Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Když jsem před měsícem psal slavný úvodní příspěvek, byla tam i krátká větička, že zákop hodlám použít pro (..) propagaci mých oblíbených linuxových distribucí. A že to taky bylo v plánu.
Nicméně došlo ke změně plánu. Místo toho, abyste nyní četli slíbenou slackwaří agitaci, dočtete se po kliknutí na odkaz více... proč chci tuto distribuci v nejbližší době opustit.
Používám Linux už nějaký ten pátek, v profilu mám od roku 2001, ale to je trochu nepřesný údaj. Jde o letopočet, kdy se mi Linux poprvé dostal do hnátů a já to po nezměrném úsílí nainstaloval. Byla to tehdá lokalizovaná verze Red Hat 6.2. S tím jsem si nějakou dobu hrál, nic moc nechápal, ale zamiloval jsem si GNOME applety na panel, zejména přehrávání CD 
Odehrály se tehdy i další důležité události, prve jsem se zhnusil nad KDE 
, poprvé rozhasil celý systém a tak dál…
Pak mě to nějak přestalo bavit a po možná víc jak rok si od toho dal pokoj. Ovšem následně přišel další kritický zlom a já na počítač (tehdy už dost nepoužitelnou šunku ) znova nainstaloval Linux. Tentokrát jsem na to ale šel fikaněji. Měl jsem tehdá k dispozici Mandrake Linux 9.0, což byla taky velká sranda. Šel jsem na to trochu jinak, předem si nastudoval nějaké dokumenty z internetu a taky mi to nějak fungovalo. V Mandraku jsem ale moc dlouho nestrávil, protože jsem se na qwert.cz (který už za moc nestojí, protože tam zavádějí nějakou novou zrůdu a navíc za tím teď stojí někdo úplně jinej) dočetl o Slackware Linuxu, tak jsem to risknul a objednal si current verzi (tehdy už docela blízko vydání 9.0).
Dokonce se mi to povedlo nainstalovat a něco v tom rozchodit No, a od té doby jsem až doposud, dělá to už víc jak dva roky, používal Slackware. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem se všechno naučil právě tam. A to nejde jen o Linux. Všechno bylo ve Slackwaru krásně přehledné, víceméně tam všechno fungovalo a nic nepředstavovalo zásadnější problém.
A proč ten minulý čas?
Inu, některé věci se mi nelíbili odjakživa. Například, že jsem nemohl spustit Nautilus a s ním půlku GNOME, pokud jsem neměl nainstalovaný cdparanoia, což ovšem nebylo nikde napsáno. Balíčky mě štvou i v jiných věcech. Chtěl jsem si dohromady nainstalovat netcat a nedit, což ovšem vedlo k nepříjemnému problému. V obou balíčcích byl spustitelný soubor nc, přičemž balíčkovač prostě ten první přepsal tím pozdějším. Aniž by mi to řekl.
Jistě, na oba problémy je snadná pomoc, ale není to trochu zbytečné? V nejhorším světle se ale Slackware ukázal v poslední době prostřednictvím osoby nejzásadnější, totiž samotného Patricka Volkerdinga.
Velmi mě znepokojilo, že při běžném setinkovém upgradu Mozilly se mu prostě přestalo chtít furt kompilovat Galeon a Epiphany, tak prostě a jednoduše v rámci bezpečnostní aktualizace stabilní verze ty dva vyhodil. Proto třeba dodnes nemám novější Mozilla Suite. Kdybych ji chtěl, musel bych si ty prohlížeče zkompilovat sám. Další práce navíc, nemáme od toho náhodou distribuce?
Problém další. Volkerding nemá v plánu udržovat GNOME, tak ho prostě chce vyhodit. Samozřejmě, neberu mu to. Podepřel to výrokem, že KDE je mnohem lepší. Jeho názor. Ale ne můj. A GNOME mít chci. Takže si ho musím nainstalovat sám. Skvělé. (ano, vím o Dropline)
A nedávná Patrickova nemoc? Samozřejmě, nemůže za to. Ale znamená to, že kdykoliv se s tou jedinou osobou co se o distro stará něco stane, tak jediný zdroj aktualizací jsou pro mě zdrojové balíčky přímo od autorů daných programů?
Řekněte mi, proč mám používat distribuci, kde pomalu zjišťuju, že jsou mi z ní dvě třetiny k ničemu a skoro všechno co chci tam chybí?
Tak to prostě balím. Ještě nevím kam jinam. Zkoušel jsem FreeBSD, Fedoru, Mandrake. Další dva démonky mám už stažené a vypálené. Pomalu přemýšlím, že bych se podíval i na Gentoo (ač k němu pociťuji nějaký nevysvětlitelný odpor, nevím proč), někde mám Woodyho (ale zase takový staromilec nejsem ). Ale uvidíme, zatím nic nehoří.
Pak by tu byla třeba ještě možnost fork, ale na to nemám technické ani časové prostředky.
Mimochodem, moc se mi líbí možnost mít kolik kategorií chci
Tiskni
Sdílej:
(Vono těch programů zas až tolik není, co potřebujou zkompilovat...)
Stroj mám vcelku slušně zabezpečený, takže aktualizace řeším ručně a v klidu. Ale podotýkám, že to je celé na mém domácím stroji. Na server bych Slackware nikdy nedal, tam bych dal určitě Debiana (Stable)... Na desktop je ale Slackware báječná distribuce, kterou mohu jen doporučit. Vyblbne se člověk na ní. Fakt jo. A stejně jako autor tohoto blogu musím uznat, že Slackwaru vděčím téměř za vše, co vím, protože mě donutil, na rozdíl od RH, myslet! (a ještě pár přátel)
U Slacka jsem si zvykl na následující postup: Nainstaluji Slackware a především nainstaluji jen to, o čem vím, že to nepotřebuji nutně v nejnovějších verzích. Zbytek kompiluji a vytvářím si balíčky. A mám v systému stále pořádek.Hmm, tak to bych snad pouzil rovnou Gentoo.
Ad pam - tohle opravdu, ale opravdu nechapu a tim je pro me Slackware zcela nepouzitelny (ne ze bych teda mel duvod distribuci menit).
Každopádně jde mi o desktop, takže bych lehce upřednostnil Linux. Těžko říct co.
Musím říct, že subjektivně je na tom, co se týče rychlosti (na jednoprocesorovém stroji), vážně velmi, velmi dobře. Ale zase se mi tam moc nelíbí startovací skripty... Ve Slacku jsem si zvykl je po instalaci jemně přiohnout k obrazu svému. Ale pozor, aby si někdo nesečtělý náhodou nemyslel, že je ve FreeBSD ten typ bastlu "powered by Mandrake", to nee.
Právě ten rc.conf se mi moc nelíbil. Je to hezká idea, ale prostě třeba spouštení sendmailu je takové ... zvláštní. Ale doopravit se to dá. Co se mi taky docela nelíbí je to, že jsou startovací skripty rovnou v /etc. Ne jako u Slacku kde jsou v /etc/rc.d.
Ale jestli jste zkoušel FreeBSD 5, tak ta je prý pomalejší, kvůli podpoře více procesorů. Někde jsem četl, že už pracují na zlepšení. A snad všude jsem četl, že 4.x je na jegnoprocesorovém systému rychlejší.
).
Oficialni web
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz