okrem iného čítam: An empty, unused Akonadi database needs about 100 Mb of disk space.
WTF?! Prehliadnuc to, že 100Mb má byť asi 100MB ... to ... ako to len slušne povedať ... to niekto prišiel s nápadom, že na uloženie pár sto adries a kalendáru s pár s sto eventami potrebuje asi tak STO MEGABAJTOV?
Ja viem, že disky sú lacné (resp. aspoň sa to hovorí), ale veď ľudia ... majte rozum. To takýto bloat sa považuje za normálny?
Na tej stránke sa píše aj ako to obmedziť. No večer musím pozrieť či sa to dá obmedziť na nejakých primeraných asi ak 5kB.
Tiskni
Sdílej:
(AthlonXP2000+, 640 MB RAM). Ale když srovnám paměťové nároky KDE4 a KDE3, tak mě to občas láká se vrátit. Když jsem pustil KDE3 s KNemo, Akregatorem, KMixem, Kkbswitch a Yakuake, tak mi to zabíralo 80 MB. Když pustím to samé na KDE4, tak jsem na dvojnásobku. Člověk by řekl, že když mám 640 MB, tak těch 160 MB není tak hrozné, ale ono je to KDE4 dost bobtnající. Stačí chvíle a už se plní swap, to mi u KDE3 jen tak nehrozilo. Teď když pustím Netbeansy, tak to abych pomalu povypínal všechny ostatní věci jako Amarok nebo Ktorrent, jinak se v tom systému nehnu.
Ach, proč jen svět není jednodušší.Myslím, že si jen špatně vyložili význam 'Worse is Better'.
Poslední 2 roky se v kultu freedesktop/xorg/kde zavádí složité řešení na úplně všecko. HAL, dbus, consolekit, pulseaudio, nepomuk, akonadi. Jsou to krámy, bez kterejch byl člověk šťastnější…Myslím že ti pár věcí uniklo. Před pár roky (neřekl bych že je to móda dvou let, koneckonců to záleží na distribuci) jsem si nemohl připojit monitor k notesu bez štrachání v xfree.conf, tím míň za běhu. K čertu, ani blbou USB myš ne. Z pohledu mojí neměnný domácí sestavy jsou všechny tyhle čachry celkem zbytečný, z pohledu serveru vysloveně škodlivý. Ale to mi celkem nevadí, moje distribuce mi tyhle shity nenutí a kdyby nutila, přejdu na jinou. Není to tak jednoduchý jako nadávat, ale funguje to. A víš co? Fakt jsem štastnější, že do pracovního notesu připíchnu cizí hw a ono to funguje (hal, udev). Že aplikace se mezi sebou domluví za běhu bez toho abych jim posílal signály nebo se štrachal v konfigurácích (dbus). Můžu pustit máti do vlastní instance Xserveru bez drbání se s právy a přetahování se o hw (consolekit)
), nebo API, které je prostě navržené mizerně a vyžaduje znalost věcí, na kterých je API založeno. Čímž rozhodně nevyjadřuju nesouhlas s tvrzením, že dobrý odborník by měl rozumět tomu, jak věci fungují – jen že často je problém na úpně opačné straně barikády.