Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Len krátko: včera som si všimol, že Slackware konečne prešiel na KDE 4.3.2 tak som strávil večer updatovaním. Keď som skončil a prihlásil sa do KDE, uvítal ma migračný dialog Akonadi. Hm. Čo to je, Akonadi? Furt to čosi brblalo a nebolo celkom jasné ako to vypnúť, tak som sa dnes pozrel na web a okrem iného čítam: An empty, unused Akonadi database needs about 100 Mb of disk space.
WTF?! Prehliadnuc to, že 100Mb má byť asi 100MB ... to ... ako to len slušne povedať ... to niekto prišiel s nápadom, že na uloženie pár sto adries a kalendáru s pár s sto eventami potrebuje asi tak STO MEGABAJTOV?
Ja viem, že disky sú lacné (resp. aspoň sa to hovorí), ale veď ľudia ... majte rozum. To takýto bloat sa považuje za normálny?
Na tej stránke sa píše aj ako to obmedziť. No večer musím pozrieť či sa to dá obmedziť na nejakých primeraných asi ak 5kB.
Tiskni
Sdílej:
(AthlonXP2000+, 640 MB RAM). Ale když srovnám paměťové nároky KDE4 a KDE3, tak mě to občas láká se vrátit. Když jsem pustil KDE3 s KNemo, Akregatorem, KMixem, Kkbswitch a Yakuake, tak mi to zabíralo 80 MB. Když pustím to samé na KDE4, tak jsem na dvojnásobku. Člověk by řekl, že když mám 640 MB, tak těch 160 MB není tak hrozné, ale ono je to KDE4 dost bobtnající. Stačí chvíle a už se plní swap, to mi u KDE3 jen tak nehrozilo. Teď když pustím Netbeansy, tak to abych pomalu povypínal všechny ostatní věci jako Amarok nebo Ktorrent, jinak se v tom systému nehnu.
Ach, proč jen svět není jednodušší.Myslím, že si jen špatně vyložili význam 'Worse is Better'.
Poslední 2 roky se v kultu freedesktop/xorg/kde zavádí složité řešení na úplně všecko. HAL, dbus, consolekit, pulseaudio, nepomuk, akonadi. Jsou to krámy, bez kterejch byl člověk šťastnější…Myslím že ti pár věcí uniklo. Před pár roky (neřekl bych že je to móda dvou let, koneckonců to záleží na distribuci) jsem si nemohl připojit monitor k notesu bez štrachání v xfree.conf, tím míň za běhu. K čertu, ani blbou USB myš ne. Z pohledu mojí neměnný domácí sestavy jsou všechny tyhle čachry celkem zbytečný, z pohledu serveru vysloveně škodlivý. Ale to mi celkem nevadí, moje distribuce mi tyhle shity nenutí a kdyby nutila, přejdu na jinou. Není to tak jednoduchý jako nadávat, ale funguje to. A víš co? Fakt jsem štastnější, že do pracovního notesu připíchnu cizí hw a ono to funguje (hal, udev). Že aplikace se mezi sebou domluví za běhu bez toho abych jim posílal signály nebo se štrachal v konfigurácích (dbus). Můžu pustit máti do vlastní instance Xserveru bez drbání se s právy a přetahování se o hw (consolekit)
), nebo API, které je prostě navržené mizerně a vyžaduje znalost věcí, na kterých je API založeno. Čímž rozhodně nevyjadřuju nesouhlas s tvrzením, že dobrý odborník by měl rozumět tomu, jak věci fungují – jen že často je problém na úpně opačné straně barikády.