Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jistě budu za odporného rejpala, ale tak si říkám, jestlipak mají na Aktuálně ošetřená autorská práva pro distribuci hitovky "Dobrý den, prapore hvězd a pruhů".
Myslím, že nemají, ale kdo ví. Je to ale pěkný příklad toho, že autorská práva nějakou revizi potřebují. Představte si, že by Honza Vyčítal trval na tom, že si každý zájemce musí píseň zakoupit. To by se nikdo nedozvěděl, jaká perla vznikla a vůbec bychom nevěděli, která bije. Probíhala by vášnivá diskuze a nikdo by nevěděl o čem, resp. by třeba ani neprobíhala. Kdo chce být v obraze, musel nevyhnutelně píseň slyšet, jinak by si nemohl udělat vlastní názor. Musel by spoléhat na to, že mu média nebo stát nelžou.
Řekněme, že jsme se shodli na tom, že všichni měli právo se s písní seznámit a toto právo by mělo být nadřazeno ochraně autorských práv. Jenže kde je potom hranice pro právo vědět? Je někde u Landovy písně propagující nacionalizmus? Je u posledního hitu Madonny, bez jehož znalosti je člověk prostě absolutně OUT? Jó to jsou paradoxy.
A mimochodem, jsem velmi nakloněn věřit tomu, že originál věnovaný Gagarinovi vznikl z prosté lidské radosti nad velkým úspěchem. To muselo být něco úžasného, celá léta čtete sci-fi knížky o létání do vesmíru a najednou prásk, někdo to dokázal, někdo do vesmíru letěl, viděl jej na vlastní oči a vrátil se. Ukázal, že sen mnoha lidí je daleko blíže než si kdo pomyslel. V době utajování úplně všeho, kdy určitě nebylo obecně známo, že splnění snu je nadosah. Však si vzpomeňme na pád Columbie. Copak celý svět nezadržel dech, když se to dozvěděl? Přitom to byla banální provozní nehoda, mnohem více lidí zemřelo při libovolné objevitelské cestě středověkých mořeplavců/cestovatelů. Mnohem více lidí umírá při běžných pracích v dolech, na silnicích, nebo kdekoliv jinde. Jenže tihle zvládli umřít při návratu z vesmíru. A to nakonec není zas tak velká zásluha, ve srovnání s tím, se do vesmíru dostat.
Tiskni
Sdílej:
§ 34 Úřední a zpravodajská licence
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije
b) při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito,