UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Když jsem před měsícem psal slavný úvodní příspěvek, byla tam i krátká větička, že zákop hodlám použít pro (..) propagaci mých oblíbených linuxových distribucí. A že to taky bylo v plánu.
Nicméně došlo ke změně plánu. Místo toho, abyste nyní četli slíbenou slackwaří agitaci, dočtete se po kliknutí na odkaz více... proč chci tuto distribuci v nejbližší době opustit.
Používám Linux už nějaký ten pátek, v profilu mám od roku 2001, ale to je trochu nepřesný údaj. Jde o letopočet, kdy se mi Linux poprvé dostal do hnátů a já to po nezměrném úsílí nainstaloval. Byla to tehdá lokalizovaná verze Red Hat 6.2. S tím jsem si nějakou dobu hrál, nic moc nechápal, ale zamiloval jsem si GNOME applety na panel, zejména přehrávání CD 
Odehrály se tehdy i další důležité události, prve jsem se zhnusil nad KDE 
, poprvé rozhasil celý systém a tak dál…
Pak mě to nějak přestalo bavit a po možná víc jak rok si od toho dal pokoj. Ovšem následně přišel další kritický zlom a já na počítač (tehdy už dost nepoužitelnou šunku ) znova nainstaloval Linux. Tentokrát jsem na to ale šel fikaněji. Měl jsem tehdá k dispozici Mandrake Linux 9.0, což byla taky velká sranda. Šel jsem na to trochu jinak, předem si nastudoval nějaké dokumenty z internetu a taky mi to nějak fungovalo. V Mandraku jsem ale moc dlouho nestrávil, protože jsem se na qwert.cz (který už za moc nestojí, protože tam zavádějí nějakou novou zrůdu a navíc za tím teď stojí někdo úplně jinej) dočetl o Slackware Linuxu, tak jsem to risknul a objednal si current verzi (tehdy už docela blízko vydání 9.0).
Dokonce se mi to povedlo nainstalovat a něco v tom rozchodit No, a od té doby jsem až doposud, dělá to už víc jak dva roky, používal Slackware. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem se všechno naučil právě tam. A to nejde jen o Linux. Všechno bylo ve Slackwaru krásně přehledné, víceméně tam všechno fungovalo a nic nepředstavovalo zásadnější problém.
A proč ten minulý čas?
Inu, některé věci se mi nelíbili odjakživa. Například, že jsem nemohl spustit Nautilus a s ním půlku GNOME, pokud jsem neměl nainstalovaný cdparanoia, což ovšem nebylo nikde napsáno. Balíčky mě štvou i v jiných věcech. Chtěl jsem si dohromady nainstalovat netcat a nedit, což ovšem vedlo k nepříjemnému problému. V obou balíčcích byl spustitelný soubor nc, přičemž balíčkovač prostě ten první přepsal tím pozdějším. Aniž by mi to řekl.
Jistě, na oba problémy je snadná pomoc, ale není to trochu zbytečné? V nejhorším světle se ale Slackware ukázal v poslední době prostřednictvím osoby nejzásadnější, totiž samotného Patricka Volkerdinga.
Velmi mě znepokojilo, že při běžném setinkovém upgradu Mozilly se mu prostě přestalo chtít furt kompilovat Galeon a Epiphany, tak prostě a jednoduše v rámci bezpečnostní aktualizace stabilní verze ty dva vyhodil. Proto třeba dodnes nemám novější Mozilla Suite. Kdybych ji chtěl, musel bych si ty prohlížeče zkompilovat sám. Další práce navíc, nemáme od toho náhodou distribuce?
Problém další. Volkerding nemá v plánu udržovat GNOME, tak ho prostě chce vyhodit. Samozřejmě, neberu mu to. Podepřel to výrokem, že KDE je mnohem lepší. Jeho názor. Ale ne můj. A GNOME mít chci. Takže si ho musím nainstalovat sám. Skvělé. (ano, vím o Dropline)
A nedávná Patrickova nemoc? Samozřejmě, nemůže za to. Ale znamená to, že kdykoliv se s tou jedinou osobou co se o distro stará něco stane, tak jediný zdroj aktualizací jsou pro mě zdrojové balíčky přímo od autorů daných programů?
Řekněte mi, proč mám používat distribuci, kde pomalu zjišťuju, že jsou mi z ní dvě třetiny k ničemu a skoro všechno co chci tam chybí?
Tak to prostě balím. Ještě nevím kam jinam. Zkoušel jsem FreeBSD, Fedoru, Mandrake. Další dva démonky mám už stažené a vypálené. Pomalu přemýšlím, že bych se podíval i na Gentoo (ač k němu pociťuji nějaký nevysvětlitelný odpor, nevím proč), někde mám Woodyho (ale zase takový staromilec nejsem ). Ale uvidíme, zatím nic nehoří.
Pak by tu byla třeba ještě možnost fork, ale na to nemám technické ani časové prostředky.
Mimochodem, moc se mi líbí možnost mít kolik kategorií chci
Tiskni
Sdílej:
(Vono těch programů zas až tolik není, co potřebujou zkompilovat...)
Stroj mám vcelku slušně zabezpečený, takže aktualizace řeším ručně a v klidu. Ale podotýkám, že to je celé na mém domácím stroji. Na server bych Slackware nikdy nedal, tam bych dal určitě Debiana (Stable)... Na desktop je ale Slackware báječná distribuce, kterou mohu jen doporučit. Vyblbne se člověk na ní. Fakt jo. A stejně jako autor tohoto blogu musím uznat, že Slackwaru vděčím téměř za vše, co vím, protože mě donutil, na rozdíl od RH, myslet! (a ještě pár přátel)
U Slacka jsem si zvykl na následující postup: Nainstaluji Slackware a především nainstaluji jen to, o čem vím, že to nepotřebuji nutně v nejnovějších verzích. Zbytek kompiluji a vytvářím si balíčky. A mám v systému stále pořádek.Hmm, tak to bych snad pouzil rovnou Gentoo.
Ad pam - tohle opravdu, ale opravdu nechapu a tim je pro me Slackware zcela nepouzitelny (ne ze bych teda mel duvod distribuci menit).
Každopádně jde mi o desktop, takže bych lehce upřednostnil Linux. Těžko říct co.
Musím říct, že subjektivně je na tom, co se týče rychlosti (na jednoprocesorovém stroji), vážně velmi, velmi dobře. Ale zase se mi tam moc nelíbí startovací skripty... Ve Slacku jsem si zvykl je po instalaci jemně přiohnout k obrazu svému. Ale pozor, aby si někdo nesečtělý náhodou nemyslel, že je ve FreeBSD ten typ bastlu "powered by Mandrake", to nee.
Právě ten rc.conf se mi moc nelíbil. Je to hezká idea, ale prostě třeba spouštení sendmailu je takové ... zvláštní. Ale doopravit se to dá. Co se mi taky docela nelíbí je to, že jsou startovací skripty rovnou v /etc. Ne jako u Slacku kde jsou v /etc/rc.d.
Ale jestli jste zkoušel FreeBSD 5, tak ta je prý pomalejší, kvůli podpoře více procesorů. Někde jsem četl, že už pracují na zlepšení. A snad všude jsem četl, že 4.x je na jegnoprocesorovém systému rychlejší.
).
Oficialni web
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz