Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Takže dneska updatovali na KDE 3.4.2 i ve Fedoře. Je vám to dost rychlé? Mohli to do fedora-announce-listu aspoň poslat jako jeden kus.
Yuhů testoval, Jan Brašna testoval.
Jejich závěry jsou takové, že v oblasti podpory standardů se změnila jen podpora průhledných PNG a oprava jednoho CSS bugu :-) Jinak (prý) vůbec nic. Akorát to má nové ovládání které z pülky vypadá jak Firefox a z druhé půlky nějaký úchylný mix Safari a Opery. Tak se zdá, že Microsoft protentokrát opět nezklamal.
Pro přehrávání filmů a videí na Linuxu používám od samého počátku Xine. Xine bylo nainstalované v Mandraku, bylo ve Slackwaru a s klidem ho používám. Nemám s tím jediný problém. Vše co jsem kdy přehrát chtěl mi to přehrálo. Nemám problém se závislostma na GTK 1.2, nemám problém s DVD menu. Jsem prostě zcela spokojený uživatel. Pakliže se mi nelíbí GUI obsažené přímo v Xine, mám tu mnoho pěkných rozhraní.
A teď mi tedy vysvětlete, proč tolik lidí používá jakýsi Mplayer a ještě naznačují, že je lepší než Xine? Upřímně to nechápu.
Sice je tohle spíš klasický dotaz, ale přeci jen to dám sem, do blogu. Totiž, zajímalo by mě, jestli někdo z vás zkoušel nějakým způsobem v Linuxu rozchodit hru Operace Flashpoint. Samozřejmě jsem hledal v Googlu, ale výsledky mi přijdou hodně rozpačité.
Nejsem si podle toho jist, jestli to má vůbec cenu nějak zkoušet nebo ne. Docela rád bych právě tuhle hru nějak rozchodil, pokud s tím někdo má zkušenosti, pomohlo by mi to (ideální by to bylo samozřejmě včetně Resistance :-)).
… to už víme. Přeci jen, takové věci jako výchozí modrý vzhled (husné to tedy je i nemodré, ale tou modrou to dorazili) Windows XP nebo ,,ocelový`` vzhled jejich kancelářského balíku, to je silná káva i na takové grafiky od KDE (ačkoliv jsou pokud jde o hnusné věci světovou špičkou). Ovšem nově ohlášeným jménem příští verze Windows Microsoft opět překonal všechny hranice nevzhlednosti a nevkusu a dobyl tak pro lidstvo v této oblasti další pokrok.
Není to žádné tajemství, že lidé Linux a Unix kritizují. Drtivá většina kritiky ovšem přichází z řad lidí, kteří nečtou manuály. Proto také jejich kritika nestojí za nic, omílá již stokrát omleté a nestojí za to brát ji v úvahu. Dělají ovšem chybu, což je škoda. Velká škoda, protože i k nenávidění Unixu existuje manuál a to velmi dobrý manuál, i když dnes již trochu zastaralý. Je to velkolepá The Unix-Haters Handbook (všimněte si adresy odkazu, našel bych samozřejmě jiné, ale tento se mi líbil nejvíc :-)). Nicméně, je pravděpodobné, že průměrný kritik Unixu po jejím přečtení zjistí, že je na tom ještě mnohem hůř :-)
Doufám, že se dobře bavíš, když mi ta pitomá lampa svítí přímo do okna a kazí mi výhled na měsíc, blbečku.
Vypadá to, že jedna z nejpitomějších a nejprotivnějších věcí z Windows si hledá svoji cestu do GNOME. Stojí proboha někdo z vás o to, aby mu po desktopu jako krysy z díry vylézaly nějaké panýlky s upozorněním, že na jihu Mongolska došlo k náhlé změně počasí? Pryč s tím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz