PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nepamatuju si, kdy to bylo, ale začal jsem SuSE Linuxem. Když člověk neznal nic jinýho než Windows, tak to byl pro něj "šok". I přestože SuSE Linux měl výbornou dokumentaci, tak jsem ho brzy opustil se slovy, že něco takového nejde používat. Nutno poznamenat, že chyba byla ve mně, ne v Linuxu.
Pak jsem si dal několik let pauzu a na Linux zanevřel.
Jenže jednoho dne jsem "objevil" distribuci Mandriva (tenkrát se jmenovala Mandrake), už ani nevím, jak jsem na ni přišel. Ta mě velmi pozitivně vůči Linuxu naladila, protože byla velmi uživatelsky přívětivá. Takže Mandriva způsobila to, že se mi Linux začal moc líbit.
Z Mandrivy jsem přešel na Slackware -- čistá, "jednoduchá" distribuce. Zůstal jsem u ní docela dlouho.
Vyzkoušel jsem potom Debian, Ubuntu, abych objevil Arch Linux, u kterého jsem do dneška.
Kdybych měl říct obecně, co se mi na Linuxu líbí, tak je to hlavně následující:
format a:
pak to přepíše na format H:-K:
a zjistí že mu to zformátuje na FAT jenže chce FAT32 tak otevře tento počítač klikne pravym na flešku zformátuje klikacim způsobem, zkrátka se bojí stability a novejch věcí (taky se diví proč jsem z PC vyndal tu rozpadající se disketovku z 80. let, když ji použiju jednou za půl roku kdy přeinstalovávám windows a instaluju Total Commandder 3.0 {1. 32bit verze}, bohatě poslouží externí do USB)
konec července - zpátky na Xubuntu, už mě přestalo bavit furt spravovat nějaký problémy v debianu
současnost - psaní tohohle komentáře, nahrání karet solitaire z XPček do segřinýho a mýho PC přes WINE -> máma může používat Linux, otec odporuje
v r. 98 jsem chtěl vědět, co maj holky přesně mezi nohama a slovo internet jsem neznal. Dnes je situace v obou případech pozitivnější
To v tý době neměl snad nikdo, 256kbps bych ještě věřil, ale 2Mbps to snad měli jen na ČVUT a AV
Přidejte. V Karlíně na matfyzu to tou dobou měli už několik let. A zdaleka nejen tam.
segra si čte podmínky pro přijetí na masarykovu univerzitu, podmínkách přijetí je práce s LINUXEM
Já bych to zobecnil, že musí umět pracovat v unixu, resp. v "unices".
Kdybych začínal na windows 2000 (proti 98 božskej systém pevnej jako skála) tak bych asi na linux stejně přešel, protože sem byl posedlej tim zkoušenim a sbíránim alternativních operačních systémů. A na lepší se snadno zvyká a pak se člověku nechce zpátky k tomu horšímu, ikdyž mu to dřív stačilo
Rok 1992 Slušovické AT
1994 - DOS, Win 3.1, 3.11 a Novell
1996 - Win 95
1997 - SlackWare 3, Redhat 4.2
1998 - QNX 4, Win 98, WIn NT, RedHat 5 (Jako Samba PDC)
2000 - QNX 6, BEOS
2001 - OSF/1 Alfa (jen přihlášení na shell a naskriptování nesmyslu po přihlášení), Win 2000, RedHat 7 (jako Samba PDC)
2002 - WinXP
Nyní WinXP, Win7, Win Ser 2003-2008, Debian, MacOS X, možná sem tam někdy něco jiného (např. z nostalgie QNX Neutrino)
Svůj vlastní počítač (na tu dobu docela "namakaný stroj" - 1.8GHz Celeron, 256MB RAM, 40GB HDD) jsem získal na konci roku 2001.
Mé "první setkání s Linuxem" byl Knoppix (jenž vyšel na DVD, které bylo přílohou časopisu Level) v roce 2003.
Poté jsem nějaký čas používal čistě Windows XP, čas od času jsem vyzkoušel nějakou "novou distribuci" (CD od Linuxsoft.cz, především Debian, Mandriva a Fedora).
Následně jsem si pořídil ADSL připojení k internetu (předtím jsem měl dial-up), k němuž jsem "dostal" winmodem, který se mi pod GNU/Linuxem rozchodit nepodařilo.
Tím jsem se na "Linux na desktopu" vykašlal. Současně v té době jsem používal Debian na vserveru od Pipni. To bylo přibližně na začátku roku 2005.
Přibližně v této době jsem si pořídil "své druhé PC" za 200Kč i s klávesnicí, myší a starým 15" CRT monitorem.
Na tento stroj - respektive "křáp" vzhledem k tomu, že to byl vyřazený Pentium 1 o frekvenci 75MHz, 16MB RAM a 800MB HDD, který obsahoval vadné sektory - putoval Debian, který byl následně, kvůli jeho pomalosti, nahrazen OpenBSD a Brutalware.
Poté jsem se opět rozhodl dát šanci Linuxu na svém desktopu a nainstaloval jsem si nejnovější Fedora Core.
Bohužel, ani po několika dnech usilovného snažení se mi nepodařilo winmodem rozjet a tak jsem se na Linux opět vykašlal.
Psal se rok 2006 a já náhodou objevil časopis Linux+ a v něm zmínku o "skvělé distribuci jménem Ubuntu".
Jelikož jsem si v té době pořídil laptop, který byl bez OS a já nechtěl warez, nainstaloval jsem si Ubuntu na tento stroj.
Díky laptopu jsem si koupil i "wifi router", tudíž mi už nic nebránilo v tom, abych si Linux (Ubuntu) nainstaloval i na desktop - zatím jako dualboot.
Na začátku roku 2007 jsem si pořídil nové PC, na které jsem od začátku plánoval dát pouze Ubuntu - bez dualbootu.
Tak se taky stalo, ovšem jen na pár měsíců - po chvíli strávené na Ubuntu jsem přešel na Gentoo a následně i na laptopu jsem od Ubuntu utekl - tam ovšem, vzhledem k nevalnému výkonu tohoto pc, k Debianu.
V roce 2007 jsem si pořídil lepší router, na který putovalo OpenWrt a který byl následně nahrazen "plnohodnotným domácím serverem/routerem", jenž byl poháněn rovněž Debianem.
V Roce 2009 jsem na nějakou dobu přešel zpět k Windows (Server 2008 R1 a následně Server 2008 R2, kde jsem se i velkou mírou podílel na "Windows2008R2Workstation" projektu).
Nyní mám Linux na svém serveru (Debian), routeru (OpenWrt), laptopu (Debian) a stolním "desktop" PC, kde mám v dual bootu Gentoo a Windows (Server 2008 R2).
jako děcko to všecko začalo, když nám na základní škole darovali 486 DX2 66MHz.. první PC frčel v dřevěné bílé diy bigtower krabici (rok 2001?)..pak to pokračovalo na další šrot v podobě amd k6 233mhz a 32MB ram. to vše stale s MS. Další šrot byl někdy v druháku na střední a to PII 450MHz . Občas už přišlo na nějaké to zkoušení Mandrake Linuxu..pamatuji si, že tehdá to bylo nejznámější distro..asi že ho dávali k CHIPu apod. A vydávali knížky. Protože jsem měl PC většinou šrot a ještě na hry tak se linux moc neohřál. Další šrot byl PC siemens vyměněný za Technics ekvalizér (imho teď by měl ten ekvalizér pořád cenu). PC frčelo s win2000 a postupnými upgrade z celerona 663@950 jsem přešel na tualatin mod a celeron 1.3ghz. Tento PC je stále pod stolem jako záložní - je tu někdě i screen mezi desktopama :) no a nakonec mě k linuxu dostal mimooborový předmět, který jsem si jako FEKTak zapsal na FITu a to předmět Operační systémy (2008/2009?). Tento jsem sice nedodělal kvůli času a nestíhání projektů, ale zase mě přivedl nejprve na ubuntu, které jsem po chvíli vyměnil za Archlinux..Tohle tedy už na fungl novém notebooku, který se mnou přežívá po 4 leta až do teď. Arch mě tak nějak drží v linuxovém světě, ikdyž se občas Windows kvůli své specializaci a práci nevyhnu..
Tiskni
Sdílej: