Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Před týdnem jsem se přestěhoval pár set kilometrů na západ, po původním šokujícím zjištění že nejsem v americe ale v Irsku následovala už jen pohodička, hlavně díky štěstí na lidi - od spolubydlících po náhodný kolemjdoucí, roku intenzivního studia jazyka a podpoře rodiny. Včera mě ale život okořenil nepřijemný problém - zachvátila mě totální vyrážka. Na pohotovost to není, k doktorovi až zítra - čte blogy na abclinuxu i Greg?
Hype kolem google chrome, ktery spolu se slibnym provedenim zpusobil jeho raketovy nastup - uz ted ma podle statistik hitslink vetsi user share nez opera - me zlakal lehce zkouknout zdrojaky. No ale sakra - jeste jsem se k nim ani nedostal!
I když jsem se začal učit angličtinu prakticky z nutnosti (moderní západní kultura, kariéra v IT), celkem mě osvojování cizího jazyka chytlo. Potom co se mi povedlo dostat pasivní angličtinu na solidní úroveň (a vypadá to že aktivní se časem taky poddá (: ), jsem se rozhlížel po nějaké jiné řeči, kterou by byla radost se učit. Zalíbila se mi španelština (Kdybych si pustil Sin dios, tak jsem ušetřil čas strávený rozhodováním (-: ).
Mimochodem, z východních jazyků mě nejvíc lákala Hindština (i pragmatických důvodu se našlo hodně), zajimavé že o Hindi není skoro slyšet narozdíl od mnohem populárnější arabštiny, mandarínštiny, japonštiny.
V night buildech firefoxu se s patricnym ohlasem objevil adresas media/ s knihovnami ve stylu libogg, libvorbis, libtheora (holt deployment pro zastare systemy ktere nepodporuji spravu knihoven a jejich zavisloti je bida, takze si je firefox musi tahat sebou, nicmene obsahuje volby pro configure pro pouziti systemovych knihven). Zkusil jsem jak se chova v typickem pouziti na WXP a tag video opravdu fungoval (:, vcetne ovladani pres zakladni js ve stylu .play()