Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
Len krátko: včera som si všimol, že Slackware konečne prešiel na KDE 4.3.2 tak som strávil večer updatovaním. Keď som skončil a prihlásil sa do KDE, uvítal ma migračný dialog Akonadi. Hm. Čo to je, Akonadi? Furt to čosi brblalo a nebolo celkom jasné ako to vypnúť, tak som sa dnes pozrel na web a okrem iného čítam: An empty, unused Akonadi database needs about 100 Mb of disk space.
WTF?! Prehliadnuc to, že 100Mb má byť asi 100MB ... to ... ako to len slušne povedať ... to niekto prišiel s nápadom, že na uloženie pár sto adries a kalendáru s pár s sto eventami potrebuje asi tak STO MEGABAJTOV?
Ja viem, že disky sú lacné (resp. aspoň sa to hovorí), ale veď ľudia ... majte rozum. To takýto bloat sa považuje za normálny?
Na tej stránke sa píše aj ako to obmedziť. No večer musím pozrieť či sa to dá obmedziť na nejakých primeraných asi ak 5kB.
Tiskni
Sdílej:
(AthlonXP2000+, 640 MB RAM). Ale když srovnám paměťové nároky KDE4 a KDE3, tak mě to občas láká se vrátit. Když jsem pustil KDE3 s KNemo, Akregatorem, KMixem, Kkbswitch a Yakuake, tak mi to zabíralo 80 MB. Když pustím to samé na KDE4, tak jsem na dvojnásobku. Člověk by řekl, že když mám 640 MB, tak těch 160 MB není tak hrozné, ale ono je to KDE4 dost bobtnající. Stačí chvíle a už se plní swap, to mi u KDE3 jen tak nehrozilo. Teď když pustím Netbeansy, tak to abych pomalu povypínal všechny ostatní věci jako Amarok nebo Ktorrent, jinak se v tom systému nehnu.
Ach, proč jen svět není jednodušší.Myslím, že si jen špatně vyložili význam 'Worse is Better'.
Poslední 2 roky se v kultu freedesktop/xorg/kde zavádí složité řešení na úplně všecko. HAL, dbus, consolekit, pulseaudio, nepomuk, akonadi. Jsou to krámy, bez kterejch byl člověk šťastnější…Myslím že ti pár věcí uniklo. Před pár roky (neřekl bych že je to móda dvou let, koneckonců to záleží na distribuci) jsem si nemohl připojit monitor k notesu bez štrachání v xfree.conf, tím míň za běhu. K čertu, ani blbou USB myš ne. Z pohledu mojí neměnný domácí sestavy jsou všechny tyhle čachry celkem zbytečný, z pohledu serveru vysloveně škodlivý. Ale to mi celkem nevadí, moje distribuce mi tyhle shity nenutí a kdyby nutila, přejdu na jinou. Není to tak jednoduchý jako nadávat, ale funguje to. A víš co? Fakt jsem štastnější, že do pracovního notesu připíchnu cizí hw a ono to funguje (hal, udev). Že aplikace se mezi sebou domluví za běhu bez toho abych jim posílal signály nebo se štrachal v konfigurácích (dbus). Můžu pustit máti do vlastní instance Xserveru bez drbání se s právy a přetahování se o hw (consolekit)
), nebo API, které je prostě navržené mizerně a vyžaduje znalost věcí, na kterých je API založeno. Čímž rozhodně nevyjadřuju nesouhlas s tvrzením, že dobrý odborník by měl rozumět tomu, jak věci fungují – jen že často je problém na úpně opačné straně barikády.