PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Když jsem před měsícem psal slavný úvodní příspěvek, byla tam i krátká větička, že zákop hodlám použít pro (..) propagaci mých oblíbených linuxových distribucí. A že to taky bylo v plánu.
Nicméně došlo ke změně plánu. Místo toho, abyste nyní četli slíbenou slackwaří agitaci, dočtete se po kliknutí na odkaz více... proč chci tuto distribuci v nejbližší době opustit.
Používám Linux už nějaký ten pátek, v profilu mám od roku 2001, ale to je trochu nepřesný údaj. Jde o letopočet, kdy se mi Linux poprvé dostal do hnátů a já to po nezměrném úsílí nainstaloval. Byla to tehdá lokalizovaná verze Red Hat 6.2. S tím jsem si nějakou dobu hrál, nic moc nechápal, ale zamiloval jsem si GNOME applety na panel, zejména přehrávání CD 
Odehrály se tehdy i další důležité události, prve jsem se zhnusil nad KDE 
, poprvé rozhasil celý systém a tak dál…
Pak mě to nějak přestalo bavit a po možná víc jak rok si od toho dal pokoj. Ovšem následně přišel další kritický zlom a já na počítač (tehdy už dost nepoužitelnou šunku ) znova nainstaloval Linux. Tentokrát jsem na to ale šel fikaněji. Měl jsem tehdá k dispozici Mandrake Linux 9.0, což byla taky velká sranda. Šel jsem na to trochu jinak, předem si nastudoval nějaké dokumenty z internetu a taky mi to nějak fungovalo. V Mandraku jsem ale moc dlouho nestrávil, protože jsem se na qwert.cz (který už za moc nestojí, protože tam zavádějí nějakou novou zrůdu a navíc za tím teď stojí někdo úplně jinej) dočetl o Slackware Linuxu, tak jsem to risknul a objednal si current verzi (tehdy už docela blízko vydání 9.0).
Dokonce se mi to povedlo nainstalovat a něco v tom rozchodit No, a od té doby jsem až doposud, dělá to už víc jak dva roky, používal Slackware. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem se všechno naučil právě tam. A to nejde jen o Linux. Všechno bylo ve Slackwaru krásně přehledné, víceméně tam všechno fungovalo a nic nepředstavovalo zásadnější problém.
A proč ten minulý čas?
Inu, některé věci se mi nelíbili odjakživa. Například, že jsem nemohl spustit Nautilus a s ním půlku GNOME, pokud jsem neměl nainstalovaný cdparanoia, což ovšem nebylo nikde napsáno. Balíčky mě štvou i v jiných věcech. Chtěl jsem si dohromady nainstalovat netcat a nedit, což ovšem vedlo k nepříjemnému problému. V obou balíčcích byl spustitelný soubor nc, přičemž balíčkovač prostě ten první přepsal tím pozdějším. Aniž by mi to řekl.
Jistě, na oba problémy je snadná pomoc, ale není to trochu zbytečné? V nejhorším světle se ale Slackware ukázal v poslední době prostřednictvím osoby nejzásadnější, totiž samotného Patricka Volkerdinga.
Velmi mě znepokojilo, že při běžném setinkovém upgradu Mozilly se mu prostě přestalo chtít furt kompilovat Galeon a Epiphany, tak prostě a jednoduše v rámci bezpečnostní aktualizace stabilní verze ty dva vyhodil. Proto třeba dodnes nemám novější Mozilla Suite. Kdybych ji chtěl, musel bych si ty prohlížeče zkompilovat sám. Další práce navíc, nemáme od toho náhodou distribuce?
Problém další. Volkerding nemá v plánu udržovat GNOME, tak ho prostě chce vyhodit. Samozřejmě, neberu mu to. Podepřel to výrokem, že KDE je mnohem lepší. Jeho názor. Ale ne můj. A GNOME mít chci. Takže si ho musím nainstalovat sám. Skvělé. (ano, vím o Dropline)
A nedávná Patrickova nemoc? Samozřejmě, nemůže za to. Ale znamená to, že kdykoliv se s tou jedinou osobou co se o distro stará něco stane, tak jediný zdroj aktualizací jsou pro mě zdrojové balíčky přímo od autorů daných programů?
Řekněte mi, proč mám používat distribuci, kde pomalu zjišťuju, že jsou mi z ní dvě třetiny k ničemu a skoro všechno co chci tam chybí?
Tak to prostě balím. Ještě nevím kam jinam. Zkoušel jsem FreeBSD, Fedoru, Mandrake. Další dva démonky mám už stažené a vypálené. Pomalu přemýšlím, že bych se podíval i na Gentoo (ač k němu pociťuji nějaký nevysvětlitelný odpor, nevím proč), někde mám Woodyho (ale zase takový staromilec nejsem ). Ale uvidíme, zatím nic nehoří.
Pak by tu byla třeba ještě možnost fork, ale na to nemám technické ani časové prostředky.
Mimochodem, moc se mi líbí možnost mít kolik kategorií chci
Tiskni
Sdílej:
(Vono těch programů zas až tolik není, co potřebujou zkompilovat...)
Stroj mám vcelku slušně zabezpečený, takže aktualizace řeším ručně a v klidu. Ale podotýkám, že to je celé na mém domácím stroji. Na server bych Slackware nikdy nedal, tam bych dal určitě Debiana (Stable)... Na desktop je ale Slackware báječná distribuce, kterou mohu jen doporučit. Vyblbne se člověk na ní. Fakt jo. A stejně jako autor tohoto blogu musím uznat, že Slackwaru vděčím téměř za vše, co vím, protože mě donutil, na rozdíl od RH, myslet! (a ještě pár přátel)
U Slacka jsem si zvykl na následující postup: Nainstaluji Slackware a především nainstaluji jen to, o čem vím, že to nepotřebuji nutně v nejnovějších verzích. Zbytek kompiluji a vytvářím si balíčky. A mám v systému stále pořádek.Hmm, tak to bych snad pouzil rovnou Gentoo.
Ad pam - tohle opravdu, ale opravdu nechapu a tim je pro me Slackware zcela nepouzitelny (ne ze bych teda mel duvod distribuci menit).
Každopádně jde mi o desktop, takže bych lehce upřednostnil Linux. Těžko říct co.
Musím říct, že subjektivně je na tom, co se týče rychlosti (na jednoprocesorovém stroji), vážně velmi, velmi dobře. Ale zase se mi tam moc nelíbí startovací skripty... Ve Slacku jsem si zvykl je po instalaci jemně přiohnout k obrazu svému. Ale pozor, aby si někdo nesečtělý náhodou nemyslel, že je ve FreeBSD ten typ bastlu "powered by Mandrake", to nee.
Právě ten rc.conf se mi moc nelíbil. Je to hezká idea, ale prostě třeba spouštení sendmailu je takové ... zvláštní. Ale doopravit se to dá. Co se mi taky docela nelíbí je to, že jsou startovací skripty rovnou v /etc. Ne jako u Slacku kde jsou v /etc/rc.d.
Ale jestli jste zkoušel FreeBSD 5, tak ta je prý pomalejší, kvůli podpoře více procesorů. Někde jsem četl, že už pracují na zlepšení. A snad všude jsem četl, že 4.x je na jegnoprocesorovém systému rychlejší.
).
Oficialni web
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
