Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Po téměř roce práce z domova mě začaly bolet ruce od klávesnice a myši, hlava od sluchátek a záda od sezení. To mě přimělo se rozhoupat ke koupi polohovatelného stolu u něhož se dá stát, obměnit pár vstupních periferií, přesunout ovládání kurzoru do levé ruky (i když jsem pravák a levou ruku mám nešikovnou) a namapovat nejvíc zatěžující operace na nevyužité klávesy v pravém horním rohu klávesnice. Vybrat HW s rozumným poměrem cena/výkon který dobře funguje pod Linuxem a najít nástroj na pohodlné přemapování kláves který se nerozbije migrací na Wayland mi dalo docela práci, tak třeba tenhle zápisek někomu ušetří čas a možná i trochu zdraví.
Budu rád za doplnění dalších vychytávek, které s ergonomií práce na počítači pomohly vám a díky čemu. Naopak, pojďme se prosím vyhnout teoretizování nad technickými parametry bez osobní zkušenosti. Pokud někdo znáte Linuxový nástroj, který umí přemapovat klávesy odlišně pro různé aplikace a funguje na Waylandu, budu také moc rád za doplnění.
Disclaimer: V postu jsou přímé odkazy na zmiňovaný HW, přes které lze dohledat detailní technické parametry daného HW. Odkazy nejsou affiliate (nemám z nich žádný zisk).
Ikea prodává polohovatelný stůl Bekant za 12k a český výrobce Hobis vyrábí podobný stůl Motion MS 2 za 13k. Mám ten od Hobisu, z druhé ruky za polovic a jsem s ním spokojený. Občas se v online bazarech polohovatelné stoly za podobnou cenu mihnou, ale poměrně rychle mizí.
Polohovatelný stůl umožňuje během telekonferencí stát a tím odhlečit zádům, rukám, ramenům a zažívání. Stojící člověk má navíc úplně jinou komunikační dynamiku než sedící - je živější, soustředěnější a míň ukecaný (výhody stand-upu při každém meetingu). Ideální je mít stůl orientovaný tak že za zády je pevná zeď, protože se pak dá poodstoupit od stolu a opřít se o ní.
Jo, a až budete se stolem sjíždět dolů, zkontrolujte si jestli pod stolem nemáte zapomenutou židli jako se to napoprvé povedlo mně, jinak budete chytat monitor padající z povážlivě nakloněné desky.
Při čtení PDF dokumentace je pro mě důležité ve fullscreenu vidět dvě stránky s rozumně velkým fontem vedle sebe, při programování se každý pixel na výšku také počítá. Mezi 1080p (FullHD), 1200p (WUXGA, poměr stran 16:10) a 1440p (Quad HD, 2k) jsou obrovské skoky v pohodlí a díky poklesu cen 2k monitorů dnes už opravdu nemá cenu trápit oči na FullHD ani dělat kompromisy s WUXGA.
Někdo nedá dopustit na dual-head, ale mě dva monitory nevyhovují. Svádějí mě k natočení hlavy/těla blíž k primární obrazovce, což nedělá dobře zádům a krku. Navíc je potřeba, aby oba displeje měly shodné nastavení jasu, kontrastu i barevnosti - jinak z nich může snadno bolet hlava.
Aby rozlišení monitoru šlo využít pro zobrazení více textu na výšku a text byl čitelný, je potřeba dostatečná velikost pixelů (cca 0.27mm) a tedy dostatečně velká úhlopříčka - 24" pro 1200p, 32" pro 1440p. 4k displej s 2160p je na tom teoreticky ještě lépe, ale monitorů s úhlopříčkou alespoň 43" (cca 0.25mm) je na trhu zatím pořád málo, nemívají výškově nastavitelnou nohu, jsou drahé a často se jedná o TV (mizerná ostrost textu). Na menší úhlopříčce je nutné použít neceločíselné škálování které zatěžuje procesor nebo nenativní rozlišení (např. 27" 4k) které je rozmazané - a ani jedno z toho nedělá očím dobře.
Za pár let se možná nabídka a cena 4k monitorů zlepší, ale 1440p je dnes z mého pohledu vyváženější volba a s Lenovo ThinkVision T32h za 11k jsem hodně spokojený. Provozuju ho na 75Hz s notebookem připojeným přes USB-C včetně 65W napájení a 4-portovéhu USB-A hubu.
Nastavení monitoru má obecně velký vliv na únavu očí - přepnutí do neutrálního barevného profilu bez jakékoliv automatiky, stažení jasu, doladění kontrastu, ostrosti písma a mírné stažení modré složky (na cca 98%) v Custom RGB módu je dobrý základ.
