V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Neudělám snad nic zlého, když si přidám vlastní malé politicky orientované zamyšlení. Jako všechna ostatní co jsem tu doposud četl nevyzní nijak optimisticky. Nevím, ale jestli to je dáno současnou situací, jestli je to obecně platné, nebo jestli je to dané pouze současným stavem mysli pisatele. To poslední vidím jako nejpravděpodobnější 
Evropská unie se v dobách, kdy zítřky byly trochu světlejší a růstové křivky vyznívaly pozitivněji, rozhodla, že by bylo dobré ekonomicky dohnat a předehnat velké spojené státy tam za oceánem. Dohnat a předehnat, to je takové heslo co razil už Chruščov, ne? Inu, a ono to ruplo. Nemáme na to, říkají teď unijníci.
Proč na to nemáme? Možná proto, že máme Unii schizofreničku. Jak už to asi je a jak potvrzují odborníci, růst nejlépe jest stimulovati liberálním tržním prostředím a nízkým daňovým zatížením. Ale na druhou stranu, my chceme i sociální prostředí, kde nikdo netrpí hladem a stát štedře rozdává. Jenže ono to dohromady nějak nejde.
Žádný stát, ač by kouzlil sebevíce, nikomu nedá víc než z něj předtím vymlátí. Chce-li hodně dát, musí hodně vybrat a vybere-li hodně, nezbude už lidu na ten rozvoj. Jak to Unie řeší? Inu, ková ve svých černých sklepeních další a další vyhlášky a nařízení, kterými posiluje onu skvělou sociální vizi. A nad povrchem tiskoví mluvčí mluví o onom růstu.
Ale, proč bychom vůbec měli něco takového chtít? Máme zapotřebí být ekonomicky nejsilnější na světě? Pro ten pocit? Ano. Musíme být. Chceme-li sami rozhodovat o vlastních věcech, nechceme-li jen poslouchat ty ostatní a tupě je následovat.
Jenže. Něco to stojí. Ostatní nepřešlapují na místě. Je potřeba se za tím cílem hnát, dělat pro to všechno.
Přečetl jsem si před nějakou dobou kdesi nářek staříka, že jeho syna by chalupa a deset kusů dobytka už nemohlo uživit. Co je to prý za dobu? No, říká se tomu dvacáté první století. Ale ano, deset kusů dobytka mě může uživit, tak jako kdysi. Jenže podívejte se na souseda! Ten už teď má nadnárodní koncern dohromady vlastnící statisíce kusů dobytka. A já? Já nemám šanci.
Já se musím přizpůsobit, já s ním musím soupeřit. Musím se s ním rvát a hnát se dopředu, jinak tady zítra prostě nebudu.
A o to mi celou dobu šlo. Za námi se žene vlna, která nás smete, pokud se na chvilku zastavíme. A já se chci zastavit, nemám chuť vést donekonečna honičku kdo to přežije, chtěl bych si trochu užít to co už mám, víc ani nechci. Jenže…
Četli jste pozorně? Snad ano, zítra už tu totiž nebudu. A Evropská Unie, pokud ta pravidla nepochopí, tak taky ne. Ta marnost, ještě hledáte smysl života?
Tiskni
Sdílej:
Já chci v podstatě po státu pouze to, aby udržoval nemocnici, kam třeba jednou půjdu, a tam se o mě ten týden postarali. Nic víc.Nic víc? To je až moc. Pokud jde jen o rýmu a kašel, tak taková nemocnice asi poslouží, ale jakmile bys poznal, jaké to je, být na nemocničním personálu a službách _zcela_ závislý a strávit v ní nedobrovolně hodně času, říkal bys něco jiného. Takový stupeň péče totiž státní nemocnice prostě neposkytne. Totiž, ano... neumřeš a nakonec to nějak dopadne, ale je to peklo. Viz jiný můj komentář.