Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Takže dneska updatovali na KDE 3.4.2 i ve Fedoře. Je vám to dost rychlé? Mohli to do fedora-announce-listu aspoň poslat jako jeden kus.
Yuhů testoval, Jan Brašna testoval.
Jejich závěry jsou takové, že v oblasti podpory standardů se změnila jen podpora průhledných PNG a oprava jednoho CSS bugu :-) Jinak (prý) vůbec nic. Akorát to má nové ovládání které z pülky vypadá jak Firefox a z druhé půlky nějaký úchylný mix Safari a Opery. Tak se zdá, že Microsoft protentokrát opět nezklamal.
Pro přehrávání filmů a videí na Linuxu používám od samého počátku Xine. Xine bylo nainstalované v Mandraku, bylo ve Slackwaru a s klidem ho používám. Nemám s tím jediný problém. Vše co jsem kdy přehrát chtěl mi to přehrálo. Nemám problém se závislostma na GTK 1.2, nemám problém s DVD menu. Jsem prostě zcela spokojený uživatel. Pakliže se mi nelíbí GUI obsažené přímo v Xine, mám tu mnoho pěkných rozhraní.
A teď mi tedy vysvětlete, proč tolik lidí používá jakýsi Mplayer a ještě naznačují, že je lepší než Xine? Upřímně to nechápu.
Sice je tohle spíš klasický dotaz, ale přeci jen to dám sem, do blogu. Totiž, zajímalo by mě, jestli někdo z vás zkoušel nějakým způsobem v Linuxu rozchodit hru Operace Flashpoint. Samozřejmě jsem hledal v Googlu, ale výsledky mi přijdou hodně rozpačité.
Nejsem si podle toho jist, jestli to má vůbec cenu nějak zkoušet nebo ne. Docela rád bych právě tuhle hru nějak rozchodil, pokud s tím někdo má zkušenosti, pomohlo by mi to (ideální by to bylo samozřejmě včetně Resistance :-)).
… to už víme. Přeci jen, takové věci jako výchozí modrý vzhled (husné to tedy je i nemodré, ale tou modrou to dorazili) Windows XP nebo ,,ocelový`` vzhled jejich kancelářského balíku, to je silná káva i na takové grafiky od KDE (ačkoliv jsou pokud jde o hnusné věci světovou špičkou). Ovšem nově ohlášeným jménem příští verze Windows Microsoft opět překonal všechny hranice nevzhlednosti a nevkusu a dobyl tak pro lidstvo v této oblasti další pokrok.
Není to žádné tajemství, že lidé Linux a Unix kritizují. Drtivá většina kritiky ovšem přichází z řad lidí, kteří nečtou manuály. Proto také jejich kritika nestojí za nic, omílá již stokrát omleté a nestojí za to brát ji v úvahu. Dělají ovšem chybu, což je škoda. Velká škoda, protože i k nenávidění Unixu existuje manuál a to velmi dobrý manuál, i když dnes již trochu zastaralý. Je to velkolepá The Unix-Haters Handbook (všimněte si adresy odkazu, našel bych samozřejmě jiné, ale tento se mi líbil nejvíc :-)). Nicméně, je pravděpodobné, že průměrný kritik Unixu po jejím přečtení zjistí, že je na tom ještě mnohem hůř :-)
Doufám, že se dobře bavíš, když mi ta pitomá lampa svítí přímo do okna a kazí mi výhled na měsíc, blbečku.
Vypadá to, že jedna z nejpitomějších a nejprotivnějších věcí z Windows si hledá svoji cestu do GNOME. Stojí proboha někdo z vás o to, aby mu po desktopu jako krysy z díry vylézaly nějaké panýlky s upozorněním, že na jihu Mongolska došlo k náhlé změně počasí? Pryč s tím.