Pro oči ideální, ale dražší varianta je navíc kalibrace displeje kolorimetrickou sondou. Používám levnou USB sondu X-Rite ColorMunki Display za 5k která je podporovaná pod Linuxem díky Argyll CMS a colord/Gnome Color Manager.
Ubuntu před časem přestalo poskytovat dispcalGUI a Gnome Color Manager mi zas nedetekoval sondu, takže jsem před nedávnem musel generovat ICC profil z příkazové řádky pomocí dispcal, targen, dispread a colprof - GUI šlo použít až na výběr profilu pro monitor (Gnome Settings/Color).
Pro kalibraci používám výchozí nastavení, tedy bílý bod na 6400K, gamma 2.2 a jas na 120 cd/m2. Nad zkalibrovaným displejem ještě používám Gnome Settings/Displays/Night Light (opravdu dobře schovaná volba díky příšernému UX), ale ten má vliv jenom před svítáním nebo po soumraku, zatímco na displej se při práci dívám převážně za světla.
Mechanická klávesnice s Cherry Brown spínači je blaho na psaní - jak textů, tak programování. TKL layout (ten key less - bez numerického bloku) je výhodný pro vycentrování klávesnice vůči monitoru a umožňuje pohodlnější opření pravé ruky při obsluze kláves na pravé straně o malíkovou hranu a natočení zápěstí do mnohem přirozenější polohy.
Jak dvojice PgUp a PgDn, tak (dosud nepoužívaný) Pause s palcem opřeným o klávesu se najednou stanou atraktivním ovládacím prvkem, který neunavuje ruku ani při delší práci a snadno je nahmátnete i poslepu. Pokud si namapujete klávesy PrtSc, ScrLk, Pause a F12 na scroll nahoru, levý click, scroll dolů a Ctrl+W, zvládnete pravou rukou ovládat vše kromě pohybu kurzoru a usnadní vám to přehození myši/trackballu do levé ruky. Prostřední tlačítko touchpadu na notebooku namapované na scroll dolů a Insert namapovaný na ztlumení mikrofonu jsou další kandidáti na přemapování.
Mechanické klávesnice mívají často nestandardní layout, ohyzdné popisky kláves a šílenou cenovku. Střízlivá varianta za super cenu je výhradně v CZC prodávaná černá nepodsvícená TKL drátová (tedy bez zpoždění a starostí s akumulátorem) klávesnice s ANSI layoutem bez CZ polepek Cherry G80-3000S za 1.4k. Existuje spousta alternativ a na klávesnice mají lidé vyhraněné názory, tohle je levná, obyčejná, snadno dostupná a přitom skvěle použitelná varianta.
Před klávesnici se opravdu vyplatí dát podložku pro zápěstí. Gelové kupované podložky mají mizernou výdrž (gel se tepelným a mechanickým namáháním otlačí a po čase začne unikat), nejsou levné a nejdou dobře přizpůsobit výškou ani tvarem pro konkrétní anatomii ruky. Mnohem lepší varianta je ručně ušitý podlouhlý polštářek naplněný pohankou (cca 0.5 kg), daný do pratelného vnějšího obalu. Je výhodné ho naměřit delší (podle klávesnice s numerickým blokem), aby při obsluze kláves na pravém boku klávesnice šlo o něj mít opřené pravé zápěstí.
Na přemapování tlačítek a kláves se mi osvědčil nástroj key-mapper. Funguje jak pod Xorg, tak pod Waylandem (Ubuntu 21.04), dovede tutéž klávesu mapovat odlišně pro každé vstupní zařízení zvlášť, má jednoduché GUI a díky Systemd unitd sám aplikuje přemapování po startu/probuzení ze spánku. Navíc levý click namapovaný na klávesu dovede spolupracovat s pohybem myši při drag'n'drop, což xdotool (Xorg-only) neumí.
Místo klasické myši jsem začal používat prstový (ne palcový) trackball s velkou koulí, čtyřmi tlačítky, podložkou pod zápěstí a scrollovacím prstencem, **přehozený do levé ruky**. Ovládám ho konečky (a občas středním článkem) pokrčených nebo natažených prstů a je to můj velký pomocník při odlehčování pravé ruce.
Trackball Kensington Expert Mouse Wireless za 2.4k je jeden z mála který umí scrollovat, dobře mi padne do ruky a je symetrický, takže se dobře používá v levé ruce. Je bezdrátový což je pro mě mínus, ale nemá pozorovatelné zpoždění a napájí se z 2xAA baterií, takže není nutné po letech řešit výměnu akumulátoru. Jde připojit jak přes Bluetooth 5, tak přes USB-A dongle a v obou módech má překvapivě nízkou spotřebu (při vypínání na noc - po půl roce denního používání mám pořád přes 70% baterií Energizer dodávaných s trackballem). Bohužel si pamatuje párování jen s jedním Bluetooth zařízením.
Zvyknout si na používání trackballu v levé ruce pro mě bylo překvapivě snadné, během dvou dnů jsem zapomněl že kurzor ovládám opačnou rukou a během pár týdnů přestal být pohyb kurzoru kostrbatý. Trackball (alespoň v mojí levačce) není tak přesný jako myš, ale na klikání na odkazy, přesun kurzoru po IDE a podobně nenáročné aktivity je naprosto plnohodnotný. Na drag'n'drop při prioritizaci backlogu v Jiře si ho někdy přehazuju do pravačky a levý click řeším klávesnicí (držení stisknutého tlačítka při pohybu koulí přetěžuje hřbet ruky).
S prací komplet z domova přibylo telekonferencí. A to jak těch kde mluvím, tak těch s velkým počtem účastníků kde jen poslouchám a nedovedu ovlivnit jak rychle skončí. Mám sice kvalitní telekonferenční USB sluchátka kde dobře rozumím a je mi dobře rozumět, ale při delším a častém používání z nich prostě bolí uši a hlavně hlava.
Mono reproduktor a mikrofon optimalizovaný na telekonference mi dlouho přišel jako zbytečnost, ale je to obrovský rozdíl v únavě bez kompromisu v kvalitě přenosu. Jabra Speak 410 za 2k je základní, drátová/USB a tudíž nesmrtelná varianta, kde není potřeba hlídat nabití akumulátoru a za pět let řešit výměnu v ceně nového zařízení. Díky optimalizaci na lidský hlas sice asi nebude nic moc na hudbu, ale na volání a poslech záznamů z konferencí je skvělý.
Tlačítka pro ztlumení a hlasitost fungují bez konfigurace, ideální je ale ovládání přes klávesové zkratky pro globální hlasitost audia a globální mute mikrofonu, protože fungují i když telekonferenční aplikace (v mém případě Zoom) zrovna nemá focus.
Poslední kousek s kterým teprv pokusuju a sžívám se je trojpedál Kinesis Savant Elite 2 za 4.2k primárně určený do zdravotnictví a průmyslu, který dovede generovat stisky kláves, makra nebo klikání myší.
Má pevnou kovovou konstrukci, mechanicky nastavitelnou sílu stisku (šroubkem na spodku každého pedálu, používám nejlehčí stisk) a výraznou zvukovou i hmatovou odezvu. Díky delšímu kabelu umožňuje snadné ovládání telekonferencí (ztlumení mikrofonu namapované na "spojku") a scrollování dokumentací (scroll dolů/nahoru namapovaný na "plyn"/"brzdu") ve stoje.
Pedály jsou programovatelné přepnutím z režimu USB HID do režimu USB mass-storage (přepínač na spodku pedálů) a editací textového souboru. Pedály samy o sobě nedovedou generovat scroll události, ale díky userspace přemapování přes key-mapper to není problém.
Poměr cena-výkon je mnohem horší než u předchozího HW a kolorimetrická sonda je za podobné peníze lepší investicí, ale při práci ve stoje mi pomáhají.
Tiskni
Sdílej:
Potom sa vráti do kancelárie a nebude môcť pracovať.
Svádějí mě k natočení hlavy/těla blíž k primární obrazovce
si dej hlavní doprostředka a vedlejší monitory bokem jestli ti jako stačí koukat jenom vobčas ;D
a vubec byse ti jako víc hodilo ktomu trackballu a pedálům něco víc extra třeba 3d headset nebo takovej ten eink monitor :D :D ;D ;D
Aby rozlišení monitoru šlo využít pro zobrazení více textu na výšku a text byl čitelný, je potřeba dostatečná velikost pixelů (cca 0.27mm) a tedy dostatečně velká úhlopříčka - 24" pro 1200p, 32" pro 1440p. 4k displej s 2160p je na tom teoreticky ještě lépe, ale monitorů s úhlopříčkou alespoň 43" (cca 0.25mm)Cože cože. Proč bys potřeboval velké pixely? Naopak pixely jsou lepší malé a více. Při více pixelech na jednotku textu je text čitelnější. Pokud máš na vyšším rozlišení text moc malý, pak jsou špatně nastaveny DPI a/nebo velikost textu. Používám 32" a rozhodně bych nikomu nedoporučoval při této velikosti méně než 4k, specielně na práci.
Abys nemusel namahat oci mhourenim, potrebujes urcitou minimalni vysku pisma (v milimetrech).Ano. Já mam písmo obvykle nastaveno na celkem velkou velikost, přijde mi, že větší než je průměr. Nevim o aplikaci, kde bych měl problém s nastavením DPI nebo velikosti fontu. Ve VS Codiu se to řeší nastavením
window.zoomLevel
a editor.fontSize
. Šlack používám v prohlížeči v "připnutém" tabu, v té samostatné appce nevidim smysl. Nevim jak Zoom.
Problém je spíš změna DPI, tj. když odpojim laptop od displaye nebo obráceně. Některý aplikace vyžadujou restart nebo změnu konfigurace. Větší část toho jsem si zautomatizoval skriptem, ale celkově podpora rychlé změny DPI je v linuxovým desktopu velmi špatná.
Ano, 4k je o dost dražší, nicméně došel jsem k tomu, že bez pořádnýho rozlišení pro mě externí display nemá smysl a radši do toho investoval. Naopak jsem ušetřil na stolu, koupil jsem tu levnou Ikeu bez motoru. Stůl s motorem jsem měl v některých zaměstnáních a neudělalo to na mě dojem, nemam rád ten zvuk a taky to je poruchové. Raději si zatočim klikou.
K displeji ještě jedna poznámka: Mezi vývojáři je rozšířený mýtus, že display má být vysoko, třeba v úrovni očí (nebo ještě vejš). Tohle mě stálo probémy s křečí v ramenou, a následně jsem zjistil, že se doporučuje mít v úrovni očí maximálně tak horní hranu displeje, spíš ale ještě kousek níž. Takže mam display na nejniží poloze, kterou stojan dovoluje, a mírně zakloněn dozadu. Od té doby je situace v ramenou lepší.
Mezi vývojáři je rozšířený mýtus, že display má být vysoko, třeba v úrovni očí (nebo ještě vejš). Tohle mě stálo probémy s křečí v ramenou, a následně jsem zjistil, že se doporučuje mít v úrovni očí maximálně tak horní hranu displeje, spíš ale ještě kousek níž.
Odborníci tvrdí, že ve výši očí by měla být horní hrana. Mně osobně vyhovuje o něco výš, u 24" monitoru ve výši očí tak dvě třetiny výšky, u 27" tak tři čtvrtiny. Horní hrana pod úrovní očí by mi určitě nevyhovovala a notebook kdesi dole na stole je pro mne vysloveně utrpením (dlouhodobou práci na notebooku bez externího monitoru, klávesnice a myši bych nesnesl).
A potom firma zisti, že minuli peniaze, ktoré mohli zaplatiť ľudom.
FullHD … WUXGA … Quad HD … 2k
Tyhle zkratky jsou mor, radši normálně napište 1920x1080 nebo 2560x1440, ať je jasné, co máte opravdu na mysli. (Označení "2k" pro 2560x1440 je ale špatně zcela určitě.)
Někdo nedá dopustit na dual-head, ale mě dva monitory nevyhovují. Svádějí mě k natočení hlavy/těla blíž k primární obrazovce, což nedělá dobře zádům a krku.
Mně se pro dva monitory (aktuálně doma 2x27") osvědčil trochu nestandardní layout, kdy mám kolmo proti sobě pravou půlku levého monitoru (tj. přímo před sebou mám místo ve čtvrtině šířky), což je taky primární prostor, kde probíhá nejvíc práce. Pravý monitor je pak natočený šikmo tak, abych se při natočení hlavy díval kolmo na jeho levou polovinu. Záleží samozřejmě na tom, co člověk dělá, ale já mám docela dost činností, kdy se ten druhý monitor zatraceně hodí.
Mimochodem, v souvislosti s přidáním druhého monitoru jsem taky přešel na montáž na zeď (systém AlzaErgo Slatwall s lištou na zdi) a je to mnohem praktičtější, ty dva podstavce by zabíraly neúměrně velkou část stolu.
Pro oči ideální, ale dražší varianta je navíc kalibrace displeje kolorimetrickou sondou.
Tady bych trochu mírnil přehnaná očekávání. Kalibrace samozřejmě pomůže, ale bohužel ani po ní se nedá spoléhat na to, že by obraz vypadal stejně. Ale stojí to za to už kvůli srovnání jasu, to bych od oka určitě netrefil. Mimochodem, 120 cd/m² bych při celodenní práci nesnesl, to je na mne strašně moc - ale asi záleží na celkových světelných podmínkách v místnosti. Samostatnou kapitolou je vytvoření profilu, protože ten používají jen některé aplikace - prohlížeče obrázků, grafické editory nebo webové prohlížeče.
TKL layout (ten key less - bez numerického bloku) je výhodný pro vycentrování klávesnice vůči monitoru
Téhle úvaze nerozumím. Jednak klávesnici centruji proti sobě, ne proti monitoru, jednak nevidím jediný důvod, proč by to, že je napravo numerický blok, mělo bránit tomu, abych si ji vycentroval podle toho základního bloku (nebo spíš základní prstové polohy).
Gelové kupované podložky mají mizernou výdrž (gel se tepelným a mechanickým namáháním otlačí a po čase začne unikat)
S podložkami ke klávesnici zkušenosti nemám (zkoušel jsem, ale spíš mi překážely než pomáhaly), ale gelovou podložku pod zápěstí jsem měl asi pět let a vyhazoval jsem ji kvůli celkovému zašpinění, určitě z ní nic neunikalo.
Mono reproduktor a mikrofon optimalizovaný na telekonference mi dlouho přišel jako zbytečnost, ale je to obrovský rozdíl v únavě bez kompromisu v kvalitě přenosu. Jabra Speak 410
Tyhle klasické konferenční mikrofony se hodí hlavně na konference, kdy sedí víc lidí okolo stolu (a mikrofonu), takže je všesměrovost výhodou. Pro jednoho uživatele na pracovním stole to může být spíš kontraproduktivní, protože mikrofon bude chytat i různé odrazy a ruchy z okolí. Mně se osvědčil Razer Seiren X (jeden z mála výrobků této firmy, který vypadá decentně a nevytváří asociace na vánoční stromeček).
Nechci odpovídat za autora, ale pokud si ji vycentrujete podle toho základního bloku, pak nebude vycentrovaná klávesnice jako celek. Někteří lidé (jako např. já) jsou na podobné asymetrie citliví a je jim to nepříjemné, ač se to může zdát absurdní. (Mimochodem i proto bych si i já centroval klávesnici vůči monitoru a ne vůči vlastní poloze.)Téhle úvaze nerozumím. Jednak klávesnici centruji proti sobě, ne proti monitoru, jednak nevidím jediný důvod, proč by to, že je napravo numerický blok, mělo bránit tomu, abych si ji vycentroval podle toho základního bloku (nebo spíš základní prstové polohy).
Většina herních židlí jsou hrozný ergonomický odpad, který se ergonomicky jen tváří.s/herních// Míval jsem Humanscale Freedom, a zpětně mi přijde nechutně předražená a ergonomie nic moc. Zdaleka nejlepší je česká Therapia - ta za tu cenu opravdu stojí. Z mého okolí ji má >5 lidí a všichni ji chválí.
15 židlíSmimli se zeptat, k cemu doktorand potrebuje 15 zidle?
Být ve vyspělejším regionuTo vis, musis na zapad davide :)
A jsi tedy doktorand ci ne?A ty jsi tedy korporátní vyděrač, či ne?
Asi jsem geneticky nadaný, ale já HO přežívám na gauči/posteli/židli/zemi/trampolíně s jedním notebookem. Je to celkem v pohodě a třicet už mi bylo dávno. Možná jak mě to nutí měnit pozici.Ano. Častá změna pozice je co se ergonomie týče to nejdůležitější. Notebook má obrovskou výhodu právě v tom, že jde vzít a přesunout se kamkoliv. Na seznam míst vhodných k práci bych doplnil ještě hamaku, lavičku v parku (s podprdelníkem) a bazén (ten však vyžaduje opatrnost, neboť notebooky nebývají vodotěsné).
To:Josef Kufner
Dávám za pravdu se střídáním polohy, i ve stoje. Pokud v sedě > střídám židli s klekačkou. Dokonce jsem si ji před 25 roky vyrobil sám dle modelu v katalogu za tehdy 8 tisíc Kč. Vodinstalatér mi ohnul nosnou trubku na ohýbačce. Na našem trhu mi nic nevyhovovalo. Vyšla cenově do 1 tisíce. Je potřeba si na klekačku zvyknout, asi do 1 měsíce.