Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Jak si možná někteří všimli, už delší dobu vlastním ThinkPad T42. Výborný to stroj s hodně dobrou podporou a s výborným HW. A tento zápisek bude o kousku železa v tomto notebooku, které je trošku míň podporováno. A pokud někdo neví, co to je HDAPS, tak je to hard drive active protection system. A o něm dále v zápisku.
Je sice pravdou, že s notebooky se obecně moc nedoporučuje třepat, a ani to nedělám, ale jezdím holt 2 hodiny ze školy vlakem. No a v tom vlaku si notebook přirozeně zapínám. Jednak využiji ty 2 hodiny aspoň trošku dobře, nenudím se a ve vlaku to ještě tak moc netřepe (třeba takové auto nebo autobus už se třepou podstatně víc a tak tam NB rači nezapínám). I přez to všechno ve vlaku nějaké otřesy jsou a já si chci samozřejmě svého HDD užívat co nejdýl. Tak sem si řekl, že využiji výbornou fičurku mého NB a budu si disk stopovat při otřesech. Ony se totiž zaparkují hlavičky, no a potom by měl otřes vadit daleko méně, než, kdyby byly hlavičky nad datovou částí. A tak sem se vrhl na mém archlinuxu k instalování, čtení, hledání a řešení ... no a při příležitosti hledání co nejvíc úsporného (s co nejměnší nutností něco bastlit sám) a co nejvíc uživatelsky příjemného distra jsem si vyzkoušel zprovoznit HDAPS i jinde.
Aby mi takováhle sranda fungovala, tak jednak potřebuju modul hdaps, to je ovladač gyroskopického senzoru NB. Dneska je k dostnání ve skoro všech distribucích (určitě ArchLinux, Ubuntu, openSuSE a Fedora). Takže zde není potřeba nic moc dodělávat, kompilovat a hrát si s tím, což je samozřejmě pozitivní. Tento ovladač vytvoří zařízení, které jako výstup dává souřadnice X a Y vzhledem k nějaké defaultní hodnotě (neměl jsem potřebu to zkoumat víc do hloubky).
Dále musíme mít userspace démona hdapsd, který čte z výše zmíněného zažízení, a pokud se hodnoty vychýlí přez určitou mez, tak zapíše do souboru protect u disku v sysfs (promiňte mi nepřesnost, teď z hlavy opravdu nevím a nedaří se mi to najít). Tento démon je většinou přibalen do nějakého balíku, zároveň z modulem a občas ještě z hdaps-gl, což je takové hezké 3d znázornění NB . Takže opět nění nic moc co na práci.
A teď se dostávám k té nejhorší věci. A to takové, že soubor, do kterého zapisuje hdapsd, a který signalizuje jádru, že se má disk uspat, samozřejmě není defaultně v jádře (mám takový pocit že kůli nějak špatně napsanému api či co, moc jsem ten mail list nepochopil ). A tady přichází na řadu patchování jádra. Nebudu zde vypisovat přesný postup. Ten je výborně popsán na www.thinkwiki.org. Ale došel jsem z závěru, že tohle je prostě otrava, zvláště, když by člověk nejraději nějaké distro, kde se o správu systému a tunění nebude muset moc zajímat a bude se moct soustředit na práci.
Tak sem tak hledal, jestli nějaké "klikací" distro disponuje už od základu jádrem, které je opatchované přímo pro thinkpady, mno a jak to dopadlo:
Na závěr bych si chtěl jen tak povzdechnout, že je to velká škoda, že se aspoň některá z uživatelsky přítulných distribucí nenamáhá, a neudělá jádro speciálně pro thinkpady (pro všechny by stačilo jedno), nebo aspoň jádro speciálně pro notebooky obecně. Myslim, že notebooků je ve světě linuxu čím dál tím víc, a není dobře, že se občas nedá využít všechen jejich potenciál. No a úplně na konec bych se ještě chtěl zeptat, pokud náhodu někdo máte thinkpad a víte o nějakém distru, které má už thinkpad kernel a které je, pokud možno, co nejmíň energeticky náročné na baterku, tak sem s ním. Velice rád si ho vyzkouším, mám pro to nechanej jeden oddíl na disku
Tiskni
Sdílej:
nenamáhá, a neudělá jádro speciálně pro thinkpadyTak to udelej ty...
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free