Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Rád bych v krátkosti představil jednoduchý hudební nástroj, který u nás není obecně moc známý, v současnosti nemá ani svou českou stránku na Wikipedii a dokonce ani oficiální překlad názvu.
Pro tento nástroj se používá několik názvů: tin whistle, penny whistle, clarke whistle, irish whistle nebo jen whistle. V češtině se občas používá název irská flétna, ale tento překlad není moc vhodný, protože irská flétna je trochu jiný nástroj. Nejpříhodnější český název asi je irská píšťala.
Jedná se o jednoduchou malou flétničku s pouhými šesti dírkami, všemi z horní strany. Má specifický zvuk typický pro irskou resp. keltskou hudbu.
Oproti v Česku pro výuku často používané zobcové flétně se liší v řadě ohledů. Předně používá diatonické ladění, což znamená, že je naladěna na určitou stupnici a hraní půltónů mimo tuto stupnici pro ni není úplně samozřejmé. Hrají se buď částečným zakrytím dírek nebo občas jde použít určitou kombinaci zakrytí otvorů píšťaly.
Základní rozsah jsou dvě oktávy a má velmi jednoduchý prstoklad, který je navíc v obou oktávách prakticky stejný (http://www.moceltic.org/images/whistle-fingering-chart.gif). Takže se jedná o technicky jeden z nejjednodušších hudebních nástrojů, což značně usnadňuje hraní irských vypalovaček (http://www.youtube.com/watch?v=0JUtg8uL5rY) a různých typů příkras tónů. Whistle zvládá krásná táhlá legáta, čehož se často využívá. Pro seznámení se zvukem a základními triky doporučuji toto video na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=RfWhAyhA8JE.
Pro fanoušky Star Treku je penny whistle nezbytnost (http://www.youtube.com/watch?v=i5EluFlra2A).
Whistle se vyrábí z kovu, dřeva, plastu nebo jejich kombinace a patří k nejlevnějším hudebním nástrojům (ne nadarmo se jí říká penny whistle). V Česku se lze setkat především s výrobky firmy Clarke (http://www.clarketinwhistle.com/). Sweetone jsou nejlevnější varianta, kterou lze koupit od 150,- Kč. Mají plastový náustek a kovové tělo. Jejich zvuk občas trochu připomíná píšťalu lokomotivy. Original nebo victorian tinwhislte stojí kolem 250,- Kč a přesto, že vypadají trochu jako děravá plechová formička na trubičky se zaraženým dřívkem na jedné straně, mají velmi hezký trochu dýchavičný zvuk.
Nejtypičtější ladění penny whistle je D, což souvisí s tím, že se používala v kapelách společně s houslemi, pro které je tato stupnice díky ladění strun nejpřirozenější. Dále se dá snadno koupit céčková a tím výběr pro našince víceméně končí. Pokud potřebujete jinak laděnou flétnu, budete si ji muset asi koupit v zahraničí nebo vyrobit.
A vyrobit si tento nástroj sám je skutečně jednoduché, takže jsem neodolal a zkusil si jednu také vytvořit. Postačí k tomu jen asi 30cm trubky a kousek dřívka. Podrobné informace naleznete na těchto stránkách: http://guido.gonzato.googlepages.com/whistle.html.
Já vzal první plastovou trubku, co mi padla do rukou a neobtěžoval jsem se sháněním nejvhodnější trubky, takže úplně neodpovídala doporučeným rozměrům (měla 15mm vnitřní průměr a 3mm tlustou stěnu). Tloušťka trubky je problematická hlavně kvůli výšce škvíry v náustku, ale to lze snadno vyřešit zbroušením trubky v této oblasti. Kvůli větší šířce trubky je délka flétny o něco kratší, takže se změní i rozložení otvorů. Pomocí stránky Flutomat jsem se nedobral žádných použitelných výsledků, tak jsem otvory vyvrtal víceméně v poměru k délce a snažil se dolaďovat šířkou otvorů. Při vyvrtání poslední dírky (nejvzdálenější od konce) se na flétně přestaly ozývat spodní tóny. To vyřešilo vytvoření důlků pro prsty, které tak nedají možnost otvorům rušit proudy ve flétně. Po konečném dočištění otvorů se zase přestalo ozývat horní cis. To vyřešilo prodloužení okna.
Výsledná flétna hraje kupodivu poměrně slušně. Co se týče zvuku ani lehkosti hraní na clarka nemá, ale to se může v dalších generacích změnit, trubky mi zbylo ještě dost
Ukázka zvuku hotové whislte je zde: http://www.edisk.cz/stahni/07462/penny.mp3_920.13KB.html.
Tiskni
Sdílej:
Při výrobě ji musíš ladit a dolaďovat za pochodu, což se bez alespoň minimálního "nátisku" dělá dost těžko. A já jsem perfekcionista, co se týče muziky.
Každopádně je to záložní plán.
Tin whistle se tuším česky říká irská píšťalka a low whistle irská píšťala. Ale poslední dobou mne naprosto dostává spíš irský buzuki – a takový buzuki s flétnou jsou skvělá kombinace, viz Dónal Lunny a Matt Molloy – The Bucks of Oranmore

Že jsem šťoura ... William Wallace a Co byste si počali bez svobody?
), naučí se na to fakt každej (neřikám, že koncertně) a zní to pěkně. Pokud člověk již na nějaký nástroj hraje, nemusí se s tim prakticky učit vůbec...
Tyhle pistaly vyrabi taky Erik the Flutemaker v USA. A myslim, ze i nekdo v Polsku (kde budou urcite levnejsi).
Jestli si to pamatuju spravne, tak v Polsku se vlastne nevyrabi Penny Whistle, ale Irish Whistle nebo Celtic Whistle apod., presne si to uz nepamatuju. Jeste si jen pamatuju, ze je vyrabi otec a syn a stranky maji myslim anglicky.
= pistalka obecna :D
Tak jestli ty stranky najdes, tak sem hod odkaz. Ja to chvili hledal a nic :(